Elektrifikace dopravy: Odkud se vezme všechna měď?

Elektrifikace dopravy: Odkud se vezme všechna měď?

Zelené utopie jen zřídka nabízí rozumné a dlouhodobě udržitelné možnosti. Ukazuje to nejen zcela zpackaný energetický přechod klimatických fanatiků, ale také nová zpráva Mezinárodního energetického fóra (IEF).

Rozsáhlá elektrifikace dopravy a ekonomiky, včetně elektrických vozidel, větrných turbín a solárních panelů, vyžene potřebu mědi do nevýslovných výšin.

Ve světě se staví stále více větrných a solárních elektráren a prodává se stále více elektromobilů. To výrazně zvyšuje poptávku po vzácných nerostech a různých kovech.

Není tedy divu, že například produkce mědi vzrostla z 16 milionů tun v roce 2010 na neuvěřitelných 22 milionů tun v roce 2023. Pokud se ale plány klimatických fanatiků skutečně zrealizují, tato částka zdaleka nebude stačit. Vyplývá to také z aktuální zprávy Mezinárodního energetického fóra (IEF).

Pokud bude současný trend poptávky po průmyslové mědi pokračovat jako dosud, bude se muset v příštích třiceti letech ze země vytěžit o 115 procent mědi více než za celou historii lidstva.

A to není vše: Pokud byste chtěli elektrifikovat veškerou globální silniční dopravu, museli byste mít o 55 procent více měděných dolů, než už při současném tempu existuje. To jsou nepředstavitelné počty.

Ale něco podobného je jen stěží proveditelné, jak ukazují údaje Mezinárodní energetické agentury (IEA) , zvláště když objemy výroby v příštích letech podle stávajících a oznámených projektů výrazně klesnou.

Také se tímto ukazuje, že úplný zákaz spalovacích motorů je totální nesmysl.

A to není jen případ mědi, ale například i lithia. Podle IEA se poptávka do roku 2030 pětinásobně zvýší a do roku 2040 dokonce ztrojnásobí.

Podle předpovědí IEA namísto současných 100 000 tun bude do roku 2030 potřeba 531 000 tun a do roku 2040 celých 1 326 000 tun. Lithium je totiž nezbytné pro výrobu baterií (alespoň prozatím).