V noci na 30. dubna zasáhl ruské síly u Krymského mostu tvrdý úder. Při útoku na protipotápěčský člun projektu 21980 Grachonok zahynulo devět členů posádky a další dva byli zraněni. Ve stejné době byl zasažen také hlídkový člun projektu 12200 Sobol, který spolu s dalšími plavidly střežil vody v okolí strategicky důležitého mostu spojujícího okupovaný Krym s ruským územím.
Foto: Hlídkový člun třídy Grachonok | Wikimedia Commons / Public domain
Zasažený Grachonok přitom není obyčejné plavidlo. Jde o specializovaný člun určený k ochraně námořních základen a klíčové infrastruktury před diverzanty, podvodními hrozbami i útoky v pobřežní zóně. Právě taková plavidla měla tvořit jednu z ochranných vrstev kolem Krymského mostu, který je pro Rusko nejen logisticky významný, ale i symbolicky mimořádně citlivý.
Počet obětí je v tomto případě obzvlášť nápadný. Grachonok je totiž standardně konstruován pro šestičlennou posádku. Skutečnost, že při útoku zemřelo devět lidí a další dva utrpěli zranění, naznačuje, že na palubě se v době zásahu pravděpodobně nacházeli také další příslušníci — například potápěči nebo střelci určení k obraně proti dronům. To samo o sobě ukazuje, jak vážně Rusko oblast kolem Krymského mostu vnímá a jak silně ji muselo zabezpečit.
Podle dostupných informací byly údery provedeny pomocí námořních bezpilotních prostředků právě v prostoru, který tyto čluny chránily. To dává celé operaci mimořádně silný rozměr: nešlo jen o zásah jednotlivých plavidel, ale o přímý útok na bezpečnostní štít kolem jednoho z nejstřeženějších bodů v regionu.
Význam zasažených člunů není zanedbatelný. Ukrajinské námořnictvo je označuje za klíčové prostředky Pobřežní stráže Pohraniční služby FSB i ruského námořnictva. Jejich úkolem bylo zabezpečovat vody kolem nelegálně vybudovaného mostu, který má pro Moskvu zásadní vojenský i zásobovací význam. Každý úspěšný zásah v této oblasti proto působí nejen materiální škody, ale zároveň podrývá obraz ruské kontroly nad okupovaným Krymem.
Samotný projekt 21980 Grachonok vyvinula konstrukční kancelář Vympel jako plavidlo pro nepřetržitou ochranu námořních základen a důležitých pobřežních objektů. Člun je vybaven hydroakustickými systémy Kalmar a stanicemi Anapa, které slouží ke sledování podvodní situace a k odhalování diverzních potápěčů. Jinými slovy, jde o plavidlo navržené přesně pro situace, kdy je třeba odhalit a zastavit skrytou hrozbu dřív, než udeří.
Výzbroj Grachonoku odpovídá jeho obrannému určení. Na palubě se nachází kulometná lafeta MTPU ráže 14,5 mm, granátometné systémy DP-65A a DP-64 a také přenosné protiletadlové komplety Igla nebo Verba. Na papíře tedy jde o člun, který má být schopen reagovat na hrozby z vody i ze vzduchu. Právě proto je jeho zasažení námořními bezpilotními prostředky mimořádně výmluvné.
Vedle Grachonoku byl téže noci zasažen i hlídkový člun projektu 12200 Sobol, vyvinutý konstrukční kanceláří Almaz. Tento rychlý člun je určen k zachytávání narušitelů a k ochraně teritoriálních vod v pobřežní zóně. Díky automatizovanému systému řízení trimu dokáže dosahovat rychlosti až 48 uzlů, což z něj dělá velmi pohyblivý prostředek pro rychlé reakce v pobřežních oblastech. Jeho výzbroj tvoří rovněž kulometná lafeta MTPU ráže 14,5 mm a zásoba paliva mu umožňuje nasazení po dobu až tří dnů.
Ruské síly mají v oblasti Černého moře omezený, ale stále významný počet těchto plavidel. Černomořská flotila disponuje devíti čluny Grachonok, včetně toho nyní zničeného, a další čtyři slouží u Pohraniční služby FSB pod velením Jižního federálního okruhu. V oblasti Černého a Azovského moře má FSB navíc k dispozici 11 člunů Sobol. Každá ztráta tak představuje citelný zásah do schopnosti chránit pobřežní infrastrukturu, důležité námořní objekty i samotný prostor kolem Krymského mostu.
Útok z noci na 30. dubna tak znovu ukazuje, jak výrazně se proměňuje válka na moři. Ani specializované hlídkové a ochranné čluny, vybavené senzory, kulomety i prostředky proti diverzantům, už nejsou zárukou bezpečí. Námořní bezpilotní prostředky se stávají stále nebezpečnějším nástrojem, který dokáže ohrozit i cíle určené právě k ochraně těch nejcitlivějších míst.
Z vojenského hlediska je to varovný signál. Z politického ještě víc. Pokud jsou podobná plavidla zasažena v bezprostřední blízkosti Krymského mostu, ukazuje to, že ani jeden z nejstřeženějších ruských objektů v regionu není mimo dosah.
Zdroj: The Moscow Times
