https://strana.today/news/476927-itohi-1029-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1029. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Rusové postupovali na jih a sever od Kurachova a rozvíjeli hrozbu, že ho obklíčí.
Mapa Deep State ukazuje, že Rusové dobyli Soncovku na severním křídle a na jižním křídle obsadili oblast na poli severozápadně od Zelenovky, asi dva kilometry od dálnice na Kurachovo. Ruská strana dnes také oznámila obsazení Uspenivky v oblasti bývalého „pytle“ (Ukrajina to nepotvrdila).
Ruské federaci se podařilo prorazit u Zelenovky, protože jejich kolona nenarazila na velký odpor, hlásí Deep State.
Nejprve 15. prosince vyjela tři ruská bojová vozidla pěchoty z Maksimovky směrem na Zelenovku a „aniž by narazila na vážný odpor“ vjela do Zelenovky, kde se vylodilo asi 30 lidí. Když odtamtud odjížděi, zahájili na ně palbu.
A druhý den se jeden tank a tři bojová vozidla pěchoty přesunuly z Maksimovky směrem na Konstantinopol a cestou vysadily pár pěších skupin západně od Zelenovky. O jejich zničení nebyly žádné informace.
Rusové opět postoupili u Pokrovska, ukazuje mapa Deep State. Zejména postupují podél dálnice od jihu v Dačenskoje.
Bojovník ukrajinských ozbrojených sil s volacím znakem „Muchnoj“ hlásí, že Rusové již zahájili útok na Pesčany a dostali se do jejich okolí. Rozvíjejí také ofenzivu na bocích a útočí na Novovasiljevku.
Ukrajina a Rusko postoupily v oblasti Kurského předmostí ozbrojených sil Ukrajiny, ukazuje mapa Deep State. Rusové postupovali jižně od Sudži v oblasti Plechovo. Dříve bylo hlášeno, že zde do bitvy vstoupila armáda KLDR.
Ukrajinské ozbrojené síly vytlačily Ruskou federaci z nedávno dobytého předmostí poblíž hranic v Sumské oblasti. Částečně se přesunulo do šedé zóny, to znamená, že se o něj vedou boje.
Rusové se prosazují přes boky v oblasti Velikoj Novoselky na jihu Doněcké oblasti a mohou v blízké budoucnosti obsadit okolí města. Informují o tom pozorovatelé.
Poručík ukrajinských ozbrojených sil s volacím znakem „Alex“ píše, že v Novém Komaru, severně od Velikoj Novoselky probíhá bitva a také na jihu, v oblasti Blagodatnoje, Rusové „postupují“. Podle mapy Deep State během posledních 24 hodin Rusové rozšířili oblast své přítomnosti kolem Nového Komaru.
„Problém je v tom, že nepřítel může brzy převzít úplnou kontrolu nad boky kolem města a pak bude vše podle standardu, jak jsme viděli dříve, není to příliš uklidňující vyhlídka,“ poznamenal.
Vojenský zpravodaj Mirošnikov vyjadřuje podobné obavy. „Podél Velikoj Novoselky se všechno děje nějak velmi rychle… Ne, že by to bylo neočekávané, ale nepřítel velmi rychle proráží klíčové body na bocích, bohužel to má velký dopad. “ napsal.
Pravděpodobné obsazení Velikoj Novoselky otevírá Rusům řadu možností pro další ofenzivy.
„Chápeme, že je to obrovská křižovatka, která jim otevírá možnosti dalšího postupu v několika směrech. Hovoříme jak o směru na sever Doněcké oblasti směrem na Pokrovsk, tak směrem na západ – tedy Záporoží Je možné, že Rusové mají v plánu akci v Dněpropetrovské oblasti – s cílem vyvinout nátlak na Ukrajinu nebo ji obecně ovládnout,“ řekl Bogdan Petrenko, vedoucí oddělení komunikace 48. samostatné dělostřelecké brigády.
Rostovská oblast byla dnes napadena 10 raketami, včetně amerických ATACMS, tvrdí ruská veřejnost. Tvrdí, že cílem bylo město Kamensk-Šachtinskij a všechny rakety sestřelila protivzdušná obrana.
Bylo uvedeno, že nedošlo k žádným obětem, ale ve vesnici Malaja Kamenka kvůli padajícím troskám vzplála obytná budova.
Ve stejnou dobu se na veřejných zdrojích objevilo video z útoku, kde očití svědci naznačují, že byl napaden hutní závod Taganrog. Na záběrech z následků je vidět masivní kouř.
Vojáci a drony
Ukrajinský vrchní velitel Syrskij v rozhovoru pro list Le Monde potvrdil informaci ze zdrojů Strany, že počet ruských vojáků na Ukrajině postupně narůstá.
Řekl, že letos je na Ukrajině o 100 tisíc ruských vojáků více než loni.
Připomeňme, že Zelenskij uvedl, že počet ruských vojáků zapojených do války je 800 tisíc lidí. Putin jmenoval nižší číslo – 700 tisíc. Ukrajina tvrdí, že v jejích obranných silách slouží téměř milion lidí.
Ukrajinští mluvčí, včetně vrchního velitele, přitom pravidelně vysvětlují nedávné ústupy na frontě obrovskou personální výhodou Rusů. To ale, jak vidíme, nekonkuruje číslům o velikosti ruské a ukrajinské armády, které poskytuje sama Ukrajina.
Ačkoli ukrajinské vojenské publikace, jak jsme psali výše, často uvádějí, že určité pozice byly vzdány jen proto, že je neměl kdo bránit. To znamená, že je skutečný nedostatek personálu.
Je možné, že Ukrajina se nyní snaží vytvořit dodatečné zálohy pro některé nové operace, jako je kurská (ruská strana v poslední době často psala o pravděpodobnosti nové podobné ofenzivy ze strany Ozbrojených sil Ukrajiny, i když se o tom neobjevily žádné důkazy). Z tohoto důvodu není dostatek síly v jiných směrech.
Ukrajinský zdroj zároveň Straně hlásil, že hlavním důvodem nedostatku vojáků byla masová dezerce a také korupce, kvůli které byli lidé vykoupeni ze služby na frontě a převedeni do týlu armády. V důsledku toho existují jednotky „na papíře“, ale ve skutečnosti je jich v první linii velmi málo.
Zajímavé srovnávací informace se objevily i k situaci s drony v obou armádách.
V prosinci ukrajinské ozbrojené síly obdržely více než 50 tisíc dronů, uvedl ministr obrany Umerov. Pokud se jedná o údaj za 18 prosincových dní, pak to vychází zhruba na 2,7 tisíce UAV za den.
Rusko zároveň tvrdí, že svým vojákům dodává další drony. Ruský ministr obrany Belousov předevčírem uvedl, že Rusko používá na Ukrajině více než 3,5 tisíce dronů denně. A Putin řekl, že vojáci dostávají „několik tisíc“ dronů každý den.
Kellogg jede do Kyjeva a možná do Moskvy
Trumpův zástupce Keith Kellogg může Ukrajinu navštívit v lednu, uvedla řada západních médií. V Bílém domě se stane zvláštním představitelem nového prezidenta pro ukrajinský konflikt.
Podle agentury Reuters Kellogg přijede do Kyjeva začátkem ledna, navštíví Kyjev a zároveň navštíví řadu dalších evropských metropolí. Moskva není v cestovních plánech generála. Podle mluvčích agentury budou schůzky zaměřeny na „zjišťování faktů“, nikoli na aktivní vyjednávání.
Bloomberg zároveň s odkazem na zdroj píše, že Kellogg možná navštíví i Moskvu. Podle něj Kellogg „plánuje příští měsíc navštívit Kyjev a bude-li pozván, bude otevřen setkáním v Moskvě“.
Moskva již uvedla, že Trumpův tým v této věci zatím nekontaktovala. Náměstek ministra zahraničí Rjabkov však řekl, že Ruská federace je připravena zvážit jakékoli návrhy USA „na návrat vztahů k normálu“.
Zároveň se připouští, že by se návštěva mohla uskutečnit po Trumpově inauguraci. Tedy až bude Kellogg oficiálně jmenován zástupcem Bílého domu na Ukrajině.
„Potenciální ochota Kellogga cestovat do Moskvy po Trumpově inauguraci 20. ledna by byla pro amerického představitele mimořádným krokem uprostřed řady sankcí uvalených na Rusko po únoru 2022,“ dodává Bloomberg.
Těžko teď říct, zda si generál ve výslužbě skutečně přijde vyslechnout pohledy účastníků konfliktu – nebo nabídne nějaké možnosti jeho řešení. Ale ve Spojených státech i Trumpovi odpůrci věří, že chce udržitelný mír mezi Ukrajinou a Ruskem. Tento názor vyjádřil bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John Herbst.
„Pravděpodobně uvidíme silný pokus Trumpa [dosáhnout] příměří nebo možná dokonce prosazovat skutečný mír mezi Ruskem a Ukrajinou. To je jeho naděje a nyní uvidíme prvky jeho iniciativy. Jednou z možností je, že Trump nastolí trvalý mír a dostane za to Nobelovu cenu míru,“ řekl exdiplomat ve vysílání ukrajinské rozhlasové stanice „NV“.
Trump podle něj obhajuje vzorec „kompromisu výměnou za území“ a je připraven odložit otázku vstupu Ukrajiny do NATO o 20 let.
Herbst také řekl, že Trumpův tým má odlišné názory na vztahy s Ruskem a s Ukrajinou. Část týmu nově zvoleného prezidenta věří, že „pokud Rusko ovládne Ukrajinu, bude to pro Trumpovu pověst horší než odchod z Afghánistánu za Bidenem, ale v jeho týmu jsou i další lidé, kteří říkají a myslí úplně jinak nahlas.“ Bývalý velvyslanec neupřesnil, o kom v druhém případě mluvil. Popis ale připomíná viceprezidenta Vance a Muska.
Ukrajina přitom nadále odmítá to, co Trump navrhuje. Včera na Bankově vystoupili proti současnému jednání s Ruskem. A později Zelenskyj řekl, že nechce „spěchat“ s ukončením války.
„Trump ví o mé touze nespěchat nikam na úkor Ukrajiny.“ prostě se vzdát a vzdát se naší nezávislosti,“ řekl ukrajinský prezident v rozhovoru pro časopis Le Parisien.
Podle něj je „nebezpečí“ ve „zmrazení“ války a rychlých dohodách s Ruskem. „Musíme vymezit Putina na jeho místo,“ dodal.
Zelenskyj také řekl, že Trump zatím nemá přístup ke všem potřebným informacím o válce, zejména k datům zpravodajských služeb, Pentagonu a diplomatických kanálů. „Až tam bude (v Bílém domě – pozn. red.), budeme moci mluvit stejným jazykem se stejnou úrovní informací,“ řekl ukrajinský prezident. Trump přitom dříve řekl, že už nyní dostává od zpravodajských služeb zprávy o situaci na Ukrajině každý týden. Na základě toho uvedl, že ztráty ukrajinských ozbrojených sil byly vyšší, než oficiálně deklarované.
Zelenskyj zároveň znovu prohlásil, že je připraven opustit válku o území. „Tato území nyní ovládají de facto Rusové, nemáme síly vyhnat je zpět. Můžeme se spolehnout pouze na diplomatický tlak mezinárodního společenství, abychom přinutili Putina posadit se k vyjednávacímu stolu,“ řekl prezident v rozhovoru pro Le Parisien.
Když se ho zeptali na jeho připravenost sednout si k jednacímu stolu s Putinem, takovou možnost nevyloučil. Řekl však, že nejprve je třeba vypracovat „mírový plán“.
„Důležité není, kdo je před vámi. Důležité je, v jakém stavu vyjednáváte. Nemyslím si, že jsme ve slabé pozici, ale ani v silné pozici. Jsme v NATO? Nejsme. „Nevím, budeme součástí Evropské unie? Ano, v budoucnu, ale kdy by v takových podmínkách znamenalo dát mu právo rozhodovat o všem v naší části světa? Nejprve musíme vyvinout model, akční plán nebo mírový plán, cokoli chcete.“ řekl Zelenskij.
Připomeňme, že Trump opakovaně volal po brzkém příměří a prohlásil, že Zelenskij musí být připraven jednat s Ruskou federací o ukončení války. Ale ukrajinský prezident, jak vidíme, nyní dává jasně najevo, že nechce v blízké budoucnosti zastavit palbu a vyjednávat.
Vstoupí západní jednotky na Ukrajinu?
Jak vidíme, Zelenskij vlastně podmiňuje zahájení jednání s Putinem rozhodnutími Západu ohledně NATO či jiných bezpečnostních záruk, jako je například rozmístění evropských jednotek na Ukrajině po dohodě o příměří.
V obou bodech však zatím ze Západu není nic jistého.
Šéf současné americké administrativy dnes přímo řekl, že Biden do konce svého funkčního období nerozhodne o členství Ukrajiny v NATO. A že o této otázce rozhodne Trump (který podle zpráv z médií nemá náladu vzít Ukrajinu do NATO).
Pokud jde o vyslání jednotek NATO na Ukrajinu po skončení války, zatím neexistuje shoda na podpoře této myšlenky, uvádí agentura Reuters s odkazem na zdroje. Na nedávné schůzce se Zelenským a Macronem v Paříži Trump řekl, že se toho Američané nezúčastní.
Ukrajinský představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, agentuře řekl, že by mohla existovat koalice vojenského personálu z 5-8 zemí. Hlavní část sil mohou podle představitele Kyjeva tvořit velké evropské země jako Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie. Agenturní zdroje odhadují velikost takové mise na 40-100 tisíc lidí.
Dosud však některé veřejné signály z uvedených zemí tomuto prohlášení ukrajinského představitele odporují.
Včera v Polsku podruhé odmítli vyslání svých vojáků na Ukrajinu a vyzvali „nespekulovat“ na toto téma. „Polsko nemělo v úmyslu nikam vysílat své vojáky,“ řekl premiér Donald Tusk. Dodal, že je nutné Ukrajinu posílit, „a ne spekulovat“ o tom, kdo je připraven rozmístit vojáky na jejím území.
A podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse bude vyslání jejich mírových jednotek vyžadovat souhlas Ruské federace (a Moskva se opakovaně vyjádřila, že je proti).
O vyslání mírových sil má pochybnosti i Kancelář prezidenta Ukrajiny.
„V blízké budoucnosti je to nepravděpodobné.“ Už jen samotný fakt jednání o možnosti vyslání kontingentu nebo výcviku a ženijních jednotek je dobrý, ale buďme objektivní, jsou to velmi obtížné diskuse,“ řekl poradce šéfa OP Michail Podoljak.
Domnívá se, že přítomnost takových diskusí znamená, že některé síly v Evropě, zejména Macron a německá opozice, si uvědomují budoucí rizika ze strany Ruské federace po ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině. Podoljak ale pochybuje, že s tím Rusko bude souhlasit.
„Rusko nebude bez nátlaku souhlasit s žádným scénářem, který se mu tak či onak nelíbí,“ řekl .
Poznamenejme, že hlavní problémy tohoto rozhodnutí jsou stejné jako problémy s pozváním Kyjeva do Aliance.
Zavedení vojsk bez souhlasu Ruska a mimo rámec příměří bude spojeno s přímým střetem sil zemí NATO a Ruské federace. A Moskva nebude souhlasit se zavedením těchto jednotek jako mírových jednotek po příměří (protože to odporuje hlavním cílům invaze na Ukrajinu – zabránění vstupu jednotek NATO na její území).
Příznivci rozmístění zahraničních jednotek na Ukrajině přitom mohou namítat, že zastavení palby bez mírových sil je odsouzeno k neúspěchu, jak jasně ukázaly zkušenosti z minských dohod. A Trump může tuto úvahu vzít v úvahu při formulování svých návrhů na ukončení války. Navíc již dříve média s odvoláním na zdroje uvedla, že proti nasazení evropských jednotek nic nenamítá.
Ale v tuto chvíli, jak vidíme, není hlavním problémem Trump nebo Zelenskij, ale neochota evropských zemí vyhrotit situaci na pokraj války s Ruskou federací, pokud pošlou vojáky bez souhlasu Moskvy po skončení palby na frontě.
Existuje možnost, že Putin tuto myšlenku přijme? Leda v rámci plnohodnotné mírové smlouvy s Kyjevem (s mezinárodním uznáním nových hranic mezi oběma zeměmi). Navíc mohou existovat další podmínky, asi výměnou za něco, po níž bude Kreml ochoten souhlasit se zahraničními vojáky na Ukrajině. Z Kremlu ale zatím nebyly zaznamenány žádné náznaky o jeho připravenosti o tomto tématu vůbec mluvit. Alespoň při současném vývoji na frontě.
Naopak, stále přicházejí přesně opačné signály.
„Rizika, která západní země vytvářejí na ruských hranicích, mohou vést k tomu, že v praxi vyvstane otázka použití jaderných zbraní ze strany Moskvy,“ řekl nově náměstek ministra zahraničí Rjabkov.
Napětí mezitím stále roste, jak se blíží datum Trumpovy inaugurace. Což samo o sobě nepomáhá dosáhnout dohod o rychlém ukončení války, proti které stojí vlivné síly na Ukrajině, v Rusku a na Západě, které požadují „válku do vítězného konce“.
V Moskvě byl zabit generál Kirillov (zřejmě SBU), načež zástupci ruské vlády pohrozili „zničením“ vojensko-politického vedení Ukrajiny.
Dnes byl zahájen nový úder raket dlouhého doletu na Ruskou federaci – na Rostovskou oblast, na kterou podle ruské veřejnosti zaútočilo 10 raket, včetně amerických ATACMS, tvrdí ruská strana. Tvrdí, že cílem bylo město Kamensk-Šachtinskij.
Konečně se začalo objevovat potenciální „horké místo“, kolem kterého by mohl vypuknout přímý konflikt mezi Ruskem a NATO.
Nedávno severské země (Německo, Velká Británie, Polsko, Nizozemsko, Dánsko, Estonsko, Norsko, Finsko, Švédsko a tři pobaltské země) oznámily, že zavedou kontroly pojistek projíždějících ruských tankerů. Dánsko v tom bude hrát klíčovou roli, protože jeho úzké průlivy jsou životně důležitou obchodní tepnou, kterou ruská ropa na lodích z Baltského moře „tekla prakticky bez překážek od začátku totální války na Ukrajině,“ píše Bloomberg.
Podle něj bude novou iniciativou evropských zemí prozatím shromažďovat data a zajišťovat transparentnost, říkají zástupci zemí. Mezinárodní zákony o svobodě plavby nedovolují Dánsku a dalším státům vyžadovat od tankerů poskytnutí informací o pojištění (s výjimkou případů, kdy mají úřady spolehlivé informace o ohrožení životního prostředí).
Soudy proto mohou takové žádosti zamítnout. Pokud ale tankery proplouvající Baltským mořem odmítnou spolupracovat, úřady to zaznamenají. V budoucnu by mohla následovat konkrétnější opatření založená na shromážděných informacích, uvedlo několik zdrojů Bloombergu.
V tomto ohledu dánská vojenská zpravodajská služba uvedla, že ruská flotila by v reakci na pokusy o inspekce mohla začít doprovázet tankery „stínové flotily“ přes dánské úžiny, což by „zvýšilo úroveň napětí“ mezi Moskvou a NATO. .
To „vytváří riziko nedorozumění a menších střetů jak v Baltském moři, tak v Arktidě,“ uvedla dánská rozvědka v prohlášení.
Připomeňme, že n veřejných stránkách Ruské federace se pravidelně objevují prohlášení, že překážet v průjezdu ruských lodí úžinami Baltského moře (a tato myšlenka je na Západě diskutována již více než rok) by byla akce který spadá pod odstavec C článku 3 definice agrese schválené OSN („blokáda přístavů nebo břehů státu ozbrojenými silami jiného státu“). To znamená, že je to důvod k vyhlášení války.
Oficiálně ruské úřady záměr provést inspekci tankerů v Baltském moři nekomentovaly.
Na základě článku Bloombergu zatím severské země Evropy nepřijaly rozhodnutí zastavit lodě silou, pokud odmítnou ukázat pojištění. Ale v budoucnu, jak říká článek, „mohou následovat hmatatelnější opatření“.
Na což, jak již naznačuje Západ, může Rusko dát odpověď. A v tomto případě jde o první reálnou hrozbu přímého vojenského střetu mezi NATO a Ruskou federací od začátku války.
Navíc na rozdíl od raketových útoků dlouhého doletu na Rusko, které nemají vážný dopad na běh událostí, by případné zablokování ruského námořního exportu skutečně znamenalo velmi vážnou ránu pro ekonomiku země, která by se mohla stát skutečnou „červená čára“ pro Moskvu.
Obecně platí, že „globální válečná strana“ znatelně urychluje běh událostí a snaží se eskalovat situaci, aby případné dohody co nejvíce ztížila. Do 20. ledna už jí moc času nezbývá. Něco málo přes měsíc.
Co se stane s tranzitem plynu přes Ukrajinu?
Evropská komise je připravena zastavit tranzit ruského plynu přes Ukrajinu a nemá zájem o prodloužení smlouvy, která vyprší 1. ledna, uvádí agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného zástupce EK.
Slovensko, Itálie, Rakousko a Maďarsko zároveň chtějí dohodu prodloužit, uvádí Politico.
Jejich společnosti podepsaly dopis adresovaný šéfce EK Ursule von der Leyenové, v němž vyzývaly k prodloužení tranzitu. Říkají, že to Ukrajině umožní zachovat si svou plynovou infrastrukturu a je to „nejpřínosnější řešení nejen pro spotřebitele plynu v Evropě, ale také pro samotnou Ukrajinu“.
Uvádějí také, že ukončení obchodu by mohlo „zkomplikovat dodávky plynu“ a „vedou k vyšším cenám plynu pro evropské spotřebitele“.
Totéž dnes samostatně uvedl slovenský premiér Robert Fico. Tranzit může podle něj pokračovat, pokud se tomu říká „něco jiného“. A že i Kyjev má zájem na zachování tranzitu.
„Nebude to ruský, bude to nějaký jiný plyn. Ve jménu čeho, protože někdo nemáš rád Rusy?,“ cituje jej Bloomberg. Fico poznamenal také, že Slovensko vydělává na tranzitních poplatcích až půl miliardy eur ročně.
Ficova slova, že tranzit ruského plynu přes Ukrajinu může být prodloužen i po roce 2024, zněla v silném rozporu s četnými prohlášeními, že tranzit skončí.
A zdálo se, že vše skutečně směřuje k tomu, že se tranzit zastaví – ukrajinská vláda prohlásila, že nehodlá v dohodě pokračovat, jednání o tranzitu ázerbájdžánského plynu ničím neskončila. O pokroku ohledně dalších možností prodloužení tranzitu nebylo nic slyšet. Z Moskvy také přicházely signály, že se to chystají dodávky zastavit.
Existuje však minimálně jeden faktor, který může Ukrajinu přimět k tomu, aby za určitých podmínek uvažovala o pokračování tranzitu.
A tento faktor se dnes projevil v podobě ruského raketového útoku. Jeho zvláštností bylo, že plynárenské infrastruktuře bylo zasazeno mnoho úderů. Podle zdrojů Strany došlo k útokům na plynová zařízení ve Lvovské, Ivano-Frankivské, Ternopilské a Charkovské oblasti.
A zde je důležitý bod. V současné době je domácí spotřeba plynu zajišťována vlastní výrobou. Hlavní ložiska se navíc nacházejí v Charkovské a Poltavské oblasti. Tedy relativně blízko přední linie. A Ruská federace má mnoho příležitostí je zasáhnout.
Zatímco však probíhá tranzit plynu, nedává to pro Rusy smysl. Protože Ukrajina vyrovná ztráty ve výrobě jednoduchým a rychlým způsobem – odebere ruský plyn, který jde ukrajinským plynovodem do Evropy. A je nepravděpodobné, že by evropský spotřebitel v takové situaci žaloval Ukrajinu a požadoval náhradu škody. S největší pravděpodobností budou žalovat Gazprom za narušení dodávek nasmlouvaných objemů plynu.
Pokud se ale tranzit zastaví, situace se radikálně změní. V tomto případě budou Rusové schopni bez obav z odebrání jejich plynu zasadit masivní ránu největším nalezištím plynu na Ukrajině. A to vytvoří obrovskou díru v energetické bilanci země, kdy není jasné, jak ji uzavřít. Hlavně v zimě.
Teoreticky tedy bude možné nalézt určité body sbližování zájmů všech stran pro pokračování tranzitu plynu a některé evropské země nyní zintenzivnily pokusy o posun tímto směrem. Uvidíme, co se stane v praxi v příštích několika týdnech.
https://strana.today/news/476930-flp-massovo-zakryvajutsja-posle-zakona-o-povyshenii-nalohov.html
Poté, co Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon o zvýšení daní, ukončilo svou činnost 22 521 individuálních podnikatelů (OSVČ).
Tyto údaje poskytuje služba pro sledování registračních údajů „Opendatabot“.
V den podpisu dokumentu ukončilo činnost 2 332 podnikatelů a poté každý den dalších tisíc a více. Pro srovnání, obvykle na Ukrajině denně uzavírá asi 700 podnikatelů.
Celkem od začátku roku 2024 ukončilo svou činnost 254 288 FLP. K největšímu počtu uzavření došlo v březnu – 28 690, ale nárůsty ukazatelů byly zaznamenány i na konci sledovaných období. Vysvětluje se to snahou podnikatelů vyhnout se zbytečným daňovým povinnostem a zjednodušit účetní výkaznictví.
https://strana.today/news/476932-lubinets-protiv-mobilizatsii-muzhchin-18-25-let.html
Snížení mobilizačního věku připraví Ukrajinu o budoucnost.
Tento názor vyjádřil ombudsman Dmytro Lubinec v rozhovoru pro ukrajinská masmédia.
„Mám k tomu negativní postoj. Pokud vezmeme i tyto mladé kluky, kteří nemají rodiny, nemají děti, tak automaticky nebudeme mít žádnou budoucnost Ukrajiny. Podle mého názoru máme stále poměrně velké množství mužů středního věku – od 30 do 45 let. To je nejefektivnější kategorie ukrajinských občanů, kteří mohou bojovat a asi by měli bojovat,“ řekl Lubinec.
Dodal, že obdržel téměř čtyři tisíce stížností na jednání příslušníků TCC během mobilizace. Nejvíce všech odvolání přišlo ze Zakarpatí.
Připomeňme, že Západ, zejména USA, se neodbytně domáhá snížení věku pro mobilizaci. Ukrajina však tyto výzvy odmítá, ale plánuje nalákat mladé občany do armády platbami ve výši půl milionu hřiven.
Jak jsme psali, Bankovová nechce snižovat mobilizační věk, který je nyní 25 let, vzhledem k pravděpodobnosti, že válka skončí brzy po inauguraci Donalda Trumpa. V takovém případě hodlá svůj nesouhlas se snížením věku využít jako prvek své předvolební kampaně. Pokud se však ukáže, že se válka protahuje, Bankovová změní svůj postoj a dá povel ke snížení mobilizačního věku.
https://strana.today/news/476949-ssha-smjahchili-sanktsii-protiv-hazprombanka-rossii.html
Spojené státy částečně uvolnily ruskou Gazprombanku ze sankcí, což jí umožnilo provádět platby za transakce v sektoru jaderné energetiky.
Vyplývá to z licence zveřejněné na webu Úřadu pro kontrolu civilního majetku (OFAC).
Americké ministerstvo financí tedy povolilo transakce s Rusy týkající se civilní jaderné energie do 30. června 2025.
Agentura zdůrazňuje, že dočasná výjimka ze sankčního režimu se vztahuje na projekty zahájené před zařazením Gazprombank na sankční seznam SDN.
U nových projektů, jako je výstavba jaderné elektrárny Paks II, není povolení transakcí platné.
Jak vyšlo najevo, Brusel přesvědčil Washington, aby zmírnil sankce vůči Gazprombank.
Podle magazínu Bloomberg se EU obává, že omezení plateb do Ruské federace by mohla „ohrozit bezpečnost dodávek do regionu“. Podle zdrojů publikace byly během jednání mezi EU a USA zvažovány otázky jako možnost legálního provádění plateb prostřednictvím dceřiné společnosti Gazprombank se sídlem v Lucembursku a dalších kanálů.
Připomeňme, že od roku 2014 je Gazprombank klíčovou bankou pro vypořádání energetických zdrojů s Ruskou federací. V listopadu proti němu Spojené státy uvalily sankce, načež začal v Rusku padat rubl.
