vybral a sestavil Ernest
Sumář za den 11.09.2024
Vladimir Putin oznámil možnost omezení exportu z Ruska strategicky důležitých surovin pro Západ – uranu, titanu a niklu. Vyzval ruské představitele, aby o tom v reakci na západní sankce „přemýšleli“.
Šéf Kremlu to přednesl na schůzce s členy ruské vlády.
„Nemusíte dělat nic ke své vlastní škodě, ale v některých zemích se vytvářejí strategické zásoby, přijímají se nějaká další opatření, o určitých omezeních dodávek na zahraniční trh nejen toho zboží které jsem jmenoval, ale i některých dalších.“ – řekl Putin.
Poznamenejme, že zejména letecký průmysl a jaderná energetika ve Spojených státech závisí na ruském titanu a uranu. Více než polovina slitin titanu pro globální letecký průmysl se vyrábí v Ruské federaci. Například evropský výrobce letadel Airbus byl podle zpráv médií v roce 2022 z 60 % závislý na dovozu ruského titanu. Západní sankce se proto zatím úplného zákazu dovozu těchto materiálů z Ruské federace netýkají.
Pravda, pro Rusko je také výhodné dodávat toto zboží na Západ, protože přináší spoustu peněz a najít nové kupce, kteří by odebírali stejné objemy, není tak snadné. Moskva proto zatím omezení vývozu tohoto zboží nezavedla.
Šéfka amerického Úřadu pro jadernou energii Catherine Huffová již dříve připustila, že Spojené státy by se nyní nemohly vzdát ruského uranu.
A v květnu bylo oznámeno, že americký zákaz dovozu uranu z Ruska začíná platit 12. srpna, ale výjimky z něj zůstanou v platnosti až do 1. ledna 2028.
https://strana.today/news/471885-v-hlukhove-sumskoj-oblasti-protesty-zhitelej-protiv-evakuatsii.html
Informoval o tom web „Glukhiv.info“.
Někteří demonstranti tvrdí, že jim úřady neposkytly záruky, že po evakuaci dostanou bydlení a prostředky na živobytí, aby mohli uživit své rodiny. Jiní se prostě nechtějí vzdát svých domovů.
Starostka Nadežda Vajlo se setkala s demonstranty. Občané řekli starostce, že podle jejich názoru bylo rozhodnutí o evakuaci 30 000 obyvatel učiněno „bez přesvědčivého odůvodnění a v rozporu se zdravým rozumem, Gluchov navíc není územím aktivního nepřátelství“.
„Kde se usadí 30 tisíc lidí? A kdo jim najde práci, školy, školky?! nejlépe, protože kdo a kde čeká na migranty? – řekl demonstrant Viktor Verčenko.
Starostka odpověděla, že je možné podepsat odmítnutí evakuace a úřady vyčlení prostředky na obranu města.
Již dříve jsme informovali, že v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kam se fronta přiblížila, zůstávají desítky tisíc obyvatel. Ve dvou oblastech byla vyhlášena povinná evakuace dětí.
Do konce roku 2024 bude muset Ukrajina splatit MMF více než sama dostane novou tranší úvěru ve výši 1,1 miliardy USD (834,8 milionu SDR) v rámci půjček Mezinárodního měnového fondu, na kterých se ukrajinská vláda dohodla na personální úrovni (Dohoda na úrovni zaměstnanců, SLA) během pátá revize programu rozšířila financování během mise MMF, která pracovala v Kyjevě od 4. do 10. září.
Národní banka oficiálně oznámila dokončení mise. A její předseda Andrei Pyšny poznamenal, že „spoléhá na pokračující podporu fondu“.
Zároveň má „Strana.ua“ k dispozici splátkový kalendář za dříve poskytnuté úvěry a příspěvky MMF, ze kterého je zřejmé, že Ukrajina v září 2024 musí Fondu zaplatit v měně SDR (Special Drawing Rights) 542 milionů, popř. 732,6 milionu USD a do konce letošního roku – 991,9 milionu SDR, neboli 1,3 miliardy USD.
To znamená, že platby Ukrajině v září až prosinci překročí o 200 milionů dolarů tranši, na které se vláda dohodla s MMF, ale dosud ji neobdržela.
Po zahájení rozsáhlé invaze se kabinetu ministrů podařilo dohodnout na restrukturalizaci svých eurobondových dluhů. Ukrajina však po 24. únoru 2022 neobdržela žádné úlevy ani odklady půjček MMF a nadále platí podle plánu.
„Na začátku války se naši představitelé snažili mluvit se zástupci MMF ani ne o restrukturalizaci dluhů vůči Fondu, ale o odkladech po dobu nepřátelství, Fond však toto téma okamžitě zastavil a důrazně doporučil, abychom pokračovali plaťte podle plánu, pokud počítáme s novými tranšemi MMF,“ řekl Straně jeden z expertů blízkých vládě.
https://strana.today/news/471883-itohi-931-dnja-vojny-v-ukraine.html
Analyzujeme výsledky 931. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Včera ruské jednotky, jak jsme již psali, zahájily ofenzivu v oblasti Kurska.
Informace o tom se objevily v úterý odpoledne a k večeru je začaly potvrzovat ukrajinské zdroje.
Zejména Deep State, který napsal, že „situace na levém křídle naší skupiny v Kurské oblasti se zhoršila“. Podle něj Rusové zahájili „aktivní útočné operace, převáželi obrněná vozidla nejprve přes řeku Seym a poté přes menší řeky“.
„Další rána od nedávno ztraceného Korneva do Snagost,“ dodal telegramový kanál.
Soudě podle tohoto popisu došlo ke dvěma úderům. První je z okresu Gluškovskyj, na východě. Druhý, jak je uvedeno výše, je z Koreneva na jihu. Obecně se tyto bitvy odehrávají na západním, levém křídle ukrajinského předmostí v Kurské oblasti.
Ukrajinští a západní analytici OSINT ráno psali, že Rusové vstoupili do vesnice Snagost – jednoho z klíčových bodů ukrajinských ozbrojených sil v tomto směru. Ruské veřejné stránky tvrdí, že vrátily několik osad pod svou kontrolu najednou – kromě Snagostu jsou to Gordejevo, Vnezapnoje, Bjachovo, 10.Okťabr, Viktorovka, Obukhovka, Vishnevoye a Krasnooktyabrskoye. To znamená, že Ukrajinci byli výrazně zatlačeni od řeky Seim, čímž se do značné míry odstranil problém s logistikou pro skupinu ruských jednotek v oblasti Gluchvo, která byla dříve zásobována pouze po řece.
Ukrajina toto vše nepotvrdila. Část ukrajinské komunity však obtížnou situaci uznává. Včetně nedostatku, podle jejich údajů, spojení mezi různými jednotkami.
Dále, jak naznačuje ruská strana, ruská armáda zasáhne u Ljubimovky a Zeleného Šljachu, aby odřízla ukrajinské jednotky umístěné v severní části území kontrolovaného ukrajinskými ozbrojenými silami v Kurské oblasti – východně od obce Korenevo. A postup Rusů směrem k Obuchovce tuto informaci potvrzuje.
Ruské jednotky pokračují v postupu v oblasti Pokrovsk-Kurachovo.
Posunuly se více než tři kilometry na západ od Memriku, vklíněného mezi Selidovo a Ukrajinsk. Rusové postupovali i v samotném Ukrajinsku a ve vesnici Marinovka severně od Selidova, informuje Deep State.
Na východě Ukrajiny Rusové dobyli vesnici Lesovka, říká vojenský důstojník ukrajinských ozbrojených sil s volacím znakem „Muchnoj“.
Podle něj byla vesnice ztracena před pár dny a někteří ukrajinští vojáci byli při ústupu zajati. Nyní podle něj Rusové z Lesovky vjíždějí v obrněných vozidlech na Ukrajinsk, na jehož východním okraji se vysazují a shromažďují pěchotu k dalšímu útoku.
Dálkové údery a vyjednávání
Americký ministr zahraničí Blinken a jeho britský protějšek Lammy dnes dorazili do Kyjeva.
Podle některých údajů mají dva úkoly.
První je projednat s Ukrajinou zrušení zákazu dálkových úderů západních raket na území Ruské federace (o kterém jsme již informovali včera).
Agentura Reuters dnes s odvoláním na Bidena uvedla, že se na takovém povolení „pracuje“. Ale Spojené státy a další země NATO se zdráhají takové zbraně použít, protože věří, že by je to mohlo zatáhnout do války a vyvolat jaderný konflikt.
Obecně se v západních médiích objevují rozporuplné informace o tom, zda Američané takové povolení dají, nebo ne.
Včera se objevilo mnoho zpráv, že rozhodnutí bylo téměř učiněno. Dnes jsou ale skeptičtější hodnocení.
Soudě podle CNN titíž Američané nehodlají dovolit Ukrajině odpalovat rakety ATACMS na Rusko. Publikace s odkazem na dva americké představitele píše, že Bidenova administrativa „neočekává změnu ve své politice“ ohledně dálkových úderů amerických raket hluboko do Ruska.
Podle jednoho představitele Bílého domu v současné době neexistuje „žádná otevřenost ke zrušení omezení“. „To zopakoval i další představitel USA. Přestože američtí a ukrajinští představitelé o tomto problému pravidelně diskutují, administrativa neočekává změnu politiky týkající se ATACMS,“ uvedl článek.
Podle mluvčího již Ukrajina obdržela „několik stovek“ ATACMS od USA, „a většinu z nich již využila“. Spojené státy přitom podle zdroje disponují omezeným objemem těchto raket, které mohou předat ukrajinským ozbrojeným silám, aniž by ohrozily vlastní bojovou připravenost.
Ve stejnou dobu, jak včera napsal The Times, budou Biden a britský premiér v pátek diskutovat o úderech britských raket Storm Shadow na Ruskou federaci. A pokud to porovnáme s informacemi CNN, pak se Spojené státy mohou dohodnout na použití britských, spíše než vlastních raket na ruském území. Pokud ovšem Washington takové rozhodnutí, které podle Timesů ještě nepadlo, schválí. Potvrdil to dnes mluvčí britské vlády.
Mezitím Financial Times píší, že v Bidenově administrativě panuje rozkol ohledně možného povolení Kyjevu zasáhnout americkými zbraněmi hluboko na ruské území.
Podle deníku Pentagon a americká zpravodajská komunita varovala před používáním zbraní dlouhého doletu k takovým útokům. Podle posledních odhadů ministerstva bylo 90 procent ruských letadel přemístěno na letiště umístěná minimálně 300 km od území kontrolovaného Ukrajinou, mimo oblast pokrytí ATACMS.
„Nevěřím, že nějaká konkrétní schopnost bude kritická… víme, že Rusové efektivně přesunuli své bombardovací letouny pro klouzavé bomby mimo dosah ATACMS,“ řekl americký ministr obrany Lloyd Austin na setkání skupin na Ukrajině v letecké základně v Ramsteinu.
Američtí představitelé obrany tvrdí, že Kyjev by měl upřednostnit použití západních zbraní k obraně východní a severní Ukrajiny, stejně jako zachovat přístup k Černému moři a vyvíjet tlak na ruské jednotky na Krymu.
V Rusku se mezitím už připravují na případné zrušení zákazu.
Peskov se domnívá, že rozhodnutí povolit Ukrajině provádět dálkové údery na Ruskou federaci západními raketami již s největší pravděpodobností na Západě padlo.
Řekl, že Rusko přijme „vhodnou reakci“ na takové útoky, pokud k nim dojde. Jaká přesně bude odpověď, ale neupřesnil.
A mluvčí Státní dumy Ruské federace Volodin řekl, že Rusko jako odpověď použije „mocnější a ničivější zbraně“.
Návrat k Blinkenově návštěvě Kyjeva. Podle Wall Street Journal má kromě problematiky dálkových úderů proti Ruské federaci ještě jeden úkol.
Publikace s odkazem na zdroje píše, že Západ „tlačí“ na Ukrajinu, aby vypracovala „realistický“ válečný plán na příští rok. Spojenci vycházejí ze skutečnosti, že nebudou schopni alokovat takové prostředky, aby zajistili „úplné vítězství“ Kyjeva.
Američané a Evropané tvrdí, že z dlouhodobého hlediska stále podporují vstup Ukrajiny do jejích mezinárodně uznávaných hranic. Ale s klesající veřejnou podporou vojenské pomoci je třeba vypracovat vojenský plán s „dosažitelnými cíli“ na příští rok, aby Západ mohl svým voličům zdůvodnit potřebu pokračující podpory.
Podle WSJ existuje mezi Kyjevem a Západem „napětí“ kvůli této propasti s požadovaným výsledkem a realitou na místě. Západ řekl Ukrajině, že její úplné vítězství si vyžádá stovky miliard dolarů na podporu, kterou Washington a Evropa nemohou poskytnout.
Jen málo lidí na Západě si myslí, že podporu lze udržet na současné úrovni po mnoho let.
A jak píší noviny, přesně o tom budou Blinken a Lammy, kteří přijeli do Kyjeva, mluvit se Zelenským. Chtějí diskutovat o tom, „jak nejlépe definovat ukrajinské vítězství a jaká pomoc bude potřeba k jeho dosažení“.
Pokus Ukrajiny změnit západní názor pomocí operace Kursk se setkal se skepsí. Na Západě někteří představitelé „vyjadřují velké obavy, že jde jen o tzv. cukernatost (v politickém slangu to znamená krátkodobý, ale prudký vzestup, po kterém by mohl následovat prudký pokles – pozn. red.), čehož budou litovat za šest až osm týdnů“ kvůli poklesu schopnosti Ukrajiny bránit svá území.
Debata Trumpa a Harrisové
Ve Spojených státech dnes večer debatovali prezidentští kandidáti Donald Trump a Kamala Harris. Dotkli se také tématu Ukrajiny.
Trump na otázku přednášejících, zda chce, aby Ukrajina vyhrála, odpověděl, že chce zastavit válku, aby lidé přestali umírat. A že je v zájmu Spojených států válku co nejdříve ukončit, aby nebyly zataženy do třetí světové války.
Znovu také zopakoval, že válku ukončí ihned po vítězství ve volbách.
„Dokonce tuto válku ukončím ještě předtím, než budu vůbec inaugurován, pokud budu zvolen. Co budu dělat? Budu vlastně mluvit s jedním prezidentem i druhým prezidentem, budu mezi nimi vyjednávat. Válka by se nikdy nestala kdybych byl prezidentem. Ve skutečnosti jsem viděl, jak Putin poté, co jsem opustil prezidentský úřad, (bohužel opustil prezidentský úřad), protože naše země jde do pekla, ve skutečnosti chtěl vyjednávat. Biden nepochopil, jak mluvit s Putinem a teď vidíme miliony ztracených životů a situace se zhoršuje, může to vést k obětem na životech, ke třetí světové válce, koketujeme s třetí světovou válkou.
Harris o Ukrajině řekla, že kdyby byl Trump prezidentem, Putin by už seděl v Kyjevě.
„Setkala jsem se se Zelenským (několik dní před začátkem války – pozn. red.) a sdílela jsem data amerických tajných služeb, aby se mohl bránit. Spolupracovali jsme s Polskem a Rumunskem, abychom podpořili Ukrajinu v její spravedlivé podobě -obraně. Protože je podporujeme, protože jim dodáváme Javeliny proti tankům, Ukrajina je stále svobodná země, nezávislá země, kdyby byl prezidentem Donald Trump, tak by Putin už byl v Kyjevě a koukal by po jiných evropských zemích. “ řekla Harris.
Na což Trump v reakci řekl, že kdyby byl prezidentem, Putin by seděl v Moskvě.
Trump navíc komunikoval hrozbu, že válka na Ukrajině přeroste v jadernou válku.
„Víte, že má něco, co ostatní nemají. Má jaderné zbraně. Nikdy o tom nemluví. Možná to použije. Je tu něco, o čem zásadně neradi mluvíme – řekl Trump.“
Ve skutečnosti také obvinil Harrisovou ze zahájení války na Ukrajině.
„Ale abyste to pochopili, poslali ji vyjednávat mír ještě předtím, než tato válka vůbec začala. O tři dny později se rozpoutala válka, protože všechno, co řekla, bylo slabé a hloupé. Poslali ji na jednání se Zelenským a Putinem. A válka začala o tři dny později, podle mého názoru je horší než Biden,“ řekl Trump.
Harrisová v reakci uvedla, že Trumpova prohlášení jsou „další lží“.
„My, Amerika, ukazujeme, že stojíme jako vůdce, který brání mezinárodní právo, jako vůdce, který demonstruje sílu,“ řekla Harrisová.
Řekla také, že Trump může zastavit válku na Ukrajině do 24 hodin pouze tím, že se „vzdá Putinovi“.
Navíc se znovu objevilo téma Rusko a Putin. Trump během debaty připomněl, jak ruský prezident „podporoval“ Harrisovou v jeho nedávném projevu (jako dříve „podporoval“ Bidena s tím, že je pro Rusko lepší).
Pokud jde o vnitřní agendu, strany si vyměnily obvinění. Harrisová nazvala Trumpa „hrozbou pro demokracii“ a řekla, že za jeho prezidentství byla demokracie v nejhorším stavu od americké občanské války (naznačila, že by k takové válce mohlo dojít, pokud by se Trump vrátil).
Trumpovi také připomněla obchodní války s EU a Čínou. A uvedla, že republikán hodlá zakázat potraty v celé zemi (Trump takové úmysly nevyjádřil).
Trump nazval Harriseovou „marxistou“ a řekl, že za Bidena-Harrisové začala ve Spojených státech vysoká inflace a označil ji za „nejhoršího viceprezidenta v historii naší země“.
Harrisová na Trumpova tvrzení, že nemá plán na boj s vysokými cenami, reagovala tím, že by Američanům nabídla „ příležitost úspor“.
Trump, pokud se dostane k moci, by oznámil zavedení ochranných cel na dovážené zboží na podporu amerického průmyslu.
Trump také intenzivně kritizoval Harrisovou za nelegální migraci a skandální stahování vojáků z Afghánistánu.
Trump přitom v souvislosti s Bidenem neustále zmiňoval svého rivala a více kritizoval i současnou viceprezidentku. Na což se Harrisová rozhodla republikánskému kandidátovi připomenout, že ve volbách bude soutěžit s ní, a ne se současným prezidentem. Trump v reakci na to nastínil, že Harrisová jako viceprezidentka nese plnou odpovědnost za činy současné administrativy Bílého domu, a na závěr se zeptal, co jí bránilo během čtyř let u moci realizovat vše, co nyní slibuje před volbami.
Hlavní otázkou je, jak debata ovlivnila šance obou kandidátů?
Trump na tuto debatu zpočátku otevřel velkou sázku – je zkušenějším řečníkem než Harrisová, která strávila poslední čtyři roky u moci a nese společnou odpovědnost s Bidenem za všechna negativa, která se stala.
Trump zpočátku chtěl debaty na kanálu Fox News loajálním k republikánům, ale nakonec souhlasil s podmínkami demokratů a na televizní stanici ABC. Po debatě obvinil síť z toho, že přihrávají na Harrisovou, když hostitelé zpochybňují Trumpova různá tvrzení.
„Myslím, že moderátoři byli velmi podjatí, bylo to v podstatě tři na jednoho,“ řekl Trump po debatě. Debatu s Harrisovou přitom označil za „nejlepší v životě“.
Média blízká Demokratické straně věří, že debatu vyhrála Kamala Harris. Podle průzkumu CNN 63 % věří, že vyhrála viceprezidentka.
Komentátor Fox News Doug Schoen řekl, že „Kamala Harris vyhrála možná jedinou debatu mezi ní a bývalým prezidentem Donaldem Trumpem“. Viceprezidentka, píše novinář, měla lepší odpovědi na otázky týkající se potratů, zdravotní péče, klimatických změn a budoucího vedení než Trump.
Zároveň se domnívá, že moderátoři hráli spolu s Harrisovou a zpochybňovali některé Trumpovy body.
Debatu navíc nepovažuje za neúspěch republikána, protože mohl oslovit své publikum a uvést své plány na předsednictví.
K debatě se vyjádřil i Elon Musk.
Demokratická prezidentská kandidátka Kamala Harrisová podle něj v debatě „překonala očekávání většiny lidí“, ale on sám dál podpořil republikánského kandidáta Donalda Trumpa.
„Pokud jde o to dotáhnout věci do konce a neříkat jen hezké věty, pevně věřím, že Trump odvede mnohem lepší práci. Koneckonců, když Kamala umí skvělé věci, proč ne? Biden se v práci objevuje jen zřídka, takže ona je v podstatě už ve vedení. Otázka zní: chcete, aby současné trendy pokračovaly další 4 roky, nebo chcete změnu? – podnikatel napsal v X.
Celkově vzato, na rozdíl od minulých debat, které byly jasnými prohrami Bidena a vítěztvími pro Trumpa, tato debata pravděpodobně prospěje Harrisovi více než republikánovi.
Na závěry, že debata znamená zlom v předvolební kampani ve prospěch demokratického kandidáta, je ale ještě brzy. Do voleb zbývají téměř dva měsíce. A ještě se toho může hodně změnit.
