https://strana.today/news/472909-itohi-951-dnja-vojny-v-ukraine.html
Výsledky 951. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Včera ruské jednotky pronikly do Ugledaru ze západní strany. t Deep State zaznamenala, že většina města byla dobyta – s malou oblastí v „šedé zóně“.
Ruské vojenské veřejné stránky píší o úplném obsazení Ugledaru a zveřejňují videa s přítomností Rusů v různých částech města.
Ukrajina to nepotvrdila. Vojenský důstojník ukrajinských ozbrojených sil Stanislav Bunjatov hlásí, že ukrajinské jednotky zůstávají v severovýchodní části města.
Zároveň dodává, že „někteří z našich chlapů ustoupili podle plánu z pozic, které nyní obsadil nepřítel, aby zabránili obklíčení“.
Ve stejné době byly podle britského The Telegraph stovky ukrajinského vojenského personálu „uvězněny“ ve Vugledaru, protože evakuační cesty z města byly odříznuty a zásoby potravin, munice a paliva již docházely.
Na základě všech těchto informací je Ugledar skutečně na pokraji pádu nebo byl dokonce zcela zajat ruskou armádou.
Ve stejné době, soudě podle mapy Deep State, ruské jednotky postupovaly z jihovýchodu do Bogoyavlenky, vesnice, kterou prochází „cesta života“ do Ugledaru. A kam, pokud bude město opuštěné, může jít jeho posádka.
Do Epiphany zbývají necelé tři kilometry.
Ve směru Kurachovskij zaznamenávají ruské jednotky velký postup kolem Cukurina – jedné z klíčových osad pro obranu Gornyaku a Selidova.
Mapa Deep State ukazuje Rusy vstupující do jižních částí Cukurina. Včera také ukrajinská armáda hlásila vstup do vesnice ze severu.
K ostřelování. Centrální tržiště v Chersonu se ráno stalo terčem útoku – zemřelo tam sedm lidí.
Odpoledne letecká puma opět zasáhla Záporoží, kam začaly KAB létat téměř každý den – od té doby, co Rusové upravili KAB a „naučili“ je zasáhnout na vzdálenost až 80 kilometrů.
Po dalším příjezdu do výškové budovy už bylo zraněno více než 20 lidí.
Dříve trpěl i rezidenční sektor v Záporoží. Podle později zveřejněných informací však byly cílem předchozích útoků závod Motor Sich a nádraží.
Rusko mezitím zvýšilo produkci Shahedů. Září bylo prvním měsícem za celou válku, kdy Rusové s těmito drony denně útočili na území Ukrajiny, píše ArmyInform s odkazem na údaje ukrajinských ozbrojených sil.
Během tohoto období ruská armáda vypustila 1339 útočných dronů po celé Ukrajině. Z nich bylo údajně 1107 sestřeleno a některé byly potlačeny elektronickým bojem. V průměru Rusové vypustili 44 Shahedů denně. Nejvíce útočných UAV bylo vypuštěno 14. září – 72 jednotek.
V průměru nyní Rusové mohou vypustit 50 Shahedů každý den, řekl šéfredaktor Defense Express Oleg Katkov. Ruská federace podle něj zahájila velkovýrobu a továrny se nacházejí na územích za Uralem, která jsou nepřístupná pro rakety, kterými disponují ozbrojené síly Ukrajiny.
Umožní po volbách „Dalnoboi“?
Dnes se na Západě začalo diskutovat o tom, že Spojené státy mohou na konci podzimu povolit Ukrajině „na dálku“. Po amerických prezidentských volbách informovala agentura Associated Press s odvoláním na zdroje.
„Biden je příliš opatrný na to, aby dal toto povolení před volbami. Ale jakmile volby skončí, může to udělat,“ řekl zákonodárce výboru pro zahraniční politiku. Podle agentury AP jde o „naději, kterou v sobě živí mnoho ukrajinských představitelů“.
O tom samém napsal The Washington Post. Tato pasáž však byla později z obou publikací odstraněna.
Strana přitom už dříve napsala, že podle jedné verze by se svolení mohlo dát až po volbách.
Mezi důvody, proč se vrátil do Kyjeva bez „dlouhého úderu“, byl strach demokratů dát Trumpovi v předvečer amerických voleb velký průchod.
Republikán již ostře kritizuje Bidena a Harrisovou za „vyprovokování třetí světové války“ kvůli Ukrajině. A pokud by Rusko nějak tvrdě reagovalo na útoky na své území západními zbraněmi nebo alespoň takovou možnost oznámilo, pak by se situace skutečně stala hrozivou v globálním měřítku. Což by Trumpovi s jeho protiválečnou rétorikou mohlo přinést obrovskou výhodu. Protože je, mírně řečeno, málo Američanů, kteří chtějí rozpoutat globální válku (s hrozbou jaderné války) kvůli Ukrajině.
To znamená, že pokud Kamala Harrisová vyhraje volby, pak teoreticky může Biden, už se nebojíc Trumpovy kritiky, změnit svůj postoj k „dlouhému dosahu“.
Psali jsme však i o dalších důvodech, proč se Bílý dům zatím zrušení zákazu zdržel. Totiž absence „zlomového“ vojenského efektu na bojišti s velkými riziky mezinárodní eskalace (na jejichž pozadí již Ruská federace zpřísnila svou jadernou doktrínu).
A který z těchto faktorů převažuje u Bidena, je otevřená otázka.
„Válečná strana“ na Západě zároveň vyvíjí nátlak na amerického prezidenta a požaduje „tvrdé“ kroky proti Rusku, jehož ofenzíva na frontě dosud nebyla zastavena. V západních médiích se pravidelně objevují publikace na téma „dejme povolení ke střelbě na dálku“.
Zároveň jsou tu další články.
Spisovatel a sloupkař pro The Washington Post David Ignatius ve svém sloupku „Nepodceňujte rizika eskalace kvůli Ukrajině“ píše, že kritika Bidena v této věci je „příliš povrchní“.
Podle Ignatia se Biden vyhnul žádosti ukrajinského prezidenta Vladimira Zelenského o použití amerických raket k úderu hluboko do Ruska, protože nebezpečí eskalace konfliktu je velmi reálné.
Ignatius píše, že Biden „nechce riskovat ruskou odvetu“.
„Neměli bychom chtít horkou hlavu v Bílém domě. Tím, že se Biden vyhýbá riziku eskalace, následuje rady svých zpravodajských poradců – a plní odpovědnost každého prezidenta za snížení hrozby jaderné války,“ píše.
Ignác je ohledně situace na Ukrajině pesimistický.
„Návštěva Kyjeva tento měsíc ve mně vyvolala obavy, že vyčerpaná Ukrajina se pod tíhou této hrozné konfrontace začíná hroutit. Zelenského politická základna je roztříštěná a vleklá opotřebovací válka zničí Ukrajinu,“ řekl.
Podle autora by měl Bílý dům poskytnout Kyjevu jinou pomoc, ale „raketové údery dlouhého doletu jsou červenou linií“.
„Američtí zpravodajští úředníci řekli Bidenovi, že existuje skutečné riziko eskalace, podle amerického úředníka obeznámeného s věcí,“ vysvětluje Ignatius.
Již jsme psali, že povolení k raketovým útokům dlouhého doletu na Ruskou federaci aktivně prosazuje na Západě „válečná strana“. Včetně s cílem co nejvíce ztížit jakákoli jednání o ukončení války a v zárodku torpédovat mírové iniciativy, které nyní vyjadřují různé země.
Ale protože dosud nebylo vydáno povolení, diskuse o možnostech mírového urovnání a ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině nyní zesílila.
„NATO výměnou za území“
Na pozadí strategické slepé uličky nad Ukrajinou začal Západ znovu diskutovat o receptu na ukončení války – ukončení války podél frontové linie a ponechání okupovaných území pod ruskou kontrolou. A přijmout zbytek území Ukrajiny do NATO, aby se zabránilo novému ruskému útoku.
The Economist o tom nedávno napsal článek.
A včera odcházející generální tajemník NATO Stoltenberg připustil, že Ukrajina může být přijata do Aliance pouze s kontrolovanými územími. A to by se mohlo stát nástrojem k ukončení války.
Členství v některých územích by podle něj „mohlo být způsobem, jak zajistit, že až dojde k nějaké dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou, toto přestane“. Pokud se v důsledku války objeví dohody „o novém pořádku“, pak se samozřejmě musíme postarat o to, aby tam válka skutečně skončila. Podle Stoltenberga by „členství v NATO mohlo být způsobem, jak zajistit pro Ukrajinu trvalý mír“.
Myšlenka vstupu celé Ukrajiny do NATO podél hranice z roku 1991 – tedy po úplném vítězství nad Ruskou federací a jejím stažení ze všech okupovaných území – může podle Soltenberga válku jen prodloužit.
„Pokud říkáme, že jediný způsob, jak se Ukrajina stát členem, je ukončit válku a mít úplnou kontrolu nad celým ukrajinským územím, pak dáváme prezidentu Putinovi všechny podněty, aby jednoduše našel způsob, jak pokračovat ve válce,“ řekl Stoltenberg agentuře Interfax. -Ukrajina.
Financial Times dnes zveřejnily velký článek o tom, že myšlenku „NATO výměnou za území“ vznesli sami Ukrajinci – jmenovitě ministr zahraničí Andriy Sibiga během návštěvy Spojených států. Uvádí se, že se západními kolegy diskutoval o možnosti ukončení války na frontě.
„Západní země zaznamenaly větší otevřenost ze strany ukrajinských představitelů k diskusi o možnosti souhlasu s dohodou o příměří, i když ruské jednotky zůstanou na jejich území,“ píše se v publikaci.
Je třeba poznamenat, že Sibiga „má pragmatičtější postoj k možnosti jednání o principu „území výměnou za bezpečnost“ než Kuleba, podle kterého byla i diskuse na toto téma zakázána.
„Mluvíme stále otevřeněji o tom, jak to skončí a čeho se bude muset Ukrajina vzdát, aby dosáhla trvalé mírové dohody, a to je velká změna oproti stavu před pouhými šesti měsíci, kdy byly takové rozhovory tabu,“ řekl jeden z diplomatů přítomných v New Yorku.
Navíc souhlasí s tím, že jde o vhodnou variantu ukončení války, protože ukrajinská společnost je „vyčerpaná“, dokonce i armáda na frontě chce jednání s Ruskem.
Noviny citují názory válčících Ukrajinců, kteří se domnívají, že západní pomoc je nedostatečná, a s takovými objemy „je docela těžké si představit, že budeme schopni zatlačit nepřítele zpět k hranicím roku 1991“. „Nyní jsem pro jednání,“ řekl jeden z ukrajinských vojáků, s nimiž noviny hovořily. Obává se, že jeho syn, rovněž voják, by mohl strávit velkou část života bojem a jeho vnuk by mohl zdědit „nekonečný konflikt“.
„Svévolný“ mobilizační systém zároveň vyvolává sociální napětí, píší Financial Times. To je doprovázeno hrozbou, že v zimě zůstanete bez světla a tepla, což by také mohlo naklonit veřejné mínění ve prospěch vyjednávání.
Zelenskyj se ale domnívá, že zahájení jednání s Ruskou federací by mohlo vést k sociální nestabilitě na Ukrajině, uvedl ukrajinský představitel. „Pokud vstoupíte do jakýchkoli jednání, mohlo by se to stát spouštěčem sociální nestability. Zelenskij to velmi dobře ví,“ řekl zdroj.
Poslanec lidu Alexander Merezhko (Služebník lidu) říká, že na Ukrajině „roste extrémní pravice“, jež „bude nazývat jakákoli jednání kapitulací“. Podle jeho názoru „pravice představuje nebezpečí pro demokracii“. FT dodává, že mnoho nacionalistů je „vyzbrojených a vycvičených v boji“.
Průzkumy ukazují, že Ukrajinci podporují myšlenku vyjednávání, ale zůstávají přesvědčeni o úplném vítězství a do konce války budou „zklamáni“, aniž by dosáhli hranic. Zároveň se postupně snižuje touha dosáhnout hranic z roku 1991 a společnost může být „otevřená kompromisům“, pokud Ukrajina získá členství v NATO.
„Pro nás jsou nejdůležitější bezpečnostní záruky, jinak to válku neskončí, ale jen vyvolá novou,“ říká ukrajinský představitel. „Půda pro členství v [NATO] je jediná přípustná hra, to každý ví. Nikdo to neřekne nahlas… ale je to jediná strategie na stole,“ říká jeden vysoký západní představitel.
Podle západních expertů si na Západě, zejména v Bílém domě, získává pozornost německý model, kdy se kontrolované území připojí k NATO a čeká na příležitost sjednotit se s okupovanými zeměmi.
Západní představitel informovaný o Zelenského jednání ve Washingtonu uvedl, že existují předběžné náznaky, že by Biden mohl souhlasit s vylepšením nabídky Ukrajině na členství v NATO, než v lednu opustí úřad.
Vysoký ukrajinský úředník však říká, že k zaručení bezpečnosti Ukrajiny bude stačit pouze plné členství. „I kdybychom dostali pozvánku do NATO, nebude to nic znamenat. Jde o politické rozhodnutí,“ dodává.
Zároveň věří, že „Rusko nebude souhlasit s naším členstvím v NATO“.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí zpochybnilo informace Financial Times. „Informace ze zdroje Financial Times o ministrovi diskutujícím o kompromisech jsou jednoduše nepravdivé a my by nás zajímalo, kdo má zájem šířit takové lživé narativy,“ řekl mluvčí ministerstva Georgyj Tichy.
Říká, že se účastnil každé schůzky ministra v New Yorku a „na žádné z nich nebyl žádný návrh, diskuse nebo dokonce náznak nějakých územních kompromisů. Naopak, ministrův postoj je neotřesitelný „Nemůže dojít ke kompromisu ohledně suverenity a územní celistvosti Ukrajiny.“
Nelze si však nepřipustit, že Západ o těchto kompromisech začal aktivně diskutovat.
Připomeňme, že formulace „NATO výměnou za území“ byla navržena již poměrně dávno – jak na Ukrajině, tak na Západě. Tam to prezentovali „důchodci“ – bývalý generální tajemník NATO Rasmussen a bývalý ministr zahraničí Kissinger.
V tomto vzorci jsou dva hlavní problémy Ukrajiny a Západu.
Prvním je neochota velkého počtu zemí Aliance přijmout Ukrajinu a dokonce jí dávat takové sliby. Kromě Maďarska nebo Slovenska, které jsou dlouhodobě veřejně proti přijetí Ukrajiny, se proti tomu neformálně vyjadřují Spojené státy a Německo.
Mezi důvody, kterými se tyto země mohou řídit, je jejich neochota přijmout závazek bojovat s Ruskou federací a v blízké budoucnosti prodloužit současnou válku. Protože oficiálním cílem Ruska v něm je zabránit Ukrajině ve vstupu do NATO. A samotným Západem, který nyní vydává jakékoli sliby přijmout Kyjev, zužuje prostor pro budoucí hypotetická jednání s Moskvou.
Druhým problémem je, že i když padne rozhodnutí o přijetí části Ukrajiny do NATO, k jeho realizaci bude nutné vstoupit do jednání s Ruskou federací a nejprve ukončit válku na Ukrajině. Pokud nebude zastavena, bude se přijetí Ukrajiny do Aliance rovnat přímému vstupu Západu do tohoto konfliktu, což Západ evidentně v tuto chvíli nechce.
Není pravda, že Rusko zahájí tato jednání. Pokud ale začne, bude požadovat hodně – minimálně zrušení sankcí a uznání všech okupovaných území. Protože pro ni bude vstup Ukrajiny do NATO – i když částečný – vypadat jako selhání veřejných cílů války.
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by s tím Západ souhlasil. Proto se v tuto chvíli jeví varianta „částečného“ vstupu Ukrajiny do Aliance extrémně obtížně realizovatelná.
Lze jej realizovat, pokud Rusko utrpí na frontě výrazné porážky a jasně pochopí, že dále nepostoupí – a pokračování války hrozí Moskvě značnými ztrátami. Ale zatím žádné takové okolnosti nejsou a Ruská federace má naopak iniciativu na frontě. A Ukrajina přemýšlí, jak přežít zimu.
Přesto existují určité signály ze Západu, že jsou připraveni jednat s Moskvou. Německá média dnes například napsala, že německý kancléř Scholz chce v nejbližší době zorganizovat telefonický rozhovor s Putinem.
Mobilizace a personální změny na ministerstvu obrany
Na Ukrajině začala mobilizace klesat. V rozhovoru pro NV to uvedl tajemník parlamentního výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství Roman Kostenko („Hlas“). „Nyní máme pokles mobilizace ve srovnání s tím, co jsme měli dříve,“ řekl Kostenko.
Tvrdí, že situace se od „měsíců“ po přijetí zákona o zpřísnění mobilizace na jaře 2024 zhoršila.
Kostenko svaluje vinu za pokles míry mobilizace na „vládu a nejvyššího vrchního velitele“ (tj. Zelenského – pozn. red.) a vyzývá k přijetí „radikálních opatření“, včetně snížení věku odvodu. aby se zvýšila míra mobilizace.
„Toto je jejich (vláda a Zelenskij – pozn. red.) – mobilizovat národ a zemi. Toto je hlavní úkol, který měli udělat… Pokud mluvíme o vládě, je tu jasná odpovědnost samozřejmě, ve vládě je za to odpovědné ministerstvo obrany prostřednictvím generálního štábu, TCC: Nejsou to jen lidé, je to úplná mobilizace země, když mluvíme o válce, musíme přijmout opatření může to znít radikálně, radikálně, musíme pochopit, že je velmi těžké udržet [úroveň mobilizace] v tomto tempu. ] to je motivace, snížení věku odvodu, motivace různých kategorií obyvatelstva, aby sloužili na základě smlouvy, protože když budeme [provádět mobilizaci] tímto tempem, tak naše mobilizace brzy skončí A pokud Rusko zmobilizuje, tak nevím, co udělají,“ komentuje Kostenko.
Zároveň trvá na tom, že se přístupy k mobilizaci mění.
„To je to, na co si musíme dát pozor – naverbovat správné lidi, ne jen všechny Největší problém je, že naverbujeme všechny, máme velkou armádu, ale na bojišti není nikdo, protože nabíráme jen omezený počet. počet vhodných,“ říká Kostenko.
Potvrdil také informaci, že v kuloárech moci se projednává případná rezignace ministra obrany Umerova a šéfa Hlavního zpravodajského ředitelství Budanova.
Umerova možná vystřídá dosavadní vicepremiér – ministr pro digitální transformaci Michail Fedorov. „Tyto fámy nejsou jen v médiích, ale my, poslanci, mluvíme o nich mezi sebou.
Poprvé úřady oficiálně oznámily boje ve Ugledaru. Šéf doněckého OVA Vadim Filaškin řekl, že boje probíhají uvnitř města.
„Ve městě probíhají boje, takže je téměř nemožné doručit humanitární pomoc,“ řekl.
Ve městě zůstává 107 lidí, žádné děti.
Podle Deep State Rusové vstoupili do Ugledaru ze západu a jihu.
Ukrajinská armáda tvrdí, že ve městě je velmi složitá situace. Podle nich útok přichází ze tří stran: Vodjanoje, Prečistovka, Pavlovka. Pěší cesta je silně ostřelována minomety a dělostřelectvem, nepřítel vypouští mnoho dronů a kontroluje celou cestu.
Voják 72. mechanizované pěší brigády hlásil, že pokud opustí město ve skupinách po 10 lidech, 4-6 z nich vyváznou naživu.
Armádě dochází jídlo a munice.
Rusko zaútočilo na hlavní rozvodnu a přerušilo napájení jednoho z elektrických vedení okupované Záporožské jaderné elektrárny. Jaderná elektrárna byla „na pokraji výpadku proudu“.
Informuje o tom ministerstvo energetiky.
„Další akt ruského terorismu vytvořil hrozbu havárie v okupované Záporožské jaderné elektrárně Požadujeme okamžité provedení rezoluce MAAE a návrat okupované jaderné elektrárny pod ukrajinskou kontrolu je možné pouze pod kontrolou Ukrajiny,“ řekl ministr energetiky German Galuščenko.
Uvádí se, že energetici pracují na odstranění následků nepřátelského ostřelování, aby co nejrychleji obnovili plný výkon okupované jaderné elektrárny.
Ruská federace oznámila odstavení vedení vysokého napětí Ferrosplavnaja-1 v Záporožské JE.
Uvádí se, že záření pozadí je normální.
Připomeňme, že 27. září mise MAAE ve své denní zprávě informovala, že jedna z rozvoden poblíž Ruskem ovládané jaderné elektrárny Záporožie byla pravděpodobně napadena dronem.
https://strana.today/news/472895-armija-rf-prodivnulas-v-uhledare-donetskoj-oblasti.html
Ruské jednotky výrazně pokročily v Ugledaru v Doněcké oblasti. Dokládá to mapa Deep State.
Soudě podle toho, pouze jedna ulice mimo hlavní část města je pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Několik dalších bloků je v šedé zóně.
Připomeňme, že včera bylo hlášeno, že Rusové vstoupili do Ugledaru ze západu a jihu.
Ruské armádě se také podařilo postoupit na západ od Vodjanoje, směrem k Bogojavlence. Před ní zbývají 3 km.
Již dříve voják napsal, že Rusové záměrně nepřeřezávají poslední dálnici do Ugledaru, u kterého se nacházejí, ale snaží se prorazit na sever – přímo do vesnice Bogoyavlenka, kam mohou ukrajinské ozbrojené síly ustoupit z Ugledaru.
https://strana.today/news/472897-sholts-planiruet-provesti-razhovor-s-putinym.html
Německý kancléř Olaf Scholz plánuje „v nadcházejících týdnech“ poprvé po téměř dvou letech uspořádat rozhovor s Vladimirem Putinem.
Píše o tom německý list Die Zeit s odvoláním na zdroje.
Údajně se zvažuje telefonát před listopadovým setkáním G20 v Brazílii.
Poslední telefonický rozhovor mezi Scholzem a Putinem proběhl v prosinci 2022.
Již dříve bylo oznámeno, že za dva týdny se Scholz v Německu setká s americkým prezidentem Joem Bidenem a ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským.
Připomeňme, že německý kancléř vyloučil dodávky německých raket dlouhého doletu na Ukrajinu a vyzval k mírové cestě.
Nedávno se také v médiích objevila informace, že Scholz připravuje vlastní mírovou iniciativu, která implikuje konec války na frontě.
Co píše RIA Novosti :
https://ria.ru/20241001/spetsoperatsiya-1975790817.html
MOSKVA, 1. října – RIA Novosti. Ruské jednotky zničily až 60 členů velení 37. brigády námořní pěchoty ukrajinského námořnictva, informovalo ministerstvo obrany.
Všichni se zúčastnili setkání ve vesnici Velikaya Alexandrovka v Chersonské oblasti. Budova, kde se schůzka konala, byla zasažena Iskanderem-M.
Zničeny byly také tři mikrobusy a 12 osobních automobilů.
Chersonská oblast se nachází v dolním toku Dněpru, který omývá Azovské a Černé moře. Region se stal součástí Ruska po referendu v září 2022. Ukrajinská strana neuznává její legitimitu a ostřeluje obydlené oblasti. V současnosti je 75 % území Chersonské oblasti pod ruskou kontrolou. Část pravého břehu Dněpru, včetně města Cherson, drží ukrajinská vojska.
https://ria.ru/20241001/ugledar-1975717864.html
MOSKVA, 1. října – RIA Novosti. Ukrajinské jednotky se dostaly do minikotlu v Ugledaru, dvě hlavní dálnice byly zablokovány, řekl Igor Kimakovskij, poradce šéfa DNR, ve vysílání Solovjov Live.
„Minikotel, ano, skutečně. Pokud dnes nestáhnou jednotky, tak si myslím, že je možná už nestáhnou vůbec Měli jsme nápor nejen z této strany, kudy vede silnice na Bogojavlenku, ale je tam velmi důrazná naše ofenziva jde o křižovatku, protože tam je druhá silnice právě na Ukrajinu. Tyto silnice jsou zablokované a zkrátka a dobře jim (ukrajinským vojskům. – pozn. red.) zůstala už jen nějaká polní cesta,“ řekl.
Ruští vojáci – RIA Novosti, 1920, 01.10.2024
Pokud se zhorší povětrnostní podmínky, nebude AFU schopna evakuovat ani mrtvé, poznamenal poradce.
Kromě toho se nyní objevily informace o plánech ukrajinské armády stáhnout 72. samostatnou brigádu z Ugledaru.
„Ale Zelenského politické rozhodnutí znělo zadržet ji tam v době, kdy je na Valném shromáždění OSN, bylo pro tuto brigádu osudné. Myslím, že po jejím stažení zůstanou velmi neefektivní jednotky“ řekl Kimakovskij.
V září poslankyně Nejvyšší rady Maryana Bezuglaja označila ztrátu Ugledaru za otázku času. Obvinila z toho vrchního velitele AFU Oleksandra Syrského, který podle ní vytvořil chaos v 72. brigádě tím, že během ruské ofenzivy odvolal velitele brigády a nepřispěl k doplnění jednotky.
Minulý týden Kimakovskij v komentáři k situaci v lokalitě uvedl, že ukrajinské jednotky se ocitly v kleštích. Podle něj je 72. brigáda AFU v žalostném stavu a snaží se z města stáhnout nejúdernější skupiny.
Šéf DNR Denis Pušilin zase uvedl, že boje probíhají již v samotném Ugledaru. Předchozího dne také uvedl, že se tam nepříteli podařilo přesunout posily, ale většinou šlo o mobilizované lidi, kteří se vzdávali jako váleční zajatci.
https://ria.ru/20241001/vsu-1975788209.html
KURSK, 1. října – RIA Novosti. Na kameře připevněné k přilbě jednoho ze zlikvidovaných vojáků Ukrajiny byly nalezeny důkazy o represáliích ukrajinských ozbrojenců proti obyvatelům jedné z osad v Kurské oblasti, řekl agentuře RIA Novosti zástupce ruských bezpečnostních sil.
„Naše jednotka zlikvidovala nepřátelskou skupinu na okraji jedné z osad v regionu Kursk. Jeden z nich měla na helmě profesionální kameru, soudě podle munice a vzhledu. můžeme předpokládat, že jde o obyčejné vojáky ukrajinských ozbrojených sil, kteří se zabývají loupežemi,“ řekl.
V přihrádce na palubní desce SUV našli také šperky.
„Možná to má něco společného se složkou s vraždou zachycenou na kameru,“ uzavřel mluvčí agentury.
Záběry, které má RIA Novosti k dispozici, ukazují, jak se ukrajinský militant v místnosti se závěsy se na někoho otočí a nabídne mu, aby odešel. Poté vypálí několik mířených výstřelů z kulometu. Vteřinu před tím se ozve výkřik: „Nestřílejte.“
Podle záblesků výstřelů je zřejmé, že se pálí u dveří umístěných v protější části místnosti. Na invalidním vozíku sedí muž oblečený v šortkách a tričku a další muž leží vpravo u pohovky.
Minulý týden zástupce náčelníka politického oddělení ruských ozbrojených sil, velitel speciálních sil Achmat, generálmajor Apti Alaudinov, řekl, že nepřátelské jednotky střílely civilisty v Kurské oblasti a existují důkazy o vytvoření koncentračních táborů.
Již dříve o tom hovořila i oficiální zástupkyně ministerstva zahraničí Maria Zacharova s tím, že ozbrojené síly Ukrajiny tam se zbraní v ruce hnaly místní obyvatele, kteří z různých důvodů nemohli opustit nebezpečné oblasti.
K 1. říjnu během bojů v této oblasti nepřítel ztratil více než 19 250 vojáků a 135 tanků.
https://ria.ru/20241001/zakharova-1975644438.html
MOSKVA, 1. října – RIA Novosti. Oficiální zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova ve svém kanálu Telegram označila amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena za darebáka kvůli jeho slovům o tragédii v Babím Jaru během Velké vlastenecké války.
Blinken již dříve na sociální síti X uvedl, že kyjevský režim prý nemůže být nacistický kvůli tomu, že tragické události Babyn Yar se odehrály na území Ukrajiny.
„To může říct jen darebák, protože Rusko denacifikuje ty, kteří pokračovali ve zločinech vrahů obětí Babyn Yar,“ odpověděla Zacharova.
Připomněla, že na území Babyj Jar byli zabíjeni nejen Židé, ale také Cikáni a sovětští váleční zajatci a celkový počet popravených zatím nebyl přesně stanoven, ale přesahuje 100 tisíc lidí.
„To může říct jen darebák, protože právě v jeho, Blinkenově, zemi jsou pomníky fašistických kolaborantů,“ shrnul oficiální představitel ruského ministerstva zahraničí.
V září 1941 němečtí nacisté a jejich komplicové zastřelili v Babím Jaru u Kyjeva téměř 34 tisíc Židů. Toto místo se stalo symbolem holocaustu ve východní Evropě a možná největší jednotlivou hromadnou popravou během druhé světové války. Od roku 1941 do roku 1943 nacisté a jejich spolupracovníci zabili v Babím Jaru 70 až 100 tisíc lidí a zničili téměř celou židovskou populaci Kyjeva. V této oblasti byli zabiti také Romové, Ukrajinci, ruští váleční zajatci a pacienti psychiatrických léčeben.
