Ernestovo ukrajinské okénko na 03.12.2024

https://strana.today/news/476136-itohi-1014-dnja-vojny-v-ukraine.html

výsledky 1014. dne války na Ukrajině.

Situace na frontě

Ruské jednotky za posledních 24 hodin postoupily ve vesnici Starye Terny, která je klíčová pro obranu Kurachova. Soudě podle mapy Deep State, bitvy již probíhají v celé vesnici a část z ní byla dobyta.

Jak ukrajinská armáda opakovaně psala, pád obce Starye Terny, která navazuje na hráz Kurachovské tepelné elektrárny, extrémně komplikuje obranu průmyslové zóny elektrárny. Se ztrátou průmyslové zóny bude s největší pravděpodobností ztraceno i samotné Kurachovo.

Podle bojovníka Aidaru Stanislava Buňatova Rusové postupují do Kurachova a „obsazují většinu dominantních pozic“. „Úplné obsazení Kurachova je bohužel otázkou času,“ dodal.

U Velikoj Novoselky Rusové pokračují v bojích o vesnici Nový Komar, která blokuje město ze severu. Podle mapy Deep State zvýšili svou přítomnost ve vesnici a na východ od ní.

Ukrajinský důstojník s volacím znakem „Alex“ uvádí, že Rusové neprovádějí rozsáhlé útočné akce, mluvíme o epizodických „pancéřových útocích“, které jsou však úspěšné.

Dříve ruské veřejné stránky psaly, že úspěch ve Velikoj Novoselky byl dosažen mimo jiné proto, že řada ukrajinských opěrných bodů byla prakticky prázdná.

Ukrajinské ozbrojené síly vytlačily Rusy z jejich předmostí na pravém břehu řeky Oskol severně od Dvurečnoj, osvobodily vesnici Novomlynsk a částečně je přesunuly na druhé předmostí na jih.

Ruské stránky také informují o tom, že protiútok ukrajinských ozbrojených sil na jejich předmostí byl úspěšný, ale nepotvrzují úplný ústup.

V Kurské oblasti Rusové vytlačili ukrajinské ozbrojené síly za za hranice RF v Gluškovském okrese.

Od poloviny září do včerejška byla na mapě Deep State naznačena šedá zóna (tedy území nebylo nikým kontrolováno), postupně se zmenšovalo a dnes zcela zmizelo.

Ukrajinský vojenský personál umístěný v Kurské oblasti hlásí neustálé útoky ruských jednotek. A hlásí, že ještě neviděli vojáky KLDR, se kterými ukrajinské ozbrojené síly podle ukrajinského velení již vstoupily do boje.

Jeden ukrajinský voják CNN řekl, že zatím „neviděl žádné známky 12 000 severokorejských vojáků“. „Až je chytíme nebo uvidíme tělo, pak budu s jistotou vědět, že jsou tady,“ řekl velitel jednotky 225. útočného praporu Alexandr.

Mezitím podle něj na ukrajinské pozice nepřetržitě útočí dobře vycvičení ruští výsadkáři ze 76. brigády, ale i méně organizovaní Čečenci a afričtí žoldáci. „Získal jsem dojem, že (Rusové) mají neomezený počet lidí,“ říká Alexander.

Podle BBC dostaly ozbrojené síly Ukrajiny rozkaz zůstat v Kurské oblasti až do Trumpovy inaugurace.

BBC uvádí, že „textové zprávy od vojáků, kteří tam bojují, vykreslují ponurý obraz bitvy, které plně nerozumí a obávají se, že prohrají“. Ukrajinští vojáci „mluví o drsných povětrnostních podmínkách a chronickém nedostatku spánku způsobeného neustálým ruským bombardováním, včetně použití děsivých 3000 kg klouzavých bomb. Ukrajinští vojáci ustupují, zatímco ruské jednotky postupně dobývají území.“

„Tento trend bude pokračovat, je to jen otázka času,“ říká bojovník Pavel. Mluvil také o kolosální únavě, chybějící rotaci a příchodu jednotek složených převážně z mužů středního věku přímo z jiných front, prakticky bez času na odpočinek.

„Zprávy, které dostáváme, jsou téměř vždy bezútěšné a naznačují, že motivace je problém. Někteří se ptají, zda byl splněn jeden z původních cílů operace – odklonit ruské vojáky z ukrajinské východní fronty. Říkají, že rozkazy jsou nyní.“ udržet si tento malý kousek ruského území, dokud do Bílého domu na konci ledna nevstoupí nový americký prezident s novou politikou,“ píše se v článku.

„Hlavním úkolem, který před námi stojí, je udržet si maximum území do Trumpovy inaugurace a zahájení vyjednávání a pak je za něco vyměnit ,“ věří Pavel. „Hlavní není zachytit, ale držet. A ani s tím nám nejde všechno hladce,“ souhlasí s ním opravárenský technik Vadim.

Vojáci také hovořili o odměnách – dronech nebo dovolené navíc – které jsou  nabídnuty každému, kdo zajme severokorejského vojáka. „V temném kurském lese je velmi těžké najít Korejce, zvlášť když tady není,“ poznamenal Pavel sarkasticky.

K ostřelování. Na západě Ukrajiny zaútočily drony na energetická zařízení.

V Ternopilu je část města bez proudu. Připomeňme, že Šahed včera dorazily do Ternopilu. Žádné podrobnosti ohledně deru v regionu Rivne nebyly zveřejněny. V regionu se nachází jedna z ukrajinských jaderných elektráren.

Co stojí za odmítnutím NATO Zelenského?

Západ zatím na Zelenského návrh na přijetí Ukrajiny do NATO reagoval negativně.

Německý kancléř Scholz se včera vyslovil proti rychlému přijetí Kyjeva do Aliance. A totéž dnes řekl generální tajemník Aliance Mark Rutte. Řekl, že otázka členství Ukrajiny je nyní druhořadá, uvádí Financial Times.

„Nejdůležitější je nyní zajistit, aby kdykoli se Zelenskij rozhodl zahájit mírová jednání, mohl tak učinit z pozice síly. Pro mě je to nyní priorita číslo jedna,“ řekl Rutte, který dnes přijímá ministry zahraničí bloku (a tohoto jednání se zúčastnil i ukrajinský ministr zahraničí Sibiga).

„Když se mě ptají, vždy jim odpovídám: dobře, to je všechno v pořádku a potřebujeme vést tuto debatu (o přizvání Ukrajiny do Aliance – pozn. red.), ale v blízké budoucnosti je nejdůležitější poskytnout Ukrajině s vojenskou pomoc, zejména financovat protivzdušnou obranu, stejně jako útočné systémy nezbytné pro vedení války,“ poznamenal generální tajemník.

Západní média také píší o nerealistické povaze Zelenského požadavků. NATO na dnešní schůzce ministrů zahraničí – „je nepravděpodobné, že vyslyší výzvu Ukrajiny k pozvání ke vstupu do aliance“, píše Reuters s odvoláním na zdroje.

Podle publikace „nejsou žádné známky potřebného konsenzu“ mezi 32 členy NATO, což „rozbíjí naděje Kyjeva na politický vzestup“. „Bude trvat týdny a měsíce, než se dosáhne konsensu. Nemyslím si, že se to stane zítra, byl bych velmi překvapen,“ řekl včera vysoký diplomat NATO.

Vysoký americký představitel, stejně jako Rutte, uvedl, že ministerská schůzka se zaměří na posílení podpory pro Ukrajinu, aby byla v co nejsilnější pozici k„vstupu do potenciálních jednání“ příští rok.

USA, Německo, Maďarsko, Slovensko, Belgie, Slovinsko a Španělsko jsou proti pozvání Ukrajiny do NATO, uvádí list Le Monde. Pro – Francie  a Británie. Publikace naznačuje, že Biden odmítá učinit takové rozhodnutí až do konce svého funkčního období a Trump „nikdy tuto myšlenku nepodporoval“.

Wall Street Journal také píše, že pozvání do Aliance je v tuto chvíli nepravděpodobné: „Úředníci ve Washingtonu, Berlíně a dalších hlavních městech se obávají, že sbližování Ukrajiny s aliancí by mohlo zhoršit konfrontaci Západu s Moskvou.

Někteří ukrajinští představitelé však připouštějí, že alternativou k NATO by bylo, kdyby spojenci poskytli vojenskou podporu, kterou bude Ukrajina v nadcházejících letech potřebovat, aby byla schopna zadržet Rusko. Konkrétně jeden úředník uvedl, že Ukrajina potřebuje do roku 2025 vojenskou pomoc ve výši asi 126 miliard, „na kompenzaci rychle rostoucích ruských vojenských výdajů“.

Sami západní představitelé již více než 18 měsíců diskutují o možnosti uzavření jakési dohody podle vzorce „bezpečnost za území“. Zvolení Trumpa tyto procesy jen zintenzivnilo. Mezi Zelenského týmem panuje „určitá nervozita“, ale ukrajinští představitelé „zdá se, že se vyrovnávají s potřebou přizpůsobit se zaměření Trumpova týmu na ukončení války“.

„Zatím panuje v Bruselu a Kyjevě opatrný optimismus – ne-li jistota –, že Trumpova administrativa získá z Kremlu skutečné ústupky, pokud bude Putin vyjednávat,“ píše WSJ. Mnozí západní představitelé však zůstávají hluboce skeptičtí, že Kreml bude ochoten vyjednávat nebo dělat kompromisy, zatímco Rusko postupuje na bojišti.

Pokud jde o poslední tezi, obecně odpovídá narativu „válečné strany“, že ukrajinské ozbrojené síly musí nejprve dosáhnout úspěchu na bojišti a teprve poté vyjednávat. Mluvili o tom výše citovaný Rutte a zasvěcení představitelé západních médií.

Z této teze však vyplývá, že není třeba vůbec vyjednávat s Ruskou federací, dokud Ukrajina nedosáhne na frontě zlomu. A kdy se tak stane a zda se tak stane (nebo se situace pro ozbrojené síly Ukrajiny ještě zhorší, než je nyní), není jasné. Jinými slovy, toto je vzorec pro pokračování války na neurčito.

Zda je však Moskva skutečně tak ochotná k ústupkům, je velkou otázkou. Na jedné straně má Ruská federace svou vlastní aktivní „válečnou stranu“, která vyzývá k okamžitému odmítnutí Trumpových návrhů na vyjednávání a boji „až do hořkého konce“. Na druhou stranu četné signály v západních a ruských médiích i prohlášení představitelů ruské vlády naznačují, že Kreml je minimálně připraven k jednání. Vyjádření na toto téma zesílila zejména od nástupu Trumpa k moci, na kterého ruští mluvčí pohlížejí s opatrným optimismem, zatímco Putin republikána otevřeně chválí.

Co se týče kompromisů, na které je Moskva připravena, to je právě předmětem jednání. Ale dříve se Putin a další ruští představitelé vyjádřili pozitivně o čínsko-brazilském plánu, který počítá se stejným zastavením války na frontové linii (poté začnou jednání o konečném řešení). Podobné zprávy jsou obsaženy v „Kelloggově plánu“, který může tvořit základ pro Trumpovy akce na Ukrajině.

„Strana“ již analyzovala situaci, kdy Rusko bude schopno zmírnit svůj maximalistický postoj – požadavek na převedení čtyř regionů do něj – pod vlivem Číny, Indie a dalších jeho partnerů ze zemí „globálního Jihu“, které těží ze zastavení války a rozhodně nepotřebují její eskalaci (zejména jadernou).

Zatímco samotný Západ a Kyjev jsou proti jednání, je nepravděpodobné, že by je moskevští partneři z „globálního Jihu“ tlačili k jednostranným ústupkům. Pokud ale Trump předloží realistické návrhy, které se významem blíží stejné čínsko-brazilské variantě, nebude mít Putin žádné zvláštní argumenty, aby odmítl vstoupit do takových jednání.

A to zase s vysokou pravděpodobností může znamenat zastavení války ne někdy později, ale v blízké budoucnosti. Což minimálně zachrání tisíce životů a zachrání desítky měst a vesnic před zničením.

„Válečné strany“ na Západě, na Ukrajině a v Rusku jsou však stále silné a aktivní. Proto se budou snažit vyvinout veškeré úsilí, aby zabránili brzkému příměří.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je přesvědčit Trumpa, aby upustil od svých záměrů vyhlásit moratorium na členství Ukrajiny v NATO, což výrazně sníží připravenost Moskvy na jakékoli dohody.

Tuto linii důsledně sledují ukrajinské úřady a „válečná strana“ na Západě.

Ukrajina tak dnes na jednání ministrů zahraničí NATO znovu prohlásila, že nebude souhlasit s žádnými alternativními bezpečnostními zárukami po válce, než je plné členství v bloku.

„Jsme přesvědčeni, že jedinou skutečnou zárukou bezpečnosti pro Ukrajinu, stejně jako odstrašujícím prostředkem pro další ruskou agresi proti Ukrajině a dalším státům, je plné členství Ukrajiny v NATO. Nelze souhlasit s jakýmikoli alternativami, náhradníky nebo náhradami za plné členství Ukrajiny v NATO,“ stojí v prohlášení.

Pravda, jak bylo uvedeno výše, v tuto chvíli nejsou všichni členové NATO připraveni pozvat Ukrajinu do Aliance. Jak však vidíme, snahy o změnu tohoto postoje pokračují. I když není pravda, že budou úspěšné.

Vstoupí evropští vojáci na Ukrajinu?

Dalším tématem, které by mohlo jednání zkomplikovat, jsou periodická prohlášení evropských zemí o záměru vyslat své vojáky na Ukrajinu, pokud bude uzavřena dohoda o příměří.

Radio Liberty tak včera informovalo, že Francie a Británie zvažují možnost rozmístění svých sil na Ukrajině poté, co  by se  dosáhlo hypotetických dohod o ukončení války.

Podle vysokého představitele NATO hovoříme o rozmístění vojenského personálu na demarkační linii, aby monitoroval příměří. Diskuse však probíhá na úrovni jednotlivých hlavních měst, nikoli NATO. „Jednotliví zástupci“ se tak snaží zajistit účast svých zástupců na jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem, která mohou proběhnout zprostředkováním Trumpa, řekl mluvčí pro Radio Liberty.

Diskuse o vyslání vojáků dnes potvrdily dvě velké tiskové agentury – AFP a DW, a to i s odkazem na zdroje. Píšou také, že zvažují vyslání vojenské mise, která bude příměří dohlížet, pokud se na něm podaří dohodnout.

Totéž řekla vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová. Po uzavření dohody o příměří nevyloučila vyslání evropských vojáků na Ukrajinu.

Připomeňme, že dřívější západní média psala, že jedna z možností „Trumpova plánu“ pro mírové urovnání na Ukrajině zahrnuje rozmístění evropských jednotek na demarkační linii. Trump přitom pravost takových plánů nepotvrdil. Takovou pointu neobsahují ani nedávno zveřejněné teze jeho zástupce pro Ukrajinu Kellogga.

Ukrajina také nepotvrdila plány na zavedení mírových jednotek. A Rusko prohlásilo, že případné mírové jednotky mohou být přivedeny do první linie pouze se souhlasem obou stran konfliktu (tedy Kyjeva a Moskvy). To znamená, že při případných jednáních budou muset obě válčící strany souhlasit s rozmístěním cizích jednotek podél frontové linie, aby monitorovaly příměří.

Pravděpodobnost, že s tím Ruská federace bude souhlasit, je samozřejmě velmi malá.

Je tedy možné, že se o samotné myšlence přivedení evropských vojáků se začalo aktivně diskutovat s cílem vytvořit další překážku případným dohodám o ukončení války.

Mobilizace a „Vovova tisícovka“

Téma prezidentské tisícovky, která je distribuována prostřednictvím „Diya“, začalo hrát novými barvami. O tyto peníze již požádaly více než tři miliony Ukrajinců. Program platí pouze pro ty, kteří jsou v zemi.

Technologie distribuce „Vovovy  tisícovky“ předpokládá, že jejich výdaje na bankovních účtech budou „transparentní“.

Dnes se však provalilo, že jde také o pokus identifikovat odpírače mobillizace.

„Někde se nám skrývá milion lidí. Neodešli do zahraničí, nejsou to lidé s postižením, nejsou v evidenci. Takže to jsou lidé, kteří se podmíněně, teoreticky skrývají před plněním své ústavní povinnosti bránit vlast. Pokud jsou například v rodině dva muži, kteří podléhají mobilizaci, a dvě ženy, pak jsou to pro ně čtyři tisíce hřiven. A samozřejmě pobídka k nějakému získání těchto prostředků je možná pouze v případě, že částka je vyšší než tisíc hřiven, budou to tři až čtyři tisíce hřiven na rodinu… Někteří muži se přihlásí. Protože čtyři tisíce jsou lepší než dva,“ řekla zástupkyně vedoucího daňového výboru Olga Vasilevskaja-Smagljuk („Služebník lidu“).

Druhým cílem tohoto programu v hodnotě 30 miliard hřiven je podle Vasilevské-Smaglyukové spočítat obyvatelstvo Ukrajiny, které zůstalo na kontrolovaném území.

Oficiálně úřady takové cíle programu nepotvrdily. Ale prohlášení Smagljukové zatím nikdo nevyvrátil.

Stanné právo v Jižní Koreji

Dnes v Jižní Koreji náhle začala vážná politická krize. Prezident Yun Seok-yeol vyhlásil v zemi stanné právo a pozastavil práci parlamentu.

K tomu dochází v době, kdy se opozice, která má v parlamentu většinu, pokouší obvinit státního auditora a hlavního žalobce. V reakci na to prezident prohlásil své odpůrce za „proseverokorejské síly“.

„Za účelem ochrany liberální Jižní Koreje před hrozbami, které představují komunistické síly Severní Koreje, a odstranění protistátních živlů… tímto vyhlašuji válečný stav nouze,“ řekl Yoon Seok-yeol.

Stanné právo zároveň znamená i pozastavení činnosti  parlamentu.

Toto rozhodnutí již způsobilo akutní politickou krizi v zemi. Opozice ve skutečnosti obvinila prezidenta z pokusu o převrat a nastolení vojenské diktatury.

Vůdce opoziční Demokratické strany Lee Jae-myung označil vyhlášení stanného práva za protiústavní a odsoudil jej jako krok „proti lidu“.

„Prezident Yun bezdůvodně vyhlásil stanné právo,“ řekl Lee „Tanky, obrněná vozidla a vojáci se zbraněmi brzy ovládnou zemi a naše ekonomika se zhroutí.“

Demokratická strana urychleně svolala své zákonodárce do Národního shromáždění (parlamentu), kde se armáda pokusila zabránit poslancům ve vstupu.

Přesto se přesto dostali do budovy a odhlasovali zrušení stanného práva. Předseda parlamentu poté prohlásil stanné právo za neplatné.

Krize se rozvíjí na pozadí klesající popularity prezidenta a rostoucího kreditu opozice.

Den předtím zveřejnila agentura Yonhap čerstvý průzkum veřejného mínění, který ukázal rating prezidenta Yoon Seok-yeola, který vyhlásil stanné právo, na 25 %. Negativní hodnocení prezidentova jednání přitom činilo 71,0 %. Rating prezidentské Lidové moci je 32,3 % a opoziční Demokratické strany 45,2 %.

Pro Ukrajinu znamenají události v Jižní Koreji, že otázka odblokování dodávek jihokorejských zbraní ozbrojeným silám Ukrajiny, o kterou Kyjev dlouhodobě žádá, se v době politické krize odkládá. Na to teď evidentně není čas.

A v globálnějším pojetí bude hodně záležet na tom, jak rychle se uklidní situace v Soulu a zda to povede k radikálnímu pozdvižení, které destabilizuje situaci v zemi. V tomto případě by to mohlo ovlivnit vztahy mezi Jižní Koreou a Severní Koreou, stejně jako mnoho politických a ekonomických procesů ve východní Asii.

Co píše RIA Novosti :

https://ria.ru/20241203/tsirkon-1987133259.html

MOSKVA, 3. prosince – RIA Novosti. Ruské lodě prováděly cvičení ve Středozemním moři, při kterém odpalovaly hypersonické střely, uvedlo ministerstvo obrany.

„Posádky fregat Admirál Gorškov a Admirál Golovko, operující v rámci úderné skupiny ruského námořnictva, odpálily hypersonické střely Zirkon, dieselelektrická ponorka Novorossijsk odpálila na moře řízenou střelu Kalibr na cvičný cíl,“ říká zpráva.

Posádka pobřežního raketového systému Bastion navíc odpálila řízenou střelu Onyx z určené oblasti na pobřeží Středozemního moře. „Určené cíle byly úspěšně zasaženy přímými zásahy,“ zdůraznilo ministerstvo obrany.

Cvičení ve Středozemním moři probíhalo od 1. do 3. prosince pod vedením vrchního velitele námořnictva admirála Alexandra Mojsejeva. Skupiny námořnictva a letectva nacvičovaly společné akce.

Manévrů se zúčastnilo více než tisíc lidí, deset lodí a podpůrných plavidel, 24 letadel a vrtulníků včetně stíhaček MiG-31I s raketami Kinžal.

Cena  Stěpana  Bandery vítězících pražských redakcí