výsledky 1531. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruské jednotky postoupily jižně od Kostjantynivky, uvádí vojenská veřejná skupina Deep State. Pokroky byly zaznamenány u vesnic Ivanopolje a Berestok.
Ruská armáda postoupila také u Andrejevky-Klevcova na hranici Doněcké a Dněpropetrovské oblasti.
V sobotu ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí velké vesnice Miropolje v Sumské oblasti, poblíž hranic s Kurskou oblastí.
Ukrajina tuto informaci nepotvrdila a ztrátu Miropolje popřela.
Celkově ruské a ukrajinské vojenské zdroje poskytují diametrálně odlišné obrazy tohoto úseku fronty. Zatímco ruské mapy ukazují jak Miropolje, tak celou přilehlou „kapsu“ ukrajinského území jako dobyté, ukrajinské mapy ukazují Miropolje pod ukrajinskou kontrolou a žádný významný ruský postup v této oblasti.
Ohledně ostřelování. Dnes ráno zasáhl Merefu v Charkovské oblasti raketový úder. Šest lidí bylo zabito a více než 30 zraněno.
V Sumské a Charkovské oblasti.byly provedeny útoky na zařízení Naftogazu.
Útoky na Dněpr pokračovaly i v neděli.
V Chersonu je veškerá elektrická doprava pozastavena na týden, do 10. května. Oznámil to vedoucí vojenské správy města. Připsal to zhoršující se bezpečnostní situaci. Hlásil také nárůst počtu dálkových zaminovacích operací ruských vojsk města.
V Moskvě se podle moskevského starosty Sobjanina v noci zřítil ukrajinský dron do obytného domu na ulici Mosfilmovskaja.
Uprostřed rostoucí frekvence ukrajinských úderů Rusko jmenovalo nového velitele Vzdušno-letackých sil, generála Alexandra Čajka. O jeho jmenování informují ruská média s odvoláním na zdroje. Informace zatím nebyla oficiálně potvrzena. Doposud funkci velitele Vzdušno-letackých sil zastával Viktor Afzalov.
Čajko byl na Ukrajině obviněn z válečných zločinů spáchaných ruskou armádou v Buči a v celém Kyjevském regionu na začátku války. Nedávno, v březnu, byl Čajko spolu s dalšími ruskými veliteli obviněnými z masového zabíjení v Buči sankcionován EU.
Důsledky ukrajinských úderů proti Rusku si podrobněji rozebereme níže.
Údery dronů proti Rusku
Zelenskij dnes oznámil, že se na přehlídce 9. května v Moskvě mohou objevit ukrajinské drony.
„Rusko ohlásilo přehlídku na 9. května, ale nebude na ní žádná vojenská technika. Bude to poprvé po mnoha letech, co si nemohou dovolit mít na přehlídce přítomné zbraně. A v této přehlídce mohou létat i ukrajinské drony,“ řekl prezident při zahájení 8. summitu Evropského politického společenství v Jerevanu.
Pro připomenutí Rusko navrhlo vyhlásit příměří na 9. května. Ukrajina s tím zatím nesouhlasila s tím, že takové příměří je nezbytné pro zabezpečení přehlídky na Rudém náměstí.
Moskva již na Zelenského hrozby reagovala prohlášením, že Rusko zahájí „odvetné údery“. „V případě provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil během přehlídky ke Dni vítězství 9. května zahájíme odvetné údery. Reakce bude nevyhnutelná. Bude velmi vážná a rozsáhlá,“ řekl Andrej Kolesnik, člen Výboru pro obranu Státní dumy.
Jak by tato reakce mohla vypadat a dojde k ní?
Pro připomenutí, Ukrajina v poslední době stupňuje své útoky na ruskou ropnou a plynárenskou infrastrukturu a snaží se snížit ruské příjmy z exportu energie. Ukrajinské bezpilotní letouny se také stále aktivněji pokoušejí útočit na Moskvu.
Celkově je zřejmé, že Ukrajina prudce zvýšila počet útoků dronů proti Rusku. Minimalizace škod způsobených těmito útoky je však objektivně obtížná.
Jak ukázala jak současná válka na Ukrajině, tak válka v Perském zálivu, je nemožné se proti útokům dronů zcela bránit. Pokud je na cíl vypuštěno 100–200 bezpilotních letounů, alespoň jeden ho dosáhne. Rusko a Ukrajina v posledních letech dosáhly největšího pokroku v boji proti útočným dronům. Používají k tomu letadla a mobilní palebné týmy, stejně jako systémy protivzdušné obrany a různé typy stíhacích dronů. Desítky ruských dronů však stále dolétají i na západní Ukrajinu (nemluvě o útocích na města blíže k frontové linii). Ukrajinské drony mezitím útočí na ruská ropná zařízení vzdálená více než 1000 kilometrů od ukrajinských hranic.
Jedinou výjimkou z tohoto pravidla je Moskva. Ruské armádě se nyní podařilo vytvořit kolem ní systém protivzdušné obrany, který je pro drony prakticky neproniknutelný, založený na četných palebných týmech a raketových systémech Pancir, které se osvědčily zejména v boji proti bezpilotním letounům. „Téměř“ – protože občas jednotlivé drony do Moskvy vletí (jako včera v noci), ale nezpůsobí významné škody.
Vytvoření takového hustého systému nad celým Ruskem, nebo dokonce nad všemi ropnými a plynovými zařízeními, je však prakticky nemožné. Navíc je spotřeba munice Panciru pro odrazení útoků dronů velmi vysoká, což podle ruských zdrojů již vedlo k jejímu nedostatku.
Vzhledem k prioritě ochrany infrastruktury se ruská vláda nepochybně pokusí zvýšit výrobu jak Pantsirů tak i munice.
Také podléhají omezením výrobní kapacity a Kyjev bude vypouštět stále více dronů.
Rusko, stejně jako Ukrajina, aktivně používá stíhací drony k odrazení útoků, ale ty nejsou žádným všelékem, když stovky bezpilotních letounů létají na jediný cíl.
V obou zemích probíhají práce na zdokonalování systémů protiútoků, ale ani na Ukrajině, ani v Rusku to nevedlo k situaci, kdy by byly sestřeleny absolutně všechny drony.
V Rusku je po každém úderu na ropný průmysl na vojenských sociálních sítích neustálým tématem „Jak dlouho to budeme tolerovat? Kdy se konečně odpovíme Ukrajině?“
Pomineme-li jaderný úder (o tom níže), je schopnost Moskvy způsobit Ukrajině srovnatelné škody omezena na malý počet vhodných cílů.
Účinnost dronů při úderech proti zařízením palivové infrastruktury je dána tím, že se snadno vznítí i při zásahu bezpilotními letouny s malou bojovou hmotností. Při úderech na elektrárny nebo průmyslová zařízení a přístavy (pokud neexistují palivové terminály) však drony již nestačí k způsobení vážných škod (byly by zapotřebí rakety nebo bomby). Proto jsou bezpilotní letouny nejúčinnější při útocích na ropná a plynárenská zařízení.
Na Ukrajině však tato zařízení buď již byla zničena (například ropná rafinerie v Kremenčuku), nebo je obtížné je zničit (podzemní zásobníky plynu). Ruská armáda mezitím pravidelně útočí na plynová pole, zásobníky paliva a v poslední době i na čerpací stanice, ale to zjevně není dostatečná škoda k tomu, aby Ukrajina kvůli nepřiměřenému dopadu upustila od dalších úderů proti ruskému ropnému průmyslu. Rusko válku financuje samo, a proto je pro něj stabilita příjmů z exportu klíčová. Ukrajina mezitím vede válku za evropské peníze. A zničení jakýchkoli průmyslových zařízení neovlivňuje její schopnost vést válku globálně, pokud nedosáhne úplného výpadku proudu, čehož Rusko dosud nedosáhlo.
V tomto ohledu se občas diskutuje téma radikálních „odvetných“ scénářů, jako je jaderný úder na Ukrajinu nebo údery na ropná a plynárenská zařízení v Evropě, aby Evropané donutili vyvíjet tlak na Kyjev, aby zastavil údery na ruskou produkci ropy, nebo dokonce souhlasil s „podmínkami z Anchorange“ pro ukončení války na Ukrajině.
Obě tyto možnosti však vyžadují jednu podmínku: ochotu Ruska použít jaderné zbraně nebo vydat ultimátum s hrozbou jejich použití, s dodržením v případě odmítnutí.
Protože i nejaderné údery na Evropu by mohly vyvolat přímou válku mezi Evropany a Ruskem, kterou by Moskva nebyla schopna udržet konvenčními zbraněmi. Jinými slovy, podle tohoto scénáře by Rusko po každém konvenčním úderu na Evropany vydalo varování: „Pokud začnou odvetné údery nebo pozemní invaze do Ruska, okamžitě použijeme jaderné zbraně, donutíme tedy Kyjev souhlasit s našimi mírovými podmínkami, abychom se vyhnuli jaderné apokalypse“ (o takových scénářích jsme psali podrobněji zde).
Jedná se však o extrémně nebezpečnou cestu, protože je nemožné předvídat reakci na takové ultimátum, ať už ze strany samotných Evropanů, Spojených států nebo Číny. Tato rizika ve skutečnosti Moskvě dříve bránila v použití jaderných zbraní a vyhradila si je jako poslední možnost pro jakékoli skutečně globální problémy.
Pravděpodobnost takových katastrofických scénářů je proto přímo spojena se skutečným rozsahem škod způsobených ukrajinskými údery Rusku.
Ohledně tohoto rozsahu kolují různé odhady, od velmi grandiózních až po mnohem skromnější. To platí zejména s ohledem na růst světových cen ropy, která plní ruský rozpočet bez ohledu na objemy exportu.
Celkově válka v Íránu obrací globální situaci ve prospěch Ruska. Není to jen kvůli uzavření Hormuzského plynovodu, které zvyšuje ceny a zvyšuje geopolitický význam Ruska jako dodavatele energie a dalších surovin. Zdůrazňuje to také omezení USA jako lídra globálního Západu, vytváří rozkol na Západě mezi USA a EU a narůstají problémy v evropské ekonomice, což zpochybňuje stabilitu podpory Kyjeva.
Za těchto okolností Putin nemá žádnou reálnou potřebu dělat drastické kroky, jako je válka s Evropou nebo použití jaderných zbraní. Navíc se v současné době na frontě neděje nic kriticky špatného pro Rusko.
Vše však závisí na rozsahu škod, které Rusko utrpí v důsledku ukrajinských útoků.
Dále je významný i psychologický faktor: neustálé útoky vyvolávají mezi Rusy otázky: co dělají úřady, aby se před nimi chránily? To je umocněno rostoucí nespokojeností veřejnosti s vlekoucí se válkou a omezeními, která jsou s ní spojena (více o tom zde). Argument „proč údery dovolujeme? Co si o tom Kreml myslí?“ se již hojně používá k posílení těchto trendů. To by mohlo také vyvinout tlak na Kreml.
Kyjev a Západ tvrdí, že vyvíjejí tlak na Moskvu, aby souhlasila s zastavením války na frontové linii. Tento scénář, jak jsme psali, teoreticky je možný. Aby se to ale stalo, Rusko by muselo aktivně propagovat myšlenku, že „zastavení války na frontě je vítězstvím Ruska a Putina, tak proč pokračovat v boji, když si můžeme zajistit triumf hned teď?“ V Rusku se ale nic takového neděje. Naopak, tuto možnost neustále prohlašují za nepřijatelnou.
A na Západě neustále zdůrazňují, že „Putin prohrává, a proto musí souhlasit s ústupky.“
V západních médiích (aktivně podporovaných Kyjevem) se nyní rozvinula celá kampaň o tom, jak špatně se Rusko má a jak oslabil Putin, a dokonce umožnila Zelenskému navštívit Jerevan, svého spojence v CSTO a Euroasijské hospodářské unii.
To mimo jiné tlačí Kreml k tomu, aby válku nezastavil, aby nevypadala jako porážka. Zejména vzhledem k jeho jadernému páce. Zda ji však Putin použije v reakci na ukrajinské údery, opět závisí přímo na závažnosti škod, které způsobí. Protože tato cesta je pro samotné Rusko extrémně riskantní.
Navíc takovému vývoji budou s největší pravděpodobností předcházet verbální hrozby, které Putin sdělí Evropanům prostřednictvím Trumpa. Soudě podle toho, co Trump řekl britskému králi, se tyto hrozby již mohou objevovat. Nicméně se zdá, že jednání Evropanů a ukrajinských úřadů je nebere vážně. Alespoň zatím ne.
Každopádně válka na Ukrajině se nyní blíží k extrémně nebezpečnému bodu, kdy by obě strany mohly prudce zvýšit sázky.
Právě teď je to Kyjev a jeho západní spojenci, kdo zvyšuje sázky a snaží se zvrátit negativní trend nastolený válkou v Íránu a také vytvořit dojem „zlomu ve válce v náš prospěch“, aby posílil veřejnou morálku, povzbudil Evropany k další podpoře Ukrajiny a přiživil nespokojenost a kritické nálady vůči vládě v ruské společnosti.
Kreml se v současné době zdržuje drastických opatření. Mohl by je však kdykoli přijmout, pokud bude považovat škody, které mu ukrajinské jednání způsobí, za kriticky nepřijatelné.
A nakonec by se situace mohla vyhrotit do rozsáhlé eskalace, přičemž by se mohly stát možné všechny scénáře, včetně toho nejkatastrofálnějšího.
Existuje pouze jeden způsob, jak se tomu vyhnout: co nejdříve ukončit válku na Ukrajině.
Reforma vojenských komisí (TCK)
Úřady nadále prokazují, že bojují s korupcí ve vojenských komisích.
Policie dnes oznámila hromadné razie na zaměstnance vojenských komisí po celé Ukrajině. U současného i bývalého vedení vojenských komisařů současných i minulých – v 16 regionech bylo provedeno 44 prohlídek. Bylo podáno více než 150 oznámení o správních deliktech souvisejících s korupcí.
Byly zabaveny automobily, motocykly a hotovost. Vojenští komisaři jsou podezřelí z nezákonného obohacení a falešných majetkových prohlášení v celkové hodnotě téměř 92 milionů hřiven. Jen vedoucí okresního vojenského komisařství v Oděse získal majetek v hodnotě přes 45 milionů hřiven.
Pro připomenutí, v poslední době proběhlo několik významných případů proti vojenským komisařům – nejvýznamnější z nich byl v Oděse, kde byl gang zaměstnanců vojenského komisařství zatčen za vydírání.
Již jsme informovali, že tyto medializované případy proti vojenským komisařům mohou souviset s plány na zpřísnění mobilizace, aby se utišila jakákoli potenciální negativní reakce veřejnosti.
Mezitím se formuje reforma mobilizace. Všechny výjimky z mobilizace a odklady studentů budou na Ukrajině přezkoumány, řekl Telegrafu poslanec Jurij Zdebskij (Sluha lidu).
„Samozřejmě musíme přezkoumat systém výjimek z mobilizace. V současné době se o tom hodně spekuluje, ale existují i otázky ohledně odkladů. Studenti se stávají studenty v 50ti a 40ti letech. Je to poměrně obtížná konstelace. Ale musíme o tom přemýšlet, změnit naše přístupy a vytvořit jasná pravidla. Musíme monitorovat výjimky z mobilizace a odklady a k tomu musíme vytvořit vhodný dozorčí orgán. Musíme zlepšit vynětí z mobilizace, mobilizaci, odklady a tak dále. Armáda potřebuje lidi,“ řekl Zdebskij.
Strana dříve informovala, že úřady jednají o zpřísnění systému rezervací. Potvrdil to další „Sluha lidu“ Nagornyak.
„Kancelářský úřad pro boj s korupcí (TCC) také začne s inspekcemi posiloven a mobilizací „kulturistů“,“ řekl Jurij Gudymenko, šéf protikorupční rady ministerstva obrany.
„Už mě nebaví žít ve stejném světě, vidět posilovny plné svalnatců, které si někdo zjevně zarezervoval. A zároveň vidět videa, na kterých máme skandál ohledně překročení pravomocí TCC. To je úkol a oni na něm pracují,“ uvedl Gudymenko.
Připomeňme, že vojenské komise již dříve prováděly razie ve fitness centrech, ale poté od nich upustily. Na sociálních sítích se spekulovalo, že se majitelé fitness center dokázali vojenské komisi „vykoupit“, aby nepřišli o zákazníky. Fitness centra jsou přitom soukromým prostorem, a proto tam vojenské komise často nejsou vpuštěny.
Zda však zvýšená mobilizace dokáže vojákům zajistit kvalitní personál, je velkou otázkou. I současná míra náboru produkuje obrovské množství lidí nezpůsobilých ke službě.
„Za normální se považuje situace, kdy, obrazně řečeno, z deseti lidí, které nám přidělí, jsou tři omezeně způsobilí, dva mají závislost na drogách, dva dezertovali… Zkrátka, je to katastrofa. Tady je čerstvý příklad. 12. února k nám dorazil „nováček“. Ale ještě ani jednou nebyl na cvičišti. Je hospitalizován už potřetí: má problémy s plícemi,“ uvedl pro „Hromadske“ velitel samostatného střeleckého praporu Roman Kovaljov.
„Na místech příjmu personálu je to naprostá katastrofa. Někteří mají epilepsii. Někteří jsou tak zfetovaní, že v testu dostanou pět bodů ze šesti. No, vrátili jsme je zpět, ale museli být někde přijati. Protože když skončí v systému TCK, už jsou v armádě; je nemožné je poslat domů,“ řekl zástupce jedné z brigád pod podmínkou anonymity.
„Ti, které posílá TCK, jsou prostě chodící malér. Žádná kvalita. Žádná motivace. To znamená, že asi 70 % z nich jsou lidé s omezenou pracovní schopností, které nacpou do brigády. A brigáda s nimi pak nemůže nic dělat. Je nucena se s nimi „trápit“, zatímco oni chodí po nemocnicích a dostávají výplatu. Někdo má pokřivené prsty, hypertenzi, schizofrenii, jeden měl stomii a kolostomický vak– nevěděl jsem, co s nimi dělat, protože se k dronům vůbec nehodí,“ říká Dmitrij Kostjurův, velitel praporu bezpilotních systémů 29. samostatné těžké mechanizované brigády.
„Je to černá díra. Nemůžu vám uvést čísla, protože je to vojenské tajemství. Ale problém je strašně vážný: neefektivita celého systému. Představte si, kolik peněz se utratí jen za to, aby se sem dostal jeden branec. Plat je 20 000 hřiven, plus 30 000 hřiven, pokud je v bojové zóně, plus 140 hřiven denně na jídlo, plus obvykle každý den cestují na léčbu, protože mají spoustu chronických onemocnění. A pak začnou aktivně dostávat léčbu na státní náklady. Nákupní centrum mělo tohle všechno „uklidit“. Ale musí splnit své kvóty. „Proto do toho všechny tahají,“ dodává velitel praporu Roman Kovalev.
Eskalace v Hormuzském průlivu
Situace mezi USA a Íránem hrozí opětovnou eskalací.
Včera bylo oznámeno, že Írán předložil USA 14bodový plán na ukončení konfliktu.
Teherán trvá na tom, že klíčové otázky musí být vyřešeny do 30 dnů a důraz by měl být kladen na úplné ukončení konfliktu, nikoli na prodloužení příměří.
Dokument se také zabývá těmito otázkami:
– záruky neútočení,
– stažení amerických sil z oblasti kolem Íránu,
– zrušení námořní blokády,
– odblokování íránských aktiv,
– vyplacení kompenzací,
– zrušení sankcí.
Samostatně se zmiňuje o ukončení nepřátelských akcí ve všech oblastech, včetně Libanonu, a také o novém mechanismu regulace Hormuzského průlivu.
Později Trump označil nový íránský vyjednávací plán za „nepřijatelný“. Pro připomenutí, Američané požadují demontáž íránského jaderného programu, ale Teherán souhlasí s diskusí o této otázce až po vyřešení války a problému s průlivem.
Situace v Hormuzském průlivu se dnes vyhrotila.
Trump včera večer oznámil, že USA začnou vyvádět lodě uvízlé v průlivu.
Podle něj kontaktovaly Washington země, které nejsou zapojeny do blízkovýchodního konfliktu. Jejich lodě jsou v průlivu blokovány, přestože s tím „nemají nic společného“. Operace s názvem Projekt Svoboda měla začít v pondělí ráno blízkovýchodního času. Trump prohlásil, že USA „vynaloží veškeré úsilí“ na bezpečné odplutí lodí a posádek.
Následující den Írán jasně uvedl, že nedovolí zrušení blokády. Ebrahim Azizi, šéf parlamentního Výboru pro národní bezpečnost, prohlásil, že vměšování USA do lodní dopravy v regionu bude považováno za porušení příměří.
„Jakýkoli zásah ze strany Spojených států do nového námořního režimu v Ormuzském průlivu bude považován za porušení příměří,“ napsal.
Americké centrální velení oznámilo, že v operaci nasadí 15 000 vojáků a více než 100 letadel k doprovodu lodí. Americká média však uvádějí, že Trumpova operace Svoboda nevyžaduje, aby lodě amerického námořnictva doprovázely obchodní plavidla.
Podle jednoho ze zdrojů Axiosu budou americké válečné lodě „v těsné blízkosti“, aby bojovaly proti potenciálním útokům na obchodní plavidla. Zdroje portálu dále tvrdí, že armáda poskytne lodím informace o nejbezpečnějších trasách průlivem.
Současně bylo obnoveno ostřelování lodí v oblasti průlivu.
Britská námořní obchodní organizace (UKMTO) dnes ráno oznámila, že v blízkosti Hormuzského průlivu došlo ke dvěma útokům na obchodní lodě. Írán poté tvrdil, že zaútočil na americkou loď, která se pokoušela proplout Hormuzským průlivem. Podle tiskové agentury Fars zasáhly válečnou loď poblíž ostrova Jask dvě rakety.
Centrální americké velení to popřelo. Ceny ropy však poté prudce vzrostly.
Spojené arabské emiráty poté obvinily Írán z útoku na tanker ADNOC dvěma drony.
V reakci na to americké velení povolilo svým silám útok na íránské motorové čluny, odpalovací místa raket a další cíle blokující Hormuzský průliv, uvedl novinář agentury Axios Barak Ravid s odvoláním na zdroj.
Axios se domnívá, že Trumpovo rozhodnutí násilně otevřít Hormuzský průliv by mohlo vést k obnovení války s Íránem. Američtí představitelé, kteří hovořili anonymně, publikaci sdělili, že americký prezident je unavený z patové situace „bez dohody, bez války“. „Prezident chce akci. Nechce sedět nečinně. Chce tlak. Chce dohodu,“ uvedl zdroj.
„Humanitární“ mise na osvobození lodí uvízlých v průlivu znamená, že „pokud Íránci něco udělají, budou ti zlí a my budeme mít legitimitu jednat,“ uvedl zdroj.
Íránská reakce určí, jak se bude Projekt Svoboda vyvíjet, píše Axios. „Buď brzy uvidíme skutečné obrysy dosažitelné dohody, nebo je tvrdě zbombardují,“ uvedl vysoce postavený úředník.
Íránské revoluční gardové gardy (IRGC) dnes prohlásily, že zaútočí na všechna plavidla, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez jejich svolení, včetně amerických válečných lodí.
