Údery na Kyjev a Krivoj Rog
Ruské jednotky dnes zahájily masivní noční útok na Kyjev.
Podle ukrajinských ozbrojených sil bylo hlavní město napadeno 11 raketami: jednou raketou Kinžal, šesti balistickými raketami Iskander a čtyřmi řízenými střelami. Dvě střely Iskander byly sestřeleny, zbývající střely našly své cíle. Došlo také k náletu 539 dronů, z nichž 476 bylo hlášeno jako sestřelených nebo potlačených elektronickým bojem. Většina z nich také létala na hlavní město.
Celkem bylo zasaženo 550 cílů, z nichž 478 bylo neutralizováno. To znamená, že někam dopadlo 72 raket a dronů. To znamená, že procento raket a dronů, které nebyly sestřeleny, je poměrně vysoké (ve srovnání s tím, co bylo ještě před pár měsíci). Stejně jako během nedávných úderů, které si Kyjev spojuje jak s nárůstem počtu útočných dronů, tak s postupným vyčerpáváním ukrajinského systému protivzdušné obrany kvůli nedostatku protiletadlových raket. To platí zejména v případě útoků balistickými raketami, které dokáže sestřelit pouze systém Patriot, jehož dodávky raket Američané nedávno zablokovali.
Mimochodem, velitel sil pro bezpilotní systémy Maďar (Robert Brovdy) již prohlásil, že jižb brzy „denně bude 1000 a více šáhedů“.
Zelenskyj již toto ostřelování označil za „jeden z největších leteckých úderů“ na Kyjev. V hlavním městě bylo zraněno více než 20 lidí. Hlavní dopady byly zřejmě v Solomenském okrese – v Otradném okrese byla poškozena vícepodlažní budova a hasičská stanice a tlaková vlna převrátila auta.
Ve stejné oblasti, velmi blízko letiště Žuljany, byla poškozena Novaja Pošta. Padaly také četné trosky, včetně budovy polského konzulátu. Hořely soukromé domy a čerpací stanice, stejně jako dvě trafostanice.
Dopady všech raket uvedených ve zprávě ukrajinských ozbrojených sil nebyly zveřejněny. Ale ráno byl pravý břeh Kyjeva zahalen kouřem, který pokryl téměř polovinu města. Tedy, hořelo něco rozsáhlého. Kvalita ovzduší v Kyjevě se začala zlepšovat až po poledni.
Ruské ministerstvo obrany uvádí, že včera večer v Kyjevě útoky zasáhly „průmyslové podniky zabývající se vývojem a výrobou bezpilotních letounů, dronů FPV a dalších robotických mobilních systémů, různé vojenské techniky, a také infrastrukturu vojenského letiště a ropné rafinerie“.
Bylo uvedeno, že „byly zasaženy všechny určené objekty“.
Zároveň, soudě podle záběrů, které kolují po útoku, se škody způsobené údery neomezují pouze na domy nebo civilní budovy. Zuří rozsáhlé požáry a úřady o jejich příčinách nic neříkají.
Ráno začali Rusové ostřelovat Krivoj Rog. Došlo k nejméně dvěma zásahům, po kterých v infrastrukturním zařízení začaly silné požáry.
Ukrajinská monitorovací veřejnost nejprve psala, že se Rusům poprvé podařilo shodit na Krivoj Rog bombu systému KAB. Podle jejich názoru mohl ruský bombardér kvůli nedostatku protivzdušné obrany přiletět docela blízko.
Ukrajinské velení později uvedlo, že ruská munice letěla na Krivoj Rog z více než 100 kilometrů. Její typ se teprve určuje. Náčelník vojenské správy Krivoj Rogu Vilkul připustil, že se jednalo o nejnovější raketu Grom-1, která byla sestřelena nad Dněprem na konci června. Jde o hybridní bombu a raketu, založenou na raketě X-38. Už tehdy psali, že by mohla uletět více než 100 kilometrů.
Ukrajina také provedla údery. Dnes ráno byly v Sergijevském Posadu u Moskvy slyšet exploze. Byl tam vidět sloup kouře. Generální štáb Ukrajiny oznámil zásah výroby náhradních dílů pro drony. Ruské úřady oznámily, že byla zasažena elektrická rozvodna a bez proudu zůstalo 50 000 domácností.
Kromě toho došlo k zásahům do Rostovské oblasti. Tam byla poškozena rozvodna ve městě Šachty, to zůstalo i částečně bez proudu. Došlo také k úderům na Azov, kde byl podle ukrajinských údajů zasažen opticko-mechanický závod, ale regionální úřady to nepotvrdily.
Situace na frontě
Rusové prorazili hranici na novém místě v Charkovské oblasti a dobyli vesnici Melovoje poblíž Olchovatky.
Včera o tom informovalo ruské ministerstvo obrany a dnes byla ztráta Melového potvrzena na telegramovém kanálu Deep State. Rusové také zaútočili na hranici na jihovýchodě a dobyli Strojevku, která sousedí se stávajícím předmostím.
Co znamená obsazení Melovoje?
Přinejmenším to aktivuje Rusy v další oblasti, kam bude muset Ukrajina přesunout zálohy, aby zabránila dalšímu průlomu.
Jihozápadně od této oblasti, 15 kilometrů daleko, se nachází Velykyj Burluk, což je důležitý logistický bod pro zásobování uskupení ukrajinských ozbrojených sil poblíž Vovčansku. Na severozápadě se nachází samotný Volčansk (kde je teoreticky možné dosáhnout týlu ukrajinských vojsk) a na jihovýchodě oblast Dvourečná, kudy postupují už Rusové.
Další otázkou je, že aby mohla ruská armáda dosáhnout úspěchu ve všech těchto směrech, musela by provést mnohakilometrové průlomy, což není vůbec předem dané.
Přesto opakujeme, že přiblížení k Melovoje vytváří přinejmenším nový úsek fronty, na který bude muset Ukrajina vynaložit své nedostatečné zálohy.
To celkem odpovídá ruské strategii „rozkouskování“ ukrajinské obrany.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo významný pokrok u Časov Jaru, kdy bylo dobyto vesnice Predtěčino na okraji Konstantinovky.
Ukrajina to nepotvrdila, někteří ukrajinští vojáci to přímo popírají a Deep State klasifikuje vesnici jako zónu přímé ukrajinské kontroly.
Zároveň, jak jsme již informovali, ruská veřejnost píše o dobytí předposlední mikročtvrti v Časov Jaru – Ševčenka a ukrajinský bojovník s volacím znakem „Mučnoj“ píše, že se tam schyluje k problémům.
Na novopavlovském směru Rusové postupovali v oblasti Fedorovky a Poddubnoje a snažili se vytlačit ukrajinské ozbrojené síly ze zmenšující se „kapsy“ podél hranice s Dněpropetrovskou oblastí.
Dnes proběhla další výměna zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Zelenskyj dal jasně najevo, že se nejedná o poslední podobnou výměnu. Spadali do ní i civilisté.
Ukrajině se podařilo vrátit vojáky, které Rusko odsoudilo k dlouhodobým trestům odnětí svobody, informuje ombudsman Lubinets. Domů se vrátili vojáci mladší 25 let a těžce nemocní lidé.
Rusko a Ukrajina celkem již předali navzájem více než 600 zraněných zajatců z 1000 dohodnutých v Istanbulu, informují ruské zdroje. Podle jejich údajů bylo najednou předáno 100–200 lidí a proběhne další výměna. Tedy, nakonec bude najednou předáno 400 lidí.
Je třeba poznamenat, že po dokončení výměn bude možné nové kolo jednání mezi Ukrajinou a Ruskou federací. I když vzhledem k tomu, co se obecně děje v oblasti mírového urovnání, není nic jisté. Že k nim vůbec dojde.
Trumpovy rozhovory s Putinem a Zelenským
Včera proběhl další rozhovor mezi prezidenty USA a Ruska.
Podle ruského prezidentského asistenta Ušakova byla hlavním tématem hovoru situace na Ukrajině.
Jak uvedl Ušakov, Trump znovu nastolil otázku nutnosti co nejrychlejšího ukončení nepřátelských akcí. Putin zase odpověděl, že Rusko „i nadále usiluje o vyjednávací řešení konfliktu“, ale bude sledovat cíle, kvůli kterým „speciální vojenská operace“ začala. Podle něj Moskva od těchto cílů neustoupí.
Dnes Peskov řekl totéž. Ruský prezident podle něj Trumpovi řekl, že v tuto chvíli není možné jednáním dosáhnout dohody o ukončení války.
„Během rozhovoru Putin zopakoval, že má zájem dosáhnout našich cílů během speciální vojenské operace (tak se říká invazi Ruské federace – pozn. red.) a je lepší tak učinit politickými a diplomatickými prostředky. Prozatím se to ale nezdá možné,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta. Zároveň Rusko hodlá uspořádat třetí setkání s ukrajinskou delegací v Istanbulu (tedy Ruská federace jednání neodmítá).
Po Ušakovově komentáři Strana naznačila, že Putin fakticky odmítl Trumpův požadavek na zastavení palby s tím, že má v úmyslu i nadále prosazovat cíle SVO. Tedy stanovit podmínky pro příměří, které, jak známo, Ukrajina odmítá plnit.
Vlastně to potvrdil i sám Trump. Včerejší rozhovor s Putinem komentoval v negativních tónech.
„Byl to docela dlouhý rozhovor, mluvili jsme o spoustě věcí, včetně Íránu, a také, jak víte, o válce s Ukrajinou. A já z toho nejsem nadšený. Nedosáhl jsem s ním žádného pokroku,“ řekl Trump na briefingu.
Poté se k problematice vyjádřil podrobněji a nakonec ze všeho obvinil Bidena.
„Jsem velmi zklamaný z rozhovoru, který jsem dnes měl s prezidentem Putinem, protože si nemyslím, že je připravený. Nemyslím si, že je připravený. Myslím, že Putin už tam není. A to je velkým zklamáním. Jen říkám, že si nemyslím, že se zastaví, a to je smutné. To je Biden. To nejsem já. To je Bidenova válka. To by se nestalo, kdybych byl prezidentem. Takže, víte, na jednu stranu jsem se do toho musel příliš zapojit, protože je to Bidenova válka. A já jsem byl chycen uprostřed, místo abych se zabýval imigrací a spoustou dalších věcí, které pokazili. Ale s rozhovorem jsem nebyl spokojený,“ řekl Trump.
Dnes také jednal se Zelenským. Axios píše, že prezidenti diskutovali o zintenzivnění ruských úderů na Ukrajinu a dodávkách systémů protivzdušné obrany.
Zelenskyj uvedl, že s Trumpem diskutoval o možnostech protivzdušné obrany a „dohodl se, že budou pracovat na posílení ochrany nebe. Dohodli jsme se na odpovídající schůzce našich týmů.“
To znamená, že soudě dle tohoto komentáře Trump nedal žádné konkrétní sliby o obnovení dodávek systémů protivzdušné obrany a raket pro ně. Dohodli se se, že tuto otázku proberou samostatně.
Pokud se vrátíme k rozhovoru s Putinem, je to možná poprvé, co se Trump tak negativně vyjádřil k výsledkům svého rozhovoru s ruským prezidentem.
To je další rána konspirační teorii, rozšířené na Ukrajině, v Rusku a na Západě, že Trump a Putin se údajně už na všem ohledně Ukrajiny dohodli a že Zelenskyj a spol. jsou nyní nuceni s těmito dohodami souhlasit. Včetně, v této souvislosti, interpretovaného zastavení dodávek zbraní do Kyjeva.
Fakta, která leží na povrchu, jsou jiná: Trump chce rychlé příměří, Putin klade podmínky, které Kyjev považuje za zcela nepřijatelné, a členové týmu amerického prezidenta (i ti jako Vance) se o nich vyjadřují negativně.
Jinými slovy, Putin brzdí proces, který chce Trump zahájit.
Kreml se pravděpodobně domnívá, že je na pokraji kolapsu obranyschopnosti ukrajinských ozbrojených sil (včetně inspirace zastavením dodávek některých typů amerických zbraní na Ukrajinu), a Trump se neodváží zavést tvrdá opatření proti Rusku, jako je 500% clo, v naději, že si udrží vztahy s Putinem, zatímco Washington nemá možnost zvýšit objem dodávek systémů protivzdušné obrany a raket pro ně na Ukrajinu, i kdyby chtěl, a to kvůli vyčerpání zásob.
To znamená, že Ruská federace vychází z předpokladu, že vzhledem k výše popsané kombinaci faktorů bude Kyjev v té či oné podobě nucen přijmout základní podmínky Moskvy pro ukončení války na podzim a Západ tomu nebude schopen zabránit. A Trump prostě ztratí zájem o Ukrajinu a přejde k jiným tématům, v nichž pro něj bude důležitá interakce s Ruskou federací. Nebo se dokonce zapojit do tlaku na Kyjev.
Pro takový scénář existují určité důvody. Například Trump sice dnes prohlásil, že je z rozhovoru s Putinem zklamaný, ale neřekl, že by na něj uplatnil nějaká silná vlivová opatření, ale místo toho zahájil nové kolo obvinění proti Bidenovi s tím, že „toto je jeho válka“. Jak vidíme, také nedal žádné jasné sliby ohledně dodávek raket pro systémy protivzdušné obrany. A stále neexistuje informace, zda jsou USA schopny je nadále dodávat, nebo zda jsou zásoby již zcela vyčerpány.
Pokud se ale tento výpočet nenaplní, pak se situace vyvine podle jiného scénáře.
Fronta se nezhroutí, Kyjev bude i nadále odmítat plnit ruské podmínky, dodávky amerických zbraní budou pokračovat tak či onak (například v rámci obchodní dohody mezi Evropou a Spojenými státy, kdy se za evropské peníze nakoupí pro Ukrajinu stejné rakety protivzdušné obrany) a Trump stejně zavede 500% cla pro kupující ruského zboží. Jak jsme již psali, tento krok je riskantní i pro samotné Spojené státy, a proto Bílý dům váhá. Současná situace s patovou situací v jednáních a Putinovým odmítnutím souhlasit s příměřím však může Trumpa k takovému kroku přesto přimět. Což v každém případě nebude pro Ruskou federaci bezbolestné.
A to je jen jeden z možných kroků USA proti Rusku. Washington by mohl zavést i další mechanismy. Zejména zintenzivnit protiruské procesy v zemích Kavkazu a Střední Asie a také se pokusit o destabilizaci situace uvnitř Ruské federace (především na základě mezietnických a mezináboženských sporů). Podle jedné verze je mimochodem současný útok Ázerbájdžánu na Ruskou federaci vysvětlován také signály z Washingtonu, že vztahy mezi Trumpem a Putinem už nejsou tak dobré, jak se zdály před několika měsíci.
Dva klíčové body, které určí, který z výše popsaných scénářů se bude vyvíjet, jsou situace na bojišti (zda ukrajinské ozbrojené síly udrží frontu) a Trumpův postoj. Ztratí zájem o ukončení války na Ukrajině tím, že prostě z nich odstoupí? Nebo začne uplatňovat tvrdá opatření „vynucování míru“. A pokud začne, tak proti komu – Kyjevu nebo Moskvě.
Nelze však vyloučit, že Putin ve svém odmítnutí vyhovět Trumpovu přání ukončit válku na Ukrajině vychází z toho, že i ten nejsilnější tlak ze strany Ruské federace bude ustátán, jelikož ji bude i nadále podporovat Čína – největší dovozce energetických zdrojů na světě a nesporný lídr ve výrobě dronů – hlavní zbraně v současné válce.
V tomto ohledu je pozoruhodná včerejšíinformace v hongkongských novinách South China Morning Post (které Peking často využívá k neoficiálnímu „úniku“ informací). Uvádí se, že čínský ministr zahraničí Wang I ve středu řekl vysoké představitelce EU pro zahraniční věci Kaji Kallasové, že si Peking nemůže dovolit nechat Rusko na Ukrajině prohrát, protože se obává, že by pak USA obrátily svou plnou pozornost k Číně.
Podle publikace byli úředníci EU překvapeni upřímností a razancí ministrových prohlášení.
Wang I zároveň odmítl obvinění, že Čína poskytuje Rusku materiální podporu, a to i ve vojenské sféře. Jak řekl, „konflikt by už dávno skončil“, kdyby to tak bylo.
Někteří evropští představitelé se domnívají, že Wang dal Kallasové „lekci z realpolitiky, jejíž část se soustředí na přesvědčení Pekingu, že Washington brzy obrátí svou plnou pozornost na východ,“ uvedly zdroje reportérů.
https://ctrana.one/news/487736-o-chem-hovorili-tramp-i-zelenskij-4-ijulja-2025-hoda.html
Americký prezident Donald Trump dnes v telefonátu Volodymyru Zelenskému řekl, že chce Ukrajině pomoci s protivzdušnou obranou a že prověří, jaké dodávky zbraní byly zpožděny.
S odvoláním na své zdroje o tom informuje server Axios.
„Trump řekl, že chce pomoci s protivzdušnou obranou a že zkontroluje, co bylo pozastaveno, pokud vůbec něco bylo,“ uvedl americký zdroj.
Ukrajinský úředník publikaci sdělil o dohodě mezi Trumpem a Zelenským, že se americké a ukrajinské týmy brzy setkají, aby projednaly otázky protivzdušné obrany a dodávky dalších typů zbraní.
Zelenskyj psal o tom, o čem byl rozhovor s šéfem Bílého domu. Podle něj hovořili o ruských leteckých úderech, situaci na frontě, možnostech obranného průmyslu a protivzdušné obraně.
Včera měl Trump telefonický rozhovor s Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu vyzval k rychlému příměří, ale ruský prezident ho fakticky odmítl s tím, že má v úmyslu pokračovat v dosahování „cílů SVO“ a od nich neustoupí.
https://ctrana.one/news/487737-ukraina-namerena-deportirovat-voevavshikh-za-nee-hrazhdan-rf.html
Příběh o vydání ruského dobrovolníka z Ukrajinských ozbrojených sil do Ruské federace během výměny zajatců, stejně jako o zadržování bojovníků Legie Svoboda Ruska, bojujících na straně Ukrajiny, má pokračování. Členové legie mají být z Ukrajiny deportováni kvůli užívání drog.
Informoval o tom ruský opoziční deník „Vot Tak“.
Podle jeho informací skončilo pět ruských dobrovolníků, kteří sloužili ve „Svobodě Ruska“, v migračním centru v Nikolajevské oblasti. Mezi zadrženými je i Erdem Tikeev, přezdívka Šaman. Jak je uvedeno v článku, bojovníci byli propuštěni za porušení disciplíny, včetně kouření marihuany.
„Drogy byly v naší jednotce běžné, většinou marihuana. Alkohol byl také běžný. Večer jste se procházeli po základně a páchlo tam trávou. Teď začali (užívat – pozn. red.) nějaké těžké věci: prášky, stimulanty. Ale velení tomu nezabránilo – naopak to povzbuzovalo a říkalo: ‚Dělejte si, co chcete, hlavní je dobře bojovat – to je vše.‘ Po zranění jsem měl PTSD (posttraumatickou stresovou poruchu – pozn. red.), bál jsem se všech spouštěčů: dronů, raket… A sám rotmistr mi řekl: ‚Vypijte 100 gramů vodky, jděte si vykouřit trávu,‘“ cituje článek jednoho z bývalých „legionářů“.
„Legionáři“ tvrdí, že se stali oběťmi tlaku poté, co se pokusili rezignovat a kritizovali podmínky služby. Říkají, že byli izolováni, nuceni podepsat rezignační prohlášení a začalo vyhrožováni deportací. Někteří z nich podle publikace sloužili se zraněními, stěžovali si na korupci a nedostatek zásob. Podle spolubojovníků velení používá hrozbu vyloučení jako způsob, jak vyvíjet tlak na nespokojené vojáky.
Jak řekl bývalý „legionář“ Alexander, jednoho dne bojovníci jednotky špatně plnili úkol a velitelé je začali urážet, protože byli Rusové.
„Všechny nás seřadili, začali nám říkat kacapové, vyhrožovali, že se umyjeme krví. A lidé začali být trochu zmatení, protože i my bojujeme na stejné straně (Ukrajiny – pozn. red.),“ řekl.
Ruská opoziční média dříve psala o okolnostech deportace dobrovolníka ze „sibiřského praporu“ Ozbrojených sil Ukrajiny do Ruska. Základem bylo rozhodnutí Repkinského okresního soudu Černihivské oblasti, podle kterého Rus po nelegálním překročení hranice podléhal zadržení a deportaci z Ukrajiny. Později skončil v „sibiřském praporu“. Velení však oznámilo, že ho není možné legalizovat, načež byl předán migrační službě.
Podle čuvašského aktivisty Mišši Orešnikova byl dobrovolník zařazen do výměnného fondu poté, co odmítl účastnit se vojenských operací bez smlouvy. Uvedl také, že velitel „sibiřského praporu“ vyhrožoval ostatním bojovníkům převodem do výměnného fondu, a proto někteří dobrovolníci opustili Ukrajinu nebo odešli do jiných částí ukrajinských ozbrojených sil.
