https://strana.today/news/476252-itohi-1016-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1016. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruské jednotky se dostaly do blízkosti Ševčenka, vesnice 3,5 kilometru jižně od Pokrovska. Dokládá to mapa vojenské veřejnosti Deep State.
Ukrajinská armáda přikládá Ševčenku mimořádnou důležitost. Tam je podle bojovníka s volacím znakem „Muchnoj“ zasazen hlavní úder Ruské federace. Říká, že nyní jsou Rusové poblíž turistického centra na jižním okraji Ševčenka.
„Pro nepřítele by se tato osada mohla stát hlavní základnou pro koncentraci jejich sil a přípravě útočné operace obcházející Pokrovsk z jihozápadu a západu. V blízkosti nejsou žádné tak velké vesnice, takže nyní začnou problémy naší logistiky, pokud se Rusové dostanou poblíž Ševčenka,“ píše „Muchnoj“.
V kurachovském směru Rusové rozšířili zónu kontroly v oblasti Staryje Terny, píše Deep State. Jedná se o významnou vesnici z hlediska blokování Kurachova ze západu a ohrožení průmyslové zóny nacházející se v západní části města.
DNR dnes zároveň oznámila, že přerušila dálnici Kurachovo-Záporoží. Ale v současné době o tom neexistují žádné důkazy z jiných zdrojů.
Mezitím ukrajinské ozbrojené síly zatlačily Rusy zpět z vesnice Nový Komar u Velikoj Novoselky a odblokovaly silnici na sever od města. V bezprostřední blízkosti této trasy přitom stále probíhají boje.
Ve stejné době Rusové postupovali jižně od Velké Novoselky a dobyli podle ukrajinské armády vesnici Blagodatnoje. To bylo osvobozeno Ukrajinou během ofenzívy v létě 2023.
Obecně, soudě podle mapy Deep State, se ruské jednotky blíží k jižnímu okraji Velikoj Novoselky.
Nikolajevský guvernér Kim dnes potvrdil informace o přípravách Ruské federace na přistání na pravém břehu Dněpru a o útoku na Cherson.
„Pokud jde o informace o útoku Rusů na pravý břeh Dněpru, měli jsme tyto informace již dlouho, před 4 měsíci, a armáda také vše chápe, budeme reagovat podle situace. řekla Kim.
Připustil však, že by se mohlo jednat o klamný manévr. Připomeňme, že již dříve chersonský guvernér řekl, že Rusové již shromáždili 300 člunů k překonání Dněpru.
Proč Gerasimov volal do USA?
Dnes vyšlo najevo, že před týdnem volal šéf ruského generálního štábu Valerij Gerasimov svému americkému kolegovi Charlesi Brownovi. Nejprve o tom informovala americká média, poté to potvrdilo ruské ministerstvo obrany.
Rozhovor se uskutečnil 27. listopadu. Podle New York Times Gerasimov a Brown „diskutovali o globálních a regionálních bezpečnostních otázkách, včetně situace kolem konfliktu na Ukrajině“. Řeč byla i o Orešniku, který Rusko den předtím spustilo na Ukrajině.
Noviny podotýkají, že rozhovor se odehrál v době zvýšeného napětí – jako předchozí rozhovor Gerasimova s Milleym na podzim roku 2022, kdy také panovaly obavy z ruského použití jaderných zbraní na Ukrajině.
Televizní kanál ABC s odkazem na zdroj z řad amerických představitelů zase uvedl, že Gerasimov a Brown „diskutovali o tom, jak se vyhnout chybným kalkulacím a eskalaci mezi zeměmi ve vztahu k Ukrajině“.
Ruské ministerstvo obrany v komentáři k rozhovoru uvedlo, že Gerasimov informoval Washington o raketových cvičeních ve východním Středomoří, aby „zabránil možným incidentům“ s loděmi NATO. Další podrobnosti ministerstvo nesdělilo.
Je přitom nepravděpodobné, že by technické upozornění na cvičení vyžadovalo telefonát mezi náčelníky generálních štábů Spojených států a Ruské federace. Existují na to jiné dlouhodobě zavedené mechanismy.
To znamená, že rozhovor se s největší pravděpodobností týkal rostoucí eskalace války – v souvislosti s americkým povolením „používat rakety dlouhého doletu“ v Ruské federaci, rozhodnutím Ruska zpřísnit svou jadernou doktrínu – a poté úderem ruského Orešniku na Dněpr.
Všimněte si, že k poslednímu útoku raket ATACMS na ruské území došlo 25. listopadu. A Gerasimovova výzva do Pentagonu se uskutečnila o den později – 27. listopadu. Od té doby nedošlo k žádným novým útokům amerických raket dlouhého doletu na Rusko. Stejně jako Putinem oznámený útok Orešniku na Kyjev.
Budou jednání?
Šéf prezidentské kanceláře Jermak se včera ve Spojených státech setkal s Trumpovým týmem. Wall Street Journal informoval o některých podrobnostech tohoto setkání.
Kromě budoucího zvláštního vyslance pro Ukrajinu Keitha Kellogga a poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze přijel na schůzku i viceprezident J. D. Vance. Všichni tři zároveň neprojevili velký zájem o myšlenku vstupu Ukrajiny do NATO.
Kellogg zároveň podle zdroje podpořil současné dodávky zbraní Bidenovy administrativy s tím, že to Trumpovi pomůže v budoucích jednáních.
Podle WSJ Ukrajina brzy „plánuje vyhlásit svou připravenost na mír“. Cílem Jermaka ve Spojených státech, píší noviny s odkazem na zdroje, je prezentovat Ukrajinu jako „konstruktivního partnera při dosahování míru, a nikoli jeho překážku“. A také navázat vztahy s asistenty nově zvoleného prezidenta.
Publikace zároveň připomíná, že Trumpovi spolupracovníci projednávají plány, podle kterých si Rusko po válce ponechá přibližně 20 % území Ukrajiny, aniž by ta byla přijata do aliance.
Ukrajinští partneři WSJ také říkají, že hlavním cílem Kyjeva při jednáních je získat bezpečnostní záruky, aby se zabránilo opakování války.
„Musí to být udržitelný mír. Nstabilní, dočasný mír neodpovídá zájmům Spojených států ani Ukrajiny,“ řekl představitel ukrajinské vlády.
Po tomto setkání vyslal Jermak signál, který lze interpretovat i jako přípravy na ukončení války. Řekl, že Ukrajina bude připravena uspořádat volby „okamžitě“ po uzavření míru. „Zelenskyj řekl, že ihned po míru budeme připraveni okamžitě zahájit řádné demokratické volby v naší zemi,“ řekl šéf OP v rozhovoru pro The Telegraph.
Zda se prezident plánuje zúčastnit těchto voleb, neupřesnil. Ale prohlášení bylo učiněno jako náznak příprav na volby (a tedy i konec války).
Z Kyjeva však zároveň zazněla opačná prohlášení. Na rozdíl od toho, co nedávno prohlásil Zelenskij – o své připravenosti zastavit válku na frontě, pokud bude Ukrajina přijata do NATO – ministr zahraničí Sibiga vyslovil zcela jiné teze.
„Nedojde k žádnému kompromisu ohledně naší územní celistvosti, suverenity nebo budoucí bezpečnosti. Musíme odstranit šedé zóny, protože Rusko je mění na zóny vlivu, místo toho potřebujeme geopolitickou jistotu ohledně Ukrajiny jako součásti euroatlantického společenství. “ řekl ministr zahraničí na Maltě, kde se koná summit OBSE.
Podle něj je mírovým plánem Kyjeva aby nakonec „Rusko opustilo Ukrajinu a nechalo nás na pokoji“. Sibiga také řekl, že nebudou existovat žádné kompromisy ohledně „budoucí bezpečnosti“, což zjevně naznačuje požadavek Ukrajiny na přijetí do NATO po válce.
Obecně zatím zůstává postoj ukrajinských úřadů stejný – nesouhlasit s žádnými výraznými kompromisy a prosazovat téma vstupu Ukrajiny do NATO a snažit se o tom přesvědčit Trumpa. Bude to ale také znamenat faktický krach možných jednání o ukončení války, protože ruské požadavky na neutralitu Ukrajiny zůstávají nezměněny.
Moskva to dnes znovu potvrdila. Náměstek ministra zahraničí Ruské federace Sergej Rjabkov v rozhovoru pro CNN řekl, že je připraven zvážit Trumpovy návrhy ohledně Ukrajiny, ale zároveň zůstávají v platnosti předchozí podmínky Ruské federace.
„Až nám předloží návrhy , pečlivě je prostudujeme, ale buďte si jisti, že to nebude na úkor základních prvků našeho oficiálního postavení,“ řekl Sergej Rjabkov.
Moskva dnes také odmítla plány jednotlivých evropských zemí vyslat na Ukrajinu západní mírové jednotky.„Fantazie o vyslání cizích jednotek na Ukrajinu jen zhoršují situaci; jejich iniciátoři zřejmě neslyší varování Vladimira Putina,“ řekl ruský ministr zahraničí Lavrov a naznačil, že zavedení jednotek NATO na Ukrajinu by znamenalo střet s ruskou armádou.
To znamená, že navzdory výhradám se veřejné pozice Ukrajiny a Ruska tak diametrálně rozcházejí, že není jasné, na jakém základě je zde možný kompromis.
Stále však existuje jeden bod, ve kterém se pozice Bankové a Kremlu shodují, a to i do konkrétního znění.
„Nepotřebujeme Minsk-3,“ říkají Vladimír Zelenskij i Vladimir Putin, čímž naznačují, že vedení zemí se nespokojí s pouhým zmrazením války zavedením příměří, jak se to stalo v roce 2015 na Donbasu. Kyjev i Moskva chtějí ukončit válku „konečným řešením“ otázek, které je zajímají, s plnou právní formalizací k dosažení „udržitelného míru“ spíše než příměří.
Zejména o tom hovořili Putin a Sergej Lavrov, Zelenskij, Andrey Jermak a další představitelé ukrajinské vlády to neustále opakují.
Problém je však v tom, že „udržitelný mír“ v Kyjevě a Moskvě znamenají zcela odlišné věci.
Ukrajina chápe především získání bezpečnostních záruk prostřednictvím vstupu do NATO. Zelenskij nedávno oznámil, že je připraven souhlasit s ukončením palby podél frontové linie, odstraněním požadavku na přístup k hranicím z roku 1991, ale výměnou za připojení k Alianci. Existuje názor, že taková formulace problému je pouze pokusem Kyjeva zpočátku narušit jakékoli dohody s Ruskem, které požaduje neutrální status Ukrajiny. To však odráží logiku ukrajinských úřadů: výsledkem války by měla být situace, která by zaručila, že Ruská federace na zemi znovu nezaútočí. A Kyjev považuje vstup do NATO za nejpřímější způsob, jak tento problém vyřešit. Aliance sama ještě nechce moc otevřít své dveře Ukrajině.
Pokud jde o Rusko, Putin osobně nastínil své podmínky pro „udržitelný mír“ již v červnu 2024. Patří mezi ně neutrální status Ukrajiny, předání celého území čtyř regionů Rusku, jejichž připojení Ruská federace oznámila v roce 2022, fixace nového kordonu jako mezinárodně uznávané hranice Ruské federace, odstranění všech sankcí z Ruska, „demilitarizace“ a „denacifikace“ Ukrajiny.
Západní média pravidelně píší s odvoláním na zdroje, že ruské úřady jsou připraveny považovat za kompromis odmítnutí požadavku na převod celého území čtyř regionů za účelem ukončení války podél frontové linie a pod podmínkou stažení ukrajinských jednotek z Kurské oblasti. Pravda, Moskva zatím takovou připravenost oficiálně nepotvrdila. Kreml přitom neustále zdůrazňoval neměnnost minimálně dvou podmínek: neutrálního statutu Ukrajiny a uzavření plnohodnotné mírové dohody (nikoli příměří) s právním uznáním ze strany Ukrajiny, potažmo světa, nové ruské hranice. Kyjev je kategoricky proti poslednímu bodu a prohlašuje, že pokud bude souhlasit se zastavením války podél frontové linie, bude to pouze bez oficiálního uznání ruské jurisdikce nad okupovanými územími.
Obě strany tedy touží po „udržitelném míru“, ale podmínky pro jeho dosažení jsou opačné. Situaci lze tedy řešit teoreticky třemi způsoby.
1. Jedna ze stran dělá ústupky, stahuje své požadavky a souhlasí s požadavky nepřítele. To je však možné pouze v případě, že se radikálně zhorší situace na frontě nebo uvnitř státu pro některou ze stran. Nebo pokud je jedna ze stran donucena k ústupkům vnějšími silami.
2. Strany dojdou ke kompromisu, který uspokojí část požadavků každé z válčících zemí. Například Rusko souhlasí se vstupem Ukrajiny do NATO a Ukrajina uznává nové hranice podél frontové linie a ruskou jurisdikci nad okupovanými územími, načež jsou sankce proti Ruské federaci zrušeny.
3. Strany souhlasí s ukončením války na základě „nulové možnosti“ stanovené v plánu Keitha Kellogga, který nesplňuje žádný ze základních požadavků žádné z válčících zemí: příměří podél frontové linie, moratorium o vstupu Ukrajiny do NATO, žádné mezinárodní uznání územních zisků Ruska. Tedy nikoli „udržitelný mír“, ale příměří podle „korejského scénáře“, které však, jak ukazuje zkušenost Koreje, může být i velmi dlouhé.
Kyjev ani Moskva zatím neprokázaly ochotu vzdát se svých podmínek. V případě Ukrajiny má ale Západ páky, jak přinutit ukrajinské úřady přijmout podmínky, které původně nechtěly akceptovat. S Ruskem je všechno složitější. Západ nemá mnoho nevyužitých způsobů, jak na něj vyvíjet tlak, který by se dal použít bez hrozby přímé války mezi NATO a Ruskou federací. Země globálního Jihu mají páku, ale není zřejmé, že ji budou chtít využít k tlaku na Kreml v situaci s Ukrajinou.
Klíčovou otázkou z hlediska dalšího vývoje proto bude výsledek jednání mezi Spojenými státy a Ruskou federací: dokážou se na něčem dohodnout. Přímý dopad bude mít samozřejmě i situace na bojišti: zda ji jedna ze stran dokáže strategicky obrátit ve svůj prospěch, aby přiměla nepřítele souhlasit s požadovanými podmínkami pro ukončení války. Nebo pokud každá strana dospěje k pochopení strategické slepé uličky, kam válka dospěla, což je může přimět, aby začali hledat kompromisy založené na společné touze dosáhnout dlouhodobě udržitelného míru.
Mobilizace 18letých a žen
Ukrajinské úřady dnes reagovaly na návrh ministra zahraničí Blinkena snížit věk pro mobilizaci na 18 let. Zelenského poradce Dmitrij Lytvyn v X napsal, že Ukrajina to neudělá.
Jak jsme již psali, tento postoj Bankové může být způsoben vyhlídkou konce války za Trumpa a v tomto případě nevyhnutelnými volbami. A Zelenského odmítnutí vyzvat osmnáctileté tak může být použito ve volební kampani (jak se prezidentská kancelář může domnívat).
Zároveň, pokud se zhroutí mír a budeme muset bojovat dál, pak úřady s největší pravděpodobností sníží věk mobilizace.
Na pozadí této nejistoty stojí ukrajinští chlapci, kteří brzy dosáhnou 18 let, před „chmurným dilematem“ – odejít nebo zůstat v obavě, že nebudou propuštěni ze země nebo budou mobilizováni.
Obavy chlapců také rostou na pozadí požadavků USA na snížení věku mobilizace, píše Reuters. Vypráví příběh Romana Bileckého, který se rozhodl odejít na Slovensko studovat obchodní management. Rodiče jeho odchod podporovali a nejsou si jisti, že se jejich syn vrátí, dokud bude válka.
Mezitím ukrajinská vláda jasně považuje 18leté děti za mobilizační zdroj. Pasové služby v zahraničí masivně odmítají vydávat pasy, včetně mezinárodních pasů, 18letým Ukrajincům, kteří nejsou registrovaní u armády, uvádí Sudično Juridičeskaja Gazeta.
To platí i pro kluky, kteří odešli před ruskou invazí, kteří se v té době nemuseli kvůli věku registrovat u TCC. Tato situace byla projednána na jednání parlamentního výboru pro mládež a sport s náměstkyní ministra obrany Jekatěrinou Černogorenkovou.
Bylo plánováno, že chlapci od 17 let se budou moci registrovat online a od 16 let budou data zadávána do „Oberegu“ automaticky při žádosti o cestovní pas. Ale zatím to tak nefunguje.
Výbor byl informován, že pasové služby oficiálně vysvětlují odmítnutí nedostatkem „technické schopnosti“ předat informace o osobě Oberegu. Podle ministerstva vnitra byly dokumenty přijaty k registraci pouze od 9 osob, které neměly záznam v „Oberegu“.
Zákonodárci říkají, že to povzbuzuje chlapce, aby získali dočasné zahraniční dokumenty. Černogorenko řekl, že ministerstvo obrany „očekává od generálního štábu instrukce, co dělat pro Ukrajince, kteří cestovali do zahraničí a porušili účetní pravidla“.
Ombudsman Lubinets zároveň podpořil skutečnost, že osmnáctiletí chlapci v zahraničí nemohou získat pasy bez potvrzení od TCC.
„Všichni občané musí dodržovat zákony Ukrajiny, bez ohledu na to, kde se nacházejí. Vytvářet různé přístupy pro ty na Ukrajině a pro ty v zahraničí – to nemůže existovat. To bude diskriminační přístup. Náš princip musí být pro všechny stejný. Všichni jsou si rovni ve svých právech a povinnostech,“ řekl Lubinets.
Mezitím Nejvyšší rada učinila první krok k mobilizaci žen, uvedl poslanec lidovců Dmitrij Razumkov.
Návrh zákona 12076 přijatý v prvním čtení podle něj obsahuje pravidlo, podle kterého jsou ženy, které absolvovaly základní vojenský výcvik, automaticky evidovány u armády a mohou být mobilizovány, i když nejsou lékařkou. Razumkov požaduje, aby bylo toto ustanovení vypuštěno do druhého čtení.
Tento návrh zákona byl přijat 3. prosince. Do vojenské evidence branců budou podle ní před odesláním do služby zařazeny ženy, které splňují požadavky na zdraví a věk a které projevily přání podstoupit vojenskou základní službu. Po absolvování základní vojenské služby budou evidovány jako povinné před odesláním do služby.
Před absolvováním praktického výcviku jsou také povinni muži a ženy podstoupit lékařskou prohlídku.
Hlavní vědecké a odborné ředitelství Úřadu Nejvyšší rady uvedlo, že je nevhodné registrovat ženy jako brance bezprostředně před nástupem na základní vojenskou službu. Právníci tvrdí, že to odporuje podstatě vojenské evidence, podle které se posuzuje velikost mobilizačních zdrojů země.
Je také zdůrazněno, že vojenská služba pro ženy, a to i během stanného práva, zůstává dobrovolná a změny v evidenci mohou ovlivnit ukazatele schopnosti mobilizace.
Později poslanec Max Bužanskyj napsal, že ženy i po přihlášení k vojenské službě stále nebudou mobilizovány, protože v zákoně o mobilizaci žen zůstává dobrovolnost (s výjimkou řady specializací, jako jsou lékaři).
Ředitel Národního muzea historie Ukrajiny Fjodor Androščuk odjel na zahraniční služební cestu a nevrátil se.
Informovala o tom na svém Facebooku poslankyně Solomija Bobrovskája.
Pracovní cesta podle ní skončila 20. září.
„…Služební cesta vypršela 20. září. Zřejmě využil svá další občanství k určenému účelu (proč je vůbec má, je jiná otázka), odjel na služební cestu do Itálie a Švédska a na můj poslanecký apel odpověděl „ztratil jsem se na vernisáži výstavy v Litvě“. Doufám, že podle všech dostupných informací budou rozhodnutí ohledně současného ředitele přijata okamžitě. Tímto apeluji na ministra kultury a strategické komunikace Ukrajiny,“ napsala poslankyně. Dodala: ve světle skutečnosti, že Národní muzeum historie Ukrajiny je jedním z nejznámějších v zemi a reprezentuje nás jako stát, je takový ředitel „mírně řečeno ostuda“.
Později Androščuk potvrdil informace poslankyně a uvedl, že se ze zahraniční pracovní cesty nevrátil, protože je občanem Švédska a byl na pracovní cestě na Ukrajině.
„Ministerstvo bylo upozorněno, že disponuji švédským občanstvím a vědělo, že tam mám svůj domov, takže ve skutečnosti nejsem na služební cestě ve Švédsku, ale na Ukrajině a žiji trvale ve Švédsku a ne na Ukrajině,“ uvedl UP Androščuk.
Rezignaci podle svých slov podal před třemi měsíci.
Ministerstvo sportu loni zveřejnilo seznam 236 sportovců, kteří se nevrátili ze zahraničí. Dostali povolení k odjezdu na dobu konání sportovních akcí, ale na Ukrajinu nedorazili zpět.
A letos na jaře se tři přední umělci lvovské opery po turné ve Finsku a Estonsku se na Ukrajinu také nevrátili.
Bývalý velitel US Army v Evropě, generál Ben Hodges, věří, že věk branné povinnosti na Ukrajině je „příliš vysoký“.
Generál to řekl v rozhovoru pro ukrajinská média.
„Upřímně řečeno, když jsem před několika lety poprvé slyšel, že Ukrajina nemobilizuje mladé lidi k boji proti ruské agresi, byl jsem překvapen, že věk pro odvod na Ukrajině je příliš vysoký. Vojenskou službu již v 18 nebo 19 letech – tuto možnost mohla využít i Ukrajina,“ domnívá se generál.
Kromě toho vyjádřil názor, že je nutné aktivněji zapojit ženy do vojenské služby, a pobouřil ho i velký počet Ukrajinců žijících v zahraničí.
„Žiji v Německu a je tu mnoho Ukrajinců, vidím je všude, to je špatně,“ řekl generál.
Připomeňme, že západní země v poslední době neustále vyzývají ukrajinské úřady, aby snížily věk odvodu za účelem zvýšení počtu ozbrojených sil Ukrajiny.
Zelenského čeká po skončení války „zlatý exil“ v Londýně – El Mundo
https://strana.today/news/476273-v-vsu-pohibli-70-tysjach-propali-bez-vesti-35-tysjach-butusov.html
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny předal velitelství nejvyššího vrchního velitele údaje o ztrátách v armádě v počtech padlých a nezvěstných. Těchto lidí je 105 tisíc.
Uvedl to novinář Jurij Butusov.
Potvrzený počet mrtvých je podle něj 70 tisíc, nezvěstných – 35 tisíc.
Již dříve The Economist uvedl, že počet ukrajinských vojenských mrtvých byl 60–100 tisíc. Vladimír Zelenskij reagoval slovy, že tato čísla jsou přehnaná a skutečné číslo je méně než 80 tisíc.
https://strana.today/news/476278-chto-proiskhodit-na-pokrovskom-napravlenii.html
Rusové zcela vyčistili Novopustynku v Pokrovském směru v Doněcké oblasti a získali oporu na této linii.
Oznámil to ukrajinský voják s volacím znakem Muchnoj.
Nyní podle něj ruská armáda začala zaútočit na Novotroický.
Tímto způsobem ruské jednotky „poskytují jak logistiku, tak zadní podporu svým jednotkám, které se dokázaly uchytit na předměstí Ševčenka,“ vysvětluje Muchnoy. Ševčenko je klíčovým bodem pro obranu Pokrovska z jihu.
Mezitím, podle armády, ve směru Kurachovskij provedli Rusové útok ve směru na Uspenivku.
„Nyní se snaží získat oporu na východ od osady a rozšířit kontrolu severně od města Suchye Yali západním směrem,“ dodal.
Ruské telegramové kanály také píší o průlomu ruské armády do Uspenovky. Uspenovka je vesnice, jejíž dobytí Rusy bude znamenat skutečné obklíčení ukrajinských jednotek v „kapse“ na východě.
Vlkův dodatek:
Ani dnes nejsem časově schopen vylustrovat vítězící redakce českého mainstrreeamu. Omlouvám se – ani dnes tedy nebude udělena
Cena Stěpana Bandery českého mainstreamu.
