https://strana.today/news/505122-itohi-1534-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1534. dne války na Ukrajině.
Útoky dronů v Rusku
Moskva je terčem masivních útoků dronů. Podle zpráv starosty Sobjanina se desítky dronů v noci pokoušely dostat do ruského hlavního města. Rusové tvrdí, že všechny byly sestřeleny. Ukrajinské veřejné skupiny informovaly o útoku na vojenskou jednotku v Naro-Fominském okrese, ale neexistuje žádné potvrzení této informace.
Neexistují ani důkazy o tom, že by drony dosáhly samotné Moskvy.
Dále byly napadeny i další ruské regiony, včetně regionů sousedících s Moskvou. V Rževu byla poškozena výšková budova a obyvatelé byli evakuováni.
V Permu narazil dron do střechy výškové budovy.
Došlo také k útoku na ruskou Leningradskou oblast. To vyvolalo nový skandál ohledně dronů létajících na území pobaltských států NATO.
Lotyšská armáda oznámila, že na jejím území havarovaly dva drony, které přiletěly z Ruska. Jeden z nich havaroval poblíž ropného skladu v Rezekne a poškodil prázdnou nádrž.
Lotyši neupřesnili, kdo drony odpálil. Ruské ministerstvo obrany však tvrdí, že se jednalo o ukrajinské drony, které se pokoušely zaútočit na Petrohrad. Prozkoumání trosek potvrdilo, že se jednalo o bezpilotní letouny typu „Ljutyj“.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že do Lotyšska vletělo šest dronů a že byly vzneseny do vzduchu dva francouzské stíhačky Rafale a dva stíhačky F-16. Pět dronů zmizelo poblíž Rezekne a šestý byl sestřelen jihovýchodně od Pskova. Ukrajina se k situaci zatím nevyjádřila.
Soudě dle videa však ukrajinské drony do Lotyšska skutečně vletěly.
Celkově je zřejmé, že Ukrajina v předvečer 9. května dále zintenzivnila své útoky dronů.
Co očekávat v Den vítězství?
Rusko dnes opět pohrozilo Ukrajině údery na centrum Kyjeva, pokud ukrajinské ozbrojené síly zaútočí na přehlídku 9. května v Moskvě.
Ruské ministerstvo zahraničí zaslalo zahraničním ambasádám a mezinárodním organizacím nótu, v níž varuje před možným úderem na Kyjev v případě útoků během oslav 9. května. V dokumentu se uvádí, že zahraničním diplomatickým misím se doporučuje, aby „zajistily včasnou evakuaci diplomatického a dalšího personálu misí, jakož i občanů, z města Kyjeva“.
Evropská unie již uvedla, že svá velvyslanectví evakuovat nebude. „Veřejné hrozby Ruska útokem na Kyjev jsou součástí jeho bezohledné eskalační taktiky. My, EU, nezměníme svůj postoj ani svou přítomnost v Kyjevě,“ uvedl mluvčí zahraniční služby EU Anouar El Anuni.
V ruské nótě se rovněž uvádí, že ruské jednotky podniknou odvetné kroky „včetně útoků na rozhodovací centra“, pokud Kyjev provede „zločinné teroristické plány během oslav Velkého Dne vítězství“.
Mluvčí ministerstva Maria Zacharovová uvedla, že „Kyjev by mohl být vystaven masivnímu raketovému úderu, pokud se Zelenskyj pokusí uskutečnit své hrozby ohledně 9. května“.
Zelenskij dnes učinil prohlášení, které s jistou nadsázkou naznačuje, že Ukrajina je připravena na příměří 8. a 9. května – pokud ho Rusko bude dodržovat. Prezident to však výslovně neříká a není jasné, zda to myslel vážně.
„Od začátku dnešního dne ruská armáda zahajuje údery proti Ukrajině ve všech formách. To vše ukazuje, že Rusko vážně neuvažuje o příměří a jediné, co ruské vedení nadále znepokojuje, je krátkodobé příměří na Rudém náměstí. Ukrajina bude jednat spravedlivě – den za dnem. Navrhli jsme příměří s platností od půlnoci 6. května. Včera a dnes Rusko tento režim porušuje. V reakci na ruskou připravenost přistoupit k diplomacii budeme diplomacii prosazovat,“ napsal prezident.
Důležité však je, že Zelenskyj zatím přímo neodmítl ruské navrhované příměří na 8. a 9. května.
V této souvislosti je zajímavé, že tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Umerov odletěl do Spojených států. Zelenskyj potvrdil, že je již ve Státech, kde bude jednat s Trumpovými zástupci (jmenovitě s Whitkoffem).
Tato poněkud nečekaná návštěva, o která se oznámila teprve včera, byla v západním tisku již spojována se skandálem Mindichových nahrávek, v němž je jednou z hlavních postav tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany.
Je jistě možné, že se bude diskutovat i o této otázce, ale ukrajinsko-americká agenda se v současnosti zaměřuje na zcela jiná témata.
Těmi hlavními jsou příměří vyhlášené Putinem 8. a 9. května a Zelenského souhlas či odmítnutí s ním. Za zmínku stojí také ruská hrozba masivního úderu na Kyjev, pokud ukrajinská armáda zaútočí na přehlídku 9. května na Rudém náměstí.
Pro připomenutí, Trump nejenže myšlenku příměří podpořil, ale dokonce tvrdil, že ji navrhl. Je proto možné, že Whitkoff Umerovovi sdělí své přání příměří dodržovat a na přehlídku neútočit.
Zda Zelenskyj tyto rady vyslyší, či nikoli, zatím není známo. Je však pozoruhodné, že dosud neoznámil žádné konkrétní rozhodnutí ohledně příměří. Zprávy, které se včera objevily v médiích a podle nichž se prezident již rozhodl toto příměří nedodržet, byly ještě týž den vyvráceny.
Je možné, že Zelenskyj učiní konečné rozhodnutí na základě výsledků Umerovových rozhovorů s Whitkoffem.
O kom pojednávají Minndičovy nahrávky
Na pozadí zveřejnění nových Mindičových nahrávek Dočasná vyšetřovací komise Rady zintenzivnila svou práci a projednává různé aspekty skandálu.
Pozoruhodné bylo svědectví majora ukrajinských ozbrojených sil Jurije Kasjanova, bývalého velitele jednotky dronů. Kritizoval společnost Fire Point, blízkou Mindičovi, která využívá obrovské veřejné zdroje.
Kasjanov uvedl, že z 3 000 dronů Fire Point vypuštěných nad Moskvou se to podařilo projít jednomu. Navíc jsou tyto drony 12krát dražší než účinnější drony. Jeden dron schopný dosáhnout Moskvy stál jeho jednotku přibližně 4 500 dolarů. Mezitím dron Fire Point stál kolem 55 000 dolarů. „A některé z našich komponentů byly ještě dražší,“ poznamenal Kasjanov.
Hovořil také o konfliktu se společností a jejím spolumajitelem Denisem Stillermanem, který vedl k rozpuštění jednotky, které Kasjanov velel.
„Fire Point si to objednal. Proto nám nebylo dovoleno bombardovat Moskvu a následně jsme byli rozpuštěni. Protože to měly letouny Fire Point dělat, ale byly naprosto neúčinné,“ řekl Kasjanov.
Dříve uvedl, že Fire Point získávala zakázky navzdory konstrukčním vadám, zatímco model, který vyvinul, nazvaný Spear, byl ignorován. Pro připomenutí, podle zpráv médií nejsou ani rakety Fire Point zatím přesné: z 23 raket byly ověřeny pouze dva zásahy.
Skandál s nahrávkami se tedy dále rozvíjí. Ale vyvolají politickou krizi na Ukrajině?
Přestože Bankovová nyní zaujala postoj téměř naprosté „ignorance“ a snaží se soustředit na vojenskou a zahraničněpolitickou agendu, odvádí k ní pozornost veřejnosti (a dává různé sliby, jako je demobilizace a zvýšení platů armády), je nepravděpodobné, že by skandál zůstal bez povšimnutí a utichl.
A co je nejdůležitější, ukázal, že síly (tzv. „protizelenská koalice“), které loni zahájily útok na prezidenta a jeho doprovod, pokračují ve svých pokusech o jejich oslabení a snaží se dosáhnout rozhodnutí, která si přejí.
Ústředním bodem mezi nimi je požadavek na efektivní zbavení Zelenského kontroly nad donucovacími orgány zavedením výběru personálu prostřednictvím konkurzů, kde by konečné slovo měli „mezinárodní experti“.
Těžiště útoku se postupně soustředí na tři osoby.
Zaprvé, je to tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov, jedna z ústředních postav nahrávek. Zadruhé, je to nejbližší přítel prezidenta, Serhij Šefir (který se v nahrávkách také objevil). Zatřetí, je to bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Andrij Jermak. NABU čelí stále častějším otázkám ohledně toho, „kde jsou podezření“ ve všech třech případech, a dokonce se objevují požadavky na Umerovovo odvolání.
Druhým zajímavým detailem, který odhalily uniklé nahrávky, jsou rozpory uvnitř protikorupčních agentur. Některé jsou spojeny s „protizelenskou koalicí“, zatímco jiné budují vztahy se Zelenským.
Pro připomenutí, tato „koalice“ se skládá z různých skupin, z nichž tři vynikají.
V první řadě jsou to grantové organizace, dříve spojené s americkou Demokratickou stranou, ale nyní pod evropskou záštitou, a také politici a média s nimi spojená. Do této skupiny patří i mnoho zaměstnanců NABU a SAPO.
Druhou je Petro Porošenko a jeho strana.
Třetí je Ihor Kolomojskij a jeho spolupracovníci.
Ačkoli první skupina hrála klíčovou roli v propagaci korupčního skandálu, přispěly k němu i další skupiny. Kolomojského spolupracovník Bogoljubov pomohl nahrávat Mindyče a sledovat jeho byt. Porošenko organizoval mediální podporu a propagoval v Evropě anti-Zelenského narativy prostřednictvím svých kontaktů s tamními politiky.
Zároveň se první skupina nezaměřuje ani tak na to, aby Zelenského donutila k rezignaci, jako spíše na jeho „zkrocení“ a zbavení pravomocí (pro ně je důležitá kontrola nad posílením institucionálních a vnitřních procesů na Ukrajině – tedy přijetí výše zmíněného seznamu zákonů o „evropské integraci“).
Zbývající dvě skupiny jsou mezitím radikálnější.
Ve skutečnosti to byli právě ti, kdo mají blízko ke Kolomojskému, kdo jako první zveřejnili „Mindychovy nahrávky“. Týká se to bývalého prokurátora SAP Stanislava Broniveckého. Je partnerem bývalého zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Smirnova, který je spojován s bývalým vedoucím prezidentské kanceláře a bývalým Kolomojského právníkem Andrijem Bohdanem, na kterého nedávno uvalila sankce Rada národní bezpečnosti a obrany (NSDC) (podle rozšířené teorie právě kvůli uniklým nahrávkám).
Pouhý týden poté začala Ukrajinská pravda a několik poslanců zveřejňovat tyto materiály. Zapojení Ukrajinské pravdy navíc přímo odhalilo zapojení zaměstnanců NABU a SAPO, s nimiž je publikace úzce spojena a bez jejichž souhlasu by nic nevydala.
Svědectví Bronevitského odhalilo konflikt uvnitř protikorupčních orgánů mezi jejich vůdci, Krivonosem a Klimenkem, na jedné straně a skupinou detektivů, kteří vyšetřovali „Minditchgate“, na straně druhé. Na základě tohoto svědectví vedení úřadu zdržuje vyšetřování případu a rozšířování počtu obžalovaných, což podle bývalého prokurátora vedlo k úniku nahrávek. Jinými slovy, „nahrávky“ mají odblokovat další vyšetřování korupčního skandálu, který se podle této verze šéfové protikorupčních orgánů snaží „stopnout“.
V této souvislosti je třeba zmínit, že již od konce loňského roku kolují zvěsti o jakési „dohodě“ mezi šéfy NABU a SAP s Zelenským, podle níž první z nich „brzdí“ vyšetřování kauzy „Midas“ a nevznášejí „obvinění“ vůči nejbližšímu okolí prezidenta, a SBU proti nim nevede trestní řízení, která se dříve připravovala v rámci případu vlastizrady (kvůli jejich vazbám na bývalého poslance Christenka). Protikorupční orgány takovou dohodu popírají, otázky, proč dosud nebylo vzneseno obvinění ani proti Umerovovi, ani proti Šefirovi, ani proti Jermakovi, však zůstávají viset ve vzduchu.
A nyní, po zveřejnění „nahrávek“, se tyto otázky kladou ještě vytrvaleji.
Už nějakou dobu se diskutuje i o spojení mezi šéfem NABU Kryvonosem a nejbližším okruhem Zelenského, což by podle opozice mohlo ovlivnit i průběh vyšetřování.
Pokud je tato verze pravdivá, jsme nyní svědky pokusu „protizelenské koalice“ zahájit nové útoky na nejbližší okruh prezidenta a zlomit odpor šéfů protikorupčních orgánů.
V každém případě je situace pro Zelenského obtížná.
Zvláště vzhledem k fámám, že Mindyčovy nahrávky mohou obsahovat jeho hlas i hlas jeho manželky.
Bití v 155. brigádě
Po celé Ukrajině rezonuje skandál ohledně týrání vojáka v 155. brigádě.
Nedávno bylo na internetu zveřejněno video, na kterém je před ostatními vojáky brutálně bitý voják se svázanýma rukama. Neznámý člověk do vojáka kope a říká: „Jsi útočník, vděčíš za život veliteli, měl bys mu líbat nohy.“
Státní úřad pro vyšetřování již oznámil, že voják, který vojáka bil, byl zadržen. Bylo zahájeno trestní stíhání.
Sestra zbitého vojáka Sergeje Malenka později uvedla, že ho během hodiny zbilo osm lidí.
Hlavního útočníka popisuje jako pravou ruku velitele praporu. Říkají, že po bití Sergeje útočník pokračoval v práci ještě tři dny, dokud se příběh nedostal do médií a on od jednotky dezertoval. Sergej byl poté hospitalizován.
Velitel 155. brigády uvedl, že „seržant, který měl na starosti přesun vojáků na pozice bezpilotních letounů, se pod vlivem emocí dopustil násilí na svém podřízeném kvůli smyšleným obviněním“. Dezertoval a později byl zadržen.
Sestra oběti tuto verzi zpochybnila: „Voják nemůže sám seřadit 50 lidí, kteří budou stát a dívat se, jak je bit sportovec, který pravidelně soutěží a vyhrává první místo. To znamená, že někdo vydal rozkaz.“
Podle jeho sestry byl Malenko mobilizován v prosinci 2025 a sloužil v pluku „Skala“. A 2. března byl přidělen k 155. brigádě.
Na Facebooku se ohledně tohoto zmatku ohledně postavení a autority útočníka šíří následující teorie: „Každý velitel praporu má své poskoky, kteří nechodí do první linie a zastrašují celou jednotku. Je to jako ve vězení – je tam šéf, poskoci a pak otroci. Takže práci dělají otroci. Neukazují všechno. Ukazují to, co se stane, když nebudou plnit rozkazy velitele. Aby zastrašili.“
https://strana.today/news/505111-v-latvii-upali-2-bespilotnika-zaletevshie-s-territorii-rf.html
Dva drony které přiletěly z Ruska havarovaly v Lotyšsku.
Tisková služba lotyšských ozbrojených sil o tom informovala na svých webových stránkách.
Podle ministerstva jeden z dronů havaroval v ropném skladu ve východolotyšském městě Rēzekne. V důsledku toho byla nádrž poškozena a její plášť doutnal na ploše přibližně 30 metrů čtverečních. Požár byl však uhašen. Termovizní snímkování ropných nádrží neodhalilo žádné zvýšené teploty uvnitř.
Lotyšská státní policie oznámila, že v ropném skladu v Rēzekne byly nalezeny trosky dronu. Bylo zahájeno trestní stíhání podle článku trestního zákoníku „Zločiny proti státu“. Vyšetřování stále probíhá.
Lotyšský ministr obrany Andris Spruds v televizi uvedl, že podle předběžných údajů mohly drony do Lotyšska přiletět z Ukrajiny a směřovat do Ruska.
Mezitím i ruské ministerstvo obrany tvrdí, že v Lotyšsku havarovaly ukrajinské drony, které se pokusily zaútočit na Petrohrad. Ministerstvo s odkazem na prozkoumání vraků uvádí, že drony byly bezpilotní letouny „Ljutyj“.
Podle ruského ministerstva do Lotyšska vletělo celkem šest dronů. proti nim startovaly dva francouzské stíhače Rafale a dva stíhače F-16. Pět dronů zmizelo poblíž Rezekne a šestý dron byl sestřelen jihovýchodně od Pskova.
Pro připomenutí, ukrajinské drony již vletěly do pobaltských států a zaútočily na sousední Leningradskou oblast Ruska.
Včera večer byla v Leningradské oblasti vydána hrozba útoku bezpilotními letouny.
Nedávno byli obyvatelé Lotyšska a Estonska varováni před hrozbou během úderů na Ukrajinu.
https://strana.today/news/505098-v-sumakh-drony-rf-razbrasyvajut-listovki-k-9-maja.html
V Sumách ruské drony shazují letáky připomínající Den vítězství. Jsou na nich QR kódy a nápisy: „Naši dědové byli bratři v zákopech“, „Historie nás rozdělila, ale Den vítězství je vzpomínka, kterou nelze rozdělit.“
Informovaly o tom místní Telegramové kanály.
Podle nich dnes ráno Obranné síly sestřelily nad Sumami ruský dron Gerbera. Před tím se dronu podařilo rozptýlit nad městem letáky a padělané bankovky.
Výbuch, který obyvatelé Sum slyšeli kolem 9:00, byl připsán silám protivzdušné obrany, které se pokusily dron zničit.
Policie novinářům potvrdila, že ruský dron rozhazoval nad městem propagandistické materiály a padělané peníze.
Na jednom z letáků, který má připomínat bankovku v hodnotě 200 hřiven, je napsáno: „Jaký je pravý Zelenskyj a proč bychom na něj měli být hrdí!“
Mohlo by se jednat o odkaz na dědečka prezidenta Volodymyra Zelenského, Semjona, který bojoval v Rudé armádě. Nebo by to mohl být odkaz na Hrdinu Sovětského svazu a veterána druhé světové války Gavriila Nikitoviče Zelenského.
Podobné letáky byly také v Oděse shozeny drony.
Připomeňme, že 9. května 2019 Zelenskyj zveřejnil na sociálních sítích fotografii sebe u hrobu svého dědečka, Semjona Zelenského, vojáka z fronty.
O dva roky později Jegor Černěv, poslanec parlamentu za proprezidentskou stranu Sluha lidu, označil Ukrajince, kteří bojovali proti nacistům a byli zabiti Ukrajinskou povstaleckou armádou (UPA), za kolaboranty. Protože Rudá armáda bojovala proti nim, uvedl mezi kolaboranty i Zelenského dědečka.
https://strana.today/news/505129-peremirie-k-9-maja-nachalos-so-storony-rf.html
Ruské ministerstvo obrany oficiálně oznámilo příměří, které začne dnes o půlnoci a skončí o půlnoci z 9. na 10. května.
Oznámila to tisková služba ministerstva obrany na svém telegramovém kanálu.
Podle ministerstva během tohoto období všechny ruské jednotky v zóně speciální vojenské operace zcela ukončí nepřátelské akce.
„Současně budou ukončeny údery raketových sil a dělostřelectva, námořních a vzdušných zbraní dlouhého doletu a útočných dronů proti místům rozmístění ukrajinských ozbrojených sil a infrastrukturním objektům spojeným s vojensko-průmyslovým komplexem a ozbrojenými silami hluboko na ukrajinském území,“ uvádí se v prohlášení.
Ministerstvo obrany ve svém prohlášení vyzývá Ukrajinu, aby „následovala tento příklad“, a opakuje všechny dříve vyjádřené hrozby ohledně přehlídky ke Dni vítězství.
https://strana.today/news/505131-ukraina-k-9-maja-otvetit-rossii-zerkalno.html
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět zastřeně pohrozil útokem na moskevský průvod 9. května.
Toto prohlášení učinil ve svém večerním video projevu.
Hlava státu nedoporučuje v nadcházejících dnech návštěvu ruské metropole.
„Dostáváme také žádosti od některých zemí blízkých Rusku, aby jejich zástupci plánovali být v Moskvě. Zvláštní žádost… v této době. Nedoporučujeme to,“ prohlásil Zelenskyj.
Zároveň prezident znovu prohlásil, že Kyjev bude jednat „zrcadlově“ (což by se dalo interpretovat tak, že Ukrajina podpoří příměří, pokud se Rusko zdrží úderu).
„Postoj Ukrajiny je co nejtransparentnější a nejčestnější: Ukrajina bude jednat zrcadlově. Pokud by bylo ticho, nebyly by žádné dlouhodobé ukrajinské sankce,“ řekl
Irán
Americké tajné služby se domnívají, že si Írán i přes masivní údery proti Islámské republice si zachoval přibližně 70 % svého arzenálu balistických raket.
O tom informoval americký deník The Washington Post s odvoláním na zdroje.
Analytici se domnívají, že se Íráncům podařilo dostat se do podzemních skladů zasypaných bombardováním, opravit některé z poškozených raket a vyrobit nové.
Zdroje se také domnívají, že Írán je schopen udržet blokádu Hormuzského průlivu po dobu několika měsíců.
Teherán sám dříve uvedl, že stále má mnoho raket a dronů.
Podle Wall Street Journal dal Írán jasně najevo, že vojenský tlak ho nedonutí k rychlým ústupkům.
Telegraph také uvedl, že Írán opravil své vojenské základny během několika hodin po amerických úderech.
Americké tajné služby zjistily, že síly Islámské republiky opravují poškozená raketová sila v rekordním čase. A čím více íránských odpalovacích systémů je zničeno, tím obtížnější je odhalit ty zbývající.
Podle deníku Washington Post způsobil Írán během války značné škody americkým vojenským zařízením, ačkoli to USA veřejně neuznaly.
