Analyzujeme výsledky 1050. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Vojenská veřejnost Deep State píše, že téměř celé Kurachovo bylo dobyto a Rusové začali převážet tam uvolněné síly k Mirnogradu.
„Ke konci dne 6. ledna byl ve městě Kurachovo v blízkosti tepelné elektrárny stále určitý počet rozptýlených stanovišť, ale globálně to již neovlivňuje kontrolu nad městem,“ uvedl kanál Telegram. Podle něj je „téměř celé Kurachovo obsazeno nepřítelem a jeho udržení několika málo pozic je výlučně politickým úkolem. Město se stalo základnou pro ubytovávání a shromažďování ruského personálu pro další nepřátelské akce v Dachném a na jihu.“
Podle DS už Rusové „převádějí některé jednotky do jiné oblasti u Mirnogradu, kde se očekává nárůst nepřátelských útoků“.
Dál píše, že kontrola nad Kurachovem dává ruské armádě „mnoho výhod pro rozvoj útočných operací na západě“.
„Rychlá ztráta centrální části měla velmi vážný dopad na morálku jednotky, která tam je, a hlášky politiků o „kontrole nad městem“ je demoralizují ještě více. Ostatně další akce z toho nevyplývají z realit bitevního pole, ale z pozice držení „za každou cenu“ nebo „ „hájení zeleninové zahrady s bramborami, když byla ztracena už celá chalupa“ dodává DS.
Ukrajinská armáda píše o nové oblasti ruské ofenzívy. Rusové prolomili obranu ukrajinských ozbrojených sil ve směru na Liman, hlásí Stanislav Bunjatov. Ruské jednotky podle něj „postupují k osadě Kolodtsy od Ivanovky, situace je složitá“.
Jak informoval Deep State, ruská armáda předevčírem dobyla Ivanovku. Dnes Bunjatov oznámil, že první útoky na Kolodtsy byly odraženy, ale Rusové pokračují v upevňování své pozice v Ivanovce, což je odrazovým můstkem pro další útoky.
15 kilometrů od Ivanovky, na pravém břehu řeky Zherebets, se nachází město Liman, osvobozené ozbrojenými silami Ukrajiny na podzim roku 2022.
Ruské jednotky postoupily do Kurské oblasti. Vstoupily do Machnovky jižně od Sudže a postupovali směrem k Leonidovu z Novoivanovky v západní části ukrajinského předmostí.
Na severní římse dosáhly ruské jednotky významného postupu směrem k Malaya Loknya v regionu Malaya Sorochina, jak dokládá mapa vojenské veřejnosti Deep State.
Rusové o těchto postupech dříve informovali. Ukrajinské ani ruské zdroje nehlásily za poslední den žádný postup ukrajinských jednotek v oblasti Kurska.
K ostřelování. Ukrajinské drony v noci zaútočily na sklad ropy v Saratovské oblasti Ruské federace – poblíž vojenského letiště Engels. Byl tam obrovský požár, který stále hoří.
Později večer Rusové udeřili na průmyslový závod v Záporoží těžkými bombami KAB.
Ve městě je aktuálně 13 mrtvých a desítky zraněných. Soudě podle záběrů byla poškozena auta a minibus.
Trump odmítá Ukrajinu v NATO
Donald Trump včera uspořádal tiskovou konferenci, na které učinil řadu významných prohlášení o Ukrajině.
Nově zvolený prezident zpočátku odmítl odpovědět na otázku, zda během jednání zachová pomoc Ukrajině. „To vám neřeknu,“ řekl Trump.
Na otázku, zda po skončení války poskytne Ukrajině bezpečnostní záruky (jak požaduje Zelenskij), začal Trump kritizovat myšlenku vstupu Ukrajiny do NATO.
„Takže, víte, velkou část problému komunikovalo Rusko po mnoho a mnoho let, dávno předtím, než Putin výslovně řekl, že Ukrajina nemůže být nikdy přivedena do NATO. Teď to řekli. Je to tak trochu vytesané do kamene. Biden řekl, ne, Ukrajina by měla mít možnost vstoupit do NATO, tím pádem má Rusko NATO přímo na vlastním prahu, a já chápu jejich postoj. Biden, který vedl tato jednání, neposlechl moje varování: skončíte ve válce a ukázalo se, že je to velmi špatná válka a může eskalovat do mnohem horší úrovně, než je nyní řekl budoucí prezident Spojených států.
Když se ho novinář zeptal, zda zastává názor, že „Ukrajina nikdy nemůže vstoupit do NATO“, Trump odpověděl:
“ Ve skutečnosti věřím, že měli dohodu, a pak ji Biden porušil. Měli dohodu, která by byla uspokojivá pro Ukrajinu a všechny ostatní. Ale Biden řekl: Ne, mají mít možnost vstoupit do NATO.“
Uvedl také, že si je vědom ochoty Putina s ním vyjednávat, ale že k nim může dojít až po Trumpově inauguraci.
Jeho další věta vyvolala v médiích debatu o tom, co měl Trump na mysli, když řekl, že „doufá, že se to stane mnohem dříve než za šest měsíců“ – o ukončení války nebo o setkání s Putinem.
Otázka novináře, který se předtím ptal na setkání s Putinem, není na videu jasně slyšet. Končí slovy „…promluvit si do tří až šesti měsíců?“ Trump odpověděl, že očekával, že tento rozhovor povede „mnohem dříve“.
Ve skutečnosti však to, jaký rozhovor měl Trump na mysli – s Putinem nebo obecně o ukončení války – není v jeho odpovědi to nejdůležitější. Ještě důležitější je, že Trump znovu prohlásil, že chce, aby válka na Ukrajině skončila co nejdříve, „protože každý den je zabito mnoho a mnoho mladých lidí, vojáků“, „statisíce vojáků na obou stranách jsou mrtví. Leží na polích a není nikdo, kdo by je pohřbill, to je katastrofa“, „kulky dokážou zastavit jen lidská těla“ a Trump lituje, že nemůže zahájit jednání hned, ale musí počkat do inaugurace.
Druhým důležitým bodem je, že dal jasně najevo, že je proti vstupu Ukrajiny do NATO, že k tomu (vstupu do NATO) nemusí nikdy dojít a že řeči o vstupu Kyjeva do Aliance vedly k současné válce.
Připomeňme, že vstup Ukrajiny do NATO je hlavním požadavkem, který Zelenskij nedávno vyslovil jako podmínku pro „spravedlivé ukončení války“. A jak vidíme, Trump to jasně odmítl.
K dalšímu požadavku Zelenského (bezpečnostní záruky ze strany Spojených států, které by v případě útoku ze strany Ruské federace znamenaly americkou účast ve válce v té či oné podobě), Trump odmítl komentovat, ale dříve americká média předpokládala, že toto bod by byl také zamítnut, protože zvolený prezident USA obecně chce omezit zapojení Američanů do evropských záležitostí. A o zapletení se do války proti Ruské federaci kvůli Ukrajině nemůže být ani řeč.
Pravda, v západních médiích nyní běží proud článků o tom, jak Trump nemůže jednoduše ukončit válku, aniž by dal Ukrajině jakékoli záruky. To znamená, že ve Spojených státech probíhá aktivní lobbing v tomto směru, ale zda to přinese výsledky, není známo.
Soudě podle Trumpových výroků to zatím nemá žádný účinek (nebo ano, ale v opačném směru). V tomto ohledu stojí za pozornost zrušení návštěvy Trumpova zvláštního vyslance pro Ukrajinu Keitha Kellogga v Kyjevě, plánované na začátek ledna. Bankova to už sice dokázala označit za „dobré znamení“ (říkají, že Trump si uvědomil, že otázka Ukrajiny je složitější, než si myslel a nyní hledá nové přístupy), ale zda je to pravda je,mírně řečeno, diskutabilní bod, když se podíváte na to, jaké signály vyslal Zelenskij den předtím – že je proti jednání a příměří v této fázi války. A také požaduje přísné bezpečnostní záruky od Západu jako podmínku jakéhokoli jednání s Moskvou (v ideálním případě vstup do NATO).
Trump již vyjádřil své odmítnutí vstupu do NATO. Neexistují žádné pozitivní náznaky ohledně dalších bezpečnostních záruk.
Čili Ukrajina si nastavuje specifické podmínky, které jsou v rozporu s vizí Trumpa a jeho týmu. To znamenalo, že Kelloggova návštěva by riskovala, že bude zredukována na pouhou „výměnu názorů“, které byly stranám již známé. Zřejmě proto se Washington rozhodl dát si přestávku, aby rozhodl o dalších krocích.
Zelenskyj však řekl, že hodlá s Trumpem znovu mluvit o alianci a bezpečnostních zárukách, i když uznal, že Aliance nechce Ukrajinu přijmout.
„Musíme zpozornět a říct upřímně: oni nás tam (v NATO. – pozn. red.) nevidí. A já si myslím, že to je jeden z důvodů, proč máme válku.Putin pochopil, že se nikdo za Ukrajinu nepostaví, pochopil, že jeho armáda je větší a může nás zničit. Chceme konkrétní bezpečnostní záruky a žádáme o to alianci Ameriky a Evropy. poznamenal prezident a komentoval Trumpovo prohlášení, že Ukrajina nemůže být v NATO.
Podle zdrojů Strany.ua z diplomatických kruhů se Banková skutečně nevzdala naděje na změnu Trumpova postoje.
„Zelensky počítá s vlivnými lobbistickými kruhy na Západě, včetně Republikánské strany, které se snaží Trumpovu okolí dokázat, že je v jeho zájmu pokračovat ve válce na Ukrajině, kterou Biden vedl nebo ji dokonce eskalovat.
Argumenty se velmi liší v tom, že pokračováním války je možné dosáhnout dalšího omezení dodávek ruské ropy a plynu na evropské a světové trhy, čímž se uvolní prostor pro americké energetické zdroje Plus dodávky zbraní a tak dále Ale soudě podle toho, co říká Trump a jeho spolupracovníci, tato práce zatím nemá žádný efekt, navíc v Trumpově okolí je rozšířen názor, že Zelenskyj záměrně klade zjevně nemožné podmínky pro příměří , jako je členství Ukrajiny v NATO, s cílem prodloužit válku Existuje také názor, že on a jeho okolí to nedělají s očekáváním, že Ukrajina může porazit Rusko, ale z touhy dál nekontrolovaně krást obrovské. množství peněz přidělených na válku, stejně jako západní pomoc pro jiné rozpočtové účely. Trump má zjevně úplně jiné priority než Ukrajina.
Jedná se o konfrontaci s Čínou, projekty v Severní Americe (Kanada, Grónsko). Chce se na ně zaměřit, a k tomu hodlá co nejrychleji ukončit válku na Ukrajině a přesunout odpovědnost za ukrajinskou otázku na Evropu. Zelenskyj zároveň doufá, že Putin odmítne Trumpovy kompromisní návrhy, stanoví podmínky, které jsou pro Washington zjevně nepřijatelné, a USA budou nuceny tak či onak nadále podporovat Ukrajinu a dokonce zvýšit tlak na Rusko, aby bylo vstřícnější. , což by mohlo vést k prudkému zhoršení vztahů Washingtonu a Moskvy. Ale i to je zatím v rovině spekulací. Není známo, zda se Trump s Putinem dohodne, stejně jako není známo, jak se Trump zachová, pokud jednání selžou – zda zvýší tlak na Ruskou federaci, jak Kyjev očekává, nebo si nad ní prostě „umyje ruce, že už s Ukrajinou nejedná a zastaví veškerou pomoc,“ říká zdroj.
Trumpova „imperialistická žízeň“
Na včerejší tiskové konferenci a předevčírem si ale Donald Trump zbytek světa vzpomněl ani ne tak na jeho výroky o Ukrajině, jako na opakování územních nároků USA na řadu sousedních zemí.
Včera odletěl na soukromou návštěvu do Grónska syn nově zvoleného prezidenta Donald Trump mladší. A jeho otec prohlásil, že je třeba uzavřít „dohodu“ o připojení Grónska ke Spojeným státům.
„Donald Trump Jr. a moji republikánští zástupci přistáli v Grónsku. Přijetí bylo skvělé. Oni a Svobodný svět potřebují bezpečí, jistotu, sílu a mír! K této dohodě musí dojít. MAGA. Udělejte Grónsko znovu skvělé!“ – napsal Trump na sociální síti Truth Social.
Dánsku, které ostrov vlastní, tato prohlášení zjevně vadí. Nedávno změnilo státní znak, čímž zviditelnili Grónsko. A ostrovní premiér Mute Egede, který minulý týden deklaroval svou touhu po nezávislosti, byl povolán do Kodaně, aby se setkal s dánským králem. Podrobnosti o schůzce zatím nejsou známy, uvádí agentura Reuters.
Pobouření nad Trumpovými plány začala vyjadřovat i Evropská unie. „Suverenita členských států musí být vždy respektována. To je jedna z trvalých hodnot a základní princip, o který se ve své práci vždy opíráme. A to platí i pro případ Dánska,“ prohlásila Anitta Hipperová, oficiální zástupkyně EU ve středu na brífinku v Bruselu a totéž opakovala šéfka diplomacie EU Kai Kallasová.
Trumpova prohlášení jsou „projevem imperialismu“, uvedla Sophie Prima, zmocněnec francouzského ministerstva zahraničí pro zahraniční obchod a francouzské občany v zahraničí. Vyzývá Evropu, aby více investovala do vlastní obrany.
Promluvil i šéf francouzského ministerstva zahraničí.
„Samozřejmě není pochyb o tom, že Evropská unie nedovolí jiným zemím světa zaútočit na její suverénní hranice, ať už to bude kdokoli. Jsme silný kontinent,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Řekl, že EU se musí „probudit a posílit sama sebe“. Ministr zároveň „nevěří“, že by USA mohly ostrov napadnout. „Ale vstoupili jsme do období, kdy přežijí ti nejschopnější? Pak je moje odpověď ano,“ řekl Barro.
Trump ale dál prosazuje svou linii. Na včerejší tiskové konferenci také oznámil svůj záměr přejmenovat Mexický záliv na „Americký záliv“. Navíc řekl, že už jedná s panamskými úřady o otázce Panamského průplavu, který hodlá vrátit pod kontrolu USA.
Trumpisté, zastupovaní kongresmankou Marjorie Taylor Greeneovou, uvedli, že již připravují návrh zákona na přejmenování města. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová zároveň Trumpovi odpověděla, že Mexický záliv je název uznávaný OSN.
Trump navíc obecně prohlásil, že „nemůže slíbit“ ostatním zemím, že nepoužije ekonomický a vojenský tlak k nastolení kontroly nad Grónskem a Panamským průplavem, což vyvolalo jisté pobouření a znepokojení.
Nový americký prezident znovu nastolil otázku Kanady. Zveřejnil mapu, na které byla země vymalována v barvách americké vlajky.
O den dříve se odcházející kanadský premiér Trudeau vyslovil proti nápadu Donalda Trumpa učinit ze své země 51. stát USA.
„Neexistuje žádná šance, že by se Kanada stala součástí Spojených států. Obyvatelé v obou našich zemích těží z toho, že jsme si navzájem největší obchodní a bezpečnostní partneři,“ napsal Trudeau na sociální sítě.
„Děvče, už nejsi guvernérkou Kanady, takže nezáleží na tom, co říkáš,“ napsal v reakci Elon Musk. A konzervativní moderátor Fox News Jesse Watters oznámil svou touhu napadnout Kanadu. „Kanada… skutečnost, že nechtějí, abychom je napadli, mě nutí k invazi. Chci ukojit svou imperialistickou žízeň,“ řekl novinář ve vysílání.
New York Post označil Trumpova prohlášení ohledně anexe Kanady, Grónska a Panamského průplavu za „Donroeovu doktrínu“. Jedná se o upravený výraz z „Monroeovy doktríny“ – konceptu, který Spojené státy zavádějí již od 19. století. Podle Monroeovy doktríny by se evropské země neměly vměšovat do záležitostí západní polokoule (tedy Severní a Jižní Ameriky).
Proč Donald Trump zintenzivnil téma územní expanze USA a jak to ovlivní Ukrajinu, jsme analyzovali zde.
Stručně řečeno, Trumpovy otevřené územní nároky vůči jiným zemím výrazně snižují váhu prohlášení Ukrajiny a západních zemí o nutnosti respektovat územní celistvost a mezinárodní právo.
Protože hlavní země Západu projevuje neochotu dodržovat tyto zásady.
Pokud by se navíc Trump skutečně pokusil své záměry realizovat, mohlo by to vést k prudkému nárůstu rozporů a konfliktů uvnitř samotného Západu, což by mohlo přímo ovlivnit míru a stabilitu podpory Ukrajině.
Od začátku roku 2024 získalo status pohřešovaných asi 30 tisíc Ukrajinců.
Ukrajinským novinářům to oznámil zmocněnec pro pohřešované osoby za zvláštních okolností Artur Dobroserdov.
V registru pohřešovaných osob za zvláštních okolností je podle něj aktuálně více než 71 tisíc záznamů. To platí pro vojáky i civilisty. Jen od začátku roku 2024 získalo tento status asi 30 tisíc lidí. Dobroserdov odmítl poskytnout údaje o armádě, protože se jedná o tajné informace.
„Jednou měsíčně sestavujeme statistiku pohřešovaných osob podle krajů – podle místa registrace pohřešovaného. Podle údajů ke konci prosince 2024 je na prvním místě Doněck, následovaný Dněpropetrovským a Charkovským regionem,“ uvedl komisař.
Hledá se 59 tisíc Ukrajinců. 7,5 tisíce z nich bylo oficiálně potvrzeno Mezinárodním výborem Červeného kříže jako zajatci.
Již dříve bylo oznámeno, že generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny předal údaje o ztrátách v armádě, zabitých a nezvěstných, úřadu vrchního velitele. Takových lidí je 105 tisíc. Uvedl to novinář Jurij Butusov. Potvrzený počet mrtvých je podle něj 70 tisíc, 35 tisíc se pohřešuje.
Je známo, že Zelenskyj umožnil armádě, aby si sama určila, kdo obdrží platby v případě zajetí nebo při statusu nezvěstného v akci.
Ukrajinská média potvrzují informaci, kterou Strana zveřejnila před měsícem, že Kancelář prezidenta přesvědčuje velvyslance ve Velké Británii Valerije Zalužného, aby se neúčastnil prezidentských voleb, aby dal Vladimíru Zelenskému příležitost být znovu zvolen.
Napsal o tom l The Telegraph s odvoláním na zdroj blízký prezidentovi.
Podle zveřejněných údajů, pokud takový návrh nebude přijat, hrozí bývalému vrchnímu veliteli ozbrojených sil Ukrajiny trestní řízení, zejména v souvislosti s „kapitulací“ Chersonské oblasti na začátku Ruská invaze. Publikace také píše, že pokud bude návrh Bankově akceptovat, slibují, že Zalužného zařadí na první místo na seznamu prezidentovy strany v parlamentních volbách a udělají z něj předsedu Nejvyšší rady.
V článku se píše, že současný prezident Ukrajiny se již rozhodl kandidovat podruhé a očekává vítězství, ale pouze v případě, že ve volbách se nezúčastní Zalužnyj, kterého sociologové označují za volebního favorita.
Na otázku ohledně účasti ve volbách sám generál odpověděl, že „nejprve zachováme státnost a pak si promluvíme“.
Na začátku prosince jsme psali, že jedním z důležitých úkolů, které se Banková snaží vyřešit, je politická neutralizace Zalužného – touha ho tak či onak přesvědčit, aby nekandidoval.
Vladimir Zelenskyj v rozhovoru s podcasterem Lexem Friedmanem nabídl Donaldu Trumpovi své služby k zahájení „kampaně proti Bidenovi“ výměnou za povolení Washingtonu uspořádat volby na Ukrajině prostřednictvím elektronického hlasování.
Tuto interpretaci Zelenského rozhovoru vydal na Facebooku bývalý generální prokurátor Jurij Lucenko, blízký exprezidentovi Petru Porošenkovi.
„Bidenovu podporu Ukrajině nepovažuji za maximální možnou, ale označovat politiku stále současného amerického prezidenta za hloupou je vrcholem nevděku, a Biden během těchto 2 posledních týdnů je stále prezidentem a je vhodné nezapomenout nám chce převést zbraně v hodnotě 15 miliard dolarů, jak bylo oznámeno,“ píše Lutsenko.
Podle něj by prohlášení ukrajinského prezidenta mohla podkopat podporu obou stran pro Ukrajinu ve Státech „v rozhodující chvíli smrtelného souboje o zachování osobní moci“.
Všimněme si, že v rozhovoru Zelenskyj kritizoval mnoho politik Bidena a jeho týmu jak v předvečer invaze, tak po jejím začátku. Pokud jde o elektronické hlasování, Zelenskyj řekl, že taková forma může být nezbytná, pokud se volby konají během války.
Opozice je zase kategoricky proti elektronickému hlasování s vírou, že v tomto případě budou moci úřady „vylosovat“ jakékoli volební výsledky.
Mobilizace po ukrajinsku
https://strana.today/news/477969-vo-lvove-ttsk-bili-muzhchinu-nohami-video-iz-sotssetej.html
