vybral a sestavil Ernest
Co píše Strana.ua
https://strana.today/news/481524-itohi-1112-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1112. dne války na Ukrajině.
Co se děje v Kurské oblasti
Ruská ofenziva v Kurské oblasti pokračuje.
Ruská strana dnes psala o vstupu svých jednotek do Sudži. Zveřejňují fotografii vojáka u stély u severovýchodního vjezdu do města – ze strany Martynovky, nedávno pořízenou Rusy.
To, že Rusové už jsou na okraji Sudže, potvrzují neoficiální ukrajinské zdroje – šéfredaktor „Cenzora“ Jurij Butusov (píše, že „ukrajinské ozbrojené síly v boji ustupují“), totéž DeepState.
Ruská armáda se těsně přiblížila k Sudže ze severu, východu a jihovýchodu, přičemž obsadila Kozačju Lopaň(na severu), Dmitrjukov, Zamostje a Machnovku. Odtud jsou zveřejňovány fotografie a videa ze vztyčování ruských vlajek.
Pokud jde o situaci v samotné Sudži, z ruských telegramových kanálů přicházejí protichůdné informace. Někteří píší, že na perifériích probíhají boje. Další, které jsou již v centru. Třetí je, že v Sudže již neexistuje žádný organizovaný odpor ukrajinských ozbrojených sil, ukrajinské jednotky opouštějí město a snaží se vybudovat novou obrannou linii u vesnic Gogolevka a Rubanščina, aby zabránily odříznutí dálnice do oblasti Sumy a zajistily stažení sil ze Sudži.
Ruské kanály Telegram zveřejňují videa, která tvrdí, že ukazují ukrajinské jednotky ustupující ze Sudži.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že za posledních 24 hodin ruské jednotky obsadily 12 vesnic: Agronom, Bogdanovka, Bondarevka, Dmitrjukov, Zazulevka, Ivaškovsky, Kolmakov, Kubatkin, Martynovka, Michajlovka, Pravda, Južnyj.
Ukrajina to nepotvrdila ani nekomentovala.
Mapa od Deep State také ukazuje velký ruský postup (i když ne tak významný, jako ruské mapy).
Připomeňme, že problémy ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti se zhoršily ještě v únoru, kdy Rusové dokázali dobýt Sverdlikovo (což jim umožnilo zintenzivnit ostřelování dálnice do Sudže), poté vrazili „klín“ na jih od Sudže a odřízli většinu ukrajinského předmostí od hranic. A pak 8. března provedli „plynovodový“ nálet do týlu ukrajinských jednotek severně od Sudži se současným útokem na vnější okraj ukrajinského předmostí ze severu a severovýchodu. To vše dohromady vedlo ke kolapsu obrany ukrajinských ozbrojených sil a k rychlému postupu ruských jednotek v posledních třech dnech.
Nyní se kurské předmostí podle mapy DeepState zmenšilo na 197 kilometrů čtverečních (druhé video). Na začátku února to bylo 438 kilometrů čtverečních.
Na oficiální úrovni na Ukrajině zatím není potvrzen rozkaz ke stažení ukrajinských jednotek z Kurské oblasti, ale ani situace není blíže komentována. Z posledních prohlášení jsou jen včerejší slova vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Syrského, že „ukrajinské jednotky manévrují k výhodným obranným liniím“.
Pokud však Rusové skutečně již vstupují do Sudži a zároveň kontrolují vjezdy do města z obou stran, pak bude další obrana tohoto města mimořádně obtížným úkolem vytvářejícím riziko obklíčení ukrajinských jednotek.
V případě stažení ukrajinských ozbrojených sil ze Sudže nevzniknou v tomto směru žádné další velké osady, kterých by se ukrajinské jednotky mohly „chytit“ a organizovat obranu. Pravda, nějakou dobu mohou držet obranu v oblasti Guevo (nejjižnější část předmostí). Ruské jednotky tam však již aktivně postupují. Jak ze severu, tak z východu.
Za těchto podmínek se hlavní otázkou stává schopnost ukrajinských ozbrojených sil zastavit další postup ruských jednotek do Sumské oblasti.
Pokud jde o důvody kolapsu obrany ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti, v západních médiích zlidověla verze, že se tak stalo kvůli Trumpově pozastavení vojenské pomoci Ukrajině.
Jak jsme však psali výše, ve skutečnosti začaly problémy ukrajinským silám již v únoru kvůli útokům na logistiku, což znesnadnilo zásobování skupiny ukrajinských ozbrojených sil na předmostí.
Ukrajinští vojenští představitelé také říkají, že pozastavení americké pomoci nehrálo významnou roli.
Andrej, velitel jednotky bezpilotních letounů působící v oblasti Kursk, řekl listu The Washington Post, že tamní vojáci zatím nepocítili dopad pozastavení americké vojenské podpory a že ukrajinské ozbrojené síly ustupují, protože „Rusové nyní tlačí ze všech stran“. Bojovník z 82. brigády s volacím znakem Krym dodal, že „situace je složitá, protože oni (Rusové) ovládají logistické trasy“.
Masivní úder na Rusko
Ukrajina v noci zahájila svůj nejmasivnější nálet dronů proti Rusku. Rusko tvrdí, že sestřelilo 343 dronů, z nichž téměř sto zaútočilo na Moskevskou oblast. A více než sto – oblast Kursk.
Tak masivní útok ve směru na Moskvu za celou dobu války ještě nebyl.
Podle informací ruských veřejných skupin zasáhly drony nebo jejich úlomky obytné budovy, parkoviště, koleje a také sklad ropy, který byl zřejmě poškozen, ale bez rozsáhlého požáru.
Dva lidé zemřeli a 20 bylo zraněno.
Západní média okamžitě poznamenala, že k útoku došlo několik hodin před zahájením jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Saúdské Arábii. „Útok přichází v době, kdy se delegace z Ukrajiny a Spojených států připravují na setkání v Saúdské Arábii, aby projednaly možné mírové urovnání,“ poznamenává Bloomberg.
Rusko si tento útok také vykládá jako „demonstrativní vystoupení“ Ukrajiny v předvečer setkání s Američany v Saúdské Arábii.
Připomeňme, že na těchto jednáních se Kyjev chystal navrhnout myšlenku částečného příměří ve vzduchu i na moři a zároveň pokračovat ve vojenských operacích na zemi. To je ale v rozporu s Trumpovým plánem, který požaduje úplné příměří.
Je tedy možné, že současný útok Ukrajiny na Ruskou federaci měl v první řadě informační hodnotu – demonstrovat, že ukrajinské ozbrojené síly mohou provádět i rozsáhlé letecké údery, a proto je návrh na vzdušné příměří „oboustranným kompromisem“, nikoli nabídkou Rusům k jednostranným ústupkům.
Později Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny tento cíl úderu skutečně potvrdila s tím, že „masivní útoky ukrajinských bezpilotních letounů v moskevské oblasti jsou ‚signálem‘ pro Putina o nutnosti příměří ve vzduchu“ (tématu započatých jednání se budeme podrobněji věnovat níže).
V noci byla napadena i Ukrajina. V noci došlo k útoku na palivové nádrže a sklad v Oděse. Požár ve městě pokračoval i během dne a celé město zahalil obrovský oblak kouře.
Jednání v Džiddě
V saúdskoarabském městě Džidda dnes začala jednání mezi americkou a ukrajinskou delegací. Jermak, Umerov a Sibiga se setkávají s Rubiem a Waltzem.
V předvečer obě strany jednání vznesly k jednání řadu připomínek. Z nich je zhruba jasné, o čem se chystali mluvit.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl, že USA chtějí na setkání v Saúdské Arábii pochopit, jaké ústupky Kyjev udělá v zájmu míru. Řekl také, že pokud výsledky schůzky „potěší“ Washington, dodávky vojenské pomoci Ukrajině by mohly být obnoveny.
„Myslím, že pokud odtamtud vyjdeme s dobrou informací, která se nám bude líbit, a budeme moci podat zprávu prezidentovi, pak si myslím, že se rozhodne o pauze. Ukrajinci už dostávají veškeré obranné zpravodajství, když jednáme,“ řekl Rubio na cestě do Saúdské Arábie.
Státní tajemník také řekl, že Ukrajina musí postoupit území v rámci jakékoli mírové dohody.
„To nejdůležitější, s čím odsud (z jednání s ukrajinskou delegací – pozn. red.) musíme odejít, je pevný pocit, že Ukrajina je připravena podniknout obtížné kroky, stejně jako je budou muset podniknout Rusové, aby tento konflikt ukončili nebo alespoň nějakým způsobem pozastavili. Myslím, že obě strany musí dospět k poznání, že tato situace nemá vojenské řešení. Rusové nemohou dobýt celou Ukrajinu a pro Ukrajinu bude zřejmě velmi obtížné přimět Rusy, aby se v rozumném časovém horizontu vrátili tam, kde byli v roce 2014,“ řekl Rubio.
Sky News s odvoláním na vyjádření americké delegace v Džiddě uvádí, že Trumpův tým „nechce od Ukrajiny slyšet“ nic o stažení na hranice roku 2014 nebo dokonce 2022. Američané chtějí při dnešních jednáních zjistit, jaké ústupky je Ukrajina ochotna učinit, aby dosáhla míru. „Vypadá to, že Ukrajinci budou muset udělat docela bolestivé ústupky, ale je naděje, že až tyto rozhovory skončí, uvidíme a pochopíme, jakou podobu bude mít příměří,“ říká zpravodaj Sky News v Džiddě.
Rubio rovněž uvedl, že práce na dohodě o těžbě nerostů pokračují a že nemusí být nutně dohodnuta na dnešním jednání. „Ještě je třeba doladit spoustu detailů,“ řekl.
Tato slova naznačují, že text dohody se bude lišit od toho, na kterém se Kyjev a Washington dohodly již před hádkou v Bílém domě.
Po hádce média napsala, že Trump se rozhodl zpřísnit podmínky dohody a zvýšit její výhody pro Ameriku. A zdá se, že tomu tak skutečně je, protože Rubio říká, že je před námi ještě spousta práce. Pokud bychom se bavili o předem dohodnutém textu, pak by samozřejmě nebylo potřeba na ničem dodatečně pracovat.
Již dříve jsme psali, že návrh dohody, zveřejněný před hádkou v Bílém domě, neobsahoval téměř žádné konkrétno. Neobsahoval například záruky, že se USA vrátí prostředky, které již byly Ukrajině přiděleny, na čemž Trump neustále trval. To se nyní může změnit.
Americká a evropská média navíc píší, že Trumpův zástupce Steven Witkoff možná tento týden dorazí do Moskvy, aby se setkal s Putinem a probral výsledky jednání s Ukrajinou.
Ukrajina také před jednáním nastínila své pozice.
Šéf prezidentské kanceláře Jermak dnes v The Guardian zveřejnil sloupek, ve kterém vyzval Evropu, aby nedovolila úplné příměří na Ukrajině, dokud jí nebudou dány bezpečnostní záruky.
„Důvěryhodné odstrašení pomůže zajistit, aby jakékoli příměří mělo co největší šanci stát se trvalým mírem. Evropa nemůže připustit příměří, které slouží pouze k tomu, aby Rusko mohlo znovu vyzbrojit, obnovit své síly a vrátit se k další ukrajinské půdě a zdrojům,“ napsal vedoucí OP.
Jeho sloupek dokládá zásadní rozdíl v přístupech ukrajinských úřadů a Trumpa.
Trump navrhuje úplné příměří a poté jednání o dlouhodobém mírovém urovnání (a případně zrušení stanného práva po příměří a pořádání voleb).
Zelenskij navrhuje pouze příměří ve vzduchu a na moři (i když Rusko má jasnou převahu ve vzduchu) a na souši – pokračování bojů do obdržení bezpečnostních záruk, které požaduje Kyjev.
Ale protože je nikdo nespěchá (dokonce i Evropané spojují zavedení mírových jednotek se zárukami jejich ochrany ze strany USA a se souhlasem Ruské federace – ani jedno není v dohledu), pak takový požadavek vlastně znamená prodlužování války na souši na neurčito dlouho (a tedy – odkládání voleb na neurčito).
A příměří ve vzduchu i na moři bez úplného příměří nebude mít pravděpodobně dlouhého trvání a mohlo by být každou chvíli narušeno vzájemným obviňováním z porušování dohod. Za této situace nemůže být řeč o ukončení války. A vojenské operace v plném rozsahu budou pokračovat.
Jediným praktickým účelem kyjevského návrhu je proto pravděpodobně přání ukrajinských úřadů odblokovat dodávky amerických zbraní a zpravodajských služeb.
Vzhledem k tomu, že Trump požaduje, aby Zelenskyj prokázal „touhu ukončit válku, dosáhnout mír jednáním“.
To znamená, že Jermakův úkol v současných jednáních je dosti úzký – přesvědčit Američany, aby „vzali v potaz“ plán navrhovaný Kyjevem jako „demonstraci touhy po míru“ a obnovili dodávky zbraní bez ohledu na to, jakou reakci Rusko na návrh příměří „vzduch-moře“ zareaguje.
Zda to Američané koupí, se dozvíme v nejbližší době – až po skončení jednání a Trump vyjádří svůj názor na jejich výsledky.
Maďarsko tvrdí, že ukrajinské drony zaútočily na měřicí stanici ropovodu Družba.
Ve videovzkazu zveřejněném na sociální síti Facebook to uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjarto.
Budapešť podle něj kvůli tomu, co se stalo, přestala dostávat ruskou ropu.
Szijjártó dodal, že Maďarsko považuje incident za „útok na své suverenity“.
„V noci zaútočil ukrajinský dron na měřicí stanici ropovodu Družba… Kvůli nočnímu útoku dronu musely být dočasně pozastaveny dodávky ropy do Maďarska přes ropovod Družba,“ uvedl šéf maďarského ministerstva zahraničí.
Zdůraznil, že Maďarsko považuje útoky na infrastrukturu kritickou pro energetickou bezpečnost za nepřijatelné.
„Ropovod Družba má zásadní význam pro zásobování naší země ropou, protože pokud bude nemožný jeho provoz, tak dodávky ropy do Maďarska a Slovenska budou fyzicky téměř nemožné… Energetické zásobování Maďarska je věcí suverenity a očekáváme, že to všichni budou respektovat, zdůraznil.
Generální štáb potvrzuje úder na infrastrukturu ropovodu Družba.
Uvádí se, že dnes v noci v oblasti Orel došlo k explozím v oblasti stanice řízení lineární výroby „Stalnoj Koň“, která zajišťuje kontrolu nad technologickými procesy ropovodu Družba a je důležitou součástí dodávky ropy do terminálu námořního přístavu „Ust-Luga“, který je v Leningradské oblasti.
https://strana.today/news/481521-v-vysshej-kvalifikatsionnoj-komissii-sudej-ukrainy-idet-obysk.html
Státní úřad pro vyšetřování od dnešního rána provádí pátrání u Komise pro kvalifikaci soudců Ukrajiny (HQCJU).
Straně to oznámily zdroje ze Státního úřadu pro vyšetřování.
Dne 10. března vydal Pečerský okresní soud v Kyjevě povolení k prohlídce.
Podle šetření mohly 9. července 2024 při kvalifikační zkoušce pro soudce neznámé osoby zasahovat do práce automatizovaného systému Vysoké kvalifikační komise Ukrajiny a nesprávně vygenerovat testové otázky, jakož i poskytnout k nim přístup třetím osobám.
Vyšetřovatelé již dříve získali dočasný přístup k dokumentům souvisejícím s testováním soudců v letech 2021–2024, ale nemohli je zabavit. Soud proto udělil povolení k prohlídce s cílem nalézt a zajistit dokumenty a další materiály důležité pro vyšetřování.
Zdroje upřesňují, že jedním z obžalovaných v případu je zástupce šéfa komise pro vysokou kvalifikaci soudců Oleksiy Omeljan. Přátelil se s bývalým soudcem Okresního soudu Makarovskij v Kyjevské oblasti Oleksijem Tandyrem, který podle obžaloby v květnu 2023 při návratu z rybářského výletu, v autě a v opilosti smrtelně zasáhl příslušníka národní gardy, který sloužil na kontrolním stanovišti.
Omeljan byl vyslýchán v případu Tandyr a poskytl svědectví, které bylo příznivé pro obhajobu. Zejména uvedl, že účastníci rybolovu skutečně nakupovali alkoholické nápoje, ale během rybářského výjezdu neviděl nikoho pít alkohol.
https://strana.today/news/481522-tramp-vvedet-poshliny-do-50-na-kanadskie-stal-i-aljuminij.html
Americký prezident Donald Trump od zítřka uvaluje až 50% cla na kanadskou ocel a hliník.
Napsal o tom na své stránce na vlastní sociální síti Truth.
Cla jsou zavedena v reakci na zavedení 25procentní daně z elektřiny kanadské provincie Ontario pro Spojené státy.
Americký prezident také pohrozil Kanadě zničením jejího automobilového průmyslu zvýšením cel na kanadské automobily, požadoval okamžité snížení cel na americké mléčné výrobky a označil je za nehorázné. K vyřešení obchodního konfliktu Trump opět vyzývá, aby se Kanada stala 51. státem Spojených států.
„Na základě toho, že kanadská provincie Ontario zavedla 25.% clo na elektřinu dováženou do Spojených států, jsem nařídil svému ministrovi obchodu, aby přidal další 25 % clo, až 50 %, na veškerou ocel a hliník dovážené do Spojených států z Kanady, jedné ze zemí s nejvyššími cly na světě. Toto opatření vstoupí v platnost zítra ráno, 12. března. Kromě toho musí Kanada okamžitě uvolnit své protiamerické zemědělské clo ve výši 250-390 % na různé americké mléčné výrobky, které je již dlouho považováno za nehorázné. Brzy vyhlásím stav nouze v oblasti elektřiny. To umožní Spojeným státům rychle učinit vše, co je nezbytné ke zmírnění této útočné hrozby ze strany Kanady.
Pokud Kanada nezruší i další nehorázná dlouhodobá cla, 2. dubna výrazně zvýším cla na automobily dovážené do USA, což v podstatě navždy ukončí obchod s automobily v Kanadě. Tato auta lze snadno vyrábět v USA! Kromě toho Kanada platí velmi málo na národní bezpečnost a spoléhá se na vojenskou obranu USA.
Spojených států. Kanadu dotujeme částkou přes 200 miliard dolarů ročně. Proč? Takhle to dál nejde. Jediné, co má smysl, je, aby se Kanada stala naším ctěným padesátým prvním státem. Tím by všechna cla a všechno ostatní úplně zmizelo. Kanaďanům by se podstatně snížily daně, byli by vojensky i jinak bezpečnější než kdykoli předtím, už by neexistoval problém severní hranice a největší a nejmocnější země světa by byla větší, lepší a silnější než kdykoli předtím – a Kanada by v tom hrála velkou roli. Umělá dělící čára nakreslená před lety konečně zmizí a my budeme mít nejbezpečnější a nejkrásnější zemi na světě. A vaše geniální hymna ‚Oh Canada‘ se bude zpívat i nadále, ale nyní bude představovat velký a silný stát v rámci největší země, jakou kdy svět viděl!“ – napsal Trump.
Šéf prezidentské kanceláře Andriy Jermak oznámil, že Ukrajina souhlasila s 30denním příměřím.
Co vyplývá z prohlášení po jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy?
Klíčovým bodem je, že Ukrajina souhlasila s požadavkem amerického prezidenta Donalda Trumpa na okamžité a úplné příměří. Tedy nejen ve vzduchu a na moři (jak Kyjev původně navrhoval), ale i na souši (což Jermak kategoricky odmítal i dnes a na Bankové byly takové představy ztotožňovány s kapitulací).
Pravda, nemluvíme o příměří na dobu neurčitou, ale o 30denním. Ale s možností dalšího prodloužení.
Výměnou za souhlas s příměřím Spojené státy obnoví vojenské dodávky Ukrajině a předávání zpravodajských informací.
USA poté učiní podobný návrh na vyhlášení 30denního příměří Rusku.
Bílý dům už vyjádřil naději, že Vladimir Putin s tím bude souhlasit.
Tento týden má do Moskvy dorazit Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff.
Sečteno a podtrženo: Bankova je nucena přijmout Trumpův požadavek na úplné příměří a upustit od svého plánu „příměří vzduch-moře“.
A nyní bude další vývoj událostí záviset na reakci Moskvy.
Od hádky v Bílém domě tedy uplynulo 10 dní a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj náhle změnil svůj názor.
Jestliže dříve řekl, že bez bezpečnostních záruk nemůže být příměří, nyní je připraven na úplné příměří.
To byl ve skutečnosti základ pro skandál, který začal v Bílém domě.
Od té doby Zelenskij a všichni jeho mluvčí každý den opakují, že příměří je „kapitulací“, je to „příležitost pro Putina obnovit svou sílu“ atd. A nejvíc, na co bude Kyjev připraven, je „příměří vzduch-moře“.
Ještě dnes, v předvečer jednání, napsal Jermak článek do The Guardian, ve kterém uvedl, že úplné příměří nelze připustit.
„Evropa nemůže dovolit příměří, které slouží pouze k tomu, aby umožnilo Rusku znovu se vyzbrojit, přebudovat své síly a vrátit se pro další ukrajinské země a zdroje,“ napsal Jermak.
A teď je tu taková ostrá otočka.
Waltz a Rubio zjevně během jednání předložili Jermakovi nějaké přesvědčivé argumenty. Američané zjevně řekli, že příměří „vzduch-moře“ by k obnovení americké pomoci nestačilo.
Zelenskyj však mohl souhlasit s příměřím v naději, že to Putin odmítne. A pak bude Ukrajina bojovat dál, ale s americkou pomocí. Pak také Trump prudce zvýší sankční tlak na Ruskou federaci.
Pokud by Putin s příměřím skutečně souhlasí, bude to pro Zelenského extrémně nepříjemné překvapení.
