https://strana.today/news/476544-itohi-1022-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1022. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruské jednotky jsou již necelé dva kilometry od jižního okraje Pokrovska v Doněcké oblasti. Podle mapy Deep State se bitevní linie přesunula severně od vesnice Ševčenko, která byla dobyta Ruskou federací.
Rusové postupují také na západ – do vesnice Pesčanoye, do které jim zbývá necelý kilometr. Tento postup, jak předpokládá ukrajinská armáda, má za cíl přiblížit se k západnímu okraji Pokrovska a ovládnout dálnici vedoucí do města z Dněpropetrovské oblasti.
Na západ od Kurachova začaly boje ve vesnici Ševčenko (západně od obce Staré Terny). Také Soncovka v této oblasti je téměř celá obsazena.
„Postupně se naše pozice ve městě padají, bitvy probíhají v západní části výškových budov (v Kurachovu – pozn.), vše vede k tomu, že se velmi brzy dostane zcela pod kontrolu nepřítele,“ hlásí. ukrajinský bojovník s volacím znakem „Muchnoj“.
Také podle něj začali Rusové postupovat směrem k Razlivu, vesnici, ze které se otevírá cesta k odříznutí západní dálnice vedoucí do Kurachova a k celé ukrajinské skupině jižně od města.
„Muchnoy“ píše o ztrátě dvou opěrných bodů ukrajinských ozbrojených sil. Pokrok se odráží i na mapě Deep State.
Rusové pokračují také v postupu v Kurské oblasti. Podle mapy Deep State získali zpět další část svého území v oblasti vesnice Plechovo.
Ruské ministerstvo obrany uvádí, že vesnice Darijno a Plechovo byly ovládnuty. DS naznačuje, že ukrajinské ozbrojené síly stále kontrolují malou část Plechova. Ruská strana včera napsala, že tuto vesnici již zcela ovládá ruská armáda.
Připomeňme, že včera v této oblasti postoupili i Rusové a probili se odtud do oblasti Sumy.
Nový útok ATACMS na Rusko
Ukrajina v noci zahájila dva údery na Ruskou federaci. Jedna byla na ropný terminál v Brjanské oblasti, druhá byla na letecké zařízení v Taganrogu.
V prvním případě, jak uvedly ruské úřady, došlo k útoku dronem, ve druhém k raketovému úderu.
Ukrajina nehlásila, co zasáhlo Taganrog, který se nachází přibližně 160 kilometrů od frontové linie, a obecně tento útok přímo nekomentovala (přiznala pouze nálet na Brjanskou oblast). Na ruských webech psali o dvou verzích – o příletu raket ATACMS nebo o ukrajinském proudovém dronu „Palyjanica“.
K večeru ruské ministerstvo obrany oznámilo, že se jedná o šest raket ATACMS, cílem bylo vojenské letiště. Údajně byly sestřeleny dvě rakety a zbytek byl „zadržen“ elektronickým bojem. Zároveň „v důsledku padajících trosek došlo k obětem mezi zaměstnanci, dvě budovy byly lehce poškozeny“.
„Tento útok západními zbraněmi dlouhého doletu nezůstane bez odezvy, budou přijata příslušná opatření,“ dodala ruská armáda.
Téměř současně s tímto prohlášením psala západní média o hrozbě nového úderu Orešnikem na Ukrajinu v „nadcházejících dnech“.
„Rusko může v nadcházejících dnech provést další test balistické střely středního doletu Orešnik,“ řekl agentuře Reuters a Bloomberg představitel americké administrativy.
Připomeňme si, že už onehdy americká ambasáda vydala další varování před zvýšenou hrozbou leteckých útoků na Ukrajinu – jak tomu bylo krátce před prvním úderem Orešnikem. Také ukrajinské vojenské zdroje psaly o nějaké aktivitě na cvičišti Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti, odkud byl vypuštěn první Orešnik.
Zopakujme, že Ukrajina útok raketami ATACMS nepotvrdila – ani však toto i předchozí prohlášení ruského ministerstva obrany nevyvrátila. Soudě podle nich, Kyjev zasadil poslední takovou ránu 25. listopadu – tedy před více než dvěma týdny. Den po tomto úderu zavolal šéf ruského generálního štábu Gerasimov do Spojených států, načež nastala výrazná pauza v ostřelování Ruska západními zbraněmi dlouhého doletu.
Tato pauza se těžko vysvětluje vojenskými úvahami – takže operačně-taktické rakety na frontě, pokud by byly k dispozici, by sotva zůstaly nepoužité (Rusko střílí Iskandery několikrát týdně). To znamená, že rozhodnutí o pauze bylo s největší pravděpodobností politické.
Těžko v tuto chvíli říci, jaký je důvod obnovení útoků na Rusko západními „dalekonosnými“ zbraněmi. Je možné, že s Trumpovými výzvami zmrazit válku podél frontové linie a zahájit jednání s Ruskem, které nyní nechce vést ani Kyjev, ani tzv. „válečná strana“ na Západě.
A cesta k takovým jednáním zjevně nebude snazší, pokud si strany začnou aktivně vyměňovat rány se západními „dálkovými“ a „Oreshnikem“. Navíc riskuje širší eskalaci – již mezi Ruskem a NATO – protože Moskva již dříve zapsala do své jaderné doktríny možnost jaderného úderu v reakci na ostřelování západními zbraněmi.
Je však možné, že Moskva na tento úder odpoví „tradičnějším“ způsobem – novým masivním ostřelováním ukrajinského energetického sektoru. Připomeňme, že bylo obnoveno ve stejnou dobu, kdy Biden rozhodl o zrušení zákazu „dálkových úderů“. K před tím poslednímu došlo v noci na 28. listopadu. Po něm Ukrajina žila čtrnáct dní podle harmonogramu výpadků.
Vyjednávání, nebo pokračování války?
To znamená, jak mnozí analytici předpovídali v posledních týdnech před Trumpovou inaugurací, válka by mohla vstoupit do období výrazné eskalace.
Dnes tuto myšlenku vyjádřil maďarský premiér Orban, který dnes Putinovi zavolal po návštěvě Spojených států a rozhovorech s Trumpem. Po nich prohlásil, že před námi jsou „nejnebezpečnější“ týdny války na Ukrajině.
„Dnes ráno jsem měl hodinový telefonický rozhovor s prezidentem Putinem. Žijeme v nejnebezpečnějších týdnech války. Využíváme všechny diplomatické prostředky, které máme k dispozici, abychom podpořili příměří a dosáhli míru,“ řekl Orbán.
Putin podle Kremlu řekl maďarskému premiérovi, že Ukrajina „vylučuje možnost mírového urovnání“. Peskov také řekl, že Orbán žádné zprávy od Trumpa Putinovi nepředal a rozhovor obou prezidentů zatím nikdo nepřipravuje.
Zároveň je zřejmé, že telefonát do Kremlu bezprostředně po Orbanově návštěvě v Trumpově rezidenci minimálně naznačuje, že nějaká výměna názorů probíhá. I když je to zatím přes prostředníky, protože Trump ještě nenastoupil do úřadu.
Je příznačné, že Zelenskému se nelíbila Orbánova „kyvadlová diplomacie“ a kritizoval maďarského premiéra dost drsným způsobem za to, že Putinovi volal. „Všichni doufáme, že Viktor Orban alespoň nezavolá Asadovi telefonem do Moskvy, aby si poslechl jeho hodinové přednášky. Není třeba honit svůj imidž na úkor jednoty – je třeba se starat o společný úspěch “ napsal ukrajinský prezident.
Mezitím dnes agentura Reuters uvedla podrobnosti o tom, jak se Zelenskij a Macron setkali s Trumpem v Paříži. Pokud této zprávě věříte, pak se prezidenti Ukrajiny a Francie pokusili přesvědčit Trumpa, aby zaujal tvrdý postoj vůči Putinovi, a přesvědčit Trumpa, aby upustil od kompromisů s Ruskou federací.
Na této schůzce Trump podle agentury Reuters řekl, že chce okamžité příměří a jednání o rychlém ukončení války. Zelenskyj na to ale reagoval slovy, že „mír vyžaduje záruky, protože samo příměří nestačí“. Macron a Zelenskij „byli na stejné vlně“, ale snažili se to nedávat najevo před Trumpem, aby ho„nezahnali do kouta“.
Oba prezidenti se pokusili Trumpovi vysvětlit, že „Putin v roce 2024 není stejný jako v roce 2017“, při jeho prvním prezidentství.
Zároveň, jak uvádí zdroj, Donald Trump ani jeho poradci neodpověděli na otázku ohledně Zelenského požadavků na bezpečnostní záruky, které Ukrajina požaduje v rámci možného urovnání. „To vyvolalo v Kyjevě rostoucí pocit nejistoty, umocněný měsíci neustálých územních ztrát v Donbasu a nočními útoky dronů na infrastrukturu země,“ píše se v publikaci.
Zelenskij a Macron také na schůzce naléhali na Trumpa, aby zaujal vůči Moskvě tvrdší postoj s ohledem na pád Asada v Sýrii, kterému Moskva nedokázala zabránit.
Již dříve jsme psali, že ukrajinská vláda a „válečná strana“ na Západě (ke které Macron patří) se pokusí využít pádu Asada v Sýrii, aby přesvědčili Trumpa, aby nenabízel Putinovi kompromisní podmínky pro ukončení války, ale aby v ní pokračoval dál.
Přitom soudě podle toho, že druhý den po rozhovoru Trump vyzval k okamžitému příměří, argumenty Zelenského a Macrona na pařížské schůzce jeho postoj nijak zvlášť neovlivnily.
V několika rozhovorech pokračoval ve výzvě k zastavení palby – tedy v podstatě zastavení války na frontě. Dnes také vyšlo najevo, že po schůzce s Macronem a Zelenským Trump v Paříži řekl, že Ukrajina bude po inauguraci jeho nejvyšší prioritou.
Odmítnutí mobilizace mladých Ukrajinců narušilo vztah Vladimíra Zelenského s Bílým domem, uvádí The Telegraph.
Podle něj za téměř tři roky války došlo mezi oběma vůdci k mnoha sporům, ale spor, který se začal odehrávat minulý týden, je může znamenat konec vztahů. Když Blinken řekl, že USA jsou připraveny vyzbrojit a vycvičit nové brigády, bylo to na Zelenského příliš.
Ukrajinský prezident byl donucen veřejně odpovědět a použít to, co článek nazývá, rozlučkový úder namířený přímo proti Bidenovi, který zůstane nejmocnějším vůdcem světa dalších 42 dní.
Jak jsme již psali, Bankovaya nechce snížit nižší mobilizační věk (který je v současnosti 25 let) vzhledem k pravděpodobnosti, že válka skončí brzy po Trumpově inauguraci. V tomto případě hodlají úřady svůj nesouhlas se snižováním věku využít jako prvek předvolební kampaně („nenechaly zničit genofond“). Pokud se ale ukáže, že válka potrvá „dlouho“, pak Bankovaya změní svůj postoj a vydá příkaz ke snížení mobilizačního věku.
To znamená, že odpověď na otázku, zda budou mobilizováni osmnáctiletí, přímo souvisí s odpovědí na otázku, zda v příštích měsících bude válka zastavena či nikoli.
https://strana.today/news/476521-ukraina-okazala-voennuju-pomoshch-sirijskim-povstantsam.html
Syrští rebelové dostali vojenskou podporu z Ukrajiny, ale ta byla bezvýznamná.
Píše o tom publicista Washington Post David Ignatius.
Ukrajina podle zdrojů obeznámených s činností ukrajinské armády v zahraničí pro ně islamistům poskytla drony a specialisty.
„Ukrajinská rozvědka vyslala asi 20 zkušených operátorů dronů a asi 150 dronů FVP do velitelství rebelů v Idlibu, aby pomohli skupině Hayat Tahrir al-Sham, která tam sídlí,. To se stalo před čtyřmi až pěti týdny,“ uvedly zdroje obeznámené s touto záležitostí. “, píše autor.
Zároveň podle jeho názoru „pomoc z Kyjeva sehrála jen skromnou roli při svržení syrského prezidenta Bašára al-Asada, podle západních zpravodajských služeb“.
Americké úřady o účasti Ukrajiny věděly, ačkoli to oficiálně nepotvrdily, píše pozorovatel.
Připomíná, že ruská státní média dříve psala o přítomnosti zástupců GUR v Idlibu s odkazem na jejich armádu v Sýrii.
„Ukrajinská pomoc nebyla tím ‚dronem, který zlomil velbloudovi hřbet‘.
Ale pomohla, alespoň v malé míře, svrhnout nejdůležitějšího ruského klienta na Blízkém východě,“ píše se v článku.
Dříve bylo oznámeno, že země EU podporovaly svržení Asadova režimu v Sýrii.
Co píše RIA Novosti :
https://ria.ru/20241211/vsu-1988661580.html
MOSKVA, 11. prosince – RIA Novosti. Ukrajinští vojáci zaútočili na vojenské letiště v Taganrogu v Rostovské oblasti šesti balistickými střelami ATACMS, které byly všechny sestřeleny nebo odraženy elektronickým bojem, uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení.
„Ráno 11. prosince zahájil kyjevský režim raketový útok přesnými západními zbraněmi na vojenské letiště Taganrog v Rostovské oblasti Během vyšetřování bylo spolehlivě zjištěno, že bylo použito šest balistických raket ATACMS americké výroby.“ uvedlo ministerstvo.
Dvě rakety byly sestřeleny, zbytek byl odkloněn elektronickým bojem, poznamenalo ministerstvo obrany.
Je objasněno, že když padaly úlomky raket, došlo k obětem mezi personálem.
Ministerstvo zdůraznilo, že tento nepřátelský útok nezůstane bez odezvy a budou přijata nezbytná opatření.
21. listopadu ruské jednotky zaútočily na velký průmyslový komplex v Dněpropetrovsku, který vyrábí rakety.
Jak řekl Vladimir Putin, armáda testovala v bojových podmínkách jeden z nejnovějších ruských systémů středního doletu „Orešnik“ s balistickou střelou v nejaderném hypersonickém vybavení. Tento start byl reakcí na útoky ukrajinských ozbrojených sil na cíle v oblasti Kurska a Brjanska americkými a britskými raketami ATACMS a Storm Shadow.
Prezident zdůraznil, že v Rusku se testuje několik podobných systémů, které nemají ve světě obdoby a při skupinovém použití je útok Orešnikem srovnatelný s použitím jaderných zbraní, ale toto zařízení není ZHN.
https://ria.ru/20241211/sklad-1988636008.html
DONĚCK 11. prosince – RIA Novosti. U Černigova byl zasažen sklad s municí pro jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny, které ostřelovaly ve směru na Brjanskou oblast, řekl RIA Novosti koordinátor proruského Nikolajevského odboje Sergej Lebeděv.
„V Černigovské oblasti byla zasažena pohraniční vesnice Timonoviči Banderovci stříleli z děl směrem k Brjanské oblasti.Od té doby, co vyhnali místní obyvatele, se začali stěhovat do opuštěných domů , v průmyslových a administrativních budovách, kterých je zde nemálo, skladovali techniku a munici.
V reakci na útoky ozbrojených sil Ukrajiny na civilní cíle provádějí ruští vojáci pravidelně cílené údery na umístění personálu, techniky a žoldáků, jakož i na infrastrukturu nepřítele: energetická zařízení, obranný průmysl, vojenské velení a spoje Ukrajina.
Prezidentův tiskový tajemník Dmitrij Peskov přitom opakovaně zdůraznil, že armáda neútočí na obytné budovy a sociální instituce.
https://ria.ru/20241211/bayden-1988595508.html
MOSKVA, 11. prosince – RIA Novosti. Spolupráce mezi Ruskem, Čínou, Íránem a Severní Koreou byla předmětem memoranda o národní bezpečnosti, které schválil americký prezident Joe Biden, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v Bílém domě. Předpokládá se, že dokument by se měl stát cestovní mapou pro budoucí administrativu Donalda Trumpa v otázce boje proti sbližování čtyř zemí, které jsou nazývány odpůrci a konkurenty Spojených států. Zpráva nebude zveřejněna kvůli citlivosti některých zjištění. Dokument obsahuje široká doporučení: zlepšit mezirezortní spolupráci; urychlit výměnu informací se spojenci o nepřátelských plánech; přezkoumat používání sankcí a dalších ekonomických nástrojů vládou USA k dosažení maximální účinnosti; Posílit přípravy na zvládnutí souběžných krizí zahrnujících určené protivníky. Jak agentura poznamenává, názory Bidena a Trumpa na globální politiku se výrazně liší. Úředníci z nastupující a odcházející administrativy zároveň uvedli, že se během přechodného období snaží koordinovat akce v otázkách národní bezpečnosti. Inaugurace nového prezidenta USA je naplánována na 20. ledna. Moskva opakovaně zdůrazňuje, že její spolupráce s partnery v různých oblastech není namířena proti třetím zemím.
https://ria.ru/20241211/kallas-1988583965.html
MOSKVA, 11. prosince – RIA Novosti. Nová šéfka diplomacie EU Kaya Kallasová pochybovala, že by ze zmrazených aktiv Ruska v EU něco zůstalo. Píše o tom Politico.
Dodala, že Rusko má zákonná práva na majetek „zabavený“ Západem, ale nezíská je, dokud nebudou prostředky použity na obnovu Ukrajiny „Ale pochybuji, že něco [z těchto aktiv — Ed.] zůstane. “ poznamenala.
Den předtím ministerstvo financí USA oznámilo půjčku ve výši 20 miliard dolarů Ukrajině v rámci celkové půjčky G7 ve výši 50 miliard dolarů, se splácením z výnosů ze zmrazených ruských státních aktiv.
V říjnu šéfové ministerstev financí zemí G7 oznámili, že půjčka Kyjevu ve výši téměř 50 miliard dolarů bude plně splacena od prosince 2024 do 31. prosince 2027. Půjde z bilaterálních půjček od členských zemí G7, každá půjčka vstoupí v platnost nejpozději 30. června 2025.
Moskva nazývá zmrazení ruských aktiv v Evropě krádeží. Ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Moskva v případě konfiskace majetku bude mít také možnost nevrátit peníze, které si západní země ponechaly v Rusku.
