vybral a sestavil Ernest
Co píše ukrajinská „Strana“:
Frontová linie se ještě více přiblížila k Dněpropetrovské oblasti, nyní má přibližně 6,5 kilometru (dříve to bylo více než 7 kilometrů).
Stalo se tak poté, co Rusové dobyli vesnici Solenoje jižně od Pokrovska, jak informoval vojenský telegramový kanál Deep State.
Stále přitom není jasné, zda se Rusové vrhnou do Dněpropetrovské oblasti, nebo se raději obrátí na sever a zablokují Pokrovsk ze západu (nebo vyřeší oba tyto problémy současně).
Od začátku roku se situace v Torecku v Doněcké oblasti zhoršila. Řada soukromých domů na severu a malá oblast na jižním okraji zůstala pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
Dokládá to mapa ukrajinské vojenské veřejnosti Deep State.
Asi polovina města je pod ruskou kontrolou a zbytek je v šedé zóně. Ukrajinská armáda přitom vykresluje ještě hrozivější obrázek.
„Nepřítel ovládá téměř vše v Torecku kromě dolu Toreckaja. Nepřítel intenzivně útočí jak pěchotou, tak dělostřelectvem a bezpilotními letouny. Nevím, jestli se nám to (důl – pozn. red.) podaří udržet, podle mě ne,“ řekl borec s volacím znakem „Mouka“.
https://strana.today/news/478198-armija-rf-nastupaet-v-storonu-limana-donetskoj-oblasti.html
Ruské jednotky postupují směrem k Limanu v Doněcké oblasti. Útočí na vesnici Kolodezi z nedávno dobyté Ivanovky, jak naznačují jak oficiální údaje, tak zprávy ukrajinských veřejných skupin.
Velitelství společných sil Chortica uvádí, že ruský vojenský personál „pronikl“ do pozic ukrajinských ozbrojených sil v oblasti Kolodezi. V současné době jsou přijímána opatření k odražení útoku.
Tuto informaci potvrzuje i armáda.
„Ve směru Liman se nepřítel snaží probít k osadě Kolodězi, palebný kontakt s nepřítelem byl zaznamenán ve vzdálenosti asi 1 km od osady,“ upřesňuje důstojník s volacím znakem „Alex“.
Kolodezi se nacházejí na pravém břehu řeky Žerebec, kde Rusové nedávno vytvořili předmostí a rozvíjejí z něj svou ofenzívu. Z Kolodez vede také silnice do města Liman, které je vzdálené pouhých 15 km.
Zástupci Hesenska předložili pozměňovací návrh k rezoluci sjezdu odsuzující válku.
Uvedla, že „AfD odsuzuje chování Vladimira Putina a znovu vyzývá všechny válčící strany, aby vyhlásily okamžité příměří a vedly mírové rozhovory“. O návrhu se však nepodařilo ani hlasovat.
Delegáti také nechtěli diskutovat o návrhu, který zdůrazňoval důležitost dobrých vztahů s Ruskem, ale odmítal „protiněmecké historické narativy šířené Ruskem“.
V důsledku toho volební program AfD obsahoval následující formulaci: „Válka na Ukrajině podkopala evropský mírový řád“ a že je nutné obnovit „nerušený obchod s Ruskem“.
Připomeňme, že na sjezdu AfD v Riese (Sasko) strana nominovala jako kandidátku na kancléřku svou šéfku Alici Weidelovou. To přichází v předvečer voleb do Bundestagu, které se budou konat 23. února.
Den předtím krajně pravicová strana Alternativa pro Německo slíbila restart Nord Streamu, pokud se dostane k moci. Strana je podle průzkumů druhou nejoblíbenější stranou v Německu.
Bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že svého 18letého syna odradil od vstupu do ukrajinské armády.
Mluvil o tom ve vysílání na Novini LIVE.
Podle bývalého ministra se se synem bavili o dalším vzdělávání.
„Chodí na vojenské kurzy a já ho stěží přemluvil, aby v tuto chvíli pokračoval ve studiu na univerzitě,“ řekl Kuleba.
Bývalý ministr počítal s možností snížení mobilizačního věku, který je v současnosti 25 let.
„Jsou to generálové, kdo musí tento argument předat politickému vedení a parlamentu. A hlavně lidu Ukrajiny. Protože to bude extrémně bolestivé rozhodnutí, které neuvítá žádná část ukrajinské společnosti,“ uvedl. “ řekl Kuleba.
Zároveň se domnívá, že mobilizační věk pravděpodobně nebude snížen na 18 let. Dle jeho názoru je pravděpodobnější částečné snížení o 1-2 roky.
https://strana.today/news/478210-dohovorjatsja-li-tramp-i-putin-po-nato.html
Deník Financial Times včera uvedl, že jedním z hlavních požadavků Putina při vyjednávání s Trumpem bude nevstoupení Ukrajiny do NATO a také omezení vojenské aktivity Aliance v zemích sousedících s Ruskem. To druhé, pokud lze soudit, znamená stažení cizích jednotek (především amerických) z východoevropských členských zemí NATO.
To znamená, že podle této verze Putin nabídne Američanům přibližně totéž, co v prosinci 2021, kdy Moskva poslala Washingtonu a NATO návrh dohody o vzájemných bezpečnostních zárukách, který tehdy Západ odmítl.
Financial Times cituje ruské zdroje, které nevylučují, že tentokrát se stranám podaří v tomto bodě dohodnout.
Nutno podotknout, že pokud Putin takové podmínky skutečně předloží, pak jejich splnění nebude pro Trumpa největším problémem.
Za prvé, pokud jde o neutralitu Ukrajiny. Trump opakovaně veřejně vystupoval proti členství Kyjeva v Alianci a dokonce prohlásil, že takové plány vedly k současné válce. Řekl také, že „chápe“ obavy Kremlu z této záležitosti.
Dokáže Trump souhlasit se stažením amerických vojáků z východoevropských zemí? Není vyloučeno.
Navzdory tomu, že Putin jako hlavní důvod invaze na Ukrajinu uvedl „odstranění ohrožení bezpečnosti Ruska ze strany NATO“ a Západ nyní volá po přípravách útoku ze strany Ruské federace, současná válka zatím dokazuje přesně naopak:
NATO nechce napadnout Rusko (alespoň dokud má Rusko největší jaderný arzenál),
Rusko nemůže zaútočit na NATO (alespoň dokud jsou Spojené státy členem Aliance).
Pokud by NATO mělo touhu zaútočit na Rusko, nyní by k tomu byl nejlepší čas – na Ukrajině je zapojena téměř celá ruská armáda a alianční jednotky mohou holýma rukama dobýt Kaliningrad, Petrohrad nebo Murmansk. NATO ale neútočí. Navíc neustále zdůrazňuje, že Západ se chce vyhnout přímému vojenskému konfliktu s Ruskou federací. Důvod je jasný – strach z jaderné války.
Pokud jde o Rusko, bez ohledu na to, zda chce Kreml zaútočit na Alianci nebo ne, průběh války na Ukrajině ukázal, že to Ruská federace nedokáže.
Rusko, které má nad Ukrajinou naprostou převahu v živé síle, letectvu, raketách a dalších zbraních (snad kromě dronů), postupuje v některých oblastech fronty jen pomalu. S takovým ruským vojenským potenciálem povede útok na NATO za použití pouze konvenčních zbraní k nevyhnutelné porážce ruské armády, protože Aliance Rusko ve všech ohledech předčí. I jen polská armáda mohla být pro Rusy příliš velké sousto. O té americké ani nemluvě.
Nedostatek šancí ve válce s NATO si Moskva uvědomuje i na úrovni nejvyššího vedení. Putin i Medveděv opakovaně prohlásili, že potenciál Ruské federace a Aliance je nesouměrný. Proto může Rusko vést válku s NATO „za rovných podmínek“ pouze s použitím jaderných zbraní, což povede k oboustranně zajištěnému zničení.
Pokud USA vystoupí z NATO, pak bude situace přirozeně úplně jiná. Pak se změní celá evropská geopolitika. Ale zatím je to hypotetická vyhlídka.
Vzhledem k nízké pravděpodobnosti střetu mezi Ruskem a NATO (za předpokladu, že válka na Ukrajině skončí; pokud bude pokračovat, pravděpodobnost zatažení NATO do ní zůstane), může Trump souhlasit se stažením amerických jednotek ze zemí sousedících s Ruskem, neboť nebude to mít prakticky žádný účinek. Navíc to bude v souladu s jeho sliby snížit americké výdaje na evropskou bezpečnost.
Další otázkou (a je klíčovou) je, zda to bude stačit k tomu, aby Putin souhlasil s ukončením války na frontě a vzdal se svých maximalistických požadavků vznesených v červnu 2024 (včetně převodu celého území Doněcka, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast).
Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Trump a jeho okolí byli připraveni s těmito požadavky plně souhlasit. A pravděpodobnost dosažení dohody na nich je mnohem nižší než na NATO.
Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz řekl, že sousední země by neměly posílat mírové jednotky na Ukrajinu a Polsko tak neučiní.
Uvedl to v rozhovoru pro Financial Times.
„Až bude mírový plán, budeme o něm diskutovat, ale hraniční státy nejsou ty, které by se měly jakkoli ukázat se svými vojáky na Ukrajině, protože si myslím, že by mělo dojít k většímu sdílení zátěže a diverzifikaci v rámci NATO,“ řekl. řekl.
Ministr zároveň podpořil požadavek nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa, aby země Aliance vydávaly na obranu 5 % HDP.
Nutno podotknout, že Polsko letos vydá na obranu 4,7 % svého HDP. To je nejvyšší číslo ze všech zemí NATO.
Připomeňme, že polské úřady pravidelně vystupují proti myšlence vyslat své mírové jednotky na Ukrajinu. Polský premiér Donald Tusk tak prohlásil, že Varšava se nechce ještě hlouběji zapojovat do rusko-ukrajinské války.
Země NATO podle agentury Reuters reagovaly negativně na návrhy Donalda Trumpa na zvýšení vojenských výdajů na 5 % HDP.
Slovensko bude tlačit na Ukrajinu, aby obnovila tranzit ruského plynu.
Na televizní stanici TA3 to oznámil slovenský premiér Robert Fico.
Ukrajina podle něj přichází o 800 milionů eur na poplatcích za tranzit.
„Od pondělí bude zvláštní skupina za účasti ministryně Sakové nadále vyvíjet tlak na ukrajinskou stranu, aby obnovila tok plynu z východu na západ. Samotná Ukrajina přichází o 800 milionů eur na poplatcích za tranzit „řekl premiér.
Poznamenal také, že situace s pozastavením tranzitu plynu přes Ukrajinu by mohla negativně ovlivnit konkurenceschopnost Evropské unie ve srovnání se Spojenými státy a Čínou.
„Pokud nezapracujeme na dovozu určitého množství plynu z východu přes Ukrajinu, uvidíme nedostatek plynu v Evropě a obrovský nárůst cen plynu v Evropě,“ domnívá se Fico.
Mezitím do Moskvy odletěl místopředseda slovenského parlamentu Andrej Danko s tím, že Polsko nedovolilo delegaci na cestě do Ruska proletět svým vzdušným prostorem. V důsledku toho byli poslanci nuceni změnit trasu a do Moskvy se dostat přes Českou republiku a Německo.
Už dříve Robert Fico Zelenského označil za „žebráka“. Kvůli otázce tranzitu ruského plynu odmítl odcestovat na Ukrajinu i prezident Slovenska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij zase potvrdil, že Ficovi nabídl finanční kompenzaci za ukončení tranzitu ruského plynu.
https://strana.today/news/478223-vstrecha-trampa-i-putina-uzhe-hotovitsja-majk-uoltts.html
Budoucí poradce pro národní bezpečnost nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa Mike Waltz uvedl, že schůzka Trumpa a ruského vůdce Vladimira Putina se již připravuje.
Telefonický rozhovor mezi nimi by podle něj mohl proběhnout „v nejbližších dnech či týdnech“.
Waltz také v ABC News řekl, že „dohoda o Ukrajině je nemožná bez dialogu s Ruskem“ a že Trumpův tým na tom bude v nadcházejících měsících pracovat.
Podle jeho slov nebude konec války znamenat návrat území Ukrajině.
„Každý ví, že to musí skončit diplomaticky. Jen si nemyslím, že je reálné říci, že vyhostíme každého Rusa z každého centimetru ukrajinské půdy. Dokonce i na Krymu – prezident Trump tuto realitu uznal. A myslím, že to, že celý svět uznává tuto realitu, byl obrovský krok kupředu. Jak bychom mohli tento konflikt dále prodlužovat? “ řekl Waltz.
Uvedl také, že „Ukrajina čelí problémům s lidskými zdroji, protože jejich branný věk není ani 18 let.“
„Pokud Ukrajinci volají po podpoře demokracie, pak by měli podle toho jednat,“ řekl Waltz.
https://strana.today/news/478185-v-rumynii-massovye-protesty-posle-otmeny-vyborov-video-i-foto.html
V Bukurešti se od 10. ledna konají masové protesty na podporu opozičního prezidentského kandidáta Calina Georgesca, jehož vítězství v prvním kole rumunské úřady soudní cestou zrušily.
Záběry davu demonstrantů v ulicích města zveřejnily místní kanály Telegram.
Příznivci Georgesca, kteří volali po odmítnutí pomoci Ukrajině a zrušení protiruských sankcí, už třetí den demonstrují v budově Ústavního soudu a požadují druhé kolo voleb.
K nim se přidali i sympatizanti z dalších stran, kteří Georgesca nepodporují, ale nesouhlasí se zrušením druhého kola hlasování. Kromě konání druhého kola požadují demonstranti rezignaci dosluhujícího prezidenta Klause Iohannise. Před vládní budovou a prezidentskou administrativou se také shromáždili sběrači.
Připomeňme, že prezidentské volby v Rumunsku se mají konat zcela nově, počínaje prvním kolem. Georgescovo vítězství v první fázi prezidentského klání tak bylo anulováno.
Nové prezidentské volby v Rumunsku jsou naplánovány na květen.
Stalo se tak na základě údajných známek „ruského vlivu“ na jeho volební kampaň. Dosud však nebyly předloženy žádné důkazy o jakémkoli vměšování Ruské federace do rumunských politických procesů.
Navíc se ukázalo, že Georgescovu kampaň financovala jedna z rumunských stran.
Ukrajinská herečka Larisa Kadočniková, která ztvárnila hlavní roli ve filmu Stíny zapomenutých předků, se zapletla do jazykového skandálu, protože mluvila rusky.
K incidentu došlo při předávání ceny Sergeje Paradžanova.
Během jejího vystoupení ji z publika přerušil výkřik „Ukrajinsky, prosím!“. Sedmaosmdesátiletá herečka to však odmítla.
„V ukrajinštině hraji v divadle (Lesja Ukrajinka – pozn. red.). Promiňte, ale mám právo mluvit alespoň anglicky. Slyšíte mě? Respektujte mě. Pro Ukrajinu jsem toho udělala hodně. Nikam jsem neodešla. Jsem tady. Hraju v divadle hry v ukrajinštině,“ řekla Kadočnikovová.
V reakci na to jí začali tleskat. Zároveň dodala:
„Musíme se mít rádi a pochopit, že Ukrajina je jedna. A pokud se budeme rozdělovat a nenávidět kvůli nesmyslům, zahyneme.“
https://strana.today/news/478227-otvet-zelenskoho-na-publichnuju-kritiku-fitso.html
Hádka v nepřítomnosti mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a slovenským premiérem Robertem Ficom pokračuje.
Připomeňme, že včera šéf slovenské vlády Zelenského označil za „žebráka“ a vyzval k „ukončení“ cest ukrajinského vůdce do evropských zemí za penězi a zbraněmi. Zaznělo to v souvislosti s konfliktem o tranzit ruského plynu, který zastavil Kyjev a způsobil tak Slovensku ekonomické škody.
Zelenskyj reagoval na dnešní Ficova veřejná prohlášení na svém kanálu Telegram.
Prezident uvedl, že Kyjev nabídl Bratislavě kompenzaci za její odmítnutí nakupovat plyn od Ruska.
„Nabízeli jsme naši pomoc lidem na Slovensku v období adaptace na absenci tranzitu plynu z Ruska, ale sám Fico to pompézně odmítl. Mnozí v Evropě ho varovali, že není možné jednoduše nic nedělat a čekat. Teď se snaží se zvyšovat svoji publicitu lží s nehorázným obviněním a přesunout vinu ze sebe na někoho jiného,“ napsal Zelenskij.
Ukrajinský prezident také obvinil Fica ze „sázení na Moskvu“, se kterou vytvořil „stínová schémata“. A slovenskému premiérovi vyčítal, že „žije v luxusu“ v luxusním hotelu ve Vietnamu.
Zelenskyj navíc vyjádřil naději, že ruský plyn v Evropě bude nahrazen americkým plynem v rámci „provádění politiky prezidenta Trumpa ke zvýšení dodávek na kontinent“.
Snímek telegramové zprávy
Zelenskyj již dříve potvrdil, že Ficovi nabídl kompenzaci za zastavení tranzitu plynu z Ruska.
Jak tvrdil slovenský premiér, mluvilo se o 500 milionech eur za souhlas Bratislavy se vstupem Kyjeva do NATO.
V Oděse pokračuje konfrontace ohledně demolic pomníků ruských kulturních osobností.
Příslušné záběry zveřejnily místní kanály Telegram.
Dnes se tak uskutečnil již dříve avizovaný protest proti demolici pomníku zpěváka a básníka Vladimíra Vysockého, přestože jeho organizátor byl den předtím předvolán na SBU.
A obyvatel Oděsy a bývalý moderátor televizního pořadu „Orel a chvost“ Nikolaj Serga, který se dobrovolně přihlásil do ozbrojených sil Ukrajiny po ruské invazi v roce 2022, vydal prohlášení, ve kterém vyzval k ukončení války proti památkám a ruské kultuře. Nicméně, na tyto výzvy ostře odpověděl Šéf Oděského OVA Oleg Kiper a navrhl, aby odpůrci bourání památek odešli do ruské Ufy nebo Krasnojarska. Dříve, poslanec Jurij Bojko kritizoval demolici památek. přejmenování, útoky na UPC a ruský jazyk na Ukrajině.
Situace ve městě Časov Jar v Doněcké oblasti je složitá. Rusové se zmocnili továrny na ohnivzdorné materiály a obsadili také sídliště „Nový“ a „Okťabrskij“.
Informoval o tom vojenský pozorovatel Deep State, který zveřejnil video z ničení.
„Složitá situace je také v čtvrti „Severnyj“, kde se nepřítel snaží získat oporu, aby mohl dále postupovat na západní okraj města,“ hlásí veřejnost.
Deep State hlásí, že probíhají stálé útoky Rusů. Ukrajinská armáda již dříve hlásila zničení pozic v Časov Jaru a Torecku.
https://ria.ru/20250112/podpole-1993388289.html
DONĚCK, 12. ledna – RIA Novosti. Nejméně dva vysocí důstojníci ukrajinských ozbrojených sil byli zlikvidováni po úderu ve směru na Sumy na Ukrajině, řekl agentuře RIA Novosti s odvoláním na kolegy Sergej Lebeděv, koordinátor proruského odboje Nikolajev.
„Sumy – podle nepotvrzených informací bylo zabito 12 banderovců a asi tucet dalších bylo zraněno. Mezi mrtvými jsou nejméně dva vysocí důstojníci,“ uvedl zdroj agentury.
V reakci na útoky ukrajinských ozbrojených sil na civilní objekty ruské jednotky pravidelně útočí na místa personálu, techniky a žoldáků a také na ukrajinskou infrastrukturu: energetická zařízení, obranný průmysl, vojenské velení a komunikace.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přitom opakovaně zdůraznil, že armáda neútočí na obytné budovy a sociální instituce.
https://ria.ru/20250113/vzryv-1993397676.html
MOSKVA, 13. ledna – RIA Novosti. V Poltavě zahřměla exploze uprostřed leteckého poplachu, informuje televizní kanál Obščestvennoye na Telegramu s odkazem na své korespondenty.
„V Poltavě zazněl výbuch,“ píše se v informaci.
Podle online mapy Ministerstva pro digitální transformaci Ukrajiny v regionu zní náletový poplach V reakci na útoky ukrajinských ozbrojených sil na civilní objekty ruské jednotky pravidelně útočí na místa personálu, techniky a žoldáků. stejně jako v ukrajinské infrastruktuře: energetická zařízení, obranný průmysl, vojenská kontrola a komunikace. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přitom opakovaně zdůraznil, že armáda neútočí na obytné budovy a sociální instituce.
