https://strana.news/news/483412-itohi-1146-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1146. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
V posledních dnech Rusové postoupili v Kurské a Sumské oblasti, poblíž Limanu a Torecka.
Podle Deep State obsadili v Kurské oblasti část území v oblasti Guevo (Rusové tvrdí, že tuto osadu vrátili pod ruskou kontrolu) a Olešňu u hranic s Ukrajinou.
Také podle Deep State se kontrolní stanoviště Sudža přesunulo do „šedé zóny“ (ruská strana ohlásila jeho obsazení koncem března).
Ruské telegramové kanály dnes oznámily, že ruská armáda zahájila útok na klášter svatého Mikuláše Bělogorského poblíž hraniční vesnice Gornal. Tvrdí se, že klášter je nyní klíčovou baštou ukrajinských ozbrojených sil poblíž Gornalu, protože se nachází na výšině dominující obci.
Je zveřejněno video z úderů v areálu kláštera.
Ukrajinské zdroje boje o klášter nepotvrdily. Na mapě DeepState jsou území kolem Gornalu pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil. Gornal je jednou z posledních osad v Kurské oblasti, kterou ovládají ukrajinské ozbrojené síly.
V oblasti Sumy se „šedá zóna“ rozšířila v oblasti příhraničních měst Žuravka a Veselovka. Ruské zdroje také píší o postupu v oblasti Sumy v oblasti Basovka a Lokňa (směr Junakovka). Ukrajina to oficiálně nepotvrdila.
Pro ukrajinské ozbrojené síly se u Torecka vyvinula složitá situace. Ruské jednotky v poslední době aktivně postupují směrem na Konstantinovku. Jak z jihu – v oblasti mezi Pokrovskem a Toreckem – tak na severozápad od Torecka.
Dál na jih postupují v posledním týdnu celkem rychle – dobyli Alexandropol, Panteleimonovku a téměř úplně obsadili Kalinovo. Také již druhý den došlo k pokroku v oblasti Valentinovky a Staroj Nikolaevky.
„V oblasti Valentinovky operují nepřátelské FPV drony, je jich tady hodně! Nepřítel také postoupil na západ od Panteleimonovky a pohybuje se směrem na Staruju Nikolajevku – tady je zatím držíme. Momentálně probíhá boj o přístup do Konstantinovky, takže naši bojovníci nutně potřebují posily a drony, protože zatím efektivně využívá drony jen nepřítel!“ — píše ukrajinský voják s volacím znakem „Mouka“.
Nechybí ani informace o postupu Rusů na severozápad od Torecka – po dálnici do Konstantinovky.
Institut pro studium války (USA) píše, že Rusové se přiblížili k vesnici Nelepovka (neplést s tou jihozápadně od Torecka), která sousedí s jižním předměstím Konstantinovka – Ivanopolem. Zda se jim tam podařilo prosadit, není známo, ale existují záběry, jak se tam vysazují ruské jednotky a ukrajinské údery proti nim.
Nelepovka se nachází podél dálnice Toreck-Konstantinovka (vyznačeno na mapě). Ruská veřejnost potvrzuje pokusy svých jednotek dostat se k ní. Přístup k obci naznačuje i mapa Ústavu pro studium války. Mapa Deep State to však nepotvrzuje.
Přitom je zřejmé, že se k městu blíží fronta. Důstojník ukrajinských ozbrojených sil s volacím znakem „Alex“ hlásí, že do Konstantinovky ze směru od Torecka již létají ruské bezpilotní letouny, včetně těch využívajících vláknovou optiku, ovládané zkušenými posádkami přemístěnými z Kurské oblasti. „Budou se snažit vyřadit logistiku a zabránit pohybu po městě, jako tomu bylo v Pokrovsku,“ řekl „Alex.“
Směr Liman-Borovaja je dalším dynamickým úsekem fronty, který se nedávno začal pohybovat.
Ukrajinská armáda již uvedla, že jsou tam soustředěny velké ruské rezervy. A od zimy vojenská veřejnost zaznamenává pravidelný postup ruských jednotek poté, co překročily řeku Žerebec, klíčovou linii obrany ukrajinských ozbrojených sil.
Deep State hlásí, že za posledních 24 hodin Rusové postoupili v Jampolovce na levém břehu řeky. Ukrajinský voják s volacím znakem „Muchnoj“ píše, že Jampolovka se začala „prohýbat“, načež Rusové mohou zaútočit na Torskoje na východních přístupech k Limanu.
Na severu, ve směru na Borovoj, ruské jednotky začaly bojovat o vesnice Novoje a Novomichajlovka na pravém břehu Žerebecu. Píšou o tom ruské veřejné stránky. Soudě podle ukrajinských map se k nim fronta skutečně již velmi přiblížila.
„Situace se postupně stává obtížnější, nepřítel se snaží obklíčit vesnici Novoje z boků a dobýt rozhodující výšiny,“ píše „Muchnoj.“
Strategickým úkolem Ruské federace ve směru Liman-Borovský, jak jsme již psali, je obsadit celý levý břeh řeky Oskol v Charkovské oblasti a také levý břeh Severského Doněce v Doněcké oblasti (včetně Limanu).
Na Rusy přitom čeká ještě dlouhá cesta podle měřítek současné války – deset kilometrů – do Limanu a Borovoje.
Rusové v posledních dnech postoupili také pokrovským směrem – v oblasti Udačnyj a Kotljarovky.
Co ukázal útok na Sumy
Rusko včera ráno odpálilo dvě balistické střely v centru Sumy. 35 lidí bylo zabito a 117 bylo zraněno. Mezi mrtvými a zraněnými byly i děti.
Zelenskyj uvedl, že rakety zasáhly budovu sumské University. Soudě podle fotek z místa zásahu cílem se stalo univerzitní kongresové centrum.
Zároveň se z různých zdrojů objevuje stále více informací, že cílem úderu byl ukrajinský vojenský personál.
Poslankyně Marjana Bezuglaja a bývalý poslanec Igor Mosijčuk uvedli, že rakety dorazily během předávání vyznamenání pro vojáky 117. brigády územní obrany, která bojuje v Sumy a dnes slaví výročí svého vzniku. Bezuglaja a Mosijčuk tvrdí, že při rozesílání pozvánek na akci mohlo dojít k úniku informací.
Mosiyčuk navíc uvedl, že na akci byli pozváni i civilisté. Včetně dětí.
„Doufám, že v Sumy je již zadržen šéf OVA Arťuch a poslanec Anančenko (poslanec ze Sum z vládnoucí strany „Služebník lidu“ – pozn. red.), kteří tak chtěli získat nějaké PR na slavnostním vyznamenání vojáků 117. brigády ukrajinských vojsk u příležitosti 7. výročí brigády a spojit slavnost vyznamenání s Arťuchem a Anančenkem, proto se účastnili nejen vojáci, ale i civilisty, zejména děti! – napsal Mosijčuk.
Starosta Konotopu Artem Semenišin zároveň nazval guvernéra Arťucha „zmetkem a strašákem“ a obvinil ho z organizování vojenského výcviku v budově univerzity. Zveřejnil také video ze shromáždění 117. brigády.
Ale zjevně tam nebyli pouze vojáci z této brigády. Dnes vyšlo najevo, že při zásahu zahynul bývalý zástupce velitele brigády 26. dělostřelecké brigády a velitel vojenské jednotky A 1476 plukovník Jurij Jula.
Jednotka A 1476 je podle otevřených údajů 27. raketová dělostřelecká brigáda pojmenovaná po atamaovi Koševojovi Petru Kalnyševském.
Také zítra se v Priluki rozloučí s vojákem ozbrojených sil Ukrajiny Vladimirem Žerebcovem, který včera zemřel v Sumy.
I když problém úderů na vojenská či dobrovolnická shromáždění není novinkou – v centru Černigova už došlo k úderu v létě 2023, kdy se útok zaměřil na výstavu dronů. A na mnoho dalších podobných akcí.
Mezinárodní reakce na útok byla podobná tomu, co zaznělo po nedávné tragédii v Krivom Rogu. EU, Británie, Francie a další země odsoudily Rusko za ostřelování a uvedly, že Moskva by měla následovat příklad Kyjeva a souhlasit s příměřím.
Zároveň nezazněly žádné výzvy ke zvýšení dodávek zbraní Ukrajině a porážce Ruska v této válce. I když se objevily výzvy k akci proti Rusku s cílem získat jeho souhlas s příměřím.
Pozice USA opět vyčnívala z řady. Trump v komentáři k útoku na Sumy označil za „chybu“, ale dodal, že „tato válka je Bidenovou válkou“.
„Myslel jsem si, že je to hrozné, a bylo mi řečeno, že udělali chybu. Ale já si myslím, že je to strašná věc. Myslím si, že celá tato válka je děsivá,“ odpověděl americký prezident na otázky novinářů o povolání 160 000 lidí letos na jaře.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že dva Iskandery zasáhly „místo setkání velitelského štábu ukrajinských ozbrojených sil; v důsledku úderu a zničení cíle bylo zničeno více než 60 vojáků ukrajinských ozbrojených sil.“
Ukrajinská vláda podrobnosti útoku na vojenské shromáždění nekomentovala. Šéf prezidentské kanceláře Jermak ale napsal, že mu vadí, když se „někteří lidé snaží využít tragédie a válečného zločinu Rusů k PR na sociálních sítích“. Zřejmě naráží na Bezugluju a ostatní uvedené.
I když problém úderů na vojenská či dobrovolnická shromáždění není novinkou – v centru Černigova už došlo k úderu v létě 2023, kdy se útok zaměřil na výstavu dronů. A na mnoho dalších podobných akcí.
„Tato země (USA) by nikdy nedovolila, aby tato válka začala, kdybych byl prezidentem. Tato válka je ostuda. Miliony lidí zemřely, když měly být naživu. Města jsou ničena po celé Ukrajině. Celá kultura mizí,“ dodal Trump.
Kritizoval také Bidena, který dal Ukrajině miliardy dolarů a „umožnil zahájení války“.
„Tohle je Bidenova válka. Tohle není moje válka. Jsem tu velmi krátce. Tohle je válka, která byla za Bidena. Dal jim (Ukrajině – pozn. red.) miliardy a miliardy dolarů. Nikdy by to neměl dovolit, kdyby měl nějaký mozek, což neměl a nemá, a teď se to prokazuje. K této válce by určitě nikdy nedošlo. Ale nikdy bych dovolil, aby tato válka nezačala. Bidenova válka, jen se ji snažím zastavit, abychom mohli zachránit spoustu životů,“ řekl Trump.
Nutno podotknout, že Trumpův komentář na rozdíl od reakcí jiných západních vůdců neobsahuje žádné přímé odsouzení Ruské federace. Ale obsahuje odsouzení Bidena.
A hlavní veřejný koncept západních zemí je nyní v souladu s Trumpovými požadavky – zastavit palbu na Ukrajině.
Úder také slibuje poněkud chmurné vyhlídky pro samoté Sumy, pokud válka bude pokračovat.
Fronta se blíží k regionálnímu centru, které se i po zahájení ukrajinské operace v Kurské oblasti stalo stálým cílem KAB, Šahedů a raket. Pokud však ruské jednotky v rámci vytváření „nárazníkové zóny“ zahájí rozsáhlejší ofenzivu na Sumy, pak se město změní z podmínečné týlové oblasti na město v první linii – se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
Vyhlídky na mír a smlouvu o nerostech
Bílý dům a Kreml uvedly, že jejich rozhovory o Ukrajině probíhají dobře.
„Všechno jde velmi dobře,“ odpověděl Peskov na otázku, jak se vyvíjí rusko-americký dialog.
Kontakty jsou podle něj vedeny na několika úrovních, mimo jiné prostřednictvím ministerstva zahraničí, speciálních služeb a Putinova vyslance Kirilla Dmitrijeva.
„Ale samozřejmě nelze očekávat okamžité výsledky po škodách, které Bidenovo jednání způsobilo bilaterálním vztahům,“ řekl Peskov. Na otázku, zda se schůzka mezi Putinem a Trumpem blíží, Peskov odpověděl, že se uskuteční, ale její příprava „vyžaduje více práce, vyžaduje více času“.
Trump zase také prohlásil, že jednání o Ukrajině možná probíhají dobře.
„Myslím, že vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem mohou být dobré, a to brzy uvidíte,“ řekl Trump na palubě Air Force One.
„Myslím si, že situace mezi Ukrajinou a Ruskem se pravděpodobně vyvíjí normálně a brzy to sami zjistíte. Přijde bod, kdy se s tím buď smíříte, nebo zavřete hubu, a uvidíme, co se stane, ale myslím, že všechno jde dobře,“ dodal.
V angličtině výraz „umístit nebo zavřít“ znamená, že člověk by měl buď udělat to, co řekl, nebo o tom přestat mluvit.
Zelenskyj dnes zase poskytl rozhovor, z něhož lze usoudit, že nesouhlasí s mnoha přístupy Trumpovy administrativy.
Řekl, že si myslí, že je „špatné, aby se Amerika snažila zůstat neutrální“ a řekl, že USA jsou „ovládány ruskými narativy“.
„Bohužel věřím, že ve Spojených státech převládají ruské narativy. Jak můžete být svědky našich ztrát a našeho utrpení, pochopit, co Rusové dělají, a zároveň věřit, že oni nejsou agresoři, že tuto válku nezačali? To vypovídá o obrovském vlivu ruské informační politiky na Ameriku, na americkou politiku a americké politiky,“ řekl Zelenskyj.
Očekává také, že Rusko vyvine tlak na Ukrajinu „přes Spojené státy“, aby donutila Kyjev přijmout ruské podmínky. Zároveň připustil, že ukrajinské ozbrojené síly nemají sílu území dobýt zpět, takže jednání budou.
„Samozřejmě, že dojde k jednání. Samozřejmě budou různá – jak trilaterální, tak bilaterální. Budou různé formáty. Dojdeme k diplomatickému řešení této války. Protože Putin nás nemůže okupovat. A my nemáme dost sil na to, abychom všechno deokupovali. A to je dnes jasná situace,“ řekl Zelenskyj.
Věří, že Ruská federace vyvine tlak na Ukrajinu prostřednictvím Spojených států a „některých partnerů“, aby uznala dobytá území za ruská, ale Ukrajina to neudělá, ale bude počítat s navrácením území „v konečném důsledku v budoucnu“. „Vrátíme to. Kdy a jak, to dnes nedokážu říct,“ řekl prezident.
Nutno podotknout, že ukrajinský prezident poskytl svůj rozhovor pořadu „60 minut“, se kterým má Trump dlouhodobý konflikt a soudní spor. Po odvysílání pořadu Trump, aniž by Zelenského jmenoval, kritizoval poslední vysílání a vyzval k odebrání licence programu 60 Minutes.
„Vysílání v tomto víkendu překonalo vše….. Udělali ne jednu, ale dvě velké reportáže o Trumpovi, z nichž jedna se týkala Ukrajiny, kde říkám, že probíhá válka, která by nikdy nezačala, kdyby volby v roce 2020 nebyly zfalšované, jinými slovy, kdybych byl prezidentem. A druhý příběh se týkal Grónska, kde jsem byl ohledně situace v naší zemi a moje řízení státu vedení prezentován zcela nepravdivě, nepřesně a lživě,“ napsal Trump na své sociální síti.
Další Trumpovy názory přijdou. V podvečer napsal novou zprávu, ve které Zelenského osobně kritizoval. Obvinil Zelenského a Bidena z toho, že odvedli „strašnou práci“, která vedla k vypuknutí války na Ukrajině.
„Válka mezi Ruskem a Ukrajinou je Bidenova válka, ne moje. S touto válkou jsem neměl nic společného, ale nyní pracuji na zastavení smrti a ničení. Kdyby prezidentské volby v roce 2020 nebyly zmanipulované, tato válka by se nikdy nekonala. Prezident Zelenskij a prolhaný Joe Biden odvedli strašlivou práci, která umožnila, aby se tato tragédie stala. Existuje mnoho způsobů, jak tomu zabránit a Trump tomu nyní musí zabránit. Ale to je nyní rychlé a Trump.
Nutno podotknout, že jde o první Trumpovo obvinění proti Zelenskému po poměrně dlouhé době. Již dříve jsme psali, že vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem by se mohly zhoršit uprostřed kontroverze kolem podpisu „dohody o surovinách“. Zelenskij nechce podepsat dohodu v podobě, v jaké ji Američané navrhují. A během jednání s ukrajinskou delegací, která přijela do Washingtonu se svými dodatky, jak píší západní média, zavládla „antagonistická atmosféra“. To znamená, že Washington je nespokojen s dodatky k dohodě.
Navíc se objevily informace, že Trump zvažuje možnost zavedení sankcí proti šéfovi prezidentské kanceláře Andriji Jermakovi a dalším představitelům užšího okruhu Volodymyra Zelenského, aby přinutil ukrajinské úřady k podpisu.
Uvedl to poslanec z „Hlasu“ Jaroslav Železňak ve video analýze na svém kanálu YouTube.
Ve Spojených státech byly podle něj připraveny dva sankční seznamy. První zahrnovala 17 lidí, včetně Jermaka, bývalého prezidentského asistenta Sergeje Šefira, filmového producenta a Jermakova obchodního partnera Artema Koljubajeva, podnikatele a producenta Timura Mindiče, který je nyní považován za jednoho z nejbližších Zelenského. Na druhém seznamu bylo 279 lidí včetně všech ministrů, vedení prezidentské kanceláře, klíčových poslanců Sluhy lidu, Zelenského obchodních partnerů a jeho kolegů ze studia Kvartal 95.
„Zajímavé je, že na obou seznamech není zahrnut předseda frakce Služebník lidu David Arachamia, takže Banková předpokládá, že se mohl klidně podílet na sestavování zmíněných seznamů. Vzhledem k tomu, že parlamentní šéf Sluhů je již delší dobu v konfliktu s vedoucím prezidentské kanceláře, není podezření neopodstatněné. Zvláštní roli hraje Petr Solida. Solida je nástroj nátlaku Američanů poté, co proti němu Volodymyr Zelenskij uvalil sankce,“ řekl Železňak.
Podle poslance byly informace o těchto seznamech obsaženy v uzavřeném mailingu jedné z ukrajinských publikací.
Sám Železňak věří, že takové předpoklady nejsou neopodstatněné.
Prezidentská kancelář se podle něj už po skandálu v Oválné pracovně připravovala na zavedení sankcí a přemýšlela, jak budou muset poté vyplácet platy ministrům a jejich náměstkům. Zelenského příspěvek s lítostí nad konfliktem však tento problém odstranil.
Nyní se však zjevně schyluje k novému zhoršení vztahů. A to souvisí s dohodou o nerostech.
Ukrajinské úřady se k jednání o dohodě o zdrojích vyjadřují velmi střídmě a omezují se na obecná prohlášení, že budou hájit národní zájmy a evropskou volbu. A obecně, soudě podle informací, že SBU zahájila vyšetřování úniku obsahu návrhu dohody, Banková opravdu nechce přitahovat zvýšenou pozornost veřejnosti k tomuto tématu.
Ve skutečnosti však může mít osud dohody o velký dopad jak na ukrajinsko-americké vztahy, tak na průběh války na Ukrajině.
Neúspěch podepsání dohody by mohl narušit základní scénář vyjednávacího procesu, jak to vidělo mnoho pozorovatelů: „Ukrajina souhlasila s příměřím podél frontové linie a nyní, pokud Putin nebude souhlasit s tímtéž, Trump zavede tvrdé sankce proti Rusku a zvýší tlak různými způsoby.“
Pokud dohoda padne, pak je velkou otázkou, na koho přesně Trump začne tlačit – na Moskvu nebo Kyjev.
Soudě podle komentářů amerického ministra financí Bessanta a dalších představitelů Bílého domu, stejně jako samotného Trumpa, Washington vnímá podpis dohody jako součást procesu vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. Logika je zhruba následující: Ukrajina a USA podepíší dohodu, pak s ní Trump jde za Putinem a řekne něco jako: „Vladimire, teď je Ukrajina pod mojí ochranou, všechno je moje: nerosty, infrastruktura, plynovod. Zaručuji, že Ukrajina už ti nebude dělat žádné problémy, ale také se Ukrajiny už nedotýkej, rozcházíme se mírumilovně, na mnoha věcech podepíšeme dohodu, vyděláme spolu, dost pro všechny, včetně peněz.“
Není známo, zda tato logika bude při jednání s Putinem fungovat, či nikoli. Trump z ní však zřejmě vychází.
Pokud dohoda padne, bude Trump stát před otázkou, jakou motivaci mají USA nadále se angažovat v ukrajinských záležitostech a udržovat vztahy se Zelenským. Mnoho lidí v Republikánské straně a v Evropě má na tuto otázku odpověď: aby zadržela Rusko, aby zabránila Putinově vítězství, musí Amerika ukázat sílu, zabránit Rusku v útoku na EU. Trump je ale, soudě podle svých předchozích vyjádření, k těmto argumentům skeptický.
Ale kontrola nad příjmy z ukrajinských podzemních zdrojů a práva na jejich rozvoj je pro něj pochopitelný argument. A pokud toto všechno nedostane, může vážně přehodnotit celou politiku USA vůči Ukrajině. A proto už Zelenskému vyhrožuje „velmi velkými problémy“, pokud odmítne smlouvu podepsat.
Jaké by tyto problémy mohly být, není stále zcela jasné. Ale USA mají velmi široký arzenál nátlakových opatření na ukrajinské úřady a na Zelenského osobně. Mnohem širší než oproti Putinovi. Včetně výše zmíněných sankcí vůči nejbližšímu okruhu ukrajinského prezidenta.
A vyvstane také otázka pokračující americké podpory Ukrajině.
Navíc v ukrajinských opozičních kruzích i v ruských médiích se již rozjelo téma, že „Zelenskyj nechce dát nerosty Američanům, protože je už slíbil Britům“. A je možné, že to přes trumpisty skončí v americkém informačním prostoru.
Celkově existuje řada vážných problémů, které by mohly nastat, pokud by dohoda padla. Zelenskyj má proto nyní nelehkou volbu: podepsat a prosadit v Radě ratifikaci dohody (kterou sám dříve označil za absolutně nepřijatelnou) se všemi z toho vyplývajícími politickými důsledky pro něj samotného nebo odmítnout a čelit hrozbě přerušení vztahů s Trumpem.
Kyjev by samozřejmě rád nakonec úpravou dohody dosáhl nějakého kompromisního výsledku. Informace pocházející z dosavadních jednání však naznačují, že Američané na to připraveni nejsou.
Je však možné, že se Zelenskyj pokusí vyměnit svůj souhlas s obchodem za nějaké bonusy pro sebe. Například záruky setrvání u moci. Zatím ale není známo, zda je Trump připraven o tom s ním jednat.
