https://strana.today/news/507282-itohi-1573-dnja-vojny-v-ukraine.html
Kráceno
výsledky 1573. dne války na Ukrajině.
Nový úder na Ukrajinu
Dnes večer Rusko zahájilo další masivní letecký úder.
Hlavním cílem byl, stejně jako minule, Kyjev, přičemž 60 ze 70 odpálených raket mířilo na město, uvedl Zelenskyj. Také oznámil, že Ukrajina den předtím obdržela novou várku záchytných raket Patriot.
Podle ukrajinských ozbrojených sil bylo sestřeleno pět ze šesti nadzvukových raket Cirkon (dříve zřídka sestřelovaných), 15 z 34 balistických raket Iskander-M/S-400 a všech 30 řízených střel Ch-101 a Iskander-K. Mezitím asi 30 dronů sestřeleno nebylo.
V důsledku ostřelování v Kyjevě bylo zabito pět lidí a asi 30 zraněno. Mnoho raket zasáhlo centrum Kyjeva. Poškozena byla střecha Uspenské katedrály Kyjevopečerské lávry. Vzplanula i střecha sousedního Muzea Mystecký arzenálu.
Podle Zelenského byla Lávra úmyslně napadena dronem, za což Rusům slíbil odpověď. Rusko však tvrdí, že kostel zasáhla raketa z protivzdušné obrany Patriot, která sestřelovala cíle nad městem. Několik Z-kanálů tvrdilo, že katedrálu „zapálily ukrajinské úřady, aby vinu svalily na Rusko“.
Mezitím se na sociálních sítích diskutuje o teorii, že kostel i muzeum byly zasaženy troskami ze sestřelených dronů nebo raket, protože obě střechy vzplály téměř současně a úroveň ničení, která je typická pro přímý zásah, nebyla přítomna.
Mezi další útoky hlášené Ukrajinou patří údery na několik terminálů Nové pošty (jedním z nich je inovativní terminál v Žuljanech) a také poškození soukromých domů a obytných komplexů na levém a pravém břehu řeky (poblíž stanic metra Černigivska a Šuljavska). V centru města, stejně jako při předchozím ostřelování, bylo v několika budovách na ulici Chreščatyk rozbito sklo, včetně poškození fasády Nejvyššího protikorupčního soudu.
Poškozena byla i elektřina, v Kyjevě došlo k výpadkům 140 000 zákazníků, ačkoli většině z nich již byla dodávku elektřiny obnovenou.
K dnešnímu ránu v hlavním městě stále zuřilo několik požárů, které byly uhašeny vrtulníky. Na sociálních sítích byla zveřejněna videa panoramatu Kyjeva zahaleného v kouři. Úřady neoznámily místo úderů.
K úderům došlo také v Dněpru a Charkově, kde byli čtyři záchranáři a zaměstnanec radnice zabiti, když na místo nedávného úderu dopadla raketa Iskander.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo svou verzi úderů s tím, že jejich primárními cíli byly vojenské výrobní zařízení a TCK.
V Kyjevě byl údajně zasažen zejména radarový závod a zařízení na výrobu dronů v areálu filmového studia Dovženka, Bezpilotní technologie, závod Majak, který vyrábí hlavice pro Flamingo, Kyjevský státní závod Burevestnik, Ukr Armo Tech, Kyjevský agregátový závod a Závod na opravu letadel č. 410. Rusové také potvrdili úder na terminál Nové pošty.
Zasaženy byly také závody na elektromechanické zařízení v Dněpru, charkovské podniky a letiště Vasylkiv, Uman, Čerkasy a Krasnaja Slobidka. Ukrajina nic z toho nepotvrdila.
Pro připomenutí, nové údery na Ukrajinu oznámila jak prezidentská kancelář, tak Kreml. Rusko tvrdí, že se jedná o reakci na zesílené letecké útoky ukrajinských ozbrojených sil.
Dříve jsme informovali, že Rusko provádí masivní ostřelování Kyjeva se dvěma hlavními cíli.
Prvním je dotlačit Ukrajinu k uzavření mírové dohody podle podmínek dohody „Anchorage“ (příměří a jednání o stažení ukrajinských ozbrojených sil z Donbasu).
Druhým cílem je ukázat ruskému obyvatelstvu, že Moskva tvrdě reaguje na ukrajinské útoky na ropný průmysl a také na pokusy izolovat Krym od dopravního sektoru.
Zůstávají však otázky ohledně závažnosti škod způsobených ukrajinskému vojensko-průmyslovému komplexu těmito útoky – někteří se domnívají, že klíčové výrobní řetězce již byly rozptýleny a částečně přemístěny do Evropy.
Zelenskij navíc již využívá dnešní útok na Kyjev (a zejména poškození chrámu Nanebevzetí Panny Marie) jako další argument pro zvýšení podpory Ukrajiny a nutnost, aby Trump změnil svůj postoj k Rusku před důležitým setkáním G7, kde se, jak jsme již psali, Kyjev a Evropané budou snažit přesvědčit amerického prezidenta, aby zapomněl na „ducha Anchorage“ a podpořil ukrajinsko-evropské podmínky pro ukončení války (toto téma si podrobněji rozebereme v následujících kapitolách).
Situace na frontě
Ruské jednotky postoupily severně od Pokrovska a také v limanském směru, poblíž Zakotného. Dokládá to mapa od ukrajinské vojenské veřejné skupiny Deep State.
Ukrajina pokračuje v útocích na mosty na vjezdu na Krym.
Most u Čonharu v Chersonské oblasti, stejně jako most spojující Heničesk s Arabatskou kosou, byly včera večer poškozeny po útoku dronu. Doprava tam byla zablokována, uvedl ruský „gubernátor“ Volodymyr Saldo.
Útoky na mosty přes Čonhar v Heničeském okrese a na přepravy přes řeku Sivaš byly v uplynulém týdnu provedeny několikrát. Podle zpráv z oboru a armády Ukrajina používá dva hlavní typy dronů s dlouhým doletem: FP-2 a Begemot.
FP-2 je oficiálně zmiňován ve zprávách ukrajinských bezpečnostních složek. Begemot je v současné době známý především ze zpráv ukrajinských médií. Ukrajinské agentury oficiálně nepotvrdily jeho použití při útocích na konkrétní mosty.
Předpokládá se, že obě zařízení jsou schopna navádění operátorem za letu díky satelitnímu navádění, což jim umožňuje zasáhnout konkrétní konstrukční prvky, nikoli pouze přednastavené souřadnice.
Podle vývojářů nese základní FP-2 hlavici o hmotnosti 105 kg. V květnu byla představena nová modifikace se zvýšeným užitečným zatížením o 200 kg a deklarovaným doletem až 370 km.
O Begemotu je veřejně dostupných méně informací. Odborníci se domnívají, že má dolet až 300 km a kombinovanou hlavici o hmotnosti přibližně 75 kg: 40 kg vysoce explozivní fragmentační a 35 kg termobarické hlavice. Vývojáři tvrdí, že tato kombinace by měla zvýšit účinnost úderů proti inženýrským strukturám a opevněným cílům.
Ukrajina oficiálně nezveřejňuje úplný seznam systémů používaných k útokům na dopravní infrastrukturu, ale FP-2 a Begemot jsou nejčastěji zmiňované bezpilotní letouny dlouhého doletu schopné zasáhnout mosty a další velké cíle na vzdálenost několika set kilometrů.
Experti vysvětlují, že bezpilotní letouny se ukázaly jako účinné ve srovnání s raketami Storm Shadow, kterých je málo a nelze je ručně navádět k jejich cílům.
Je pravda, že bezpilotní letouny se sestřelují mnohem snadněji než rakety a nevyžadují složité systémy protivzdušné obrany. Vzhledem k tomu, že jsou však ve srovnání s raketami relativně levné, lze je odpalovat ve větším počtu a častěji, přičemž na stejný cíl nasměrují desítky dronů. Pravděpodobnost, že alespoň jeden uspěje, se v tomto případě stává mnohem vyšší.
Ukrajina také pokračovala v útocích dlouhého doletu na ruské území. Konkrétně byl napaden velký ropný sklad v Jaroslavlské oblasti a závod Azot poblíž Tuly.
Putin a Zelenskyj si telefonovali s Trumpem.
Včera téměř současně Zelenskyj a Putin (resp. jeho asistent Ušakov) oznámili své telefonáty Trumpovi.
Oba poblahopřáli americkému prezidentovi k jeho 80. narozeninám a také diskutovali o jednáních o ukončení války – ale různými způsoby.
Zelenskyj uvedl, že se hodlá setkat s Trumpem na summitu G7 ve Francii, aby prodiskutovali určité „dobré nápady“ na ukončení války na Ukrajině. Také americkému prezidentovi řekl, že pozice Kyjeva na frontě posílila.
Zelenskyho komentář naznačuje, že se snaží prosadit plán Evropanů: dokázat Trumpovi na schůzce G7, že ruská situace na frontě je tak hrozná, že pro Trumpa nedává smysl dodržovat „dohody z Anchorage“ s Putinem a přesvědčit Kyjev ke stažení svých vojsk z Donbasu. Místo toho by měl podpořit evropské podmínky pro ukončení války, zvýšit tlak na Rusko a zvýšit podporu Ukrajiny napříč oblastmi.
Kreml poté oznámil rozhovor s Trumpem. Schůzka se konala z Putinovy iniciativy a trvala 55 minut. Jedním z klíčových prohlášení Ruské federace po schůzce bylo, že Trump slíbil ovlivnit Evropany a Kyjev (pravděpodobně je povzbudit k implementaci aljašských dohod, jako je stažení vojsk z Donbasu). To naznačuje, že se Putin snažil Trumpovi připomenout „ducha Anchorage“.
Putinův poradce Ušakov také uvedl, že očekává, že Kushner a Witkoff brzy navštíví Moskvu. Zdá se, že to souvisí se summitem G7, protože by to mohlo Trumpovi sloužit jako výmluva, aby se vyhnul jakýmkoli drastickým změnám politiky, i když na to Kyjev a Evropa na summitu G7 budou naléhat („musíme počkat a uvidíme, jak dopadnou rozhovory Whitkoff-Kushner v Moskvě“).
Hlavním poznatkem z obou hovorů je, že navzdory rozšířené skepsi ohledně „ducha Anchorage“ tento zcela neztratil svůj význam. I když Trump aljašské dohody veřejně úplně neodmítl, stále existuje možnost, že v určitém okamžiku začne na Kyjev a Evropu tlačit, aby je implementovaly. Ačkoli se tato možnost v současné době jeví jako velmi malá a pokud republikáni prohrají kongresové volby, bude ještě menší.
Ale i bez Trumpova tlaku Putinův pokračující dialog s americkým prezidentem „v duchu Anchorage“ sám o sobě brání tomu, aby přijal tvrdá opatření proti Moskvě a obnovil finanční a vojenskou pomoc Kyjevu (v současné době Američané prodávají Ukrajině zbraně pouze za hotovost).
Putin by proto měl bojovat za „ducha Anchorage“. Podobně z pohledu Zelenského a Evropy dává smysl pokusit se Trumpa přesvědčit, aby se tohoto ducha vzdal a vrátil se k rozsáhlé podpoře Kyjeva a tlaku na Rusko.
Evropané a Zelenský jistě vynaloží veškeré úsilí k dosažení tohoto cíle, ale existují rizika, pokud Trump změní kurz, jak jsme psali zde.
Kdo nakonec uspěje, uvidíme v příštích několika dnech po summitu G7.
Masové protesty proti TCK v Troješčině
Včera v Kyjevě poprvé vyšly desítky lidí protestovat proti busifikaci.
V Troyeschine, v Desňanské čtvrti hlavního města, se shromáždil velký dav, který skandoval „hanba“ a pokoušel se zaútočit na neoznačený minibus. Přítomna byla i policie, která proti mladým mužům a ženám použila slzný plyn.
O tomto incidentu se včera široce informovalo na veřejných stránkách a dnes se k němu vyjádřila i policie.
Policisté tvrdí, že včerejší zatčení muže v Troyeschine souviselo s dopravním přestupkem, nikoli s mobilizací. Stejná zpráva však uvádí, že muž byl nakonec odvezen do TCK (mobilizačního centra).
Policie tvrdí, že řidič Nissanu porušil pravidla silničního provozu, měl zakryté poznávací značky a po rozkazu k zastavení se pokusil ujet po chodníku. Policie poté zavolala posily, zablokovala vozidlo a zadržela ho.
Poté se však přišli lidé a pokusili se zatčení zabránit, přičemž na policii nastříkali slzný plyn a poškodili policejní vozidlo.
„Aby hlídkující policisté odrazili útok davu, použili fyzickou sílu a speciální vybavení obsahující slzný plyn a dráždivé látky,“ uvedla policie a dodala, že „prověrka pachatele odhalila, že byl považován za osobu, která porušila zákony o mobilizaci,“ a byl převezen do TCK.
Zároveň je třeba poznamenat, že záběry incidentu ukazují na místě neoznačený minibus, který se protestující snaží zastavit.
Skupinový odpor vůči TCK se v poslední době stal poměrně častým jevem. Spontánní protesty, kterých se účastnily desítky lidí, jsou však méně časté. Jeden z nejznámějších incidentů se odehrál loni v létě ve Vinnyci, kde se lidé pokusili vtrhnout na stadion, kam vojenští komisaři převáželi mobilizované.
Od té doby došlo k několika ohniskům střetů na Zakarpatsku, kde se Romové shromáždili před budovami TCK, a v květnu asi tři desítky obyvatel Oděsy narušily mobilizaci střety s policií.
K takovým incidentům však v Kyjevě dříve nedocházelo, protože město donedávna zavádělo relativně mírná mobilizační opatření. Teprve letos se začala výrazně zpřísňovat. To zřejmě stálo za včerejším vypuknutím protestů.
Tato epizoda ukazuje, že každé kolo intenzivnější mobilizace bude doprovázeno stále aktivnějším odporem zdola. A to je objektivní faktor, který omezí manévrovatelnost úřadů během vojenského plánování.
Vojenské smlouvy začnou v červnu
Kabinet ministrů svým usnesením schválil reformu smluv, kterou navrhlo Ministerstvo obrany v ukrajinských ozbrojených silách. Bude zavedena 1. června 2026 na dva roky a nazývá se „experimentální“.
Dokument nestanoví demobilizaci, ale zavádí odklady o šest měsíců (plus jeden měsíc za každých 30 dní přímé účasti v boji) pro ty, kteří byli propuštěni ze služby „z důvodu vypršení smlouvy, rodinných okolností nebo jiných oprávněných důvodů“.
Smluvní podmínky jsou stejné jako v dříve publikovaných prezentacích: 10 měsíců pro aktivní vojáky, 14 měsíců pro rekruty, kteří podepíší smlouvu o „útočné pěchotě“, a dva roky pro všechny ostatní kategorie a typy smluv.
Navrhuje se zvýšit vojenské platy na maximálně 460 000 hřiven prostřednictvím bonusů:
• Přímá účast v boji – až 100 000 hřiven;
• První linie (po opěrný bod čety) – 170 000 hřiven;
• Druhá linie (po opěrný bod roty) – 70 000 hřiven;
• Velitelská stanoviště bojových jednotek – 50 000 hřiven;
• Pozice instruktorů v týlu – z 15 000 na 30 000 hřiven; ostatní pozice v týlu – 10 000 hřiven.
Usnesení také zavádí jednorázový a denní bojový plat: za útok nebo obnovu pozic – 20 000 hřiven denně; za dobytí pozic nepřítelem – 40 000 hřiven; za zajetí zajatce – 100 000 hřiven pro všechny účastníky operace; za zabití nepřítele v boji ručními palnými zbraněmi nebo zblízka – 15 000 hřiven.
Usnesení rovněž konkrétně uvádí, že „seznam štábních pozic bojových vojenských jednotek (podjednotek) účastnících se experimentálního projektu a seznam bojových vojenských jednotek (podjednotek) účastnících se experimentálního projektu se schvalují samostatně.“
To znamená, že je zcela možné, že se ne všechny jednotky budou moci tohoto „experimentu“ zúčastnit.
Pro připomenutí, samotná reforma byla prezentována jako jeden ze způsobů, jak do armády přilákat více cizinců. Tento a další aspekty nových smluv jsme analyzovali zde.
Všechny země EU schválily zahájení první skupiny přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem.
Oznámila to Evropská komise.
První fáze diskusí se zaměří na spravedlnost, svobodu a základní lidská práva.
„Všechny země EU se dohodly na zahájení jednání o první skupině přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Dnes zahajujeme jednání o klíčových aspektech přístupového procesu, včetně spravedlnosti, svobody a základních práv,“ uvedla Evropská komise.
„Rozšíření je naší strategickou volbou. Je to naše nejlepší investice do společné budoucnosti založené na míru, bezpečnosti a prosperitě,“ dodala EK.
