Situace na frontě
Poprvé po dlouhé době ruské jednotky postoupily do městských oblastí Časov Jar.
Podle veřejného Deep State dobyli část mikrodistriktu Žovtnevj, který se nachází západně od kanálu Seversky Doněc – Donbas. Čili obrana ukrajinských ozbrojených sil podél průplavu, která od července zadržuje ruské útoky, byla prolomena – včera o tom psaly i ruské stránky.
Ve stejné době již probíhají boje ve většině okresu Žovtnevj, soudě podle „šedé zóny“ na mapě Deep State
Vojenský analytik pro německé noviny Bild Julian Röpke píše, že ruská armáda prolomila ukrajinskou frontu a jižně od Časov Jaru „a vztyčila svou vlajku na průmyslové budově 2,5 kilometru za kanálem“.
Novinář zřejmě píše o postupu ruských jednotek z dálnice Bachmut-Konstantinovka, který byl ohlášen.
O rostoucích problémech s obranou Časov Jaru píší i další západní média. Pozice ukrajinských ozbrojených sil ve městě začínají slábnout, uvádí The Wall Street Journal poté, co na místě hovořil s ukrajinskými vojáky.
Tento týden se Rusům podařilo prorazit ve dvou oblastech. „Stačí udělat jednu chybu a Časov Jar může padnout během několika dní,“ říká velitel roty Rostislav Kasjaněnko.
Postup „by mohl znamenat významný krok Ruska k dobytí města.“ A ztráta Časov Jaru, spolu s Pokrovskem, „je klíčem k pokusům Moskvy“ zmocnit se Doněcké oblasti. Analytici se domnívají, že Rusové chtějí obě města dobýt dříve, než začne pršet a objeví se bahno.
Aktivní ofenziva Ruské federace na Časov Jaru začala v druhé polovině května – kdy Ukrajina odtud stáhla část vojáků, aby zastavila průlom k Volčansku. Začátkem července ruská armáda dobyla východní část města – čtvrť Kanal – ale narazila na samotnou vodní bariéru, podél které ukrajinské ozbrojené síly organizovaly obranu.
Poté byly pokusy Rusů překročit kanál opakovaně a někdy úspěšně, ale průlomy byly zpravidla zastaveny ukrajinskými jednotkami. Rusové se však minulý týden vydali za kanál severně a jižně od Časov Jaru. A nyní prorazili i v samotném městě.
Ukrajinská armáda tvrdí, že ruští vojáci začali v oblasti používat hodně obrněných vozidel.
„Mechanizované útočné operace ve směru na Bachmut byly vzácné, ale nyní se situace mění. Čas od času nás navštěvují transportéry s výsadkovými jednotkami není to kritické, ale pokud se rozroste na 30-40 jednotek, bude to velmi obtížné,“ řekl bojovník ukrajinských ozbrojených sil Stanislav Buňatov.
Jižně od Selidova jsou ruské jednotky podle Deep State ještě blíže k dálnici, která vede do Kurachova (jak jsme již psali, Ruská federace plánuje tuto silnici přeříznout v rámci obklíčení Selidova).
„Obklíčení naší posádky v Selidovu pokračuje, nepřítel se snaží postupovat na široké frontě, pohybuje se podél železnice směrem na Višněvoj a jihozápadně směrem k Novodmitrovu. Jejich úkolem je tedy přeříznout silnici vedoucí k Selidovu, ze severu se snaží úplně přeříznout cestu z Pokrovska, což povede ke ztrátě zásobování,“ píše ukrajinský bojovník s volacím znakem „Muchnoj“.
„Situace v Selidovu zdaleka není nejlepší a vyžaduje určité akce, protože nepřítel se pohybuje výhradně po křídlech, a pokud budou tyto postupy pokračovat, pak se stane situace v jednu chvíli velmi, velmi špatnou,“ dodává ukrajinský důstojník ozbrojených sil s volacím znakem „Alex“.
Deep State také potvrzuje postup ruských jednotek východně od Kurachova a dobytí většiny Maksimilyanovky. Rusové tvrdí, že vesnice byla zcela dobyta.
Jdou korejští vojáci na Ukrajinu?
Z Ukrajiny nadále zaznívají prohlášení, že Rusko připravuje na válku na Ukrajině vojáky ze Severní Koreje, kteří budou brzy převeleni na frontu.
Šéf hlavního zpravodajského ředitelství Budanov řekl, že zhruba 11 tisíc severokorejských vojáků končí s výcvikem a bude připraveno bojovat proti Ukrajině již 1. listopadu. Podle něj budou vyzbrojeni ruskou technikou a municí. První oddíl 2600 vojáků půjde do Kurské oblasti.
Jihokorejská rozvědka uvádí jiná čísla – hlásí, že 1500 vojáků ze Severní Koreje je již na ruských cvičištích na Dálném východě, odkud pravděpodobně pojedou na Ukrajinu. Dostali ruské uniformy a falešné ruské doklady. A raketoví důstojníci, kteří pomáhají vypouštět severokorejské rakety na Ukrajinu, jsou již ve válce.
Všimněme si, že na Západě jsou tato prohlášení stále nahlížena zdrženlivě.
Novinář požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, zda by mohl potvrdit vyslání severokorejských vojáků na bojiště. „Nemohu tyto zprávy potvrdit, ale zjevně jsou důvodem k obavám,“ odpověděl generální tajemník.
Spojené státy také uvedly, že zprávy z Ukrajiny o vojenském personálu z KLDR pouze studují a zatím je nemohou potvrdit.
Moskva plány vyslat Severokorejce do války popřela. Zatím proto není jasné, zda mají Rusové skutečně podobné nápady a jak blízko jsou k realizaci. Nebo probíhá informační kampaň s cílem přesvědčit Západ, aby zvýšil pomoc a své zapojení do konfliktu.
Na druhé straně Severní Korea a Rusko podepsaly dohodu o vojenské alianci, která byla nedávno ratifikována ve Státní dumě. Kromě toho Severní Korea zásobuje Moskvu granáty a balistickými raketami. Nelze proto vyloučit účast severokorejské armády na straně Ruska proti Ukrajině.
Experti včetně ukrajinských se přitom přiklánějí k názoru, že severokorejští vojáci mohou být nasazeni více v týlu než na frontě, kde se kvůli jazykové bariéře neví, jak je ovládat. Uvolní personál pro Ruskou federaci na frontě.
Dnes také veřejnost obletělo video, které údajně zachycuje korejské vojáky na ruském cvičišti, ale jeho pravost nebyla potvrzena.
Kritika „plánu vítězství“
Reakce Západu na plán vyjádřený Vladimírem Zelenským se ukázala být podle očekávání převážně negativní. Zástupci spojeneckých zemí v podstatě odmítli první a hlavní bod plánu – pozvání Ukrajiny do NATO.
Bílý dům znovu prohlásil, že ohledně pozvání nepanuje shoda.
„V tuto chvíli nepanuje shoda ohledně nabídky pozvání Ukrajině. Ale jak víte, na summitu NATO v polovině července všech 32 spojenců potvrdilo, že Ukrajina je na nezvratné cestě ke členství. Otázkou tedy je taktika jak podpořit tuto cestu a jak dosáhnout konsensu o dalších krocích,“ řekl na briefingu úředník Bidenovy administrativy.
Poradce amerického prezidenta Sullivan dodal, že Ukrajina musí provést reformy a „splnit bezpečnostní podmínky“, jejichž podstatu nezveřejnil. Ale očividně je myšlen konec války.
Německo také prohlásilo, že pozvání do NATO nebude. Kancléř Scholz včera ve svém projevu v Bruselu řekl, že bude blokovat urychlení přístupového procesu Kyjeva.
„Naše pozice je jasná. Podporujeme Ukrajinu, jak jen to jde. Zároveň zajišťujeme, aby se NATO nestalo stranou konfliktu, aby tato válka nevedla k ještě větší katastrofě. Jsme si dobře vědomi této odpovědnosti a nikdo ji nemůže nést, abychom ji stáhli,“ uvedl německý kancléř.
Prohlásil také, že nebude měnit svůj postoj k zákazu dodávek raket dlouhého doletu Taurus na Ukrajinu. V tomto ohledu deník Bild dochází k závěru, že Scholz odmítl klíčové body Zelenského „vítězného plánu“ kvůli obavám z další eskalace války.
Mimochodem, ve Spojených státech dnes dali v podstatě negativní odpověď na pointu plánu a zrušení zákazu střelby na dlouhé vzdálenosti. Ukrajina by měla zaútočit na Ruskou federaci svými bezpilotními letouny dlouhého doletu a nepočítat se západními raketami kvůli jejich vysoké ceně, řekl americký ministr obrany Lloyd Austin.
„Náklady na jednu přesně řízenou střelu se v některých případech blíží miliónu dolarů v závislosti na typu. Mohou vyrábět drony ve velkém množství při nízkých nákladech. Takže když se podíváme na rovnováhu a efekty, které jsou na bojišti vytvářeny, je možné, že se na bojišti dají najít drony.“ Myslím, že je to skvělá příležitost,“ řekl Austin.
Polský ministr obrany Kosiniak-Kamysh také řekl, že Zelenského plán nemá podporu v EU a NATO.
„Ani na zasedání Rady EU, ani v centrále NATO [ohledně plánu] nepanuje žádné velké nadšení, protože situace na frontě je velmi obtížná. Panuje obrovská válečná únava,“ řekl na okraj schůze NATO vedoucí vojenských oddělení NATO.
Nedostatek dohody mezi spojenci zaznamenal také polský premiér Donald Tusk.
Washington Post také dochází k závěru, že postoje hlavních členských zemí NATO ohledně členství Ukrajiny v alianci se nezměnily a nerozhodne o něm hned ani nová americká administrativa.
„Některá rozhodnutí nebudou učiněna v první den nové americké administrativy… rozhodnutí může nějakou dobu trvat, než se určí nové pozice,“ citují noviny nejmenovaného diplomata NATO.
Jaderné plány Ukrajiny
Britské noviny Telegraph, s odkazem na zdroj z ukrajinských bezpečnostních agentur píší, že Zelenskij a jeho kruh „propadli do zoufalství“ kvůli neochotě Západu pozvat Ukrajinu do NATO. A proto přišla do popředí prohlášení o návratu jaderného statusu Kyjeva.
Vše začalo včerejším prohlášením Zelenského. Vzhledem k tomu, že se Ukrajina vzdala jaderných zbraní a Rusko porušilo Budapešťské memorandum, musí podle něj Ukrajina jaderné zbraně buď získat nebo se stát členem NATO.
„V rozhovoru s Trumpem jsem řekl: buď bude mít Ukrajina jaderné zbraně, nebo budeme mít NATO,“ řekl ukrajinský prezident s odkazem na nedávné setkání s Trumpem v New Yorku.
Ve stejný den deník Bild s odkazem na zdroje napsal, že ukrajinské úřady vážně zvažují možnost obnovy jaderných zbraní. „Máme materiály, máme znalosti. Pokud bude vydán rozkaz, potrvá nám jen pár týdnů, než získáme první bombu,“ řekl ukrajinský úředník pro dodávky zbraní.
Podle analytika Juliana Roepkeho může být podmínkou pro obnovení jaderných zbraní, kterých se Ukrajina vzdala v 90. letech, druhý pokus Ruské federace zaútočit na Kyjev.
Po rozruchu však Zelenskij plány na vytvoření jaderných zbraní popřel. „Nikdy jsme neřekli, že plánujeme vytvořit jaderné zbraně,“ řekl na brífinku s generálním tajemníkem NATO Ruttem. Prezident také prohlásil, že Ukrajina nevyvíjí jaderné zbraně.
Vyvrácení přišlo i z ministerstva zahraničí.
„Ukrajina je přesvědčena, že NPT zůstává základním kamenem světové mezinárodní bezpečnostní architektury Navzdory pokračující ruské agresi Ukrajina nadále dodržuje ustanovení NPT (smlouva o nešíření jaderných zbraní, která zahrnuje i Ukrajinu – Ed. .) a zůstat odpovědným účastníkem mezinárodního režimu nešíření jaderných zbraní,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Georgy Tikhy.
Ruská federace však prohlášení Ukrajiny kritizovala. Putin řekl, že Rusko nedovolí Ukrajině vytvořit jaderné zbraně „za žádných okolností“. Tvrdí, že Moskva bude schopna sledovat jakékoli kroky, které Kyjev v tomto směru podnikne, a bude na ně „přiměřeně reagovat“. Putin také označil Zelenského včerejší prohlášení za „další provokaci“.
Analytici dotazovaní The Telegraph se domnívají, že jaderné zbraně nejsou „kouzelnou hůlkou“ a nepomohly by Ukrajině vyhnout se ruské invazi, ale pouze by zvýšily riziko jaderné války. Zkomplikovalo by to také budoucí vyjednávání o členství v NATO.
Noviny zároveň píší, že narážky na návrat Ukrajiny k jadernému statusu byly učiněny kvůli tomu, že Západ jednoznačně odmítá Ukrajině splnit první bod Zelenského plánu – pozvání do NATO.
Podle zdroje Strany z diplomatických kruhů by požadavky Kyjeva na přijetí do NATO a současné hrozby vytvořením jaderných zbraní mohly mít strašlivé následky.
„Pokusy Kyjeva přimět EU a Spojené státy, aby podnikly kroky, které by mohly zvýšit napětí mezi Západem a Ruskou federací až po přímé vojenské střety, vyvolávají v západních zemích stále větší znepokojení a dokonce odmítnutí a Zelenského prohlášení týkající se jaderných zbraní mohou posílit tento trend a to je pro Ukrajinu extrémně potenciálně nebezpečná situace, protože z „obránce Evropy, který zastavuje ruské jednotky ve vzdálených přístupech“, hrozí, že se země promění v očích Západu ve zdroj hrozby vyprovokování jaderné války. Důsledkem toho by mohlo být minimálně ještě aktivnější „prosazování míru“, k rychlému konci války za podmínek územního kompromisu s Ruskou federací. Maximálně omezení pomoci a začátek dialogu mezi Západem a Ruskem „přes hlavu“ Kyjeva,“ říká diplomat.
Vojenské vyhlídky
Vladimir Zelenskyj řekl, že existují tři scénáře války na Ukrajině po amerických volbách.
„Vidíme tři různé cesty vpřed. Jednou z nich je pokračující podpora, ale se spojenci, kteří se stále obávají některých rizik,“ řekl ukrajinský prezident v rozhovoru pro Financial Times.
V závislosti na tom, kdo vyhraje souboj o Bílý dům, řekl: „vidíme dvě další cesty. „Bude to více pozitivní, nebo méně pozitivní, nevím, a to je pro naše lidi velmi citlivé.“
Nevyslovil podstatu dvou zbývajících scénářů. Ale logicky by to mohlo být buď snížení podpory a donucení k zastavení války (například pokud vyhraje Trump), nebo prudké zvýšení pomoci (pokud vyhraje Harrisová a pokud bude souhlasit se Zelenského „plánem vítězství“, který nyní, jak jsme ukázali výše, vyvolává u partnerů velmi malé nadšení).
Všimněme si, že v poslední době stále více západních analytiků věří, že ani po vítězství Harrisové nemusí dojít k výraznému nárůstu podpory pro Ukrajinu. Protože to nezávisí ani tak na konkrétní osobě v prezidentském křesle, ale na řadě zcela jiných faktorů. Například neochota vyvolat přímý konflikt mezi NATO a Ruskou federací.
Dilema Spojených států a Západu jako celku ohledně Ukrajiny zaznělo v Bílém domě již v roce 2022. Uvědomili si, že „uvízli“ v této válce, říká kniha amerického novináře Boba Woodwarda „Válka“, která publikuje soukromé rozhovory mezi americkými politiky.
Uvádí se, že v listopadu 2022 vedli prezident Biden a jeho poradce Sullivan rozhovor o vyhlídkách na konflikt. „Pokud Rusko zcela nevyženeme z Ukrajiny, pak do určité míry umožníme Putinovi dosáhnout toho, co chce, a pokud se nám ho podaří vyhnat, riskujeme, že se Putin odsud vyhnat nenechá bez použití jaderných zbraní, takže jsme uvízli. Příliš mnoho úspěchu – jaderného, příliš malé – nejasné dlouhodobé důsledky,“ říká Woodward.
Nejžádanějším výsledkem války pro vedení USA je tedy buď přimět Putina, aby souhlasil se zmrazením konfliktu, nebo počkat, až se něco zlomí v samotném Rusku, říká kniha.
Je zajímavé, že takové pesimistické nálady byly již v Bílém domě, když se ukrajinské jednotky chopily iniciativy na frontě, dobyly zpět část Charkovské oblasti a osvobodily Cherson. Nyní ukrajinské ozbrojené síly na Donbasu již více než rok ustupují. A Západ se musí rozhodnout, jak se rychleji dostat z „Bidenova dilematu“.
Soudě podle rétoriky západních vůdců, kteří v podstatě kritizovali „plán vítězství“, byla myšlenka vojenského vítězství nad Ruskem v této fázi opuštěna. A stále více negativ je vidět na zachování současné úrovně podpory, která vyčerpává Ukrajinu rychleji než Ruskou federaci.
Web britského Chatham House (Královský institut mezinárodních vztahů) zveřejnil sloupek experta Johna Lougha o čtyřech scénářích vývoje války na Ukrajině.
Podle jeho názoru je toto:
– Dlouhá válka je vyčerpávající konflikt, který testuje limity každé strany;
– „Zmrazený konflikt“ – příměří, které stabilizuje přední linii tam, kde se nachází;
– „Vítězství Ukrajiny“ – změna západní politiky směrem k podpoře, která Ukrajině umožní donutit Rusko k návratu alespoň k demarkační linii od 23. února 2022;
– „Porážka Ukrajiny“ – přijetí ruských podmínek ze strany Ukrajiny (změna vlády, demilitarizace, neutralita) a územní ztráty.
Scénář dlouhé války, který se nyní de facto realizuje, přitom podle Lafa přináší pro Ukrajinu velká rizika.
„Scénář dlouhé války by vyžadoval, aby Ukrajina i nadále bojovala s omezenými zdroji a zároveň se pokoušela obnovit poškozenou infrastrukturu a podporovat ekonomiku a systém sociálního zabezpečení. Dlouhá válka by odsoudila Ukrajinu k dalšímu ničení jejího ekonomického, lidského a sociálního kapitálu, což by dále omezovalo příležitostí k hospodářskému růstu a zpomalila by reformy potřebné pro vstup do EU. Kombinace vyčerpání společnosti, její rostoucí chudoby a napětí mezi civilními a vojenskými orgány ohledně rozdělování zdrojů – na pozadí „únavy“ vztahů s EU. Západní partneři by kvůli své omezené podpoře – mohli vytvořit nebezpečný politický koktejl,“ píše expert.
Mezitím dnes Putin skutečně podpořil čínsko-brazilskou mírovou iniciativu, která znamená zastavení války na frontě.
Iniciativu označil za „promyšlenou“ a „dobrý základ pro hledání míru“.
„S návrhy Brazílie a Číny jsme se seznámili až poté, co se objevily veřejně, je to dobrý základ pro hledání míru,“ řekl Putin.
Zároveň však uvedl, že je proti dočasnému příměří.
V odpovědi na otázku, co si myslí o formulaci „NATO výměnou za území“ k ukončení války na Ukrajině, Putin jasně řekl, že je proti zmrazení frontové linie bez dohod k vyřešení konfliktu.
Uvedl, že je proti „příměří na týden, dva nebo rok“. A že Moskva „potřebuje podmínky pro trvalý mír“, které „zajistí bezpečnostní zájmy všech smluvních stran“.
Řekl také, že základem pro mírové urovnání by mohly být „Istanbulské dohody“, které stanovily neutrální status Ukrajiny.
To znamená, že pokud porovnáme tato dvě prohlášení, ukáže se, že Putin není proti zastavení války podél frontové linie, ale nikoli na základě příměří („korejský scénář“), ale na základě uzavření mírové dohody , což by mimo jiné znamenalo neutrální status Ukrajiny .
Co píšou RIA Novosti :
