https://strana.today/news/476993-itohi-1030-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1030. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Během posledních 24 hodin Rusové postoupili u Pokrovska a vstoupili do vesnice Pesčanoje (z níž předtím ukrajinské ozbrojené síly podnikly protiútok). Dokládá to mapa Deep State.
Ukrajinský bojovník s volacím znakem „Muchnoj“ píše, že Rusové se snaží obejít Pesčanoje ze západu, postupujíc na Volkovo.
„Po vstupu nepřítele do Novovasiljevky rychle rozmístili své síly na sever, obešli naše opevnění na západ od řeky Solenaja a dostali se na náš bok a do týlu. Tak se mohli přiblížit k okraji osady Volkovo.“ Nyní se situace zhoršuje, kozáci si nemohou vybudovat pozice, nepřátelské FPV létají a připravují minomety, aby zabránili našim vojákům v zaujmutí obranných pozic. Nepřítel také obchází osadu Zelenoje z východu a situace v Dačenskom se zhoršuje,“ řekl.
Jižně od Kurachova Rusové dobyli Uspenovku, o čemž včera informovaly ruské stránky.
Ukrajinští vojenští představitelé hlásí, že v samotném městě se fronta postupně přesouvá na západ k průmyslové zóně, kde masově operuje ruské letectvo.
Rusové také zřídili palebnou kontrolu nad dálnicí do Záporoží, která se od ní dostala na kilometr v oblasti vesnice Ulakli, uvedl Muchnoj. To je směr od Zelenovky.
„V Kurachovském pytli v oblasti Zelenovky se situace zhoršila,“ protože Rusové za poslední den postoupili v některých oblastech až o kilometr v lesních pásech. „Toto křídlo je pro nás nyní velmi důležité,“ říká ukrajinský důstojník s volacím znakem „Alex.“
Ukrajina včera a dnes večer zahájila útoky na Rostovskou oblast. Včera se objevila zpráva o raketovém útoku a v noci došlo k náletu dronů na Novošachtinskou ropnou rafinérii, kde vypukl požár.
Ruské ministerstvo obrany dnes oficiálně oznámilo, že Ukrajina včera zasáhla Rostovskou oblast šesti střelami ATACMS a čtyřmi střelami Storm Shadow. Rakety zasáhly závod Kamensky (chemický závod v Kamensk-Šachtinsky, který slouží také vojenským potřebám) a všechny byly sestřeleny, kromě jedné, která poškodila budovu na území závodu.
Ruské ministerstvo obrany zároveň znovu prohlásilo, že „tento útok nezůstane bez odezvy“. Připomeňme, že dříve Rusko po zprávách o raketových útocích západními raketami provedlo masivní ostřelování energetických zařízení nebo použilo raketu Orešnik.
Putin dnes na své výroční tiskové konferenci nastolil téma „Orešnik“. Znovu prohlásil, že současné západní systémy nemohou Orešnik sestřelit. A navrhl Západu „provést experiment a technický souboj“ ohledně úderu Orešnikem na Kyjev.
„Ať nám Kyjev nabídne cíl ke zničení. Ať soustředí všechny systémy protiraketové obrany a protivzdušné obrany NATO, které mohou nasadit, a my zaútočíme Orešnikem. Jsme na takový experiment připraveni.“, řekl ruský prezident během „Přímé linky“ „Zajímalo by mě, co se stane, bude to užitečné pro nás i americkou stranu“, dodal Putin.
Zelenskij v reakci na to označil Putina a Rusy za „šmejdy“.
Ukrajinský prezident také uvedl, že při posledních úderech se Rusko zaměřovalo na rozvodny, které dodávají energii ukrajinským jaderným elektrárnám. Těchto rozvoden je podle něj více než 20 – proto Kyjev požádal o 19 dalších systémů protivzdušné obrany ze Západu. V současné době probíhají diskuse o této otázce s partnery a „je v nich pokrok“.
Prohlášení Putina a Zelenského o míru a jednání
Během již zmíněné „přímé linie“ Putin učinil řadu prohlášení o tom, zda jsou možná jednání s Ukrajinou a Západem.
Ruský prezident prohlásil, že je připraven na kompromisy ohledně Ukrajiny: „Vždy jsme říkali, že jsme připraveni na jednání a kompromisy. Druhá strana odmítla vyjednávat. A výsledkem jednání je vždy kompromis.“
Také je podle něj Rusko připraveno jednat bez předběžných podmínek, ale na základě istanbulských dohod a reálných podmínek“, jakož i podmínek, které Putin nastínil v červnu 2024 (převod čtyř regionů Ukrajiny do Moskvy, neutralita, „demilitarizace a denacifikace „Ukrajiny, zrušení sankcí proti Ruské federaci).
Putin však oznámil řadu podmínek pro jednání. Uvedl, že Ruská federace může podepsat jakékoli dohody pouze s „legitimními orgány Ukrajiny“. V této souvislosti řekl, že na Ukrajině jsou Rada a předseda Rady „legitimní“. Současnému prezidentovi, jak opět tvrdí, vypršel mandát.
Z Putinových slov přitom vyplývá, že Rusko je připraveno jednat a podepisovat dohody s Ukrajinou i bez Zelenského rezignace na prezidenta. Ruská federace však tyto dohody podepíše pouze s předsedou Nejvyšší rady.
Předseda ukrajinského parlamentu Stefančuk na to reagoval slovy, že Ukrajina je připravena jednat s Ruskem pouze za svých podmínek.
„Můj postoj se nezměnil. V této válce je agresorem Ruská federace a obětí Ukrajina. Podmínky Ukrajiny jako oběti této agrese by měly být podmínkami, za kterých jsme připraveni uzavřít mír,“ dodal. řekl Stefančuk.
Putin obvinil také Ukrajinu z neochoty vyjednávat a zopakoval, že to bylo zmařeno Kyjevem a jeho západními spojenci na jaře 2022: „Koneckonců, ukrajinská strana parafovala dokument, což znamená, že souhlasila, pak dorazil pan Johnson a řekl jim, že musí bojovat až do posledního Ukrajince.“
Ruský prezident v této souvislosti obvinil ukrajinské úřady z maření tří iniciativ na omezení vojenských akcí. Uvedl, že Ukrajina odmítla Erdoganův návrh omezit útoky na energetiku a lodní dopravu v Černém moři.
Tvrdí také, že mu Orbán nabídl „vánoční příměří“ na den nebo dva a velkou výměnu zajatců, k čemuž Putin navrhl nejprve zjistit pozici Ukrajiny. Ale ukrajinské úřady, jak tvrdí Putin a Orbán, odmítly.
Zelenskij se dnes na tiskové konferenci v Bruselu také vyjádřil k otázce Orbána a zopakoval, že maďarský premiér mu nenabídl „vánoční příměří“.
„Nevedl jsem rozhovor s maďarským premiérem. Myslím, že je velmi neseriózní, když se o tom dozvídáme z médií. Maďarský premiér nemá mandát k vyjednávání. Jeho vztahy s Putinem jsou příliš vřelé na to, aby Putin změnil názor. To vypadá spíše jako politické PR,“ řekl ukrajinský prezident.
Putin a Zelenskij se přitom téměř jednomyslně vyslovili proti dočasnému příměří s tím, že potřebují trvalý mír a záruky bezpečnosti.
Ruský prezident řekl, že Moskva potřebuje ukončit válku mírem. „Nepotřebujeme příměří, potřebujeme mír, zaručený bezpečností,“ řekl Putin.
Dodal, že Rusko nepotřebuje příměří v podmínkách, kdy ruská armáda „postupuje vpřed“ a Ukrajina „nemůže upevnit svou pozici ve směru, kam ustupuje“. „Na týden se zastavit – znamená, že Ukrajina bude moci tyto pozice upevnit… To dá nepříteli příležitost na přeskupení personálu,“ řekl Putin.
Zelenskyj na brífinku v Bruselu řekl, že Ukrajina je proti příměří bez bezpečnostních záruk.
„Potřebujeme vědět, co se stane zítra, abychom mohli implementovat příměří. Jsou potřeba bezpečnostní záruky,“ řekl ukrajinský prezident.
Zároveň požadoval, aby takové záruky poskytli nejen Evropané, ale i Spojené státy (k nimž se vrátíme níže).
Je Putin připraven ke kompromisu?
Nejpozoruhodnější byla Putinova slova, že Ruská federace je připravena na kompromisy v jednání o ukončení války.
Samozřejmě by to mohl být jednoduše informačně propagandistický krok, který by ukázal, že „Moskva je konstruktivně nakloněna jednání, ale Kyjev je proti. Je ale příznačné, že slovo „kompromisy“ vyslovil i ruský prezident.
Pravda, znovu zopakoval, že je připraven k jednání na základě istanbulských dohod a svých červnových podmínek (které, jak si vzpomínáme, zahrnovaly požadavek na převedení území všech čtyř oblastí Ukrajiny pod ruskou kontrolu). Avšak „na základě“ neznamená „slovo od slova“. „Na základě“ je výchozí pozice jedné ze stran před zahájením jednání, která se zpravidla může při dosažení kompromisů poněkud změnit.
A Putinova deklarovaná připravenost k nim například znamená, že pravděpodobnost souhlasu Ruské federace s ukončením války podél frontové linie bez získání kontroly nad čtyřmi regiony není nulová. Stejně jako možnost úpravy dalších bodů pozice Moskvy.
I když samozřejmě zatím nikdo nedokáže přesně říci, které z nich Kreml považuje za zásadní a neměnné a ze kterých je připraven slevit. Navíc to bude přímo záviset mimo jiné na situaci na frontě v době zahájení jednání.
Druhým bodem jsou výroky o tom, že Zelenskij (stejně jako všechny osoby jím jmenované) podle Putinova názoru „nejsou legitimní“, a proto s ním nelze vést žádná jednání ani podepisovat dohody. A „jediným legitimním orgánem“ je Nejvyšší rada a její předseda. Putin je připraven s nimi komunikovat.
Zelenského rezignaci přímo nestanovil jako podmínku pro zahájení jednání. Řekl, že za „Zelenského režimu“ by mohla začít vyjednávání a dokonce by mohla být podepsána dohoda, ale ne s ním. A s ním – pouze pokud uspořádá volby a bude znovu zvolen.
V praxi však, pokud nehovoříme o příměří (které může podepsat kterýkoli pověřený zástupce), ale o plnohodnotné mírové dohodě, pak lze Putinovy podmínky splnit pouze jediným způsobem – prostřednictvím Zelenského prohlášení o rezignaci na post prezidenta, po něm výkonný Předseda Rady se stává hlavou státu.
Protože podle ukrajinského práva má právo podepisovat mezinárodní smlouvy za Ukrajinu pouze prezident nebo jím pověřená osoba. Zelenskyj samozřejmě může zmocnit předsedu Rady k podpisu mírové smlouvy. Ale na základě Putinova prohlášení se bude jednat o „nelegitimního“ zmocněnce, protože jej zmocnil „nelegitimní“ (podle Kremlu) prezident.
Co se týče možnosti Zelenského znovuzvolení, pravděpodobnost, že se volby uskuteční před koncem války, se blíží nule. Teoreticky je možný scénář, kdy bude nejprve podepsáno příměří, poté bude na Ukrajině zrušeno stanné právo a budou uspořádány volby. Poté vítěz voleb podepíše mírovou smlouvu.
Putin ale opakovaně vystupoval proti příměří a zmrazení války a trval na „trvalé mírové dohodě s bezpečnostními zárukami“. Jak bylo napsáno výše, Zelenskyj říká zhruba totéž.
Putin proto s největší pravděpodobností pokračuje v prohlášeních o Zelenského „nelegitimnosti“ buď ve snaze přesvědčit Trumpa, že míru nelze dosáhnout, aniž by současný ukrajinský prezident odstoupil, a proto musí být nahrazen (konečný cíl), nebo jednoduše s cílem oslabení vyjednávacích pozic Kyjeva a také propagovat mezi masami, jak je nyní módně říkat, „příběh“, že dokud bude Zelenskyj prezidentem, nebude mír, protože Putin s ním jednat nechce. .“
O tom, s kým ve skutečnosti a za jakých podmínek proběhnou jednání a budou uzavřeny případné dohody, nebude jasno, dokud se k těmto jednáním nepřiblížíme. Na základě obecné vojenské, vnitropolitické a geopolitické situace, která se do té doby vyvine.
Strategie „oslabit Rusko“
Zelenskyj dnes v Bruselu popsal, jak vidí cíle války a její výsledek.
Na otázku, co by pro Ukrajinu znamenalo silné postavení k zahájení jednání, odpověděl, že „ruská armáda se musí stát slabší a neschopná postupu“, stejně jako finanční stabilita a bezpečnostní záruky.
Jinými slovy, Zelenskij navrhuje, aby Západ nadále vojensky podporoval Ukrajinu, dokud neskončí současná ofenzivní dynamika ruské armády (tedy dokud nebude Rusko fakticky „oslabeno“). Poté může Moskva souhlasit s přijatelnějším formátem jednání pro Kyjev – souhlasem např. se vstupem Kyjeva do NATO nebo s rozmístěním západních jednotek na Ukrajině (z Evropy se objevují náznaky, že bez souhlasu Ruské federace nebudou posílat své vojáky na Ukrajinu ani po skončení války, snad jen společně se Spojenými státy, ale Trump nechce na Ukrajinu umístit americké vojáky).
Západní (zejména britský) tisk v posledních dnech hodně píše o tom, jak Rusko „prohrává ekonomickou válku“ a naznačuje, že Moskva v současném režimu dlouho bojovat nebude. Objevují se i názory, že v roce 2025 může Rusko čelit problémům s dobrovolníky a pokud bude válka pokračovat, bude muset vyhlásit mobilizaci, což zhorší ekonomickou situaci a může vytvořit vnitropolitické napětí v Ruské federaci.
Což je nakonec v souladu se Zelenského prohlášeními o plánech „oslabit“ Rusko za účelem získání lepších mírových podmínek.
Pro kyjevskou strategii existují určité důvody – i když vezmeme v úvahu neustálý postup Rusů, zatím se nejeví známky kolapsu fronty ukrajinských ozbrojených sil. A životně důležitá centra ukrajinské obrany – Záporoží, Dněpr a Charkov – zatím nejsou přímo ohrožena Ruskou federací. Ukrajina však uvádí, že i bez americké pomoci bude schopna tento režim udržet minimálně do poloviny příštího roku s využitím již dodaných zbraní.
Pravda, ukrajinským ozbrojeným silám narůstá mnoho problémů, se kterými si zatím neví rady – zejména masová dezerce a zjevné vyčerpání mobilizačního potenciálu, a to i v tak tvrdém formátu, jaký Ukrajina realizuje. Ukrajinské zdroje připouštějí, že tempo mobilizace neumožňuje doplňování ztrát na frontě (to znamená, že počet obranných sil klesá), zatímco ruská skupina se stále zvyšuje (toto nedávno přiznal i vrchní velitel) velitel ozbrojených sil Ukrajiny, Syrsky).
Rusko navíc rozvíjí i vojenskou výrobu a soudě podle oficiálních údajů stran začíná ve srovnatelných dronech předbíhat i ukrajinské ozbrojené síly.
Navíc na pozadí klesající západní podpory, na kterou si Zelensky stěžuje, nemusí být čas na straně Kyjeva. A není jasné, kdo nakonec „zeslábne“ jako první, až se konečně dostanem k jednání.
Ale hlavní bod, který není plně zřejmý, je Trumpova strategie. Zvolený prezident, soudě z pozicesvých zástupců, hodlá prozatím pokračovat v kurzu k rychlému konci války. „Ukrajina i Rusko jsou připraveny vést dialog o ukončení války,“ řekl včera budoucí zvláštní představitel Bílého domu pro Ukrajinu Keith Kellogg, který počátkem ledna navštíví Kyjev.
Kritizoval také vraždu generála Kirillova v Moskvě (jako Trump již dříve kritizoval dálkové údery proti Ruské federaci). Řekl ale, že to nebude překážkou zahájení mírových rozhovorů. Trump podle generála „má schopnost“ dosáhnout ukončení ukrajinského konfliktu ještě letos.
A pokud to Trump s realizací tohoto plánu myslí vážně, bude mít Kyjev jen velmi málo možností, jak ho odmítnout a nadále trvat na tom, že válka musí pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné k „oslabení Ruska“.
Ukrajinské úřady se však o tom budou určitě i nadále snažit budoucího prezidenta USA přesvědčit. Navíc mají v tomto ohledu podporu nemála vlivných lidí na Západě.
Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken se vyslovil proti příměří na Ukrajině, aniž by Rusko splnilo „zásadní požadavky“.
Uvedl to během projevu na Council on Foreign Relations v New Yorku.
„Jakékoli příměří v Putinových očích vypadá jako příležitost dát svým vojákům pauzu, znovu je vyzbrojit a ve správnou chvíli znovu zaútočit,“ řekl Blinken.
Podle něj je příměří možné pouze za podmínek, „které zajistí splnění základních požadavků“.
„Pokud toto (příměří – pozn. red.) bude obsahovat potřebné dohody, potřebné záruky, nezbytné závazky, které zabrání další ruské agresi,“ dodal.
Připomeňme, že nově zvolený prezident Donald Trump vyzývá k okamžitému příměří a jednání. Prezident Volodymyr Zelenskyj je proti.
Ve Spojených státech se rozpory mezi týmem nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa a končící administrativou současného prezidenta Joea Bidena prudce vyostřily.
Informuje o tom agentura AP.
Nově zvolený prezident a budoucí viceprezident Jay Vance požadoval, aby republikáni v Kongresu zablokovali navýšení amerického rozpočtu – bez toho může vláda po Vánocích přestat fungovat. To znamená, že dojde k „vypnutí“ výdajů státu.
Trump, Vance a Elon Musk vyzvali Republikánskou stranu, aby nehlasovala pro rozpočtový plán navržený Bílým domem. A řekli, že je třeba omezit „nadměrné“ výdaje a zároveň zvýšit hranici státního dluhu.
Zejména Elon Musk je nešťastný z toho, že návrh zákona zahrnuje zvýšení platů členů Kongresu, když se navíc domnívá, že vykonávají své povinnosti špatně.
Bílý dům reagoval obviněním Trumpa, že fakticky nařídil svým spolustraníkům, aby zablokovali vládu. Biden se domnívá, že takové akce vytvářejí nestabilitu v celé zemi.
Již dříve jsme psali, že Sněmovna reprezentantů USA přijala vojenský rozpočet na rok 2025 bez prodloužení Lend-Lease pro Ukrajinu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Ukrajina je pro příští rok ekonomicky zabezpečená.
Řekl to v Bruselu na setkání s novináři.
„Partneři udělali důležité kroky k 50 miliardám. Také jsme dostali 20 miliard od USA a Světové banky. Jsme finančně zajištěni na příští rok. Věřím, že i to posiluje zemi. Ale ještě nebylo uděláno vše, abychom řekli že Ukrajina je dostatečně silná pro určité diplomatické kroky,“ řekl prezident.
Již dříve ministr financí Serhiy Marčenko řekl, že pokud nově zvolený prezident Donald Trump zastaví pomoc Ukrajině, bude mít dostatek prostředků na boj až do poloviny roku 2025.
Den předtím Trump řekl, že Ukrajina možná nedostane své předchozí objemy vojenské pomoci po jeho inauguraci.
Dnes, 19. prosince, Nejvyšší rada na druhý pokus vyloučila Jurije Bojka z výboru pro lidská práva, deokupaci a reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny, národnostních menšin a mezietnických vztahů. Za 258 hlasů.
Informoval o tom zástupce lidu Jaroslav Železnjak.
Poslanci Služebníka lidu odevzdali 182 hlasů.
O den dříve začalo v Radě kvůli hlasování o Bojkovi „hnutí připomínající boj“, uvedl poslanec Oleksij Gončarenko. Video ukazuje konflikt mezi frakcí European Solidarity a zástupci Služebníka lidu.
Včera podobné usnesení o Bojkovi neuspělo, stejně jako pokus o zbavení mandátů všech poslanců z Platformy pro život a mír.
Takové pokusy začaly po Boykově prohlášení, které vyvolalo velký rozruch a kritizovalo jazykovou politiku a náboženskou politiku úřadů.
Den předtím byl Bojko předvolán k výslechu SBU, aby vysvětlil své poslední výroky.
Po výslechu Bojko natočil video, na kterém řekl, že si nepřeje, aby jeho výroky použila Ruská federace proti Ukrajině. Uvedl, že pokud někoho z Ukrajinců bojujících na frontě nebo pracujících v týlu jeho slova urazila, žádá je o odpuštění.
Připomeňme, že v září 2022 byla na Ukrajině zakázána strana Opoziční platforma – Pro život, jejímž zakladatelem a spolupředsedou byl Bojko.
Evropa nebude moci vyslat mírové jednotky na Ukrajinu bez účasti Spojených států. Pro The New York Times to řekl Jeremy Shapiro, ředitel výzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy.
Podle zpráv médií jedná nově zvolený prezident USA Donald Trump o vyslání 40 000 evropských vojáků na demarkační linii po skončení nepřátelských akcí. Trump je přitom proti vyslání amerických vojáků na Ukrajinu.
„Takový návrh by vyvolal pobouření v Berlíně a Londýně, kde odmítnutí poslat vojáky bylo od počátku války článkem víry,“ komentuje NYT.
„Mezi Ukrajinou a Ruskem nebude žádná 800mílová nárazníková zóna. Evropa by to nemohla udělat bez podpory Spojených států. Ale toto je velmi dobrý příklad politického divadla,“ říká Shapiro.
NYT věří, že Trump po své inauguraci předloží více než jeden nápad na ukončení války na Ukrajině.
Média již dříve psala, že v Evropě skutečně nepanuje shoda ohledně vysílání mírových jednotek. Prezident Volodymyr Zelenskyj v takovou vyhlídku v blízké budoucnosti také nevěří.
TCC násilně mobilizují i pracovníky, kteří mají u sebe rezervační dokumenty. Informovala o tom členka Výboru pro obranu Alexandra Fedienko, která o několika takových příbězích vypráví.
Argumentují tím, že data nejsou k dispozici v systému Obereg a papírové dokumenty nejsou uznávány.
Fedienko vyzývá TCC, aby s touto praxí přestala a neschovávala se za kukly, a aby Státní úřad pro vyšetřování tyto skutečnosti prošetřil.
Ozbrojené síly Ukrajiny vysvětlily, proč TCC mobilizuje lidi pomocí rezervačních dokumentů.
Pozemní síly ukrajinských ozbrojených sil hlásí, že rezervace provedené mimo aplikaci Diya se v registru neobjevují automaticky. Proto musíte sami odeslat rezervační zprávu TCC.
„V takovém případě za účelem zápisu brance do zvláštní vojenské evidence podávají státní orgány, jiné státní orgány, orgány samosprávy, podniky, instituce a organizace oznámení o rezervaci územnímu středisku náboru a sociální podpory, kde je branec přihlášen k vojenské službě,“ – píše se ve zprávě.
Vražděním ruských činitelů v týlu se Ukrajina snaží donutit Vladimira Putina k dohodě, ale to by naopak jednání mohlo narušit. Ale z vojenského hlediska mají takové operace nulový efekt.
Tyto názory vyjádřil pro The New York Times bývalý vysoce postavený důstojník CIA Ralph Goff, který Ukrajinu často navštěvuje, a také vysoký důstojník ukrajinských speciálních sil pod podmínkou anonymity.
„Ukrajinci tady vidí příležitost… Snaží se eskalovat situaci v ruských elitách, aby donutili Putina k dohodě. Myslím, že je to chybná strategie. Pokud nebudou opatrní, dosáhnou opačného efektu. rozzlobí Rusy natolik, že řeknou, že „Nemáme zájem o jednání!“ řekl Goff.
„Myslím, že (Kirillovova vražda – pozn. red.) má psychologický efekt, který říká elitám, že vás můžeme najít, ať jste kdekoli a nejste v bezpečí. Ale nemyslím si, že to skutečně ovlivní schopnost „Rusů vést válku, “ řekl Douglas London, který před odchodem do důchodu v roce 2019 třikrát sloužil jako náčelník štábu CIA.
A vysoký důstojník ukrajinských speciálních sil prohlásil, že ze strategického a taktického hlediska mají takové operace „nulový“ efekt, protože Rusové najdou za zabité náhradu, včetně generála Igora Kirillova. Ale během mírového urovnání bude Rusko trvat na zastavení nejen vojenských akcí, ale i takových tajných operací.
Zároveň se experti a zpravodajští důstojníci dotazovaní publikací domnívají, že Rusko záměrně spoléhá na takové zabíjení v týlu méně než Ukrajina. Protože může odpálit rakety dlouhého doletu na jakékoliv místo na Ukrajině a používá své agenty k jejich navádění a shromažďování informací.
Připomeňme, že zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko uvedl, že vražda ruského generála Kirillova „nebyla chytrým tahem“ ze strany ukrajinských úřadů.
Velitel jednotek radiační, chemické a biologické obrany ruských ozbrojených sil Kirillov a jeho pobočník byli vyhozeni do povětří v Moskvě 17. prosince.
Velká Británie připustila vyslání svých vojenských instruktorů na Ukrajinu.
Píše o tom The Times.
Ministr obrany země John Healey během návštěvy Kyjeva 18. prosince řekl, že Londýn potřebuje „učinit výcvik relevantnějším pro potřeby Ukrajinců“. Na otázku, zda to znamená poslat na Ukrajinu instruktory, odpověděl neurčitě, ale dal jasně najevo, že taková možnost není vyloučena.
„Budeme hledat všude, kde se dá, abychom odpověděli na přání Ukrajinců. Jsou to oni, kdo bojují. [Potřebujeme] Ukrajincům usnadnit přístup a [potřebujeme] spolupracovat s Ukrajinci, abychom jim pomohli motivovat a mobilizovat další rekruty,“ řekl úředník.
Začátkem listopadu bývalý britský premiér Boris Johnson řekl, že Londýn možná bude muset poslat pozemní jednotky na Ukrajinu, pokud vítěz amerických prezidentských voleb Donald Trump omezí financování Kyjeva.
Krátce poté italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že jeho země nepošle své vojáky bojovat na Ukrajinu, aby se vyhnul eskalaci konfliktu.
https://strana.today/news/476998-vsu-otstupili-v-kurskoj-oblasti-za-reku-psjol.html
Ukrajinské ozbrojené síly ustoupily přes řeku Psel v Kurské oblasti Ruské federace a opustily vesnici Plechovo.
Informuje o tom magazín Forbes.
Publikace píše, že Plekhovo bylo napadeno ruskými a severokorejskými jednotkami, které měly početní převahu, a proto ukrajinská armáda vesnici opustila.
Řeka Psel se zároveň, jak je uvedeno v publikaci, stala přirozenou bariérou pro další pokračování rusko-severokorejské ofenzívy, na které ukrajinské ozbrojené síly zorganizovaly novou linii obrany.
Již dříve Rusové oznámili, že ovládli Plekhovo.
Novinář Jurij Butusov nedávno oznámil, že 14. prosince došlo v oblasti Kursk Ruské federace v oblasti Malaya Loknya k „vůbec prvnímu“ bojovému střetu mezi ozbrojenými silami Ukrajiny a severokorejskými jednotkami.
Co píše RIA Novosti :
https://ria.ru/20241219/prikaz-1990052599.html
SIMFEROPOL, 19. prosince — RIA Novosti. Kyjev nařídil skupině ukrajinských vojáků ve městě Kurachovo, aby za každou cenu vydržela až do inaugurace nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa. Vladimír Rogov, předseda komise pro otázky suverenity ruské Veřejné komory a spolupředseda koordinační rady pro integraci nových regionů, to řekl agentuře RIA Novosti.
Dříve Rogov oznámil, že ruské ozbrojené síly pokračují v obklíčení Kurachova v DNR, které je již z několika stran obklíčeno. Ruské jednotky osvobodily asi 90 % území města, nepřítel byl vytlačen z východní, jižní a střední části a hlavní boje se přesunuly do severozápadní oblasti.
„Podle obdržených operačních údajů dostala skupina ukrajinských vojáků ve městě Kurachovo rozkazy vydržet za každou cenu až do Trumpovy inaugurace,“ řekl.
Zbytky skupiny ukrajinských ozbrojených sil přitom podle něj jasně chápou, že dlouho nevydrží.
Kurachovo je město v západní části DLR, ležící 46 kilometrů od Doněcka a 30 kilometrů jižně od Krasnoarmejska (Pokrovsk). Město má velký provozní význam. Jedná se o největší osadu v jihozápadní části Donbasu, která zůstala pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil nejdéle po osvobození Ugledaru. Obsazení Kurachova umožní ruským jednotkám postupovat dále směrem k západní hranici DNR.
Trumpova inaugurace se uskuteční 20. ledna.
https://ria.ru/20241219/minoborony–1990244533.html
MOSKVA, 19. prosince – RIA Novosti. Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily zaútočit na podnik v Rostovské oblasti americkými a britskými raketami, uvedlo ministerstvo obrany.
„Z území Ukrajiny byl proveden raketový úder na podnik Kamenskij kombinát v Rostovské oblasti. Podle potvrzených údajů bylo použito šest operačně-taktických raket ATACMS americké výroby a čtyři střely s plochou dráhou letu odpalované ze vzduchu Storm Shadow“.
Systémy protivzdušné obrany S-400, Buk-M3 a Pantsir sestřelily všechny ATACMS a tři ze čtyř Storm Shadow.
Jedna řízená střela se odklonila od svého cíle a dopadla na území závodu a poškodila technickou konstrukci.
Ministerstvo obrany varovalo, že podobné útoky nezůstanou bez odezvy.
Otázku úderů západními zbraněmi na ruské území nastolil o den dříve náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov na brífinku pro zahraniční vojenské přidělence. Vysvětlil, že ukrajinské ozbrojené síly nemohou samostatně vkládat data z kosmického průzkumu a zajišťovat přípravu letových misí pro rakety. Spojené státy se tak staly přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině, což znamená jeho eskalaci.
Generál připomněl, že v reakci na použití amerických a britských raket proti cílům v Brjanské a Kurské oblasti Rusko zasáhlo ukrajinský podnik vojensko-průmyslového komplexu nejnovější raketou středního doletu Orešnik.
