https://strana.today/news/478635-itohi-1062-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1062. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruské jednotky nasadily u Pokrovska řadu nových záloh.Podle některých zpráv byla dobyta vesnice Kotlino
„Kotlino ztracené, nepřítel upevňuje své poslední pozice a pokračují stabilizační opatření. Při ústupu z pozic byla vyhozena budova a těžní věže dolu,“ hlásí ukrajinský bojovník s volacím znakem „Mouka“.
Podle mapy vojenské veřejnosti Deep State je část Kotlina pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil.
Tato vesnice je důležitá, protože na severozápad až k dálnici Pokrovsk-Pavlograd již nejsou žádné osady. Z Kotlina je to k ní něco málo přes čtyři kilometry. Touto cestou je zásobován Pokrovsk a Rusové se ho podle vojenských expertů pokusí odříznout. Ukrajinský voják zároveň tvrdí, že dálnici nyní nelze v plném rozsahu využívat, protože je pod kontrolou ruské palby.
Na jih postupuje ruská armáda k hranicím Dněpropetrovské oblasti, které jsou vzdálené necelých pět kilometrů. Ještě před týdnem byla tato vzdálenost šest a půl kilometru. Fronta se v sobotu ze směru od Udačného co nejvíce přiblížila k Dněpropetrovské oblasti. V samotném Udačném již probíhají boje.
Druhou krizovou oblastí pro ukrajinské ozbrojené síly je Velikaja Novoselka na hranici Doněcké a Záporožské oblasti. Vesnice, která je hlavní opevněnou oblastí ukrajinských ozbrojených sil, je jeden krok od obklíčení, soudě podle mapy Deep State. Včera v oblasti Rusové dobyli poslední dvě vesnice – Neskučnoje a Vremjevku. Ukrajinské posádce zbývá pro jakýkoliv pozemní provoz pouze úzký koridor široký 1,5 kilometru.
„Budoucí stažení z Velikoj Novoselky bude „velmi veselé“. Protože na to už nezbývá ani mnoho polních cest,“ píše ukrajinský vojenský pozorovatel Bogdan Mirošnikov.
„Muchnoj“ také vyzývá ke stažení sil z vesnice, „protože nepřítel tam začne dávat všechno, co se dá. Ve skutečnosti to už dělají – od náletů po ostřelování Grady, jako tomu bylo v Ugledaru.“
Ruská armáda rozšiřuje svá předmostí na pravém břehu řeky Žerebec v Ivanovce v Doněcké oblasti a na pravém břehu řeky Oskol v Dvurečnom v Charkovské oblasti. Tyto změny se projevily na mapě Deep State. Rusové postupovali také v oblasti Terny, na levém břehu Žerebecu (u Ivanovky ve směru Liman).
Veřejnost zveřejňuje videa ukazující přítomnost ruských jednotek v jižní části Tern, což potvrzuje téměř úplnou kontrolu Ruska nad vesnicí, na kterou Rusové začali ze severu útočit.
„Situace v limanském směru se zhoršila. Hovoříme o taktickém postupu nepřítele, nic extrémně kritického nebo velkého rozsahu, ale také málo dobrého,“ komentuje Ivanovku poručík Alex z Ozbrojených sil Ukrajiny.
V Kurské oblasti podle Deep State obnovily ukrajinské ozbrojené síly pozice jihovýchodně od Sudže – v oblasti Machnovka, kam nedávno postoupili Rusové.
V Torecku, píše ukrajinská media, začali Rusové bojovat o důl Toreckaja, poslední velké průmyslové zařízení v držení ukrajinských ozbrojených sil. U důlních budov byli spatřeni nepřátelští vojáci; video zveřejnila ukrajinská armáda. Na Rusy útočí drony a neexistuje žádný důkaz, že si zajistili pozici v dole.
Bild:
vojenský pozorovatel Julian Röpke při analýze situace na frontě píše, že ukrajinské ozbrojené síly svádějí „beznadějnou bitvu“ v Torecku, Časov Jaru a Velkoj Novoselce. Věří, že tato tři města jsou „dny nebo týdny od kolapsu“.
Toreck je z 95 % dobyt Rusy, Časov Jar je dobyt ze 60 % – kontrola nad největší vícepodlažní čtvrtí a továrnou na ohnivzdorné materiály byla ztracena, ukrajinské ozbrojené síly kontrolují správní centrum města a několik letních chatových oblastí.
Velikaja Novoselka je obklíčena ze tří stran, Rusové ji obešli. A ukrajinské ozbrojené síly se snaží jí zásobovat úzkým koridorem, který vede přes řeku bez mostu. Pozorovatelé věří, že ukrajinské ozbrojené síly brzy ustoupí, aby se vyhnuly úplnému obklíčení.
K ostřelování. V sobotu ráno zahájily ruské jednotky útok na Kyjev. Poškozena byla oblast Lukjanovka – poškozena stanice metra, nedaleký McDonald’s, obchodní centrum, prasklo vodovodní potrubí. Zemřeli tři lidé.
Rusko uvedlo, že zasáhlo designovou kancelář Luč sídlící v Lukjanovce. Ukrajina to nepotvrdila a uvedla, že tam dopadly trosky ze sestřelených raket.
Později však bylo zveřejněno video zásahu, které ukazovalo extrémně silný záblesk a zvuk exploze po zásahu.
TCC a zúčtování v armádě
Rada dnes uspořádala zasedání věnované tvrdé mobilizaci v Charkově. Podle poslance Bužanského to „stále více připomíná filtrační opatření během protiteroristické operace“.
Připomeňme, že toto téma vznesl minulý týden z tribuny Rady poslanec Bakumov. Uvedl, že příslušníci TCC v kuklách v Charkově blokují silnice a bijí lidi. A muži se bojí vycházet ven.
Během jednání se objevila informace, že vojenské registrační a náborové úřady obecně dávají přednost „lovení“ lidí na ulici, než aby jim udělovaly pokuty – jak bylo stanoveno ve zpřísněném zákoně o mobilizace přijatém na jaře.
Ukázalo se, že pouze 12 % těch, kteří se vyhýbali předvolání v nepřítomnosti, dostalo pokutu. TCC vysvětlila, že udělování pokut je pro ně příliš drahé, a tak dál odchytávají lidi na ulici.
„Při mém dotazu na ministerstvu obrany a společném jednání obou výborů se ukázalo, že pokuty byly uděleny přibližně 12 % těch, kteří se vyhýbali předvolání. Z vysvětlení jsme slyšeli, že vojenský komisař nemůže poslat mnoho protokolů, protože je to velmi drahé, 82 hřiven za každý doporučený dopis, kterým je třeba informovat o udělení pokuty. Nemůžeme poslat posily do Pokrovska, protože dopisy jsou drahé, to je závěr,“ napsal poslanec Bužanskyj.
Připomeňme, že podstatou zákona o zpřísnění mobilizace přijatého loni na jaře byla zásada „služ nebo plať“ – kdy ten, kdo nesplní požadavky mobilizační legislativy, musí automaticky platit vysoké pokuty. Bylo předpokládáno, že se tím zastaví „busifikace“ lidí v ulicích.
Ale jak vidíme, v tuto chvíli nebylo možné tento princip realizovat. A tvrdá pouliční mobilizace jen sílí.
Vysílání násilně odvedených mužů do armády, jak bylo opakovaně hlášeno, způsobuje masovou dezerci z bojových jednotek, což následně oslabuje bojující brigády.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Syrskij včera v rozhovoru pro ukrajinská média řekl, že personál týlové služby bude nadále převáděn na frontu kvůli nedostatku sil na frontě. Připustil, že v tuto chvíli míra mobilizace nepokrývá potřeby ukrajinských ozbrojených sil na doplňování.
„Musíme navýšit odpovídající počet personálu v mechanizovaných brigádách. Mobilizační schopnosti tuto potřebu bohužel nepokrývají. Musíme proto redukovat zejména logistickou složku a zásobovací složku,“ řekl Syrský.
Mezitím v armádě začalo zatýkání generálů, a to i po skandálech s masovou dezercí.
Tak byl v Černovicích zadržen bývalý velitel 155. mechanizované brigády „Anna Kyjevská“ plukovník Dmitrij Rjumšin. Připomeňme, že z této brigády dezertovalo téměř dva tisíce mobilizovaných vojáků. Nyní je bývalý velitel podezřelý z nečinnosti, která vedla k hromadné dezerci jeho podřízených, uvádí prokuratura.
Podle vyšetřování neinformoval strážce zákona o dezertérech, ani během výcviku v Evropské unii, ani na frontě v Donbasu. Někteří podřízení pravidelně opouštěli své místo služby bez povolení, pak se dobrovolně vrátili, „cítíce se beztrestně za takové činy“.
Prověřují se také informace o korupci v brigádě při výběru vojáků pro výcvik v zahraničí a pro vyhýbání se vojenské službě.
Kromě toho byli podezřelí i bývalý velitel OTU „Charkiv“ Jurij Galuškin a bývalý velitel 125. brigády územní obrany Lvov Artur Gorbenko. Byli obviněni, že se v květnu nedokázali ubránit ruské ofenzívě u Volčanska a Lipcy.
Státní úřad pro vyšetřování uvedl, že věděli o hrozící ruské invazi, ale nevarovali bojovníky, nestavěli pozice, zadávali „nafouknuté“ úkoly a nedávali rozkazy k znovuzískání ztracených pozic. To vše podle vyšetřovatelů vedlo k postupu Rusů v Charkovské oblasti.
Situace v Pobaltí
Západní média včera fakticky vyvrátila verzi o ruském podílu na poškození elektrického vedení na dně Baltského moře. The Washington Post s odvoláním na západní bezpečnostní služby píše, že příčinou byly běžné nehody.
Podle několika amerických a evropských zpravodajských úředníků byly přetržení podmořských kabelů s největší pravděpodobností výsledkem námořních nehod spíše než ruské sabotáže. Vyšetřovatelé nenašli žádné důkazy o tom, že by komerční plavidla podezřelá z tažení kotev po mořském dně, to dělala úmyslně nebo na pokyn Moskvy.
Připomeňme, že historky o přerušení kabelů rozpoutaly v NATO diskuse na téma přísnější kontroly Pobaltí ze strany Aliance. Mimo jiné se hovořilo o nucené kontrole ruských lodí a blokování dopravy z ruských přístavů v Pobaltí.
To by byla velmi silná rána pro ruský export a Rusko už dalo jasně najevo, že taková blokáda by se rovnala vyhlášení války. To znamená, že šlo o potenciální „horké místo“, které by mohlo vést k přímému vojenskému konfliktu mezi Ruskou federací a NATO.
Pokud se téma „nešlo o sabotáž, ale o nehodu“ stane oficiálním závěrem, uvolní to v tomto bodě napětí. Což je důležité v kontextu Trumpem oznámených jednání o ukončení války na Ukrajině, kterým se budeme podrobněji věnovat níže.
Trump v předvečer inaugurace: Rozhovor s Putinem a plány pro Ukrajinu
Donald Trump se ujme úřadu prezidenta Spojených států. A s ukrajinskou otázkou se bude moci vypořádat prakticky.
Trump už podle CNN pověřil své spolupracovníky, aby si s Putinem domluvili telefonát. Konat se má několik dní po inauguraci.
Jedním z cílů rozhovoru bude projednat osobní setkání v příštích měsících – pokusit se ukončit válku na Ukrajině, říkají zdroje z personálu obeznámené se situací. Přípravy na rozhovor začaly před několika dny. „Trump a jeho tým doufají, že rychle začnou pracovat na plánu urovnání (na Ukrajině – pozn. red.), který by mohl být realizován během prvních měsíců jeho prezidentství, včetně přímých rozhovorů s Putinem,“ píše CNN.
Včera, když vystoupil na shromáždění ve Washingtonu v předvečer své inaugurace, znovu slíbil, že zastaví válku na Ukrajině a zabrání třetí světové válce.
Putin dnes poblahopřál Trumpovi k nástupu do úřadu a prohlásil, že Rusko je „otevřené dialogu“ o Ukrajině s novou americkou administrativou. „Nejdůležitější je odstranit základní příčiny krize. Cílem by nemělo být krátké příměří, ale dlouhodobý mír s respektem ke všem zájmům,“ řekl Putin.
Řekl také, že Moskva vidí prohlášení Trumpa a jeho týmu o touze obnovit přímé kontakty s Ruskem a také zabránit třetí světové válce a „vítá tento postoj“.
Putin tyto výroky pronesl na zasedání ruské bezpečnostní rady, na kterém se mimo jiné projednávaly budoucí vztahy se Spojenými státy.
V předvečer inaugurace britský list Daily Mail uvedl, že Trump bude mezi prvními, kdo podepíše příkaz zakazující novou pomoc jiným zemím, pokud nesplní strategické cíle USA. Jedním z hlavních příjemců americké pomoci je Ukrajina.
Trump se k tomu zatím nevyjádřil, ale nadále aktivně deklaruje svůj závazek zastavit válku. Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Walz řekl, že „všichni by s ním měli být na palubě“.
„Prezident Trump má jasno v tom, že tato válka musí skončit. Myslím, že by s tím měl každý souhlasit. A ve skutečnosti Zelenskyj už dokonce nyní vchází do jednací místnosti a říká: „Jsme připraveni s vámi spolupracovat, prezidente Trumpe, abychom zastavili.“ válko.“ „Řekl Walz CBS.
Vyjádřil tři klíčové otázky pro urovnání. „Za prvé, koho pozveme k jednacímu stolu? Za druhé, jak je dostaneme k jednacímu stolu? A za třetí, jaký bude rozsah dohody?“
Walz označil válku na Ukrajině za „mlýnek na maso“, který by mohl vést ke třetí světové válce. „Toto je zákopová válka jako první světová válka, skutečný mlýnek na maso, když lidé pochodují otevřenými poli východní Ukrajiny. Ale s eskalačními důsledky třetí světové války,“ dodal Walz.
Také Zelenskij podle něj už souhlasí s nutností zastavit válku. Západní média zároveň píší, že ukrajinské úřady jsou proti ukončení konfliktu v blízké budoucnosti. Strana.ua o tom již informovala a nyní to učinily zdroje z britského deníku The Telegraph.
Noviny citují postoj „úředníků v Kyjevě“, kteří řekli, že „donutit Ukrajinu vyjednávat s Ruskem, než znovu získá výhodu na bojišti, by mělo katastrofální následky“.
Ze strachu, že by nová americká administrativa mohla omezit vojenskou pomoc, pokud budou rozhovory mařeny, chce Zelenskij dokázat, že Ukrajina nejprve potřebuje čas a podporu, aby mohla eskalovat svou kampaň hluboko v Rusku, píše The Telegraph. Neschopnost přimět Putina „pocítit bolest“ před jednáním ho povzbudí, oslabí Ukrajinu a nakonec poškodí pověst a zájmy Západu, říkají asistenti ukrajinského prezidenta.
Když Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg řekl, že dosažení mírové dohody může trvat až 100 dní, vyvolalo to v Kyjevě „hluboké znepokojení“, píše The Telegraph.
Podle poradce OP Podoljaka „je nesmírně důležité, aby Ukrajina získala podporu, která přinutí Kreml vstoupit do jednání z nutnosti, a nikoli z vlastní vůle“.
Americké mediální zdroje zároveň říkají, že Trump na všechny tyto výzvy z Kyjeva nereagoval. Stejně jako otázka, jaké budou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Většina lidí kolem Bidena a Trumpa je soukromě přesvědčena, že Rusko si po skončení války zachová kontrolu nad dobytým územím na Ukrajině, píší New York Times. „Rusko pravděpodobně udrží své síly na zhruba 20 procentech Ukrajiny, které v současnosti okupuje, v rámci příměří podobného tomu, které zastavilo, ale neukončilo korejskou válku v roce 1953,“ uvádí noviny.
Otázka budoucích bezpečnostních záruk bude „nejsložitější součástí každé dohody“ a „její obrysy jsou nejasné“.
Publikace připomíná variantu, kdy by příměří mohly zajistit evropské mírové síly, „s největší pravděpodobností pod vedením britských, německých a francouzských jednotek“. Klíčovou otázkou zde ale bude Trumpova ochota poskytnout skupině zpravodajské informace a zbraně a zachovat povolení pro Ukrajinu zasáhnout na ruském pohraničním území, řekly zdroje Bidenovy administrativy NYT.
„Trump naznačil, ale neřekl, že by mohl povolení zrušit. A jeho viceprezident J.D. Vance byl předním kritikem pokračující americké vojenské podpory,“ připomíná publikace. Přitom „Rusové chtějí mnohem víc ambicióznější dohodu – takovou, ve které by USA stáhly své jednotky a zbraně z Evropy.“
Zatímco pomyslná „válečná strana“ agituje u nového amerického prezidenta, aby v otázce jejího zastavení vyčkával, jednotliví Trumpovi příznivci naopak vyzývají k razantnímu urychlení.
Trump musí rychle ukončit válku na Ukrajině, nebo riskovat, že zatáhne USA hlouběji do konfliktu, řekl pro Politico bývalý Trumpův hlavní stratég Steve Bannon.
„Pokud si nedáme pozor, stane se z toho Trumpův Vietnam. Přesně to se stalo Richardu Nixonovi. Skončil jako pán války a do dějin se Vietnam zapsal jako jeho válka, nikoliv Lyndona Johnsona (Nixonův předchůdce ve funkci prezidenta, za něhož se USA zapojily do vietnamské války – pozn. red.),“ řekl Bannon.
Podle Bannona by měl Trump Zelenskému okamžitě vysvětlit, že „ve městě je nový šerif“ a válka by měla být ukončena. Bývalý Trumpův poradce je rovněž pro snížení vojenské pomoci Kyjevu.
Domnívá se, že by Trump mohl padnout „do pasti připravené nepravděpodobnou aliancí amerického obranného průmyslu, Evropanů a dokonce i některých Bannonových vlastních přátel, které považuje za ztracené“, mezi nimiž je i zvláštní vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Bannon kritizuje Kelloggův nápad pohrozit Rusku zvýšenou vojenskou pomocí Ukrajině, pokud Moskva odmítne zasednout k jednacímu stolu. Bývalý poradce řekl, že to zvyšuje riziko, že bude Washington dále zatažen do války, o které se domnívá, že je nevyhratelná. Bannon se také domnívá, že válka na Ukrajině není v národním zájmu Spojených států, a prosazuje, aby ji Trump ve svém inauguračním projevu slíbil rychle ukončit.
Co čekat po Trumpově inauguraci?
Co bude dál s válkou a Ukrajinou po nástupu Trumpa do úřadu?
Od jeho zvolení prezidentem se objevilo mnoho předpovědí, že před inauguračním dnem odpůrci rané války na Ukrajině, Západě a Rusku udělají vše pro to, aby Trumpa přesvědčili, aby opustil myšlenku příměří a jednání s Putinem, popř. nesmírně ztížit jednání.
V tomto směru byla přijata určitá opatření. Například povolení k dálkovým úderům proti Ruské federaci. Kvůli omezené reakci Moskvy však nevedly k eskalaci. Další pokusy „vyhodit situaci do povětří“ také neměly valný efekt.
Předpovědi, že se obě strany pokusí v předvečer inaugurace posílit své vyjednávací pozice vojenskými prostředky, se také nenaplnily. Především Ruská federace „nevypnula“ ukrajinskou energetiku a neútočila na největší ložiska plynu (naopak intenzita úderů v poslední době poklesla). Ukrajina nezahájila rozsáhlou ofenzívu, která by zvrátila vývoj na frontě (kromě neúspěšného útoku na Berdyna v Kurské oblasti před dvěma týdny).
Celkově je vojenská situace stejná – iniciativu drží Rusové, postupují na mnoha úsecích fronty, postupně dobývají nová území, i když k větším průlomům z jejich strany ani ke kolapsu fronty na straně Ukrajinců nedošlo. ozbrojené síly Ukrajina pokračuje v úderech na týl Ruské federace, ale zatím bez kritických následků pro schopnost Ruska pokračovat ve válce.
Biden v předvečer odchodu z funkce zpřísnil sankce proti ruskému ropnému a plynárenskému sektoru, ty ale vstoupí v plné platnosti až 12. března, a tak se jejich účinek ještě nestihl naplno projevit.
Nesplnila se ani očekávání „válečné strany“, že Trump „zapomene“ na své sliby o dosažení příměří na Ukrajině. Americký prezident to nadále považuje za svou prioritu a na nadcházející dny již naplánoval jednání s Putinem. Ostatní členové jeho týmu vyjádřili stejný postoj, alespoň slovy. Pravda, jak bylo napsáno výše, bývalý Trumpův poradce Bannon nevylučuje, že část užšího okruhu amerického prezidenta bude sabotovat proces mírových jednání ve spolupráci s americkým vojensko-průmyslovým komplexem a některými evropskými zeměmi. A v důsledku toho bude Trump vtažen do války ještě více než Biden.
Jestli je to pravda nebo ne, ukáže čas. Je ale jasné, že dosáhnout dohody o ukončení války v blízké budoucnosti na kompromisním základě bude skutečně nesmírně obtížné. Ale je to možné.
Vyjednávací pozice, kterou Trumpův tým v současné době formuluje, se soudě podle veřejných prohlášení a mediálních úniků scvrkává na tři body – příměří podél frontové linie, příslib v té či oné podobě neudělit Ukrajině členství v NATO (napořád nebo v příštích desetiletích), a také začátek procesu zrušení sankcí proti Ruské federaci.
To se neshoduje s tím, co chce Kyjev (ukrajinské úřady jsou obecně proti rychlému ukončení války). A to se úplně neshoduje s tím, co chce Moskva (na základě Putinových červnových tezí, stejně jako požadavků na stažení ukrajinských ozbrojených sil z oblasti Kurska).
Jako výchozí bod pro zahájení jednání se však „Trumpovy body“ mohou stát docela proveditelnými.
Otázkou je, zda budou Ukrajina a Rusko připraveny ke kompromisu. A jaká opatření je Trump připraven použít, aby donutil obě strany ke kompromisu. A je připraven zda by se do takového nátlaku vůbec pustil.
USA mají na Kyjev řadu přímých měřítek vlivu. Dokážou ukrajinské úřady navzdory tomu „odmítnout“?
Teoreticky ano. Evropané mohou nadále poskytovat finanční pomoc. Vznikající problémy v rozpočtu lze vyřešit prudkým znehodnocením hřivny. Odcházející Bidenova administrativa uzavřela v posledních měsících velký obchod se zbraněmi. Navíc až 70-80 % všech útoků na živou sílu a techniku na frontě je nyní prováděno nikoli americkými zbraněmi, ale drony čínské nebo ukrajinské výroby (včetně těch vyrobených z čínských komponentů). A toto téma se již začíná pumpovat na ukrajinském informačním poli v kontextu toho, že není třeba se příliš obávat, pokud USA zastaví vojenské dodávky.
V Kyjevě je také rozšířená domněnka, že Trump se v žádném případě „neodváží opustit Ukrajinu“ a bude ji nadále podporovat, i když ukrajinské úřady jeho mírový plán odmítnou.
Tato logika je však extrémně riskantní. Pokud předpoklad, že Trump bude „v každém případě nadále pomáhat“, nebude oprávněný a americká pomoc bude zmrazena, spustí to celý řetězec extrémně nebezpečných událostí pro Ukrajinu.
Za prvé, ukrajinské ozbrojené síly jsou kriticky závislé na dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany a raket pro ně. Pokud se zastaví, pak bude v relativně krátké době ukrajinské nebe bezbranné a Ruská federace bude moci plně využít své výhody ve vzduchu. A pak se masivní bombardování Kyjeva pomocí FAB a KAB stane běžnou záležitostí. Problémy budou i s dodávkami obrněných vozidel a munice. Konečně, zastavení americké pomoci bude signálem pro ty, kdo jsou proti pokračování války v Evropě, aby zahájili aktivní akce k ukončení podpory Ukrajině a ke zrušení sankcí proti Ruské federaci. Mimochodem, velký balík unijních sankcí (včetně blokace rezerv ruské centrální banky) vyprší 31. ledna a to Maďarsko a Slovensko mohou zablokovat jeho prodloužení. To vše prudce zhorší strategické vyhlídky Ukrajiny ve válce. A v důsledku toho se může vyjednávací pozice Kyjeva ukázat jako radikálně slabší, než je nyní. A podmínky pro ukončení války jsou radikálně horší.
Dalším problémem je, že existují určité body, které budou pro Kyjev „červenou čárou“.
Například redukce ukrajinských ozbrojených sil, která učiní zemi bezbrannou vůči Ruské federaci a fakticky povede k nastolení neformální kontroly Kremlu nad Ukrajinou. A pokud na tom Trump bude trvat, pak se ukrajinské úřady mohou v každém případě rozhodnout v odporu pokračovat. Alespoň dokud bude armáda bojeschopná. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že by Washington měl v úmyslu donutit Ukrajinu k omezení ukrajinských ozbrojených sil.
S Ruskem, pokud bude i nadále trvat na neměnnosti svých podmínek, bude to mít Trump složitější.
USA nemají tak velký přímý vliv na Moskvu jako na Kyjev. Američané mohou využít páky v podobě zvýšených sankcí a ekonomického tlaku, pokusit se s Číňany vyjednat společné „donucení Kremlu k míru“ (i když to bude vzhledem ke zjevné protičínské zaujatosti Trumpovy politiky obtížné), a prudce zvýšit dodávky zbraní na Ukrajinu. Účinek tohoto však není příliš jasný. Navíc, pokud je to skutečně cítit, pak se Moskva může uchýlit k prudké eskalaci, včetně hrozby použití jaderných zbraní. A právě tomu se Biden snažil ze všech sil vyhnout a co Trump slibuje, že nedovolí.
Dalším problémem je, že samotná Moskva z mnoha důvodů může projevit ochotu ke kompromisu a dospět k závěru, že je v jejím zájmu rychle ukončit válku podél frontové linie (tedy vytvořením ruské kontroly nad zajatými území) s neutrálním statusem Ukrajiny. Jak jsme již psali, tento názor je mezi ruskou elitou rozšířen. A pokud tato linie vyhraje, otevře cestu k vytvoření nějakého kompromisního plánu. Na ruské straně bude s největší pravděpodobností zahrnovat požadavek na stažení ukrajinských ozbrojených sil z Kurské oblasti, neutrální status Ukrajiny, zrušení sankcí (úplné nebo v první fázi částečné), jakož i implementaci do té či oné míry návrhů Ruské federace pro USA a NATO o bezpečnosti v Evropě, které byly předloženy v prosinci 2021 (s nimiž, jak jsme již poznamenali, může souhlasit i Trump). Na ukrajinské straně neexistují žádná omezení pro ozbrojené síly Ukrajiny.
Spornou otázkou zůstává formalizace těchto dohod – dohoda o příměří nebo plnohodnotná mírová smlouva s oficiálním záznamem nové hranice mezi oběma zeměmi. Kreml trvá na mírové smlouvě (a ta by se mohla stát jednou z jeho hlavních podmínek při jednání). Ukrajinské úřady jsou nyní kategoricky proti, ale možnost mírové smlouvy nelze stoprocentně vyloučit.
Pokud se strany dokážou dohodnout na základních parametrech pro ukončení války, vyvstává další otázka ohledně fází realizace těchto dohod. První fází bude s největší pravděpodobností příměří podél frontové linie a také Trumpovy kroky ke splnění ruských návrhů z prosince 2021 (například oznámení o stažení amerických jednotek z východoevropských zemí). Druhá fáze: zrušení stanného práva na Ukrajině, a poté – zavedení dodatků k ukrajinské ústavě (je zakázáno ji měnit během stanného práva), jak stanoví dohody současného nebo po volbách nového parlamentu.
Druhá etapa však může zopakovat osud minských dohod, které počítaly i s dodatky k ústavě Ukrajiny, k čemuž však nedošlo.
Buď se tedy strany dohodnou, že se mohou spokojit s první fází (příměří a dohoda mezi Ruskem a Trumpem o Evropě), a druhá bude taková, jak to dopadne. Buď bude realizace druhé etapy zaznamenána jako přísná podmínka pro poskytnutí pomoci Ukrajině při poválečné obnově, nebo budou implementovány další páky vlivu.
Je zřejmé, že vše výše popsané je nesmírně složitý proces, znásobený extrémní nevraživostí a vzájemnou nedůvěrou stran. A výsledek není zaručen. Síly, které nemají zájem na ukončení války, se budou snažit torpédovat jednání v každé fázi. A jejich selhání by mohlo vést ke globální eskalaci. Sázky jsou tedy extrémně vysoké.
Události vyšší moci mohou mít na situaci velmi silný dopad. Vnitřní destabilizace na Ukrajině nebo v Rusku a/nebo ztráta bojeschopnosti a ovladatelnosti ukrajinské nebo ruské armády. Začátek „velkých převratů“ v USA a Evropě, zesílení rozporů uvnitř EU a globálního Západu. Nový rozsáhlý vojenský konflikt ve světě.
To vše by mohlo radikálně změnit běh událostí a nic z toho nelze vyloučit. Samotné pokračování současné války je hlavním faktorem, který zvyšuje pravděpodobnost otřesů na Ukrajině, v Rusku, na Západě a v celém světě. A pochopení toho může stále tlačit všechny strany k dosažení dohody o ukončení války.
Co píše RIA Novosti :
https://ria.ru/20250120/svo-1994645527.html
OSKVA, 20. ledna — RIA Novosti. Útočný vrtulník Ka-52M zahájil raketový útok na ukrajinský vojenský personál a obrněná vozidla v pohraniční oblasti Kursk, uvedlo ruské ministerstvo obrany v prohlášení.
„Posádka armádního letectva na vrtulníku Ka-52M v rámci smíšené taktické skupiny zahájila letecký úder vzdušnými střelami proti personálu a obrněným vozidlům ukrajinských ozbrojených sil v pohraniční oblasti Kurské oblasti,“ uvedlo ministerstvo.
Upřesňuje, že piloti plnili bojovou misi na podporu jednotek skupiny sil Sever.
Poté, co zasáhli na zadaných souřadnicích, provedli protiraketové manévry v extrémně nízkých výškách a také odpálili tepelné pasti, aby zabránili nepřátelským střelám MANPADS v jejich zasažení, uvedlo ministerstvo.
Předsunutý letecký dispečer potvrdil zničení všech cílů ukrajinských ozbrojených sil, dodalo ministerstvo obrany.
Podle posledních údajů ztratily ukrajinské ozbrojené síly během bojů v této oblasti více než 53 330 vojáků a 308 tanků.
https://ria.ru/20250120/ganchev-1994695800.html
MOSKVA, 20. ledna – RIA Novosti. Ruská armáda má převahu nad ukrajinskými ozbrojenými silami na Charkovském směru a systematicky poráží nepřítele zejména v Kupjanské oblasti, řekl RIA Novosti šéf ruské správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev.
„Na charkovském sektoru fronty zůstává převaha naší armády, která nadále systematicky poráží nepřítele na různých směrech, zejména v Kupjanské oblasti,“ poznamenal.
Podle Gančeva postup ruské armády uvádí nepřítele do agónie: Ukrajinské ozbrojené síly téměř denně ostřelují osvobozené území regionu. Podle Gančeva tak v pondělí ukrajinská armáda použila dělostřelectvo a UAV ve dvou obydlených oblastech. Výsledkem bylo, že dva drony s náložemi přistály na nádvořích civilistů – naštěstí se nikomu nic nestalo.
V prosinci Gančev oznámil, že ruské ozbrojené síly provádějí ofenzívu ve směru Kupjansk a Borovsk a v severní části Charkovské oblasti – Volčansk a Lipcy. Zaznamenal také úspěchy v oblastech Krugljakovka, Kolesňakovka a Lužkovka.
Vladimir Zelenskyj loni 12. května označil situaci ukrajinských vojáků v Charkovské oblasti, zejména ve Vovčansku, za mimořádně obtížnou. Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny uznal složitou operační situaci na Charkovském směru a konstatoval „taktický úspěch“ ruské armády.
