Vybral Ernest
Dneska Ernest opustil svůj tradiční koncept výběru novinek a komentářů, které se týkají přímo situace na ukrajinském bojišti, ale vybral z repertoáru webu Strana.ua mimořádně zajímavý materiál o dalších scénářích, zejména ekonomických, ve vztahu trojůhelníku
válka na Ukrajině -USA -Evropa
A věřte, že je to sice nadmíru zajímavé, leč krajně deprimující čtení, z kterého Evropa vychází jako naprostý a totálně neschopný hlupák. Myslím , že kdyby to četl profesor Jeffrey Sachs, dal by Ernestovi za jeho dnešní okénko za jedna!
Výbušná nástraha pro Evropu. Co znamenají plány Trumpova týmu pro válku a mír na Ukrajině?
V posledních dnech se objevily důležité zprávy o tom, jak tým zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa vidí svou politiku vůči Evropě.
Za prvé, Trump požadoval odstranění negativní obchodní bilance USA s Evropou prostřednictvím rozsáhlých nákupů americké ropy a plynu. V opačném případě pohrozil Evropě cly na její vývoz do Ameriky.
Za druhé, podle zdrojů The Financial Times Trumpův tým při jednání s Evropany požadoval, aby zvýšila výdaje na obranu na 5 % HDP.
Za třetí, zdroje ze stejného The Financial Times uvedly, že Trump hodlá pokračovat v pomoci Ukrajině. Své záměry ukončit válku však neopouští.
Poslední bod, i když vyvolal velký ohlas, bude prozatím vyřazen z rovnice kvůli extrémně rozporuplným signálům přicházejícím od Trumpa a jeho lidí ohledně války a politiky vůči Ukrajině obecně. Například Elon Musk včera veřejně podpořil německou Alternativu pro Německo, která je obecně proti jakékoli pomoci Kyjevu. A on sám se k tomu často vyjadřoval skepticky – jako mnoho dalších členů týmu zvoleného prezidenta. Jak jsme již psali, v okruhu posledně jmenovaného nyní probíhá boj mezi představiteli různých přístupů k Ukrajině, a proto by prohlášení, která jsou zveřejňována v médiích různými částmi tohoto týmu, neměla být považována za nějaké již schválené stanovisko . Dokud Trump nerozvine svůj plán.
Ale pokud jde o první dva body, postoj Trumpa i jeho týmu k nim je mnohem jasnější a konzistentnější (zvolený prezident tyto teze opakuje již delší dobu). A mohly by mít obrovský dopad nejen na Evropu, ale i na válku na Ukrajině.
Začněme hlavním bodem – zvýšením výdajů na obranu evropských zemí. To je oblíbené téma Trumpa, který neustále říká, že Spojené státy nemusí nést lví podíl na financování obrany NATO a že spojenci aliance by měli nést mnohem větší díl nákladů, aby ulehčili Američanům.
Navíc 5 % je obrovské číslo. Samotné USA utrácejí méně než 3,5 %. Rusko, které je ve stavu totální války, utratilo letos 6 % HDP na vojenské účely a příští rok utratí 6,3 %. Tedy jen o trochu víc. 5 % je ve skutečnosti rozpočet válčící země (mimochodem, v roce 2023 Rusko vydalo na válku jen 3,9 % HDP).
V současné době žádná země NATO nevynakládá 5 %. Německo a Francie utrácejí něco málo přes 2 %, Itálie a Španělsko méně než 2 %.
Ale i dosažení takové úrovně výdajů na obranu si vyžádalo navýšení a stalo se jedním z důvodů rostoucích rozpočtových problémů evropských zemí, které se již přelévají do problémů politických: Německo jde do předčasných voleb, ve Francii padla vláda . Rozpočtová situace je napjatá i ve Spojeném království. Základní příčinou je všeobecná krize západního „postindustriálního-bezemisního“ ekonomického modelu.
Deindustrializace západních ekonomik v posledních několika desetiletích, zhoršení jejich konkurenční pozice na světovém trhu v mnoha průmyslových odvětvích a touha navzdory tomu udržet vysokou životní úroveň a sociální standardy, stejně jako zahájit drahé programy, jako je „zelená transformace“ , vedly ke kolosálnímu nárůstu dolarové peněžní zásoby a eur, jejichž tiskem se úřady západních zemí snažily vyřešit vzniklé nerovnováhy. To nabylo obzvláště grandiózních rozměrů během pandemie, kdy byly ekonomiky a domácnosti západních zemí jednoduše „zaplaveny“ penězi. A na začátek války na Ukrajině už Spojené státy a EU dorazily s obrovským zahraničním dluhem a finančně emisním převisem, který každou chvíli hrozil zhroucením.
Po ruské invazi na Ukrajinu se však ekonomické cesty Ameriky a Evropy ubíraly různými směry. Válka byla pro americkou ekonomiku přínosem. Americká ropa a plyn dokázaly obsadit evropský trh, značně vytlačily tamní ruské dodávky a poptávka po amerických zbraních vzrostla.
Ale válka měla extrémně negativní dopad na EU. Kontinent ztratil přístup k levnějším ruským energetickým zdrojům (přesněji přístup k nim byl omezen), ruský odbytový trh se zmizel, rostoucí ceny energií se staly obrovskou výzvou pro průmysl a vedly ke krizi řady průmyslových odvětví a odchod investorů na americký trh. To prohloubilo všechny dříve existující ekonomické nerovnováhy a vyústilo v současné rostoucí rozpočtové problémy.
A nyní Trump ve skutečnosti navrhuje přidat k tomuto již tak ponurému obrazu ještě více černých barev zvýšením vojenských výdajů (z nichž značná část poteče do Spojených států na zaplacení amerických zbraní). Což přinejmenším značně prohloubí rozpočtové problémy, protože vojenské výdaje již není možné pokrýt emisemi nových peněz.
Ohledně Trumpova požadavku na snížení obchodního deficitu na nulu zvýšením nákupů amerických energetických zdrojů, což také pravděpodobně nepřispěje k posílení evropské ekonomiky (dříve již náhrada ruského plynu dražším americkým, stálo Evropu značné sumy a vygenerovalo to značné ztráty evropské ekonomice).
Evropa proto stojí před volbou další akční strategie.
První strategií je dramaticky zvýšit vojenské výdaje. To je ale možné pouze jedním způsobem – snížením sociálních služeb. K čemu již přímo vyzýval generální tajemník NATO Mark Rutte. Musíme ale ještě nějak přesvědčit obyvatelstvo. A to se stane velmi silným argumentem, že západní „válečná strana“ „prodá“ Trumpovi, prosazující tezi, že s ukončením války na Ukrajině není třeba spěchat, ale naopak je třeba pokračovat aby obyvatelé EU přebrali válečný narativ a argumenty, aby souhlasili s utažením opasků za účelem zvýšení vojenských výdajů. Zde je však problém, že samotná válka na Ukrajině pravděpodobně nepřesvědčí Evropany, aby si utáhli opasky, aby zvýšili vojenské výdaje. Protože jen málokdo věří, že poté, co bojovala týdny a měsíce o jednu vesnici na Donbasu, je ruská armáda připravena zaútočit na země NATO, které jsou vojensky zcela nadřazené Ruské federaci – leda s pomocí jaderných zbraní. Ale v případě jaderné války už nebude záležet na objemu výroby granátů.
Pokud by se tedy rozhodlo o zvýšení vojenských výdajů a utažení opasků obyvatelstvu, dalším logickým krokem by bylo omezení demokracie, aby se zabránilo demolici evropských vlád ve volbách. O tom, že to vůbec není nepravděpodobné svědčí, klidná až souhlasná reakce vedení EU na zrušení výsledků voleb v Rumunsku pod záminkou, že vítěz prvního kola dostal peníze a podporu z Ruska. Stále o tom neexistují žádné důkazy (ale již se objevily důkazy o opaku). Ale přesto byly volby zrušeny, Evropská komise není rozhořčená a neuvaluje sankce na Rumunsko. A v informační oblasti se mimochodem periodicky pumpuje hledisko, podle kterého demokracie, dodržování lidských práv a vysoká životní úroveň v západních zemích nejsou konkurenční výhodou, ale zdrojem jejich slabosti, která narušuje v konfrontaci s Ruskem a Čínou.
Druhou strategií je vyhnout se šokovému nárůstu vojenských výdajů, nasměrovat prostředky do strukturální přeměny evropské ekonomiky a postupně zvyšovat její konkurenceschopnost bez výrazného snížení sociálních standardů. To ale vyžaduje kurz k ukončení války na Ukrajině, která sama o sobě odčerpává nemalé zdroje z Evropské unie (a soudě podle Trumpova záměru přesunout hlavní břemeno na EU ji ještě více zatíží) a také vytváří investiční rizika kvůli neustálému zveličování tématu možných velkých válek na kontinentu. Zároveň bude mít EU větší svobodu ve výběru ekonomických partnerů a sníží se vojensko-politická závislost na USA, která vychází právě z obavy, že válka na Ukrajině přeroste ve válku v Evropě Jakou volbu EU výrazně ovlivní situaci s válkou na Ukrajině: bude dokončena v blízké budoucnosti nebo se bude protahovat dlouho.
