https://www.strana.today/news/485655-itohi-1189-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1189. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Ruské jednotky postoupily v oblasti Kotljarovky (poblíž hranic Dněpropetrovské oblasti), a také v Kamence (na pravém břehu řeky Oskol, na severu Charkovské oblasti).
Vyplývá to z mapy Deep State.
Ruské ministerstvo obrany oficiálně oznámilo dobytí Staroj Nikolajevky v konstantinovském směru.
O její ztrátě včera informoval ukrajinský vojenský důstojník Muchnoj a také vojenští experti Konstantin Mašovec a Julian Röpke. Na mapě Deep State je stále zobrazena v šedé zóně.
Ztráta Staroj Nikolajevky bude znamenat, že oblast držená ukrajinskými ozbrojenými silami jižně od Konstantinovky byla fakticky zcela dobyta.
Ukrajinský voják „Muchnoj“ potvrzuje ztrátu Lokňi a Bělovodů v Sumské oblasti.
Ruské ministerstvo obrany již dříve oznámilo jejich obsazení. Ukrajinské úřady hlásily boje v blízkosti těchto osad.
Podle Muchnoje se Rusové nyní pokusí postoupit dále na jih – z Belovod do Jablonovky a z Lokňi do Junakovky.
Merz a dálkové osřelování
Včera nadělala velký rozruch slova německého kancléře Merze – že Německo již neomezuje sortiment zbraní dodávaných Kyjevu.
Merze citovala všechna přední světová média a jeho výrok kritizoval i Kreml. Rusko dokonce požádalo o schůzku v OSN a obvinilo „řadu evropských států“ ze snahy „bránit mírovému řešení ukrajinské krize“. Schůze by mohla být naplánována na 30. května.
Brzy se však ukázalo, jak Strana včera předpokládala, že Merz neřekl nic nového. Sám kancléř to připustil, čímž se v podstatě distancoval od „senzace“.
„Popsal jsem, co se stalo před několika měsíci,“ řekl Merz.
To znamená, že kancléř připomněl Bidenovo rozhodnutí z listopadu 2024, kdy povolil dodání verze systému ATACMS s dlouhým doletem a jeho údery na ruské území (v té době to Londýn a Paříž učinily synchronizovaně se Spojenými státy). Je pravda, že včera tento bod nevysvětlil, což ve skutečnosti vedlo ke skandálu. Německý lídr navíc včera s největší pravděpodobností záměrně vynechal detaily, pravděpodobně se ujal Macronovy taktiky „strategické nejednoznačnosti“ – pronesl prohlášení, která umožňují velmi odlišné interpretace. Nakonec ale byly vyvráceny (stejně tak Macron loni prohlásil svůj záměr zavést vojska na Ukrajinu, ale nakonec nikdy nikde nic nerealizoval a francouzští představitelé pravidelně vysvětlovali, že „Macron to tak nemyslel“).
V návaznosti na Merzovo prohlášení se objevily zvěsti, že Německo se chystá přesunout rakety Taurus do Kyjeva. Ale jak se dozvěděl deník Bild, ani během nadcházející návštěvy ukrajinského prezidenta v Berlíně takové rozhodnutí učiněno nebude. Vicekancléř Klingbeil dvakrát potvrdil, že moratorium na dodávky nebylo zrušeno.
Zároveň ukrajinská média na pozadí Merzových slov začala psát o tom, že Trump „vážně zvažuje“ možnost zrušení všech omezení, která Biden uvalil na vojenské akce Ukrajiny. S odvoláním na své zdroje o tom informoval ukrajinský deník Kyiv Post.
„Všechna dříve zavedená omezení – ať už byla uvolněna, či nikoli – jsou v současné době přezkoumávána, protože prezident [Trump] se domnívá, že současný status quo neslouží našemu společnému zájmu, kterým je přivést Rusko k jednacímu stolu,“ uvedl zdroj.
Publikace píše, že se jedná o údery dlouhého doletu na ruské území. Podle něj budou „trest“ Ruska a podporu Ukrajiny projednávat Američané s Němci tento týden ve Washingtonu.
Zároveň není zcela jasné, o jakých omezeních se diskutuje.
Jak již bylo zmíněno výše, Biden loni na podzim zrušil omezení týkající se útoků raketami ATACMS dlouhého doletu. Kromě toho podle New York Times Američané pravidelně dodávali ukrajinským ozbrojeným silám zpravodajské informace pro údery hluboko na ruské území. Pravda, dlouho se neobjevily žádné zprávy o úderech systémů ATACMS na Rusko. Důvodem ale může být to, že Kyjevu tyto rakety došly. Zejména o tom psala západní média již v polovině března. A Spojené státy za Trumpa neschválily žádné nové dodávky zbraní.
To znamená, že v tuto chvíli nejsou potvrzeny informace o jakýchkoli změnách v oblasti „úderů na dlouhé vzdálenosti“.
Je ale možné, že Merzova prohlášení a informace v Kyiv Post jsou součástí jedné obecné informační kampaně, zjevně zaměřené na jedné straně na demonstraci „rozhodné připravenosti“ západních partnerů a na straně druhé na psychologický tlak na Rusko. Moskva však již tato prohlášení využívá ve svůj prospěch a tvrdí, že se jimi „Evropané snaží narušit proces vyjednávání“.
Kdy a kde se budou jednání konat?
Ukrajina již Spojeným státům sdělila své názory na novou schůzku s Ruskem, uvedl dnes Trumpův zvláštní vyslanec Keith Kellogg. Nyní očekávají podobný dokument od Ruské federace.
Moskva dnes oznámila, že stále připravuje návrh memoranda, které nastíní plán pro ukončení války. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová poznamenala, že tam budou uvedeny lhůty pro mírové urovnání.
Kellogg nevysvětlil, který dokument Ukrajina předala. Připomeňme, že v Istanbulu se strany dohodly, že si do příští schůzky vymění návrhy na příměří. Poté však po Trumpově telefonátu Putinovi vyšlo najevo, že každá ze stran má připravit širší dokument – memorandum, které by stanovilo základní podmínky pro ukončení války, v jehož rámci by probíhala další jednání.
Kyjev proto s největší pravděpodobností zaslal vlastní verzi takového memoranda. Navíc, jak vidíme, dokument byl nejprve zaslán do Spojených států. Nebylo oznámeno, zda Rusko udělá totéž, ale soudě dle Kelloggových slov Američané plánují nejprve obdržet oba dokumenty, poté se je pokusí sblížit a až pak jít na schůzku. Fungují tedy jako prostředníci.
V této souvislosti Trumpův zástupce zmínil Ženevu jako jedno z možných míst pro nová jednání, a také setkání Zelenského, Putina a Trumpa.
„Jakmile tohle všechno dáme dohromady, bude další schůzka, myslíme si, že by mohla být v Ženevě. Rádi bychom ji měli ve Vatikánu, ale Rusové tam nechtějí jet. Ženeva by tedy mohla být další zastávkou, kde se všichni tři hlavní vůdci – Putin, prezident Zelenskyj a prezident Trump – setkají, aby se dohodli,“ řekl Kellogg.
Moskva se k ženevskému nápadu zatím nevyjádřila. Ale Rusko už nedávno řeklo a dnes to Lavrov zopakoval, že Moskva je připravena se setkat v Istanbulu.
Je třeba také poznamenat, že Švýcarsko ratifikovalo Římský statut, a proto bude povinno vyhovět rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu o zatčení Putina, pokud dorazí. Putinův souhlas s letem do Ženevy je proto v tuto chvíli nepravděpodobný.
Místo setkání je však jednoznačně řešitelnou otázkou, pokud se strany dohodnou na memorandu. Což v současnosti vypadá jako extrémně vágní vyhlídka vzhledem k rozporu mezi postoji Kyjeva a Moskvy. Ukrajina, jak si připomínáme, je obecně připravena zmrazit válku na frontové linii, ale bez jakýchkoli dalších podmínek, které Moskva předkládá. Ruská federace však požaduje mnoho věcí: zastavení dodávek západních zbraní, stažení vojsk ze čtyř regionů, zrušení zákonů namířených proti ruskému jazyku a ukrajinské pravoslavné církvi, snížení počtu ukrajinských ozbrojených sil a tak dále. A zatím neexistuje žádný důkaz o tom, že by někdo ustoupil od svých pozic.
Trump jasně vidí příměří jako praktický důsledek dohodnutého memoranda – aby mohl vyhlásit své první hmatatelné „vítězství“ na Ukrajině. Aby toho ale dosáhl, bude muset přesvědčit jednu ze stran, aby buď ustoupila od svých požadavků, nebo souhlasila s podmínkami, které jsou pro ni samu zjevně nepřijatelné.
Je třeba poznamenat, že americká administrativa již v poslední době podnikla podobné pokusy. Média zveřejnila „Trumpov plán“, který vypadal jako jasný kompromis mezi postoji Kyjeva a Moskvy. Ale nejprve to torpédoval Kyjev a Evropané a také to, zjevně, bez většího nadšení přijala Moskva, která jako „tučné“ bonusy obdržela pouze uznání Krymu Washingtonem a zrušení amerických sankcí, stejně jako washingtonský slib zablokovat vstup Ukrajiny do NATO. Zbývající požadavky Ruské federace však nebyly splněny. Jak je však známo, „Trumpův plán“ byl poté za účasti Ukrajiny a Evropanů revidován a formalizován do 22bodového plánu, který Putin dokonce odmítl zvážit. A zda například Washington stále uznává Krym za ruský, není známo.
Nyní jsou však potenciální kompromisní možnosti ještě obtížněji viditelné. Kyjev, někteří republikáni (včetně Kellogga) a Evropané nyní soustředí své úsilí jiným směrem – zintenzivnit tlak na Ruskou federaci a zapojit do toho Trumpa. Zároveň ho to povzbudilo k pokračování vojenské pomoci Ukrajině (nebo k jejímu navýšení).
Zatím není jasné, jaké rozhodnutí učiní sám Trump.
Wall Street Journal píše, že Trumpova administrativa váhá, zda na Rusko vyvinout tlak sankcemi, nebo z procesu odstoupit.
Publikace píše, že Trump „tento týden zvažuje sankce vůči Moskvě“, protože je stále více frustrovaný z pokračujících ruských útoků na Ukrajinu a pomalého tempa mírových rozhovorů.
Zdroje deníku zároveň poznamenaly, že Bílý dům může zcela ukončit jakoukoli účast na jednáních o Ukrajině.
„Trump je také unavený z mírových rozhovorů a zvažuje jejich úplné opuštění, pokud nejnovější snaha nebude fungovat. Není jasné, co se stane, pokud USA z mírového procesu odstoupí, a zda Trump bude i nadále poskytovat Ukrajině vojenskou podporu,“ píše publikace.
Americká administrativa prozatím důsledně podporuje odklon od tvrdého protiruského kurzu.
Financial Times tak píší, že se USA nepodařilo přesvědčit, aby byl snížen cenový strop ruské ropy z 60 na 45 dolarů za barel. A německá média píší, že jednání mezi USA a Evropou o boji proti obcházení sankcí ze strany Ruska selhala – s Američany v této otázce neexistují žádné „společné linie“.
„Někteří experti se domnívají, že Trump by dal přednost co nejrychlejšímu obnovení spolupráce s Ruskem,“ uvádí článek Süddeutsche Zeitung.
Je také známo, že Spojené státy blokují tvrdá prohlášení zemí G7 ohledně války na Ukrajině. A NATO zvažuje, zda pozve na svůj summit Zelenského, z obavy z Trumpova podráždění.
Útoky na zaměstnance TCC
Na Ukrajině se častěji vyskytují případy útoků na zaměstnance TCC, což již vyvolalo reakci velení ukrajinských ozbrojených sil.
25. května došlo v Kremenčugu k incidentu, do kterého byli zapojeni vojáci a místní obyvatelé. Podle místní veřejnosti konflikt začal poté, co zástupci TCC srazili cyklistu. Poté na místo incidentu doběhli mladí lidé, došlo k potyčce, během níž byli zaměstnanci TCC nuceni utéct a útočníci se pokusili poškodit jejich služební vozidlo.
Poltavský oblastní vojenský registrační a náborový úřad potvrdil útok skupiny sedmi osob na dva zaměstnance TCC. Podle oddělení útočníci použili pepřový sprej a nesmrtící zbraň a také poškodili auto kladivem. Dva z útočníků byli zatčeni a vzati do vazby. Pátrání po zbytku pokračuje. Oficiální zpráva z vojenské evidenční a odvodní kanceláře se o zraněném cyklistovi nezmiňuje.
Hned následující den, 26. května, se v Čerkasách odehrála podobná událost.
Během výjezdních akcí TCC v jedné z obytných zón došlo ke konfliktu mezi jejími zástupci a místními obyvateli. Podle policie se tři muži a jedna žena poprali s vojáky, kteří po odporu z místa činu ustoupili.
Všichni čtyři civilisté byli později zatčeni a hrozí jim až pět let vězení. Podle policistů to byli civilisté, kdo konflikt vyprovokoval.
Na pozadí těchto událostí vydaly ukrajinské pozemní síly oficiální prohlášení, v němž upozornily na nárůst případů odporu vůči aktivitám TCC.
„V poslední době se na internetu a sociálních sítích výrazně zvýšil počet videí, která zaznamenávají úmyslné maření činnosti vojenského personálu TCC a SP, a někteří občané otevřeně nabádají ostatní k takovým akcím,“ uvádí se ve zprávě.
Zároveň se velení pozemních sil téměř nikdy nevyjadřuje k incidentům opačného řádu – kdy vojenští komisaři bili civilisty. Také se téměř nic neví o tom, že by zaměstnanci TCC, kteří se tímto provinili, byli trestně stíháni. Tento přístup jistě jen vyhrocuje situaci ve společnosti, což vede, a ne poprvé, k násilné konfrontaci mezi obyvatelstvem a vojenskými komisaři.
Navíc, jak vidíme, tento proces je na vzestupu. Je možné, že to bylo způsobeno mimo jiné nenaplněným očekáváním rychlého příměří. Válka se prodlužuje a část populace pociťuje rostoucí únavu a podráždění z probíhající mobilizace sil.
Zároveň, pokud se v blízké budoucnosti nepodaří dohodnout příměří, budou úřady nuceny nejen pokračovat v praxi „busifikace“ (násilné mobilizace – poz.překladatele) a navíc ji stále více zpřísňovat, ale také přijímat globálnější rozhodnutí – například snížit tempo mobilizace.
A to zase dále posílí negativní trendy ve vztahu k válce, k mobilizaci a obecně k politice úřadů.
Americko-evropská jednání o boji proti obcházení sankcí ze strany Ruska selhala.
Uvádí se to v interní zprávě německého ministerstva zahraničí, kterou získal list Süddeutsche Zeitung.
Podle důvěrného dokumentu předseda sankčního výboru EU David O’Sullivan litoval „úplného zhroucení transatlantické koordinace v oblasti obcházení sankcí“.
Takže už neexistují žádné „společné linie“. Spolupráce mezi zeměmi G7 v tomto ohledu také „ztratila na obrátkách“.
Jak se Evropané a Američané hodlají za těchto okolností dohodnout na dodatečném balíčku sankcí, zůstává záhadou, píší noviny.
Generální tajemník NATO Mark Rutte se obává, že červnový summit Severoatlantické aliance bude narušen kvůli konfliktu mezi šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Píše o tom deník New York Times s odvoláním na své zdroje.
Publikace uvádí, že Rutte si přeje, aby summit v Nizozemsku, který se bude konat 24. a 25. června, byl „krátký a věcný“ a aby se předešlo „otevřenému nesouhlasu ohledně Ukrajiny, který poznamenal schůzku před dvěma lety“, kdy se Ukrajina a její spojenci snažili zajistit si přístupové záruky.
„Dvě věci by však mohly nadcházející událost zkomplikovat: prezident Trump, jehož účast se očekává, se neshoduje se spojenci ohledně budoucnosti Ukrajiny. A samotná Ukrajina usiluje o vstup do NATO, což je výsledek, kterému Trump odporuje,“ píše NYT.
Formát Zelenského účasti a to, zda bude pozván na hlavní večeři u příležitosti zahájení, však stále není jasné.
Zároveň představitelé Bílého domu varovali své evropské protějšky, že snížení počtu amerických vojáků v Evropě je nevyhnutelné. I toto bude důležité téma diskuse.
Úředníci uvádějí, že letošní komuniké bude krátké a výstižné. Stále je ve vývoji.
Plán na vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu je mrtvý, protože je nemožný bez podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa a on není připraven ji poskytnout.
Píše o tom britský deník Financial Times s odvoláním na anonymního evropského úředníka.
Jiný zdroj FT, francouzský diplomat, to však popřel a uvedl, že diskuse o iniciativě probíhá „obvyklým tempem“.
Je pravda, že někteří západní partneři Kyjeva k této myšlence ochladli. Podle FT hlavní iniciátoři mírové mise, Francie a Spojené království, ji nadále podporují, zatímco Německo a další země jsou již „skeptičtější“, protože USA žádnou podporu neslíbily.
„Starmer a Macron nadále podporují návrh na vyslání vojsk, aby se Evropa i nadále účastnila rozhovorů o příměří a posílila se ukrajinská morálka, a také aby demonstrovali svou oddanost Trumpovi,“ píše FT.
Západní země „jsou stále více rozděleny v názoru na to, kolik vojenské podpory by mělo být Ukrajině po válce poskytnuto“.
Západní média v poslední době často psala o problémech s realizací mírové iniciativy, například o malém počtu vojáků, které mohou země vyslat na Ukrajinu.
Moskva mezitím opakovaně vyjádřila svůj kategorický nesouhlas s nasazením mírových sil.
https://www.strana.today/news/485648-minoborony-rf-nazvalo-tseli-udarov-20-26-maja.html
Rusko tvrdí, že při masivních útocích po 20. květnu zasáhlo podniky vojensko-průmyslového komplexu a vojenská stanoviště
https://www.strana.today/news/485649-v-evrosojuze-sozdali-prohrammu-safe.html
Rada Evropské unie přijala usnesení, kterým se zavádí nový nástroj – „Bezpečnostní akce pro Evropu“ (SAFE). Bude podporovat ty členské státy, které chtějí investovat do obranné průmyslové výroby, prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek.
Toto je uvedeno na webových stránkách rady.
Program SAFE bude financovat naléhavé a rozsáhlé investice do evropské obranné technologie a průmyslové základny s cílem zvýšit výrobní kapacitu, zajistit dostupnost obranných schopností a odstranit nedostatky ve schopnostech, a v konečném důsledku posílit celkovou obrannou připravenost EU.
Program SAFE navíc umožní EU nadále podporovat Ukrajinu a Ukrajině účastnit se zadávání veřejných zakázek a prodávat své produkty evropským zemím. Zejména se plánuje nákup munice a raket, systémů protivzdušné a protiraketové obrany, dronů, včetně námořních, a prostředků elektronického boje.
Navíc by cena komponentů z Ukrajiny neměla překročit 35 % odhadované ceny konečného produktu.
„Prostřednictvím programu SAFE zpřístupní EU až 150 miliard eur, které budou na požádání a na základě národních plánů vyplaceny zainteresovaným členským státům. Platby budou provedeny formou dlouhodobých úvěrů za konkurenceschopné sazby,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Nedávno vyšlo najevo, že Vladimir Zelenskyj již schválil prodej ukrajinských zbraní. Ukrajina proto může brzy začít vyvážet své zbraně, které nejsou zákonem zakázány, ale ve skutečnosti k tomu výrobci nedostali povolení.
Na začátku jara bylo jedním z hlavních témat v Evropě znovuvyzbrojení a zbavení se vojenské závislosti na Spojených státech. Zkoumali jsme, jak je to proveditelné.
https://www.strana.today/news/485645-rf-khochet-podkljuchit-zaes-k-svoej-enerhosisteme.html
