Nejvyšší rada dnes hlasovala pro prodloužení stanného práva a mobilizace o dalších 90 dní – do 2. srpna 2026.
Mezitím ruská armáda postoupila u Pokrovska a Mirnohradu, informuje Deep State. Rovněž obklíčení u Svitle, severně od Mirnohradu se stahuje. Pro připomenutí, ukrajinské jednotky požadují, aby se jejich velení odtud stáhlo, aby se vyhnulo obklíčení.
Pokračuje skandál s hladem na pozicích ukrajinských ozbrojených sil. Jde o systémový problém, nikoli o ojedinělý incident, uvedla poslankyně Bezuglaja v komentáři k nedávnému medializovanému příběhu vyčerpaných vojáků 14. brigády.
Bezuglaja znovu zveřejnila zprávu od Ljubov Lebedjukové, která zveřejnila fotografii svého manžela, vojáka. Píše, že mnoho manželek a příbuzných hlásilo vyhladovění a vyčerpání vojáků.
„To je ostuda! A fakt, že podobné příspěvky teď píší i další manželky, matky, sestry a dcery. Můj manžel je dobrovolník; 25. února 2022 se dostavil na vojenskou evidenci a odvodní úřad. Neomezená doba setrvání na pozicích (bez spojení, jídla a vody). Stáhněte vojáky 108. brigády obrany, kteří jsou ponecháni na svých pozicích,“ napsal Lebedyuková.
V návaznosti na to ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo nedostatek potravin pro vojáky v několika brigádách.
„Případy nedostatečného zásobování odlehlých pozic 30. samostatné mechanizované brigády, 128. samostatné útočné brigády a 108. brigády obrany by se neměly stát systémovými. Ministerstvo obrany na tomto problému spolupracuje s generálním štábem,“ uvádí se v prohlášení.
Vrchní velitel Syrsky nařídil velitelům skupin a sborů, aby do 20. května ověřili zásobování vojáků na kontaktní linii. „Zkreslené zprávy o bojové situaci budou mít přímé negativní důsledky pro velitele,“ uvedlo ministerstvo obrany.
Současně ukrajinské ozbrojené síly budují souvislou obrannou linii od Kyjevské nádrže po Sumy, uvedl Vasyl Sirotenko, náčelník ženijních vojsk Velitelství sil podpory ukrajinských ozbrojených sil.
„Na co nejrychlejší vybudování této linie je vyčleněno značné množství pracovních sil a zdrojů. Aby se předešlo překvapením a zabránilo se nepříteli v ohrožení naší země z tohoto směru,“ uvedl Sirotenko.
Je třeba poznamenat, že tato obranná linie pokrývá Černihiv, většinu Černihivské oblasti a polovinu Sumské oblasti.
Ohledně ostřelování. Dnes v noci a ráno došlo k úderům na Konotop v Sumské oblasti, kde došlo k výpadku proudu, a na Krivý Rog, kde byl napaden závod ArcelorMittal. Jeden člověk byl zabit a osm zraněno.
Během dne Rusové útočili na Kyjev pomocí dronů. V Lukjanivce narazil dron na střechu nedokončené budovy a způsobil požár. Padající trosky bezpilotního letounu způsobily srážku dvou vozidel. V Solomenském okrese dopadly trosky na hřbitov.
Naváděné bezpilotní letouny typu „Šahed“ létají hlouběji do ukrajinského týlu, informuje poradce ministra obrany Serhij Beskrestnov (známý také jako Flash). Nyní mohou létat do Kyjeva ze severu, do Poltavy ze západu a do Dněpru, Krivého Rohu, Odesy a Mykolajiva z jihu.
Bezpilotní letouny jsou řízeny pomocí MESH modemů, které jim umožňují tvořit řetězec dronů s rádiovými modemy, které přenášejí informace ve vzduchu. A z Ruska jsou řízeny speciálními anténami s dlouhým dosahem.
„Komunikace s dronem může být udržována na vzdálenost až 220 km. Aby však byla komunikace navázána, musí být dron velmi vysoko, jinak zakřivení Země zabrání navázání komunikačního kanálu,“ vysvětluje Flash.
Ukrajina večer znovu zaútočila na ropnou rafinerii v Tuapse, kterou v poslední době dvakrát bombardovala. Ve městě opět zuří velký požár, obyvatelé okolních budov jsou evakuováni a explodují ropné nádrže. Ulicemi proudí hořící palivo.
Mezitím Ukrajina způsobuje Rusku většinu škod drony a to i přes tvrzení o vývoji raketového programu.
Ukrajinská raketa Flamingo má podle ukrajinské průmyslové publikace „Oboronka“ s odvoláním na analytiky OSINT pouze dva ověřené zásahy z 23 pokusů.
Veřejné zdroje uvádějí šest ověřených útoků ukrajinskými raketami FP-5 Flamingo. Na video bylo zachyceno celkem 23 odpálených raket. Analytici odhadují, že šest z nich dosáhlo cíle, ale pouze dvě zasáhly zamýšlený cíl. Další zásah zůstává sporný.
První potvrzené použití se uskutečnilo 31. srpna 2025 proti základně FSB v Armjansku na Krymu. Z nejméně tří vypálených raket jedna dosáhla cíle, ale minula ho a spadla do vody poblíž základny.
První zaznamenaný zásah se odehrál 12. února letošního roku, kdy zasáhl arzenál GRAU v Kotlubanu, více než 500 km od frontové linie. Ze šesti raket jedna uspěla, ale zasáhla bunkr o rozloze 1 200 metrů čtverečních. Munice následně explodovala a bunkr zničila.
Útok na závod Votkinska, který vyrábí balistické rakety a motory Iskander, je považován za nejúspěšnější. Jedna ze tří raket zasáhla dílnu č. 22.
V jiných případech byly rakety buď sestřeleny, nebo dopadly blízko svých cílů. K tomu došlo během útoku na tepelnou elektrárnu v Orlu, zkušební polygon Kapustin Jar a závod Promsintez v Čapajevsku.
Obranný průmysl dochází k závěru, že FP-5 Flamingo zůstává spíše experimentální než stabilní zbraní. Připomínají také, že samotná společnost Fire Point uznala problémy s přesností. Dříve se uvádělo, že Ukrajina ztratila výrobu zaměřovacích systémů, prohlásil šéf prezidentské administrativy Budanov.
Chce válku.“ Co Trump řekl Charlesovi o Putinovi
Dnes se objevila zajímavá informace, která by mohla být relevantní k aktuálně diskutovanému tématu války mezi Ruskem a Evropou.
Trump řekl britskému králi Karlu III., který je na návštěvě Spojených států, že Putin „chce válku“ a že by mohl „zničit celou populaci“. Alespoň tak jeho slova interpretovali odečítači ze rtů, uvádí New York Post.
Podle jejich analýzy se Trump při setkání s králem v Bílém domě zmínil o nedávném pokusu o atentát na něj a o svém rozhovoru s ruským prezidentem.
„Tahle střelba. Není dobrá. Nebyl jsem připravený, ale teď už ano,“ řekl Trump. „Raději bych tu dlouho nestál. Mám pocit, že sem nepatřím,“ zavtipkoval Charles v reakci.
„Právě teď mluvím s Putinem. On chce válku,“ prohlásil Trump. Karel se pokusil změnit téma: „To si probereme později.“ Trump ale pokračoval: „Mám pocit… když udělá, co řekl, vyhladí všechno obyvatelstvo. Karel se pokusil změnit téma: O tom Příště.
Připomeňme, že v informačním prostoru se v současné době diskutuje o tématu možné války Ruské federace s Evropou, jakož i o možném použití jaderných zbraní ze strany Ruska.
A Trumpova slova (pokud je skutečně pronesl) lze vyložit jako pokus sdělit Evropanům, jak vážná je pro ně situace, pokud neupraví svůj postoj k válce na Ukrajině a nepřipojí se k tlaku na Kyjev s cílem splnit dohody z Anchorage – stažení vojsk z Donbasu a podobně.
Zatím se však jedná pouze o domněnky založené na závěrech odborníků na odezírání ze rtů.
Je však docela možné, že dialog mezi Trumpem a Putinem pokračuje a americký prezident varuje Evropany před hroznými důsledky, pokud Evropa bude pokračovat ve své současné politice.
Konflikt mezi Ukrajinou a Izraelem
Ukrajina a Izrael jsou na pokraji diplomatického konfliktu kvůli obilí.
Kyjev tvrdil, že Tel Aviv kupuje obilí vyvážené Ruskem z okupovaných ukrajinských území. Jedna loď již byla v Izraeli vyložena a druhá se nyní blíží k přístavu Haifa, a to i přes protesty Ukrajiny.
„Tuto novou loď sledujeme a nebudeme ji ignorovat. Pokud jí bude dovoleno zakotvit a vyložit, bude to mít důsledky, zejména pro naše bilaterální vztahy. Vyhrazujeme si právo uplatnit celou řadu diplomatických a mezinárodněprávních opatření,“ řekl ukrajinský diplomat agentuře Axios.
Podle něj Izrael „ignoroval“ ukrajinské námitky a to „vypadá dá jako facka“.
Ukrajina si poté předvolala izraelského velvyslance, uvedl v Chalífě ministr zahraničí Sybiga. Dodal, že Kyjev nechápe nedostatečnou reakci Izraele na první incident, kdy byla v přístavu Haifa vyložena loď s obilím. Nyní tam dorazila další taková loď. Ukrajina varovala před „důsledky“, pokud náklad přijme, a předala velvyslanci Michailovi Brodskému protestní nótu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí také oznámilo, že Izrael nekoupil dvě, ale několik zásilek obilí.
Zelenskyj se poté připojil ke kritice Izraele a oznámil zavedení sankcí kvůli zásilkám obilí.
„Ve všech normálních zemích je získávání kradeného zboží činem, který s sebou nese právní odpovědnost. To se týká zejména obilí ukradeného Ruskem. Do izraelského přístavu dorazila další loď s takovým obilím a připravuje se k vykládce. To není a nemůže být čistý obchod. Izraelské úřady nemohou nevědět, jaké lodě a s jakým nákladem připlouvají do přístavů země,“ napsal prezident.
Dodal, že Ukrajina uvalí sankce na „těch, kteří toto obilí přímo přepravují, a na ty fyzické i právnické osoby, které se snaží z takového zločinného schématu profitovat.“
Izraelské ministerstvo zahraničí na tvrzení Ukrajiny ostře reagovalo. Podle šéfa ministerstva Ukrajina neposkytla důkazy o tom, že obilí přijíždějící do Izraele pochází z území okupovaných Ruskem.
„Diplomatické vztahy, zejména mezi spřátelenými státy, se nevedou na Twitteru ani v médiích. Obvinění nejsou důkazy. Důkazy na podporu obvinění stále nebyly poskytnuty. Předtím, než jste se obrátili na média a sociální sítě, jste ani nepodali žádost o právní pomoc,“ napsal Gideon Saar.
Dodal, že „záležitost bude přezkoumána“.
Negativní komentáře z Izraele však sílí. Předsedkyně Výboru pro práci a sociální věci Knesetu Woldigerová obvinila Kyjev z „nevděčnosti“.
„Pamatujete si, jak jsme pomáhali Ukrajině na začátku války? Postavili jsme nemocnice, poslali munici, helmy, systémy včasného varování a mnoho dalšího. A dnes Ukrajina hrozí uvalením sankcí na Izrael. To je ve zkratce nevděčnost,“ napsal izraelská poslankyně na sociálních sítích.
Co se děje kolem Íránu?
Írán navrhl USA nové urovnání: nejprve zaručit neútočení proti Íránu a Libanonu, poté otevřít Hormuzský průliv a odložit jaderná jednání na pozdější dobu, informuje Axios s odvoláním na zdroje.
Navrhuje se prodloužení příměří na delší dobu – pokud se strany okamžitě nedohodnou na konečném ukončení války.
Al Mayadeen dodává, že Írán navrhl třífázový vzorec pro jednání.
První fáze se zaměřuje na úplné ukončení války a záruky proti jejímu obnovení proti Íránu a Libanonu. Druhá fáze následuje, pokud je první fáze úspěšná – strany diskutují o správě Hormuzského průlivu. Teprve ve třetí fázi je Írán připraven jednat o jaderné dohodě.
Jinými slovy, jednání s Íránem v současné době uvízla na jedné klíčové otázce – americké námořní blokádě. Teherán požaduje její zrušení před jakýmikoli recipročními kroky a pokračováním dialogu. Trump však dříve prohlásil, že blokádu nezruší, dokud nebude dosaženo úplné dohody.
Z této patové situace existují tři možné cesty.
Zaprvé, Trump zruší blokádu výměnou za určité kroky ze strany Íránu, jako je otevření Hormuzského průlivu, po kterém budou jednání pokračovat, i když bez záruky úspěchu. Írán v podstatě z války vyjde vítězně, protože moc v Teheránu se nezměnila (spíše posílila), ropná pole zůstávají pod kontrolou země a země může bezpečně pokračovat ve vývozu ropy. Všichni její sousedé viděli íránskou páku (uzavření Hormuzského průlivu) a také to, že Amerika s tím nedokázala nic udělat, což nevyhnutelně ovlivní geopolitickou situaci v regionu. Teherán by navíc mohl pouze urychlit svůj jaderný program. Opakovaný útok na Írán bude pro USA stále obtížnější s blížícími se volbami do Kongresu v polovině volebního období.
Druhou možností je pokračovat v blokádě (ale bez obnovení nepřátelských akcí), dokud Írán nebude souhlasit s požadavky USA. Soudě dle úniků informací v amerických médiích tento názor sdílejí i někteří Trumpovi spojenci, kteří se domnívají, že Írán během jednoho nebo dvou měsíců vyčerpá své ropné zásoby a bude nucen zastavit produkci ropy a nedostatek exportu bude mít vážný dopad na íránský rozpočet. Proto podle jejich logiky Teherán dříve či později učiní ústupky. Navíc z blokády Hormuzského průlivu těží americký ropný a plynárenský byznys. Existuje zde však několik kontroverzních otázek. Zaprvé, existují protichůdné zprávy o tom, jak přísná je americká blokáda. Pravidelně se objevují zprávy, že některé íránské tankery stále vyvážejí ropu, takže je nereálné tlačit na íránské vedení k ústupkům prostřednictvím blokády. Zadruhé, pokud by Írán zažil rozpočtové potíže, Čína by mohla pomoci finanční podporou. Zatřetí, pokud by se íránský export ropy a rozpočet skutečně zhoršily, ústupky Trumpovi nejsou pro Teherán jedinou možností. Je možné, že by pak zaútočil na americké lodě blokující Hormuz. Vzhledem k tomu, že se přiblížily poměrně blízko k íránskému pobřeží, existuje šance, že by tyto údery způsobily značné škody na lodích a americké oběti.
Třetím scénářem je obnovení vojenských úderů, které podle zpráv médií někteří Trumpovi spojenci upřednostňují jako prostředek k vyvíjení tlaku na Teherán. To platí zejména vzhledem k tomu, že USA již během příměří nasadily na Blízký východ značné síly. Obnovení války upřednostňuje i Izrael, který si uvědomuje, že čím déle příměří trvá a čím blíže jsou volby do Kongresu, tím menší je pravděpodobnost, že Trump s obnovením války souhlasí. Tento scénář však vyvolává stejné problémy, které původně vedly Washington k ukončení nepřátelských akcí a vyhlášení příměří. Patří mezi ně nemožnost zničit Írán pouze leteckými údery, obrovské obtíže s provedením pozemní operace, rychlé vyčerpání zásob zbraní a mnoho dalších faktorů. Vzhledem k velmi vysokým sázkám v této hře pro USA (v podstatě jejich globální geopolitické prestiži, která by se mohla zhroutit, pokud by íránský konflikt nebyl úspěšný) však nelze vyloučit vojenský scénář.
https://strana.today/news/504604-kohda-ukraina-nachnet-poluchat-90-mlrd-evro-ot-es-minfin.html
Ministerstvo financí Ukrajiny zveřejnilo harmonogram pro přijetí pomoci Evropské unie ve výši 90 miliard eur.
Tisková služba ministerstva financí o tom informovala v reakci na žádost ukrajinského deníku Ukrinform.
Podle ministerstva se první platby v rámci balíčku evropské finanční pomoci Ukrajině v hodnotě 90 miliard eur na období 2026–2027 očekávají v květnu až červnu letošního roku.
Očekává se, že Ukrajina v letech 2026 a 2027 obdrží ročně 45 miliard eur.
Konkrétně v roce 2026:
16,7 miliardy eur bude vyčleněno na sociální rozpočtovou podporu;
28,3 miliardy eur na obranné potřeby.
Rozpočtová podpora je strukturována takto:
8,35 miliardy eur makrofinanční pomoc;
8,35 miliardy eur prostřednictvím Ukrajinské facility.
Zároveň webové stránky Evropské rady informovaly, že EU poskytuje Kyjevu tuto půjčku ve výši 90 miliard eur pod podmínkou dodržování právního státu. To zahrnuje protikorupční opatření, transparentnost vládních operací a odpovědnost za využívání finančních prostředků.
Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar přijal Zoltána Babíáka, starostu Beregova v Zakarpatské oblasti.
Magyar to po setkání oznámil na Facebooku a dodal, že pomoc Budapešti Maďarům v Zakarpatské oblasti bude pokračovat.
„Iniciuji symbolické setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Beregšasu (Beregovo – pozn. red.), městě s maďarskou většinou, začátkem června. Cílem setkání je řešit situaci Maďarů v Zakarpatské oblasti a jejich pokračující přítomnost ve vlasti,“ napsal politik.
„Nastal čas, aby Ukrajina ukončila více než desetiletí legislativních omezení a aby Maďaři v Zakarpatské oblasti obnovili všechna svá kulturní, jazyková, administrativní a vzdělávací práva a znovu se stali rovnocennými a respektovanými občany Ukrajiny… Pokud se tyto otázky podaří vyřešit, budeme jistě moci začít novou kapitolu v ukrajinsko-maďarských bilaterálních vztazích,“ dodal Magyar.
Zaměstnanci TCC uzavírají dálnici Odesa-Kyjev, aby zkontrolovali všechna vozidla.
Na telethonu o tom informoval poslanec Chersonské regionální rady Serhij Chlan.
Podle něj se při takových raziích vyskytují případy zneužití pravomoci a neprofesionálního chování.
„Prosím, ukažte mi váš odklad.“ Ukázal jsem odklad. Mám odklad, dokument, prodloužený dokument. „A na jakém základě máte odklad?“ Řekl jsem: „No, poslouchejte, do toho vám nic není, proč mám odklad. Máte dokument, můžete si ho přečíst,“ řekl o své osobní zkušenosti Chlan.
Po poznámce o mezích jeho pravomocí se zástupce TCC stal hrubým, dodal poslanec.
https://strana.today/news/504590-butjahina-peredali-belorusam-iz-polskoj-tjurmy.html
Polsko místo vydání Ukrajině předalo Bělorusku Alexandra Buťagina, ruského archeologa a vedoucího archeologického sektoru severního Černomoří v Oddělení klasických památek Ermitáže.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski to oznámil novinářům.
Podle Sikorského byl vědec spolu s manželkou ruského vojáka vyměněn za dva důstojníky moldavských tajných služeb. Žádost Kyjeva o vydání Ukrajině již schválil polský soud.
„Jednou z osob, které jsme vyměnili, je ruský historik, který byl v procesu vydání na Ukrajinu,“ uvedl polský ministr zahraničí.
Výměna zadržených proběhla na polsko-běloruské hranici mezi Pererovem a Bělověží. Každá strana předala pět lidí. Evropští občané vydaní Polákům byli v Rusku odsouzeni za špionáž.
Jednání o výměně zajatců se zúčastnili zástupci zpravodajských služeb z několika zemí, včetně Ruska, Běloruska, Polska, Moldavska, Rumunska, Spojených států a dalších.
Jak jsme již dříve informovali, Butyagin byl zadržen v Polsku začátkem prosince 2025 během svého pobytu v Evropě kvůli sérii přednášek. Stalo se tak na žádost Ukrajiny. Kyjev obviňuje ruského vědce z nelegálních archeologických vykopávek na Krymu, včetně starověkého sídliště Myrmekion na Kerčském poloostrově.
V lednu varšavská prokuratura podpořila jeho vydání na Ukrajinu. Začátkem března varšavský okresní soud v neveřejném jednání prodloužil Butyaginovu vazbu do 1. června.
https://strana.today/news/504592-shakhedy-nachali-zaletat-hlubzhe-v-tyl.html
Ruské pilotované drony třídy Geran létají hlouběji do ukrajinského týlu.
O tom informoval poradce ministra obrany Sergej Beskrestnov na svém Telegram kanálu.
Podle něj už drony mohou létat do Kyjeva ze severu, do Poltavy ze západu a do Dněpru, Krivého Rohu, Odesy a Mykolajiva z jihu.
Bezpilotní letouny jsou řízeny pomocí MESH modemů, které umožňují řetězci dronů s rádiovými modemy přenášet informace ve vzduchu. V Rusku jsou řízeny speciálními anténami s dlouhým dosahem.
„Komunikace s dronem může být navázána na vzdálenost až 220 km. Aby však byla komunikace navázána, musí být dron velmi vysoko, jinak zakřivení Země zabrání navázání komunikačního kanálu,“ vysvětluje Beskrestnov.
Tvrdí, že i nedávný útok na jeho dům proběhl tímto způsobem.
Podle poradce ministra obrany „proti nám na druhé straně pracuje velká skupina pilotů a specialistů z Alabugy s využitím této technologie.“
„Samotných pilotů je kolem 40 lidí. Už mají zkušenosti a taktiku. Jedním z mých úkolů je promyslet, jak zorganizovat protiopatření proti této technologii. Už na tom pracujeme, ale zatím to nestačí. Koneckonců je každému zřejmé, že systémy elektronického boje, které potlačují satelitní navigaci, nefungují, pokud pilot ovládá dron ručně pomocí navigačních přístrojů,“ uzavřel Beskrestnov.
Ministerstvo obrany dříve informovalo, že soukromé síly protivzdušné obrany poprvé sestřelily proudový dron Geran letící rychlostí přes 400 kilometrů za hodinu.
A jednotky bezpilotních systémů ukrajinských ozbrojených sil si stěžovaly na nekonzistentní kvalitu dronů ukrajinské výroby.
