https://strana.today/news/479280-itohi-1073-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1073. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
U Pokrovska Rusové podle mapy Deep State postupovali v oblasti Kotlino.
Agentura Reuters píše, že Rusko se snaží odříznout město z boků a v posledních dnech se ruská armáda dostala k hlavní železniční trati vedoucí z Dněpropetrovské oblasti. „Silniční a železniční trasy u Pokrovska by mohly Ruské federaci umožnit použít jej jako odrazový můstek pro ofenzívu jak na sever, tak na západ,“ píše se v publikaci.
Nyní město ztratilo funkci zásobovat významné části fronty pro ukrajinské ozbrojené síly. Rusové ohrožují dělostřelectvem a drony klíčové dálnice od Dněpru a většina vozidel nyní zásobuje město po polních cestách.
V případě dobytí Pokrovska bude mít Rusko dvě hlavní možnosti rozvoje ofenzivy:
– postupovat na západ do řídce osídlených plání Dněpropetrovské oblasti, „které jsou slabě opevněné a neposkytují Kyjevu žádné přírodní ani městské překážky k obraně“;
– postup na sever, „do hustší sítě průmyslových měst, která bude těžší obsadit, ale umožní Moskvě vyvinout tlak na Kramatorsk a Slavjansk, dvě největší centra, která zůstávají pod ukrajinskou kontrolou ve východní části Doněcké oblasti.“
Dříve Strana publikovala podobné scénáře. Trasu na sever přitom vyhodnotila jako méně pravděpodobnou. Útočit tam je nejobtížnější kvůli příhodnějšímu terénu pro obranu – a menšímu strategickému významu pro průběh války.
Jižně od Pokrovska probíhají těžké boje o Uspenovku, píše ukrajinský bojovník s volacím znakem „Muchnoj“, situace je tam „velmi složitá“ kvůli bočním útokům Ruské federace. Také informuje o zhoršení pozice ukrajinských ozbrojených sil v Andrejevce, západně od Kurachova, ale neuvádí podrobnosti.
Ruská veřejnost píše, že jejich jednotky chtějí obklíčit ukrajinské ozbrojené síly západně od Kurachova tlakem na Andrejevku ze severu a na Konstantinopol z jihu. Tvrdí, že došlo k postupu směrem ke Konstantinopoli (ukrajinské zdroje to nepotvrdily). Také podle jejich údajů probíhají boje v samotné Andrejevce (Ukrajinapsala o tom, že se Rusové blíží k okraji vesnice).
Situace se zhoršuje i na východ od Pokrovska – v oblasti Mirnogradu. Policie vyzývá obyvatele tohoto města k evakuaci – ruská armáda je už dva kilometry od Mirnogradu. Není zde elektřina, pitná voda ani plyn. Mobilní komunikace téměř neexistuje. Podniky a nemocnice byly zničeny.
Již dříve se Rusům podařilo odříznout silnici, která vede do Mirnohradu ze směru od Konstantinovky.
Ruská armáda získala další předmostí na pravém břehu řeky Oskol v Charkovské oblasti. Podle Deep State Rusové dobyli zpět Novomlynsk, který ukrajinské ozbrojené síly vyčistily na začátku prosince.
Podle veřejnosti „velení přikládalo této osadě malý význam“ a před několika týdny ji Rusové dokázali znovu obsadit a nyní ji plní lidskou silou a zbraněmi.
„Čím dále to potrvá, tím těžší bude odstranění tohoto předmostí. Situace kolem Dvurečnoj se přitom nelepší,“ píše DS. O rozšíření předmostí na pravém břehu Oskolu (včetně oblasti Dvurečnoj) psaly v minulých dnech i ruské weby.
Další postup Ruské federace na západ od Oskolu vytvoří řadu hrozeb pro ukrajinské ozbrojené síly. Za prvé, hrozba úderu na jih – do týlu pozic ukrajinských jednotek v Kupjansku. Za druhé, na západ – směrem na Čugujev a Charkov, s přerušenou komunikací jednotek ukrajinských ozbrojených sil bojujících o Vovčansk. Je pravda, že vzdálenost k Čuguevu od Oskolu není blízká (více než 50 kilometrů) a pro takový průlom budou Rusové muset přesunout velké síly na pravý břeh a zároveň rozšířit předmostí, aby se ochránili před útoky z boku.
Ukrajinu v noci znovu napadli „Šáhedy“.
V Černomorsku v Oděské oblasti začaly po úderu problémy s elektřinou. Městská nemocnice byla poškozena, čtyři lidé byli zraněni včetně lékaře, který při ostřelování prováděl zákrok. Dále byla poškozena administrativní budova, sklad obilí a nákladní auta.
V noci zaútočily drony na volgogradskou ropnou rafinerii. Místní guvernér Bočarov oznámil, že trosky UAV dopadly na území a způsobily požár, který byl již uhašen. Existují videa, na kterých se střílí na drony a exploze. Zůstává nejasné, zda byla podniku způsobena významná škoda – neexistují žádná videa rozsáhlého požáru.
„Dezerční krize“ v ukrajinských ozbrojených silách
Ukrajinská armáda čelí „krizi dezerce“, píše britský list The Guardian.
Přesný počet dezercí je vojenským tajemstvím, „ale úředníci uznávají, že počet je vysoký,“ uvádí článek.
V publikaci se píše, že Ukrajina se potýká s kritickým nedostatkem vojáků a nové brigády, které byly vybudovány od nuly, si vedly špatně (dodejme, že byly tvořeny hlavně z násilně mobilizovaných – pozn. red.).
Dezertér jménem Victor říká, že „všichni jsou unavení.“ „Nálada se změnila. Dříve se lidé na ulicích objímali s vojáky. Nyní se obávají, že budou povoláni do vojenské služby v armádě,“ řekl.
Victor otevřeně řekl novinám, že dezertoval. Vrátil se do své brigády v srpnu 2023, ale bylo mu řečeno, že není potřeba. Býval odstřelovačem a nyní provozuje garáž na západní Ukrajině, kde opravuje vybavení.
Další dezertér, Alexej, se ukrývá. Řekl, že se účastnil ukrajinských ofenziv na jihu Nikolajevské a Chersonské oblasti. V zimě 2022 se pohádal se svým novým velitelem, neúspěšně požádal o přeložení a zranil se. „Dosáhl jsem bodu varu. Tak jsem se rozhodl jít tam, kde mě nikdo nenajde,“ řekl.
Od té doby se Alexey skrývá. „Uvidíme, co se stane. Možná mě chytí a pošlou na frontu,“ řekl.
Dodal, že se znovu chopí zbraně, pokud Rusové vstoupí do jeho města nebo pokud se ukrajinská armáda stane skutečně reformovanou silou ve stylu NATO s lepšími generály. Na otázku, zda je šťastný, odpověděl: „Jsem naživu. Čím déle bude válka pokračovat, bude tím více lidí jako jsem já.“
Podle ukrajinských úřadů přitom za dezerci mohou „odpírači mobilizace“. Mnoho vojáků je demoralizováno masovou dezercí a možností nesloužit za úplatek nebo z oficiálního důvodu, říká předseda Rady záloh pozemních sil Timoško. „Víme o mnoha takových příkladech, kdy příbuzní vojáka volají a říkají: ‚Bojuješ a tvůj soused se vykoupil, byl zproštěn, požádal o dovolenou a podle nového zákona dostal právo nesloužit,“ řekl Timoško.
Přitom, jak vidíme z vojenských zpráv ve výše uvedeném článku, hlavním důvodem dezerce mezi těmi, kteří již sloužili, jsou „neadekvátní“ velitelé, kteří vydávají úkoly, které podle mínění dezertérů vedou k nesmyslným ztrátám. . Což samo o sobě pravděpodobně souvisí s obecným nedostatkem vojáků na frontě – kdy vojáci, kteří zůstávají ve službě, jsou nuceni méně odpočívat a bojovat s menšími silami, přičemž riskují své životy více než za jiných okolností.
O tomto nedostatku, který nabývá alarmujících rozměrů, svědčí i pokračující příběh přesunu vysoce kvalifikovaných vojenských specialistů k pěchotním jednotkám.
Deset radarových operátorů bylo nedávno přeřazeno z radiotechnické brigády, aby se stali střelci v námořní pěchotě. Odešli z armády, nebo dezertovali. Informoval o tom novinář Jurij Butusov.
„Každý operátor má více než dvouletou praxi, ale nikdo se ho neptal. Po obdržení informace si tři vojáci požádali o ukončení služby výpovědí smlouvy a tři dezertovali. V této době armáda neustále zvyšuje potřebu od operátorů radiolokátorů milimetrového pásma, v jednotkách protidronové protivzdušné obrany. Naléhavě je také potřeba technických specialistů v jednotkách dronů a elektronického boje, vytvořených v celé armádě a všude silně poddimenzovaných,“ napsal.
Nutno podotknout, že samotný trend přesunu vysoce kvalifikovaných vojenských specialistů k pěchotě může naznačovat nejen nedostatek vojáků na „frontových liniích“. Ukazují, že současnou prioritou ukrajinského vedení je držet pozice a co nejvíce zpomalit ruský postup, spíše než chránit týlová zařízení a infrastrukturu.
Je docela možné, že tento úkol má i politický aspekt související s možným přístupem mírového procesu. A čím rychleji se ruská armáda v předvečer vyjednávání bude posouvat fronta, tím horší bude vyjednávací pozice Kyjeva. Zatímco zvýšení počtu Šahedů nebo raket to přímo neovlivní, vzhledem k tomu, že ukrajinské úřady blokují lví podíl informací o důsledcích ruských leteckých útoků, kdy skutečně dochází k „zásahům“ vojenských nebo infrastrukturních objektů.
Kyjev také nedávno posílil nálety dronů proti Rusku a téměř každou noc vypouštěl desítky dronů. Skutečné vojenské škody jimi způsobené nejsou známy. Tyto nálety však ukrajinské úřady aktivně využívají, aby ukázaly, že Ukrajina stále dokáže účinně bojovat proti Rusku (na rozdíl od zpráv v médiích, že ukrajinská armáda je oslabena), a proto Trump nepotřebuje dělat kompromisy s Putinem, ale potřebuje dát více zbraní na Ukrajinu.
Co má Trump za lubem?
Trumpova vláda opět prohlašuje, že hodlá ukončit válku na Ukrajině. Navíc ve výrazech, které jsou pro ukrajinské úřady dost nepohodlné.
V důsledku války byla Ukrajina vržena o 100 let zpět, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s americkou novinářkou Megyn Kelly. „Ukrajina byla odsunuta o 100 let zpět; její energetická síť byla zničena… A kolik Ukrajinců opustilo Ukrajinu a nyní žije v jiných zemích? Možná se nikdy nevrátí,“ řekl Rubio.
Domnívá se také, že Bidenova administrativa dala Ukrajině falešné naděje na návrat na její předválečné hranice.
„Je to lež – bylo nám řečeno, že Ukrajina bude nejen schopna porazit Rusko, ale také ho zničit, úplně ho vrátit zpět na hranice z roku 2012 nebo 2014, z novu získat Krym a další území. Skutečnost je však jiná: Ukrajina už rok a půl žádá o finanční prostředky na udržení vleklého konfliktu ve slepé uličce,“ uvedl ministr zahraničí. Postojem prezidenta je, že jde o vleklý konflikt a je třeba jej ukončit. A ukončit jednáním. Při všech jednáních se strany musí něčeho vzdát,“ dodal Rubio.
Podle něj „mají obě strany motivaci konflikt ukončit. Neskončí dosažením maximalistických cílů jedné ze stran.“ Rubio také dal jasně najevo, že válka na Ukrajině posílila Rusko.
„Když se podíváte po světě, řekl bych, že v mnoha případech jsou naši protivníci silnější, než kdy byli, a v posledních čtyřech letech zesílili. Rusko se samozřejmě nepovažuje za slabší, než bylo před čtyřmi lety.“ Nyní kontroluje území, které neměli, když Donald Trump odešel z úřadu,“ řekl americký ministr zahraničí.
Je třeba poznamenat, že tato rétorika se příliš neliší od toho, co Trump a sám Rubio opakovaně řekli. Od té doby však věci ještě nedospěly k bodu jednání, a to ani po telefonu, ať už s Ukrajinou, nebo s Ruskem.
V současné době zkrátka probíhá v západních médiích rozsáhlá kampaň s cílem přesvědčit Trumpa, aby nadále Ukrajině pomáhal a nedělal kompromisy, ale naopak zvýšil tlak na Ruskou federaci. Existuje také téze, že pokud Trump bude souhlasit s rychlým ukončením války a ponechá Rusko v „silné pozici“, bude vypadat jako„slaboch“, a proto by na Moskvu měly být uvaleny další sankce a mělo by být zasláno více zbraní na Ukrajinu.
Zároveň není jistotou, že Trump bude těmto doporučením naslouchat, protože existuje alternativní hledisko, že čas nyní hraje ve prospěch Ruska a proti Ukrajině a Západu, a proto musí být v blízké době uzavřen mír a v budoucnosti a kvůli tomu lze s Ruskou federací dělat kompromisy.
Konečně Trump, který čelí potížím při hledání možností pro příměří, může zvolit „třetí cestu“ – přestat se zapojovat do války úplně, „zapomenout“ na Ukrajinu, přestat jí poskytovat jakoukoli pomoc a navrhnout, aby jí Evropané poskytli zcela sami. A tato možnost je pro Kyjev nebezpečná. Protože Zelenskyj sám přiznává, že bez americké podpory bude těžké pokračovat ve válce.
Americká média nevylučují, že nová administrativa může zvolit tuto možnost. Dlouholetý publicista Washington Post Lee Hockstader řekl, že Trump nechce Ukrajině pomoci a přijmout ji do NATO.
Píše, že americký prezident „nechce poskytnout Ukrajině další pomoc, natož pak americké jednotky; také nechce, aby byla Ukrajina přijata do NATO.“ Trump navíc může jednoduše „opustit“ Kyjev zastavením vojenské pomoci.
A kontrolu nad možným příměřím a zajištěním bezpečnosti Ukrajiny považuje za „evropský problém“.
„Přesvědčit Evropany, aby riskovali přímou konfrontaci s ruskými silami, by byl nejtvrdší požadavek, jaký americký prezident na své spojence za poslední desetiletí vznesl,“ píše Lee Hockstader.
Georgescu a „fiktivní Ukrajina“
V Rumunsku začal být prezidentský kandidát Calin Georgescu aktivnější a začal tvrdě kritizovat Ukrajinu.
Připomeňme, že aktuálně vede v průzkumech před volbami, které se budou konat v květnu. Předtím vyhrál první kolo, ale to bylo zrušeno kvůli „ruskému vlivu“, pro který zatím neexistují žádné důkazy. Nyní favorit kampaně opět potvrzuje svou image „protiukrajinského“ politika.
Nedávno prohlásil, že Ukrajina je „fiktivní stát“, který si rozdělí její sousedé.
„Svět se mění. Hranice se změní. Navíc, pokud se změní hranice, kde budeme my? Máme zájem o Severní Bukovinu, Budjak, Severní Maramures – že? O bývalé Zakarpatí zase Maďaři budou mít pořád zájem, Lvov zůstane Polákům, a Malorusko Rusku,“ řekl Georgescu v rozhovoru pro CristoiuTv.
Na dotaz ohledně pravděpodobnosti rozdělení Ukrajiny odpověděl kladně. „Stoprocentně, tak to bude. No, nemají jinou cestu! Cesta k něčemu takovému je nevyhnutelná. Ukrajina je fiktivní stát. Je to Ukrajinská sovětská socialistická republika,“ řekl Georgescu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí kandidátova slova odsoudilo a označilo ho za „proruského“.
„Revizionistická prohlášení považujeme za kategoricky nepřijatelná a odsuzujeme je… Na pozadí takových prohlášení vypadají pokusy Calina Georgesca postavit se jako „nezávislý“ politik absurdně: teze, které vyslovil, jsou zcela totožné s tezemi ruské propagandy. , což svědčí o naprosté závislosti na Moskvě,“ uvádí mluvčí ministerstva zahraničí Tichij.
Georgescova slova kritizovaly i rumunské úřady. Kandidát ve volebním klání ale znovu promluvil, Zelenského označil za „polodiktátora“ a obvinil ho z „podněcování konfliktu“ a krádeží evropské pomoci.
„Mám problém s polodiktátory, kteří staví své vlastní zájmy a zájmy skupiny, kterou zastupují nad národní zájem. Proto se ptám: proč pan Zelenskyj, stejně jako pan Iohannis (prezident Rumunska – pozn. red.), nedovolí svobodné volby? Bojí se? Kolikrát Zelenskyj požádal o dialog, než požádal o zbraně? Nikdy. Takže ano, přiznávám, s jeho přístupem mám problém. Jeho cílem měla být v první řadě ochrana svého lidu. „Můžeme se dohodnout na pozemcích, ale život není předmětem diskuse,“ řekl Georgescu, který den předtím vyslovil územní nároky na ukrajinská území.
Tvrdí, že politika Kyjeva nepřispívá k dosažení míru, ale „pouze přiživuje konflikt“. A také mluví o korupci. „Chtěl bych se zeptat ukrajinského ministerstva zahraničí, kolik případů korupce na vysoké úrovni bylo na Ukrajině zaznamenáno od začátku války? Kolik evropských peněz ukradli během evropského a vlastně i rumunského pokusu pomoci Ukrajině ?“ – říká Georgescu.
Připomeňme, že tento kandidát, a to i na základě takové rétoriky, již dříve dokázal vyhrát první kolo rumunských voleb (které byly poté se skandálně anulovány). A pokud Georgescu v Rumunsku zvítězí, bude to třetí stát EU sousedící s Ukrajinou, který vyzývá k ukončení války a ukončení pomoci Kyjevu. A také zrušení sankcí proti Rusku. V současnosti jsou takovými zeměmi Maďarsko a Slovensko.
Bloomberg v komentáři k těmto procesům zdůrazňuje, že „Putin získává spojence v Evropě v dobu naprosto nevhodnou pro Ukrajinu“. A poukazuje na to, že kromě tří uvedených zemí získávají převahu „proruské“ síly v Rakousku a Černé Hoře. A ve Slovinsku a České republice by se „antiestablishmentoví kandidáti mohli vrátit k moci, i když tyto postavy nemusí nutně podporovat Kreml.“
https://strana.today/news/479278-mamuke-mamulashvili-zapretili-vezd-v-slovakiju.html
Slovensko zakázalo vstup Mamukovi Mamulašvilimu, veliteli gruzínské legie, který na Ukrajině bojuje na straně ukrajinských ozbrojených sil. Jeho jednotka byla obviněna z organizování státního převratu v zemi.
Informoval o tom slovenský list Deník N s odvoláním na ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka.
Na seznam občanů, kterým byl zakázán vstup do země, bylo podle šéfa ministerstva vnitra zařazeno celkem 10 lidí, tento počet se ale může ještě zvýšit.
Zpravodajské služby země navázaly osobní a ekonomické vazby mezi „Gruzínskou legií“ a civilním sektorem a opozicí. Bezpečnostní složky také uvedly, že vytvořily „specializovanou skupinu“, v níž byli kromě tajných policistů i policisté a zaměstnanci finančního oddělení.
Gruzínská legie tuto myšlenku odmítla obvinění z účasti slovenských úřadů na státním převratu jako „nepodložené a absurdní“.
Mamulašvili situaci komentoval.
„Dobře, nějak chápu, proč si dovolují vinit nás, že jsme zahájili protesty v Gruzii. Ale na Slovensku? Připadá mi to velmi vtipné a velmi zajímavé,“ řekl.
Německo a řada dalších evropských zemí je proti vyslání mírového kontingentu na pomoc Kyjevu po vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu.
Píše o tom britský list The Times.
Pobaltské státy a Polsko se také údajně obávají, že by je taková mise mohla připravit o finanční prostředky a vojenské zdroje, na které mají nárok od NATO.
Jak jsme informovali, frakce CDU/CSU v Německu vyloučila vyslání německých mírových sil na Ukrajinu.
„ Myslím si, že pro Německo a další země v Evropě je německý vojenský kontingent na Ukrajině nemožný. Podle německé ústavy je to velmi komplikovaný postup. Podle zákona to prakticky nemůžeme udělat,“ “ řekl Johann Wadephul, vysoký funkcionář CDU a spolupracovník Friedricha Merze..
Připomeňme, že jiná britská publikace, Financial Times, napsala, že počet západních vojáků na Ukrajině požadovaný prezidentem Volodymyrem Zelenským je absolutně nereálný.
„ To je mnohem více než počet vojáků, kteří se zúčastnili Dne D během druhé světové války,“ stojí v článku.
Publikace zároveň poznamenala, že v té době pobaltské země podporovaly myšlenku vyslání mírových sil na území kontrolované Kyjevem.
