pro Kosu vybral Ernest
dnes za okenicí naleznete:
Dnes ráno v Poltavě zasáhly dvě balistické střely území vzdělávacího ústavu a sousední nemocnice. Jedna z budov Institutu komunikací byla částečně zničena, lidé zůstali uvězněni pod troskami.
Oznámil to ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj.
Podle něj je v tuto chvíli známo 41 mrtvých a více než 180 zraněných.
„Mnoho lidí bylo zachráněno,“ uvádí prezident.
Odcházející americký prezident Joe Biden je „nakloněný“ posílání řízených střel dlouhého doletu na Ukrajinu, píše Politico.
V publikaci se píše, že mluvíme o střelách JASSM s doletem asi 400 km.
Pentagon již pracuje na opravách, které by Ukrajině umožnily odpálit tyto zbraně ze stíhaček F-16, poznamenává Politico s odkazem na zdroje.
Biden je otevřen vyslání řízených střel dlouhého doletu na Ukrajinu
Oficiálně Pentagon odmítl komentovat, zda schválil přesun raket.
Dříve se vešlo ve známost, že Spojené státy dodaly Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu, včetně jejich březnového balíčku vojenské pomoci, ale bez jakéhokoli veřejného oznámení.
Ministerstvo zahraničí později potvrdilo dodávku raket dlouhého doletu na Ukrajinu a uvedlo, že dodávky budou pokračovat, uvedla BBC.
„Mohu potvrdit, že Spojené státy poskytly Ukrajině rakety ATACMS delšího doletu na přímý pokyn prezidenta,“ řekl novinářům mluvčí ministerstva zahraničí Vedant Patel a dodal, že rakety dorazily na Ukrajinu v dubnu.
Je známo, že přesnost západních zbraní na Ukrajině klesla kvůli provozu ruských systémů elektronického boje desetinásobně.
Nejvyšší rada nepodpořila v prvním čtení návrh zákona o změnách daňového řádu ohledně specifik zdanění v období stanného práva.
Informoval o tom poslanec lidovců Daniil Getmancev.
Pro hlasovalo 224 poslanců. Byl zaslán do opakovaného prvního čtení.
„Pravděpodobnost podfinancování armády se mnohonásobně zvýšila,“ píše Getmancev a obviňuje poslance z práce pro Rusko.
Připomeňme, že Mezinárodní měnový fond podpořil plány ukrajinské vlády na zvýšení daní v zemi.
Předseda rozpočtového výboru Nejvyšší rady Roksolana Pidlasa již dříve řekla, že pokud se nezvýší daně, armáda může zůstat koncem září bez peněz.
https://strana.today/news/471442-pochemu-monholija-ne-arestovala-putina.html
Anonymní zástupci mongolských úřadů vysvětlili západním novinářům, proč nezatkli Vladimira Putina, který přijel do země, na příkaz Mezinárodního trestního soudu, ačkoli Mongolové Římský statut ratifikovali.
Dali komentář do Politico.
„Promiňte, máme trochu svázané ruce,“ řekli představitelé Politico pod podmínkou anonymity.
Vláda uvedla, že země je energeticky závislá na Ruské federaci, a proto nemůže vyhovět rozhodnutí ICC.
„Mongolsko dováží 95 % svých ropných produktů a více než 20 % elektřiny od našich nejbližších sousedů. Tyto dodávky jsou zásadní pro zajištění naší existence a existence našich lidí,“ uvedl mluvčí vlády.
Dodal, že Ulánbátar „ve všech svých diplomatických vztazích vždy dodržoval politiku neutrality“.
Připomeňme, že 17. března 2023 vydal ICC na Putina zatykač. Od té doby navštívil pouze země, které jurisdikci ICC neuznávají. Na konci srpna však Kreml oznámil Putinovu návštěvu Mongolska, které ratifikovalo Římský statut.
Mongolské úřady jednaly s Putinem o výstavbě plynovodu vedoucího do Číny.
Ruská armáda dnes zaútočila na Vojenský institut spojů v Poltavě, v důsledku čehož bylo podle předběžných údajů zabito nejméně 47 lidí.
Oficiálně se univerzita jmenuje Vojenský ústav telekomunikací a informatizace. Byla založena v roce 1968 a v sovětských dobách se jmenovala Vyšší vojenská velitelská škola spojů pojmenovaná po maršálu Moskalenkovi. Za Petra Porošenka dostal jméno hrdinů Krut.
V SSSR byla škola dvakrát uznána jako nejlepší mezi ostatními vzdělávacími institucemi pro vojenské spojaře.
Na moderní Ukrajině prošla univerzita řadou reorganizací, v důsledku toho se však počet kateder v instituci dokonce zvýšil: byly tam přidány civilní speciality.
„Každý obyvatel Poltavy ví o Institutu spojů. V sovětských dobách to byla seriózní vojenská univerzita a jedna z městských čtvrtí je po této instituci pojmenována.Toto místo má vše, potřebné zázemí, lidi a prostředky pro výcvik spojových specialistů. Proto asi téměř všichni spojaři prošli Poltavou. Dnešní útok je pro naši armádu bolestivý… Kdo ví, jaká budova byla útokem poškozena, jak výcvik funguje a proč je tolik obětí,“ píší o ústavu na sociálních sítích.
Britské The Times mezitím uvedly, že dnešní zásah do Poltavy byl „jeden z nejsmrtelnějších“.
Připomeňme, že 17. května 2022 zemřelo v důsledku zásahu do výcvikového střediska Desná v Černigovské oblasti 87 lidí.
https://strana.today/news/471444-piter-shreder-nazval-tseli-putina-v-ukraine.html
Vladimir Putin se na Ukrajině nikdy nevzdá, USA raději podpoří zastavení palby na Ukrajině až do jeho smrti.
Tento názor vyjádřil bývalý analytik CIA Peter Schroeder v článku pro časopis Foreign Affairs.
Schroeder navrhl, aby Spojené státy omezily válku na Ukrajině na minimum a podepsaly s Ruskem příměří.
Podle autora není Putinova politika vůči Ukrajině v rozporu s rozšířenými stereotypy pouze „testem slabosti Západu“. Kreml věří, že má „strategickou potřebu zabránit tomu, aby se Ukrajina stala baštou, kterou může Západ použít k ohrožení Ruska“.
Takže Putin „převzal osobní odpovědnost za dosažení tohoto výsledku a pravděpodobně věří, že to stojí téměř za každou cenu. Snažit se ho donutit, aby ustoupil, je marné cvičení, které jednoduše plýtvá životy a zdroji.“
V tomto ohledu autor radí západním zemím, aby „počkaly, až Putin odejde“, a dokud neodejde, pomohly Ukrajině přežít minimalizací úrovně nepřátelství a množství vynaložených prostředků. Kromě toho musí Washington přesvědčit Kyjev, aby se vyhnul „velkým, zbytečným ofenzivám“ jako v Kurské oblasti, protože ty pouze vyčerpávají rezervy ukrajinských ozbrojených sil, aniž by zajistily průlom.
„Washington by měl také podporovat příměří, které zastaví boje. Putin by samozřejmě mohl porušit jakoukoli dohodu, výhody příměří převažují nad riziky. Příměří by Ukrajině umožnilo posílit obranu a vycvičit více vojáků a Západ by byl schopen zajistit své sázky pokračováním v zásobování země zbraněmi A co je nejdůležitější, příměří zabrání dalšímu umírání vojáků a civilistů ve válce, která nemá žádný skutečný konec, dokud nezmizí Putin,“ píše expert.
Je také přesvědčen, že sankce by měly být i nadále zaváděny, „ale neočekávejte, že budou mít velký účinek.“
„Hlavním cílem sankčního tlaku je vyslat správnou zprávu americkým spojencům, mít vliv na postputinovské Rusko a vyhnout se vnitřní kritice,“ vysvětluje Schröder.
Ohledně odchodu Putina také vyzývá, abychom to nechápali jeho svržení, protože to se Západu dříve nepodařilo. A pokud se takový proces spustí, může to způsobit eskalaci ze strany Ruské federace.
Již dříve analytici viděli Putinovu připravenost k jednání o Ukrajině.
