Ernestovo ukrajinské okénku na 13.09.2024

Ernestovo ukrajinské okénku na 13.09.2024

sestavil a  našel  Ernest

Analyzujeme výsledky 933. dne války na Ukrajině.

https://strana.today/news/471996-itohi-933-dnja-vojny-v-ukraine.html

Situace na frontě

Ruské jednotky postupovaly západně od Krasnogorovky na Donbasu a boje se přiblížily k vesnici Ostroje.

Píše o tom  Deep State, který potvrzuje včerejší prohlášení ukrajinské armády. Útok na Ostroye ohrožuje opevněnou oblast ukrajinských ozbrojených sil v Georgievce a Maksimilianovce, které kryjí Kurachovo z východu.

Významný postup zaznamenala Ruská federace také u Velikaya Novoselka – směrem k vesnici Zolotaya Niva ze strany nedávno dobytého Prechistova. V Zolotaya Niva probíhají boje.

Také podle Deep State Rusové postupují směrem k řece Oskol v Charkovské oblasti. A sice – v oblasti Peschany (k Oskolu zbývají čtyři kilometry) a na jih –  směr Makeevka.

V Pokrovském směru hlásí Ruská federace postup v Grodovce. A v samotném Pokrovsku dnes Rusové vyhodili do povětří další most – Vostočnyj. Připomeňme, že den předtím Rusové zničili most z Pokrovska do Mirnogradu.

Pokrovsk je nejdůležitějším logistickým uzlem pro ukrajinské ozbrojené síly v Doněcké oblasti. Takové útoky obecně znesnadňují přesun záloh podél frontové linie, kam nyní Rusové aktivně postupují.

V sektoru Kursk probíhají dva procesy – Rusové pokračují v útocích jihozápadně od Koreneva. A ukrajinské ozbrojené síly přecházejí do protiútoku na západ přes hranici s Gluškovským okresem. Ruské ministerstvo obrany oznámilo tři útoky ukrajinských ozbrojených sil: v oblastech Nový Put, Medvezhy a Veselý. Uvádí se, že tyto útoky byly odraženy.

Ukrajinské a ruské vojenské  stránky přitom píší o postupu ukrajinských jednotek v oblasti Nové cesty v Gluškovském okrese.

Ukrajinské jednotky se tak zřejmě snaží dostat z jihu do týlu ruské skupiny, která postupuje na východ a aktuálně útočí na vesnici Ljubimovka.

Ukrajina v souvislosti s Kurskou oblastí uvedla, že Rusové na frontě začali používat obrovské množství dronů.

Za posledních 24 hodin použili rekordní počet fpv dronů – 700 jednotek, hlásí expert Information Resistance Alexander Kovalenko. Podle něj je to dáno zejména zahájením ruské protiofenzívy v Kurské oblasti.

Zároveň připomíná, že Čína od 1. září zavedla omezení vývozu zboží dvojího užití, zejména dronů. Rusko se na to ale podle něj připravilo a nakoupilo drony na měsíce dopředu.

Dnes navíc proběhla výměna zajatců mezi Ruskou federací a Ukrajinou. Domů na Ukrajinu se vrátilo 49 lidí. Jde o vojáky Ozbrojených sil Ukrajiny, Národní gardy, policie a pohraniční služby. Zejména ti, kteří bojovali u Azovstalu. A také civilisté. Do Ruské federace se vrátilo 44 ruských válečných zajatců. Jak Ukrajina uvedla, tito byli většinou zajati na začátku ofenzivy ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti.

Co Ukrajině dají útoky Storm Shadow na Ruskou federaci?

Už třetí den je jednou z hlavních světových agend v kontextu Ukrajiny to, zda Západ udělí povolení zasáhnout ruské území svými raketami.

V tomto tématu zatím nedošlo k žádnému pokroku – jak píší západní média, o všem se rozhodne nejdříve, než se západní lídři sejdou na Valném shromáždění OSN 20. září.

Dnes však britský premiér Keir Stramer přijel do Spojených států, aby o tomto problému mimo jiné diskutoval s Bidenem. V krátkém komentáři pro novináře po svém příjezdu do Ameriky potvrdil, že na stole bude téma „posílení“ Ukrajiny.

„Nehledáme žádný konflikt s Ruskem, nemáme žádné takové úmysly ani v nejmenším. Ale oni začali tento konflikt a Ukrajina má právo na sebeobranu. Proto poskytujeme školení a příležitosti. A víte že je zřejmé, že jsou nezbytné další diskuse o povaze těchto příležitostí,“ řekl Stramer a komentoval mimo jiné slova Putina, který včera varoval, že zrušení zákazu bude považovat za přímou účast Západu ve válce.

Západní média nadále píší, že plán na zrušení omezení přesto připravuje Bidenova administrativa. Bankova také uvádí, že povolení bude uděleno – Michail Podoljak, poradce vedoucího OP, to řekl bez upřesnění.

Americký a britský tisk přitom docela sebevědomě píší, že povolení se bude vztahovat pouze na řízené střely Storm Shadow britské výroby a také na jejich francouzské protějšky – Scalp. Bílý dům je zároveň proti zrušení zákazu útoků na Rusko balistickými raketami ATACMS.

Jak ale píší britská média, v Kyjevě zbylo jen málo takových raket – to znamená, že je nepravděpodobné, že by se nyní na Ukrajinu přesunulo nějaké velké množství. Wall Street Journal píše, že nebudou mít rozhodující dopad na frontu.

Pokud si navíc připomeneme historii této války, britské a francouzské rakety dlouhého doletu ukrajinských ozbrojených sil od loňského roku zasahují ruské pozice na okupovaných územích Ukrajiny a od jara 2024 americké ATACMS. To však nevedlo k dramatické změně situace na bojišti – ruské jednotky jak postupovaly, tak postupovaly dále. A nedávno postup se zrychlil.

Kromě toho, jak již bylo zmíněno, ukrajinské zásoby raket dlouhého doletu jsou značně omezené. Efekt povolení dálkových úderů na území Ruské federace proto bude mnohem menší než například od výskytu HIMARSů na bojišti v roce 2022.

To také znamená, že verze, podle níž má toto rozhodnutí přivést Putina k jednacímu stolu, pravděpodobně nebude pravdivá, což ukazuje, že každá eskalace z jeho strany (útoky na energii, použití íránských raket) bude následovat eskalace. ze strany Západu. Z vojenského hlediska nejde o zbraň, která může Putina k čemukoli donutit.

Jaké budou ve skutečnosti důsledky zrušení „dlouhodosahových“ omezení z Ukrajiny a jak na to může Rusko reagovat – podrobně jsme se zabývali zde.

Mírový summit v listopadu?

Ukrajina chce v listopadu uspořádat druhý mírový summit a pozvat tam Rusko, řekl Zelenskyj na konferenci v Kyjevě. Jeho slova cituje Le Monde.

Ukrajinský prezident se tento měsíc sejde s Bidenem, aby mu představil plán Ukrajiny ukončit válku. Připomeňme si, že Zelenskyj se nedávno obrátil na západní země s žádostí, aby „zajistily“, že válka letos na podzim skončí.

Pravda, The Wall Street Journal píše, že Bidenova administrativa si nepřeje žádná jednání a zdá se, že sází na „nekonečnou válku“.

Publikace popisuje Bidenovu strategii vůči Ukrajině jako snahu udržet současnou  situaci až do voleb. Noviny se zároveň domnívají, že obecně jde o recept na „nekonečnou válku“, která s sebou nese riziko eskalace s jaderným Ruskem.

Bidenovým cílem je podle zdrojů Bílého domu „zlepšit strategickou pozici Ukrajiny v co největší míře do konce jeho funkčního období“.

„Budeme nadále Ukrajině poskytovat vybavení, které potřebuje k zatlačení Rusů, stabilizaci jejích předních linií, rozvíjení pákového efektu a zlepšení jejich vyjednávací pozice,“ uvedl představitel administrativy.

Bidenovi nejbližší pomocníci si „nedělají iluze, že Ukrajina může vyhrát válku před 20. lednem, kdy bude v Bílém domě nový prezident, a snížili očekávání toho, čeho může Kyjev dosáhnout v příštích čtyřech měsících.“

Zároveň „netlačí na Ukrajinu, aby vedla mírová jednání“, protože „Rusko není připraveno vést smysluplná jednání, která by vedla k výsledku přijatelnému pro Ukrajinu,“ uvedl zdroj z Bílého domu.

S tímto přístupem amerického vedení se však „konflikt zdá nekonečný a nese s sebou riziko eskalace za účasti jaderného Ruska,“ píše se v publikaci.

Strategie Bidenovy administrativy „vypadá hodně jako recept na novou nekonečnou válku“, protože „neposkytuje dostatek zbraní k dosažení rozhodujícího úspěchu na bojišti a nemá jasnou představu o tom, jaký by měl být konečný výsledek,“ řekla. .

https://strana.today/news/471993-radoslav-sikorskij-prizval-ekshumirovat-zhertv-volynskoj-rezni.html

Ukrajina musí „najít řešení“ problému volyňského masakru „dříve, než Polsko přijme přísnější opatření“.

Uvedl to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski v rozhovoru pro francouzský list Le Monde.

Ministr vyzval zejména k exhumaci obětí. Na toto téma bude dnes diskutovat na setkáních v Kyevě.

„To, co se stalo v roce 1943 během německé okupace Polska a Ukrajiny, byl plán ukrajinského odporu na (provedení) etnické čistky v oblasti Volyně prostřednictvím masového vraždění polských civilistů,“ řekl Sikorski.

Tvrdí, že během několika měsíců bylo zabito 80 až 120 tisíc lidí. Ministr připustil, že „došlo také k pomstě ze strany polského hnutí odporu“.

Poznamenal, že téma exhumace kvůli řádnému znovupohřbení trápí miliony Poláků, kteří jsou voliči.

Připomeňme, že Sikorskij nastolil téma volyňské tragédie během prvního rozhovoru s novým šéfem ukrajinského ministerstva zahraničí Andrejem Sibigou.

A krátce před rezignací Sibigina předchůdce Dmitrije Kuleby jeho prohlášení o exhumaci obětí volyňského masakru vyvolalo v Polsku pořádný skandál.

https://strana.today/news/471962-finljandija-otritsaet-zapusk-dronov-po-rossii.html

Generální štáb finské armády popřel zprávy, že drony, které zaútočily na Murmanskou oblast Ruské federace, byly vypuštěny z území země.

Finské velení to oznámilo místní publikaci Yle.

„Území Finska nebylo a nebude využito k takovým akcím proti Rusku,“ uvedl generální štáb.

Záhlaví natočeno na yle.fi/

Připomeňme, že úřady Murmanské oblasti hlásily 11. září tři sestřelené drony. Letiště Murmansk a Apatity byla dočasně uzavřena. Dva UAV se pokusily zaútočit na letiště Olenya, kde sídlí ruské strategické bombardéry. Jak psaly ruské veřejné stránky, drony byly sestřeleny v Murmanské oblasti u obce Vysoké.

Yle dříve napsal, že Finsko otevře svých 15 vojenských zařízení pro možné použití americkými silami.

Z RIA novosti:

https://ria.ru/20240913/udary-1972474442.html

MOSKVA, 13. září – RIA Novosti. Ruské jednotky zaútočily na ukrajinské zálohy v oblasti Sumy, uvedlo ministerstvo obrany.

„Operačně-taktické letectvo a raketové síly provedly útoky na koncentrační oblasti v Sumské oblasti a zálohy 21., 22. a 41. mechanizované, 17. tankové, 82. letecké útočné brigády ukrajinských ozbrojených sil, 1. brigády Národní gardy a 1004. bezpečnostní brigáda, stejně jako 101., 103. a 129. obranná brigáda v oblastech osad Bělopolje, Gluchov, Zhuravka, Obody, Kondratovka, Katerynivka, Rechki, Stepanovka, Sumy, Pavlovka, Pustogorod a Choten“ shrnutí.

Vojenské oddělení dodalo, že skupina Sever pokračovala v ofenzivě v Kurské oblasti a porazila formace 22. a 44. mechanizované, 82. a 95. letecké útočné brigády ukrajinských ozbrojených sil v oblastech obcí Ljubimovka, Darino, Nikolaevo- Daryino, Pokrovskij a Borki a také odrazili protiútok v oblasti Obukhovka a zmařili dva pokusy o útok ve směru na Kamyševku a Borki.

Ukrajinské ozbrojené síly se navíc třikrát pokusily prorazit hranici ve směru na Nový Put, Medvezhij a Vesjoly, ale stíhačky „Sever“ s podporou letectví a dělostřelectva tyto útoky odrazily.

Ruské jednotky také porazily 22., 61. a 115. mechanizovanou, 17. tankovou, 80. a 95. leteckou útočnou brigádu, 1. brigádu národní gardy a 129. brigádu protiteroristické obrany v oblastech Borki, Guevo, Daryino, Zeleny Shlyakh, Malaj Lokovka, Malajsko, Ljub. Martynovka, Novaya Sorochina, Novoivanovka, Nikolaevo-Daryino, Pokrovsky a Uspenivka.

Během dne ukrajinské ozbrojené síly ztratily:

300 lidí zabito a zraněno;

34 obrněných vozidel: sedm tanků, dvě bojová vozidla pěchoty, tři obrněné transportéry a 22 bojových obrněných vozidel;

dělostřelecká zbraň;

stanice elektronického boje;

dvě vozidla inženýrských bariér;

osm aut.

Dvanáct ukrajinských vojáků se vzdalo.

Celkem během bojů na Kurském směru ztratily ukrajinské ozbrojené síly téměř 12,8 tisíce vojáků a 108 tanků.