vybral a sestavil Ernest
https://strana.today/news/478107-itohi-1052-dnja-vojny-v-ukraine.html
výsledky 1052. dne války na Ukrajině.
Situace na frontě
Rusové za posledních 24 hodin dobyli pět vesnic, hlásí ukrajinský Deep State.
Jmenovitě – Petropavlovka u Kurachova, Vozdviženka východně od Mirnogradu, Solenoje jižně od Pokrovska, Novoivanovka, Leonidovo a Alexandrie v Kurské oblasti (poslední tři byly podle předchozích map skutečně ztraceny, ale situace potřebovala objasnění, uvedl DS) .
Rusové postupovali také severně od Kupjansku na pravém břehu řeky Oskol – ve Dvurečnom a u Zapadnom . Poblíž Kurachova bylo dobyto Jasenovo – vesnice severně od strategicky důležité Andrejevky západně od Kurachova.
Podívejme se blíže na dvě části fronty.
Jednak směrem na Kursk. Podle mapy DeepState od oznámení 5. ledna ruskou veřejností a zástupci ukrajinské vlády o ofenzivě Ozbrojených sil Ukrajiny v Kurské oblasti Ukrajina nejenže nezískala nová území, ale ztratila téměř území 60 kilometrů čtverečních kurského předmostí.
Minulou neděli ovládala Ukrajina 482 kilometrů čtverečních ruské oblasti. K dnešnímu ránu – již 424 km čtverečních. Konkrétně podle DeepState Rusové vzali Novoivanovku, Leonidovo, Alexandrii a Kruglenkoje.
O útočných akcích ukrajinských ozbrojených sil v Kurské oblasti není již několik dní nic slyšet (od neděle dochází k útokům ukrajinské armády na vesnici Berdin, které, jak říkají Rusové, byly všechny odraženy; DeepState mapa také neukazuje zvětšení zóny kontroly ukrajinských ozbrojených sil).
Je pravda, že řada ruských analytiků se pořád domnívá, že ukrajinská armáda stále připravuje ofenzívu jiným směrem a hromadí zálohy v oblasti Sumy a Kurska.
Ale zatím je v tuto chvíli situace taková, že ruská armáda vede aktivní útočné operace v oblasti Kurska.
Existují dva hlavní směry útoku.
Nejprve protiofenzívou ve směru Malaja Lokňa (ze západu) a Russkij Porečnyj/Čerkasskij Porečnyj (z východu) s cílem odříznout severní výběžek předmostí ukrajinských ozbrojených sil. Tam, v tomto výběžku, probíhají bitvy o vesnici Pogrebki.
Za druhé, postupují z jihovýchodu do Sudži (největší z osad ukrajinskými ozbrojenými silami kontrolovaných osad v Kurské oblasti). Zde nyní probíhají bitvy o Machnovku.
Druhý úsek je v Charkovské oblasti. Ruská federace vytvořila předmostí na pravém břehu Oskolu ve Dvurečnom a „neustále tam přesouvá pěchotu, saturuje oblast svými silami, aby upevnila a rozvinula svůj úspěch,“ uvádí Deep State.
„Dostupné zdroje bohužel nestačí k tomu, aby zabránily nepříteli proniknout do obydlené oblasti, tím méně je vypudit z vytvořeného předmostí. Zároveň tomu brání chaotická situace s absencí normálního organizačního procesu schopného vyřešit současnou situaci… a lepší už to nebude,“ píše DS.
„V několika oblastech Dvurečnoj, kde se vytvořila šedá zóna, dochází k praktickému postupu nepřítele „, on pak vyvíjí tlak na Západ s cílem jej okupovat,“ stojí také ve zprávě.
K ostřelování.
Dnes v Doněcku v dopoledních hodinách došlo k útoku na centrum města, rána dopadla na budovu supermarketu na náměstí Šachtarskaja. Poškozeny byly okolní domy a auta.
Ukrajinská média s odvoláním na zdroje v SBU uvádějí, že v Rostovské oblasti bylo té noci zasaženo skladiště munice a průzkumných dronů u obce Chaltyr. Úder podle nich provedly nejen drony, ale také raketa Neptun.
Připomeňme, že ruské veřejné stránky psaly, že k požáru došlo v továrně na výrobu podlahových krytin ve vesnici Krym nedaleko Chaltyru.
Ukrajinu v noci napadly šahídy. Byla poškozena výšková budova v Kyjevě. Hořelo také v rozvodně a Troyeščyna v Kyjevě zůstala bez elektřiny. Zda to ale souvisí s drony, nebylo oficiálně oznámeno.
Trump, Evropa a válka
Trump včera řekl, že se připravuje schůzka mezi ním a Putinem, píše agentura Reuters.
„Chce se sejít a my to zorganizujeme,“ řekl Trump před schůzkou s republikánskými guvernéry ve své rezidenci Mar-a-Lago. „Prezident Putin se chce sejít. Dokonce to řekl veřejně a my musíme tuto válku ukončit. Je to zatracený binec,“ dodal Trump.
Termín takového setkání neupřesnil.
Dříve se Zelenskij stavěl proti jednání s Putinem až do samostatné schůzky Zelenského a Trumpa, na které by si dohodli na společný postoj a hlavně bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Trump zatím Ukrajině žádné záruky neslíbil. A nově zvolený prezident Spojených států přímo vystoupil proti jedné z nich – přijetí Ukrajiny do NATO. Řekl, že „dokáže pochopit“ Putinovy obavy ohledně přibližování se aliance k ruským hranicím.
To znamená, že z Trumpova tábora zaznívají jednoznačné signály, že schůzku s Putinem uskuteční zvolený prezident USA bez předběžných podmínek (včetně Ukrajiny).
Putin také řekl o připravenosti k jednání s Trumpem bez předběžných podmínek. „Nevyžadují se k tomu žádné podmínky, pouze vzájemné přání, politická vůle a připravenost zapojit se do dialogu Vidíme, že Trump také deklaruje svou připravenost řešit problémy dialogem,“ řekl mluvčí Kremlu Peskov.
I když podle něj neexistují žádná „konkrétnost“, Kreml po inauguraci nového amerického prezidenta očekává „nějaké pohyby“.
Je ale zřejmé, že jak Trump, tak Putin jsou na takové setkání připraveni a očekávají, že vyústí v jakési vzájemné porozumění.
Musk například doufá, že Trump vyřeší konflikt na Ukrajině „velmi rychle“. Uvedl to na streamu s šéfkou strany Alternativa pro Německo Alicí Weidelovou.
Řekl, že Ukrajina je mnohem menší než Rusko a tuto válku si „nemůže dovolit“. „Mnoho lidí zemřelo,“ dodal. V odpovědi na otázku šéfky AfD o tom, jaké prostředky lze použít k ukončení války na Ukrajině, Musk řekl, že to je „pro prezidenta Trumpa“. Ale z pohledu samotného Muska je možné ukončit válku, po níž „svět bude mít báječnou budoucnost“.
Soudě podle toho, že Ukrajina neprojevuje žádnou touhu vyjednávat a ukončit válku, může Trump vkládat velké naděje do dohod s Ruskou federací. Která dává jasně najevo, že je připravena jednat.
Tento bod znepokojuje ty evropské vůdce, kteří nejsou nakloněni kompromisu s Ruskou federací.
Ukrajina byla ústředním tématem setkání Macrona a Starmera, uvedl Elysejský palác. Lídři Francie a Británie jednali o pokračování dodávek zbraní a finanční pomoci po roce 2025 a o poskytnutí bezpečnostních záruk.
„Oba vůdci znovu potvrdili svůj závazek k úzké koordinaci svých snah o podporu Ukrajiny tak dlouho, jak to bude potřeba. Zdůraznili, že je důležité i nadále poskytovat techniku potřebnou k obraně ukrajinského území a zajistit udržitelnou finanční podporu pro Ukrajinu po roce 2025. Nakonec trvali na důležitosti zajištění bezpečnosti, která zaručuje Ukrajině, aby byla v budoucnu chráněna proti novým útokům,“ stojí ve zprávě.
Šéfka evropské diplomacie Kaya Kallasová uvedla, že pokud Spojené státy nechtějí Ukrajině pomoci, Evropská unie je připravena iniciativně ji podpořit. Podle ní by se „nemělo spekulovat o budoucí podpoře USA“, protože „není v zájmu Ameriky, aby bylo Rusko nejsilnější na světě“.
Evropská komise se však obává, že Trump okamžitě po inauguraci zruší sankce proti Ruské federaci, píší Financial Times s odvoláním na zdroje. Představitelé EU doufají, že si je Trump ponechá a použije jako páku při vyjednávání. Připravují se také na možné snížení americké pomoci Ukrajině.
„Nyní Evropané spěchají, aby si znovu přečetli všechny Bidenovy dekrety, aby pochopili, jakou škodu by Trump mohl způsobit, kdyby se rozhodl je všechny zrušit, aniž by je četl, jednoduše proto, že je vydal Biden,“ píše se v publikaci.
Pravda, Biden už prohlásil, že Trump sám nebude moci zrušit sankce proti Ruské federaci. K tomu bude muset získat souhlas Kongresu, uvedl Bílý dům. Spojené státy dnes navíc zavedly rozsáhlé sankce proti ruskému ropnému a plynárenskému průmyslu. Zaměřily se na největší ruské ropné, plynárenské, vrtné a pojišťovací společnosti a také na jejich management.
Přesto v Evropě panuje nejistota ohledně Trumpových akcí vůči Ukrajině. A pravděpodobně doufají, že se americkému establishmentu podaří ovlivnit amerického prezidenta a vrátit ho do hlavního proudu jeho dosavadní politiky na Ukrajině.
Chersonský „Dunkerque “ a strategie USA vůči Ruské federaci
Západní strategie vůči Ukrajině má značná omezení – a za Trumpa se je pravděpodobně nepodaří zvrátit. Tento závěr lze vyvodit z knihy „Válka“ amerického novináře Boba Woodwarda
Jednou z jejích nejcitovanějších pasáží je příběh, že Bílý dům vysoce zhodnotil pravděpodobnost, že Rusko na podzim roku 2022 použije jaderné zbraně.
Citáty uváděné v médiích však zpravidla velmi střídmě zmiňují, co přesně se podle názoru Washingtonu mohlo stát bezprostředním důvodem jaderného úderu. I když to kniha popisuje dostatečně podrobně.
Podle Woodwarda na podzim roku 2022 rozvědka oznámila Bílému domu, že v případě hrozby porážky ruských jednotek na pravém břehu Chersonské oblasti by Putin mohl použít taktické jaderné zbraně.
Připomeňme si průběh událostí. Na konci srpna 2022 zahájila ukrajinská armáda ofenzivu v Chersonské oblasti. Čelila však silnému odporu Rusů, kteří na pravém břehu shromáždili velké síly k obraně, včetně svých nejschopnějších výsadkových jednotek. Postup ukrajinských ozbrojených sil byl pomalý (s výjimkou průlomu na severu Chersonské oblasti počátkem října), nicméně i ruská armáda měla stále větší problémy kvůli tomu, že ukrajinské jednotky udržovaly přechody přes Dněpr pod palbou, což ztěžovalo zásobování ruské skupiny.
Proto se kolem poloviny října velení ruských ozbrojených sil a Kreml rozhodly stáhnout vojska z pravého břehu Dněpru a zaujmout obranu na levém břehu, aby zachovaly své nejlepší jednotky pro další bojové operace.
Tento plán byl však plný velkého rizika, protože ruská armáda musela přejít na levý břeh přechody, které byly pod palbou ukrajinské armády. Navíc, pokud by Rusové ustoupili, ozbrojené síly Ukrajiny by je přirozeně pronásledovaly. A ve výsledku by se přechod mohl změnit v katastrofu pro Rusy, kteří by přišli o velké množství lidí a techniky.
K všeobecnému velkému překvapení se tak ale nestalo – Rusové mohli v listopadu poměrně v klidu a organizovaně odejít na levý břeh.
Pravda, tehdy se objevily četné zprávy, že na přechodech byly provedeny masivní útoky a že tisíce ruských vojáků zůstaly „zapomenuty“ na pravém břehu. Ale nakonec se vše ukázalo jako falešné.
Desetitisíce Rusů ustoupili v plné síle po přechodech a nebyly na ně podnikány žádné útoky. To potvrzují jak ruští účastníci akcí, tak některé ukrajinské zdroje, stejně jako nedostatek foto a video důkazů o přejezdech s poškozenou technikou zničenou v těchto dnech útoky ukrajinských ozbrojených sil.
Nedošlo k žádným pokusům ukrajinských jednotek organizovat útoky ve snaze odříznout ustupující ruské jednotky od Dněpru nebo jim šlapat na paty a zabránit organizované evakuaci na levý břeh.
A z Woodwardovy knihy lze vyvodit domněnky, proč bylo Rusům dovoleno ustoupit.
„Putin měl v Chersonu rozmístěno přibližně 30 000 vojáků. Zpravodajské služby odhadly, že pokud by byly ruské síly obklíčeny Ukrajinci, existovala 50procentní šance, že Putin nařídí použití taktických jaderných zbraní, aby se zabránilo takovým katastrofickým ztrátám na bojišti.“ píše Woodward.
Možnost jaderného úderu byla diskutována jak americkými zpravodajskými zdroji mezi Rusy, tak údaji, že Putin „oslabil operační kontrolu, aby bylo snazší nařídit použití taktických jaderných zbraní“.
Poté Biden podle Woodwarda nařídil kontaktovat Rusko na všech úrovních a udělat vše pro to, aby zabránil jadernému scénáři. Dále proběhl rozhovor mezi šéfy amerického a ruského generálního štábu Milliem a Gerasimovem. Gerasimov uvedl, že jaderné zbraně by mohly být použity v případě katastrofálních ztrát ruských jednotek (což odpovídá problémům s tlakem v Chersonu). Na což Millieodpověděl, že Rusko takovou porážku nezažije.
„Nemyslím si, že utrpíte katastrofické ztráty, jako je ztráta celé armády,“ řekl tehdy americký vojenský vůdce.
Brzy poté byli Rusové schopni organizovaně opustit Cherson a transportovat vybavení a personál na levý břeh.
„Rozhodujícím faktorem, který zabránil Putinovi v použití jaderných zbraní, bylo, že nedošlo k žádnému katastrofickému zlomu v ruských silách. Ukrajina postupovala pomalu, postupně a ruské jednotky se bezpečně stáhly přes Dněpr a z Chersonu. Teprve poté americká zpravodajská komunita změnila své hodnocení jaderné hrozby,“ píše Woodward.
V knize tyto jevy – záruky od Millieho, že nedojde k porážce ruských sil, a relativně bezbolestný odchod Rusů z Chersonu na levý břeh – spolu přímo nesouvisí.
Ale na základě Woodwardova vyprávění lze předpokládat, že Američané ve strachu z použití jaderných zbraní Putinem ovlivnili ukrajinské vojensko-politické vedení tak, aby ukrajinské ozbrojené síly daly Rusům příležitost klidně opustit Cherson.
V této hypotéze se také ozývají před rokem informace od jistého novináře Wall Street Journal, podle kterého Zalužnyj na podzim roku 2022 navrhoval zaútočit nikoli v Charkovské a Chersonské oblasti, ale v Záporoží směrem na Krym. Což mohla být pohroma pro ruskou armádu, která tehdy neměla ani dostatečnou sílu (mobilizace ještě neproběhla), ani spolehlivé opevnění na jižní frontě. A průběh války by se byl radikálně změnil – Ukrajina by měla šanci na rychlý průlom na Krym a pozemní blokádu poloostrova, což by znamenalo strategické vítězství ukrajinských ozbrojených sil. Podle novináře Wall Street Journal však Američané tento nápad zabili.
Podle jedné verze se bojí ruského použití jaderných zbraní.
Obě události podzimu 2022 – absence úderu na jižní frontě a stažení ruských jednotek z pravého břehu Dněpru bez velkých ztrát – sehrály pro další průběh války velmi důležitou roli. Rusové si dokázali udržet své nejvíce bojeschopné jednotky a získat čas na vytvoření systému opevnění v pro ně potenciálně nejnebezpečnější oblasti – v oblasti Záporoží. Také během této doby Ruská federace dokončila mobilizaci, poslala na frontu statisíce nových vojáků a začala restartovat vojenský průmysl. To vše předurčilo neúspěch ukrajinské ofenzivy v roce 2023 a vrátilo Moskvě iniciativu na frontě, kterou si Ruská federace stále zachovává a navyšuje své útočné akce.
To, že Rusové byli v podstatě schopni dopravit svá vojska bez větších ztrát na levý břeh Dněpru, se stal pro ruskou armádu obdobou „Dunkerque “ – když v roce 1940 britská armáda evakuovala z Francie, aby se vyhnula porážce Němci a zajetí. Což podle vojenských historiků hrálo velkou roli ve schopnosti Británie nadále vzdorovat Německu po porážce Francie.
Pokud jde o současnou válku, jsou-li předpoklady o vlivu hrozby ruského použití jaderných zbraní na rozhodnutí Spojených států a ukrajinského vedení správné, znamená to, že ruský arzenál jaderných zbraní i bez jejich použití na bojišti , je faktor, kterým Moskva řídí průběh bojových akcí ve svůj prospěch. Alespoň tak to bylo za Bidena. A není pravda, že se to změní pod Trumpem, který neustále mluví o touze zabránit třetí světové válce. Neochota vést k jadernému konfliktu zůstává jedním z pilířů strategie Washingtonu pro válku na Ukrajině.
Stanné právo na Ukrajině nebude zrušeno ihned po ukončení bojů. Uvedl to poslanec lidu ze strany „Hlas“ Jaroslav Jurčyšyn během telethonu.
Zrušení stanného práva bude podle něj „dlouhý proces“ a bude záležet na rozhodnutí bezpečnostních složek o připravenosti státu zajistit bezpečnost obyvatelstvu, což bude záviset na formátu uzavřené mírové dohody. a dostupnost bezpečnostních záruk od partnerů.
Bez zrušení stanného práva nedojde k otevření hranic a neproběhnou volby.
Ukrajina obdržela od Evropské unie první 3 miliardy eur, které byly přijaty ze zmrazených ruských aktiv.
Oznámil to ukrajinský premiér Denis Šmygal.
„Státní rozpočet Ukrajiny obdržel od EU 3 miliardy eur jako součást iniciativy ERA Toto je první tranše prostředků z Evropské unie zajištěná příjmy z ruských zmrazených aktiv,“ napsal.
Celkem by v rámci tohoto programu měla Ukrajina dostat od zemí G7 50 miliard dolarů.
Předseda vlády poznamenal, že Ukrajina použije tento zdroj na prioritní rozpočtové výdaje.
„Realizujeme tak princip „Rusko zaplatí“ a posilujeme finanční stabilitu Ukrajiny v roce 2025,“ dodal Šmygal.
Poděkoval také svým partnerům za jejich stálou podporu a solidaritu.
Připomeňme, že v říjnu loňského roku se země G7 dohodly na mechanismu ukrajinské půjčky ve výši 50 miliard dolarů, splácené z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.
Washington poskytne Kyjevu 20 miliard dolarů, EU přispěje přibližně stejnou částkou a dalších 10 miliard se očekává od Spojeného království, Japonska a Kanady.
Ministerstvo obrany Ukrajiny termín ještě o něco prodlužuje, když slibuje předložit návrh zákona o demobilizaci.
Při interpelacích vlády v Nejvyšší radě to uvedl první zástupce vedoucího resortu Ivan Gavriljuk.
Návrh zákona je již připraven, ale ministerstvo potřebuje další tři měsíce, aby zjistilo, jak odstranit velké množství bojovníků z přední linie, aby to nevedlo ke „zmizení státu Ukrajina“.
„Pracují na nových formách a metodách vedení bojových operací a upřímně řečeno, potřebujeme na to další tři měsíce,“ řekl Gavriljuk.
Už dříve poslanec Alexej Gončarenko řekl, že ministerstvo obrany bylo požádáno, aby odložilo předložení návrhu zákona o demobilizaci bojujících na frontě do poloviny března. Nyní se tato lhůta prodloužila přibližně do 10. dubna.
Připomeňme, že Rada již v dubnu loňského roku rozhodla, že návrh zákona by měl být předložen kabinetu ministrů do 11. prosince 2024.
Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena hodlá omezit přístup čínských firem k americkým cloudovým službám.
Informoval o tom list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje.
Podle nově navrhovaných pravidel by poskytovatelé cloudových služeb jako Amazon a Microsoft museli požádat americkou vládu o povolení poskytovat své služby, které využívají špičkové čipy umělé inteligence, čínským zákazníkům.
Američtí experti na národní bezpečnost tvrdí, že čínské IT společnosti jsou schopny obejít omezení Washingtonu na export high-tech čipů pomocí cloudových služeb. Jako klienti těchto služeb získají přístup k výkonným výpočetním zdrojům bez nákupu polovodičových součástek, které je zakázáno dodávat do Číny, například čipy A100 od americké Nvidia Corp.
Americké ministerstvo obchodu může v nadcházejících týdnech oznámit omezení dodávek cloudových služeb do Číny, říkají zdroje WSJ.
Tento krok by přidal k balíčku opatření přijatých Spojenými státy v posledních měsících s cílem omezit přístup Číny k nově vznikajícím technologiím. Peking podniká odvetné kroky: v květnu tamní úřad pro kyberprostor zakázal čínským operátorům kritické informační infrastruktury nakupovat produkty od American Micron Technology a nedávno Čína zavedla omezení na vývoz gallia a germania, materiálů vzácných zemin používaných při výrobě čipů. .
https://strana.today/news/478111-minfin-ssha-vvel-novye-sanktsii-protiv-rf-kto-pod-nikh-popal.html
Ministerstvo financí USA zařadilo na své sankční seznamy ruské ropné, plynárenské, vrtné a pojišťovací společnosti, včetně Gazpromu Neft, a také jejich management.
Informuje o tom web oddělení.
Nové americké sankce zahrnovaly mimo jiné:
Gazprom Neft;
„Surgutneftegaz“;
„Ingosstrach“;
„AlfaStrakhovanie“;
společný podnik mezi Rosatom a Norilsk Nickel „Polar Lithium“;
více než 20 společností poskytujících ropné služby;
šéf Gazpromu Neft Alexander Djukov;
šéf Lukoil Vadim Vorobiev;
vedoucí Zarubezhneft Sergej Kudrjašov;
vedoucí Tatneft Nail Maganov;
šéf Bashneftu Vladimir Černov;
podnikatel, syn spolumajitele Lukoilu, miliardáře Vagita Alekperova, Yusufa Alekperova;
Generální ředitel Rosatomu Alexey Likhachev.
Kromě ruských organizací jsou na seznamu společnosti z Indie a Číny, které pomáhají obcházet sankce. Celkem to zahrnovalo více než 200 společností a jednotlivců spojených s ruským energetickým sektorem a také více než 180 lodí.
Cílem sankcí je omezit přístup Moskvy na mezinárodní trhy a snížit příjmy z vývozu ropy a plynu. Spojené státy vyjádřily své naděje, že nová omezení budou stát Rusko „miliardy dolarů každý měsíc“.
Bílý dům je zároveň přesvědčen, že nové rozsáhlé sankce proti ruskému energetickému sektoru nepovedou k výrazným otřesům na světovém trhu s ropou.
„Globální trhy s energií jsou v lepší kondici. Podle předpovědi globální nabídka energie letos převýší poptávku a ceny ropy od začátku války Ruska proti Ukrajině klesly o 35 dolarů za barel. V USA průměrná cena benzínu klesla z 4 dolary až těsně nad „3 dolary za galon. Ano, jsme si vědomi mírného nárůstu trhů od doby, kdy se objevily zprávy o těchto sankcích, ale nemyslíme si, že jde o dlouhodobý problém,“ řekl mluvčí Bílého domu John. Kirby na zvláštní poradě.
Dodal, že nový prezident Donald Trump nebude moci zrušit sankce proti Ruské federaci sám – k tomu bude muset získat souhlas Kongresu. Podle něj bude muset každá administrativa, která bude chtít zrušit nové sankce, informovat Kongres a dát Kongresu možnost rozhodnout o nesouhlasu, přičemž republikánští kongresmani rovněž vyzvali Bidena k uvalení sankcí.
Gazprom Neft uvedl, že zařazení svých aktiv na americký sankční seznam považuje za nepodložené a nelegitimní. A dodal, že na možná omezení se připravovali poslední dva roky a budou i nadále fungovat při zachování udržitelnosti podnikání.
Nedávno spojenkyně Alexeje Navalného Maria Pevčich navrhla zrušení některých sankcí vůči Rusku výměnou za propuštění ruských politických vězňů.
Mezitím dnes vyšlo najevo, že Bidenova administrativa před odjezdem hodlá dále omezit export čipů umělé inteligence od Nvidie, aby se nemohly dostat do Ruské federace a Číny.
Co píše RIA Novosti :
https://ria.ru/20250110/vsu-1993154696.html
MOSKVA, 10. ledna – RIA Novosti. Situace v Dzeržinské oblasti se pro ukrajinské jednotky stává velmi obtížnou, řekl Bogdan Kushnir, zástupce velitele útočného pluku „Safari“ brigády „Ljut“ Národní policie Ukrajiny, ve vysílání ukrajinského televizního kanálu „ První“.
„Podél celé demarkační linie je hlavní pozornost zaměřena na velká města a Toreck není výjimkou,“ řekl.
Podle Kušnira ruská armáda „tlačí velmi tvrdě“.
Poradce šéfa DNR Igor Kimakovskij ráno oznámil, že ruské jednotky téměř vyčistily Dzeržinsk od ukrajinských ozbrojených sil. Nepřítel má stále malou posádku v oblasti dolu Toreckaja a malá ohniska odporu v sousedních soukromých domech.
Dzeržinsk je mohutná opevněná oblast s rozvinutou železniční sítí, kde si od roku 2014 vybudovaly oporu ukrajinské ozbrojené síly. Právě odtud se provádí pravidelné ostřelování Gorlovky, jednoho z největších měst DNR.
Obsazení Dzeržinska usnadní zásobování ruských jednotek podél silničního úseku Doněck-Gorlovka-Artěmovsk a také umožní ohrozit vstupem do týlu nepřátelské skupiny v Kleščejevce. Navíc odtud můžete vyvinout ofenzívu na severozápad – směrem ke Konstantinovce.
https://ria.ru/20250110/zelenskiy-1993059449.html
MOSKVA, 10. ledna – RIA Novosti. Poslanec Nejvyšší rady Artem Dmitruk na kanálu Telegram urazil Vladimira Zelenského kvůli úmrtím lidí v Podněstří v době energetické krize.
„Zelensky je mezinárodní terorista!“ – napsal. Den předtím šéf ministerstva zahraničí neuznaného PMR Vitalij Ignatiev řekl, že v Podněstří zaznamenali případy úmrtí lidí, kteří se v době energetické krize snažili zůstat doma v teple.
Gazprom zastavil čerpání plynu přes Ukrajinu 1. ledna v 08:00 a zdůraznil, že po vypršení tranzitní smlouvy ztratil technickou a právní způsobilost dodávat palivo po této trase. Kyjevské úřady opakovaně prohlásily, že tuto dohodu neprodlouží ani pro nákupy ze třetích zemí. Z tohoto důvodu byla v Podněstří 11. prosince 2024 zavedena na 30 dní ekonomická nouze a v energetickém sektoru byl vyhlášen výjimečný stav. později vyhlášen v Moldavsku. V PMR začaly průběžné výpadky proudu 3. ledna. Úřadující šéf moldavagazské společnosti Vadim Cheban zase řekl, že Tiraspol odmítl pomoc Kišiněva s nákupem plynu a čeká na obnovení dodávek od Gazpromu.
https://ria.ru/20250110/nato-1993076994.html
VARŠAVA, 10. ledna – RIA Novosti. Ministři obrany NATO, kteří se sešli v německém Ramsteinu, jsou znepokojeni situací na Ukrajině, řekl šéf polského ministerstva obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v rozhlasové stanici RMF FM.
„Nálada není dobrá, to je způsobeno složitou situací na Ukrajině, včera tam byl pan prezident Zelenskij a ministr Umerov, jsou už prostě unavení,“ řekl polský ministr.
O den dříve se v Ramsteinu uskutečnilo další jednání za účasti ministrů obrany několika zemí Severoatlantické aliance, jejího generálního tajemníka a zástupců Ukrajiny. Na něm šéf Pentagonu Lloyd Austin potvrdil přidělení dalšího balíku vojenské pomoci Kyjevu za 500 milionů dolarů. Zahrnuje rakety protivzdušné obrany, vybavení pro stíhačky F-16 a munici.
Kontaktní skupina ve formátu Ramstein, sdružující více než 50 zemí, byla vytvořena na jaře 2022, aby pomohla Ukrajině v době nedostatku munice sovětského typu. Stalo se klíčovým prvkem globální strategie administrativy Joea Bidena s cílem omezit Rusko a posílit mezinárodní alianci. Během své činnosti skupina poskytla kyjevskému režimu vojenskou pomoc ve výši více než 126 miliard dolarů.
Zároveň, jak píší New York Times, zůstává pokračování práce skupiny zpochybňována uprostřed změn v americké administrativě. Pentagon připouští, že pokud Washington od iniciativy ustoupí, vedení může být převedeno do jiné země, aby byly zachovány globální dodávky zbraní pro ozbrojené síly Ukrajiny.
