Pokud někdo v souvislosti s EU hovoří o demokracii, tak je to asi totéž jako hovořit o demokracii v souvislosti se 3. říší. Ti, kdo stojí v čele té čtvrté, totiž nemají svými názory od těch, co vedli třetí, moc daleko. Také zavádí vládu jedné strany, jednoho povoleného názoru a hodlají na to jít mimo jiné i cestou výrazného utužení již nyní na sociálních sítích hojně praktikované cenzury.
Zkorumpovaná Lejnová, která setrvává na svém postu i přes jasný střet zájmů a utajované SMS s šéfem Pfizeru Bourlou, se spolu s Jourovou rozhodly, že se postarají o to, aby v EU nebyly slyšet jiné, než Bruselem povolené názory. Názorová a politická pluralita má být navždy zakázána a to hned na dvou frontách.
Tedy jednak potlačováním médií, která nejedou v linii Bruselu, ale také potlačením jediné skutečné opozice, která se v bruselské zapáchající žumpě nachází.
S argumentem záchrany upadající svobody tisku v EU v současnosti Brusel plánuje centrální orgán pro dohled nad médii navržený von Lejnovou, který de facto zruší samotnou svobodu tisku. EU také vyhrožuje Elonu Muskovi, který se pustil do obnovy svobody projevu na Twitteru.
Skutečnost, že demokracie a právní stát jsou u nás dlouhodobě podkopávány tvrzením o záchraně demokracie, není nic nového. To pocítili i všichni provozovatelé zablokovaných webů. Podobnou strategii nyní přijímá celá EU, která údajně chce novým „zákonem o svobodě médií“ zachránit svobodu tisku v zemích jako Polsko a Maďarsko.
Ve skutečnosti chce však vytyčit jedinou povolenou pravdu, přičemž všichni, kdo nebudou šířit výhradně jednostranné informace a názory, budou cenzurováni.
Již nějakou dobu – zejména v souvislosti s covidovou hysterií a nyní ukrajinským konfliktem – studie a odborníci konstatují znepokojivý pokles svobody tisku v mnoha zemích EU. Zpráva EU o právním státu a Monitor pluralismu médií nepřekvapivě dospěly k závěru, „že svoboda a nezávislost médií v EU jsou ohroženy.“
Zatímco bruselští byrokraté tvrdí, že ona „svoboda tisku“ je omezována zejména v Maďarsku a Polsku, zcela opomíjí cenzuru v dalších zemích, včetně bezprecedentní cenzury, ke které došlo letos v únoru u nás.
Evropská komise chce zakročit proti svobodě tisku takzvaným Evropským zákonem o svobodě médií (EMFA), který von der Leyenová oznámila již v projevu k národu v roce 2021 jako řešení tohoto problému. Ovšem „svobodu“ mají mít jen na Bruselu závislá média jediné pravdy, zatímco ta skutečně nezávislá mají být cenzurována.
Ostatně, také Jourová nám připomíná, že každý si nemůže psát jen tak co chce. Přece psát o tom, že očkovaný může covid roznášet je dezinformace (články s tímto tvrzením byly v roce 2021 na sociálních sítích tvrdě cenzurovány), zatímco tvrzení o „dvou dávkách a tečka“ je svatá bruselská pravda. Že, Jourová??? Ostatně, to její partaj nám tuto svatou pravdu tvrdila a založila si na ní očkovací kampaň…
EU tak nyní přitvrdí zejména v cenzuře těch článků, které o „svaté vakcíně“ píší jakkoli negativně. Ale nepůjde jen o cenzuru článků covidových, ale všech, které nezapadají do „bruselské jediné pravdy“ – včetně článků, které popírají údajnou přicházející klimatickou katastrofu.
Jenže víte o tom, že centrální orgán pro dohled nad médii, který je z Bruselu rovněž řízen nikým nevolenou komisí EU v čele s vrchní cenzorkou Jourovou a von Lejnovou, sám porušuje všechny principy svobody tisku?
Nikde ve smlouvách, které zakládají EU, není taková kontrola stanovena, ve skutečnosti je odmítnuta:
„Členské státy vždy chápaly vysoce citlivou oblast mediální politiky jako svou výhradní odpovědnost. EMFA tedy představuje změnu paradigmatu.“
Helmut Verdenhalven a Philippe Meistermann z Federálního sdružení digitálních vydavatelů a vydavatelů novin (BDZV) komentují správně, i když ještě relativně opatrně:
„V reakci na klesající svobodu tisku v EU volí Evropská komise cestu, která dosáhne opaku toho, co je nutné. Namísto toho, abychom čelili těm státům, které nezaručují svobodu médií, tak stávajícími, velmi ostrými nástroji práva EU, bude pro média všude v Evropě nasazen regulační korzet.“
Stručně řečeno: Zdá se, že Brusel funguje podle hesla: Pokud je svoboda slova v mnoha zemích potírána, pak ji podle našich pravidel a v naší režii zcela zrušíme.
Do jaké míry se prosazuje monitoring evropských médií z Bruselu, dobře ukazuje fakt, že EU viděla rudě, když E. Musk převzal Twitter a oznámil, že tam obnoví svobodu projevu: nedokázal to Muskovi bylo řečeno, že pro velké digitální platformy existují v Evropě velmi specifická pravidla.
„Když Musk po převzetí Twitteru oznámil, že pták je volný, tak Breton za Evropskou komisi jednoznačně odpověděl: „Pták létá podle našich pravidel. “
A tato pravidla se podle Bretona vztahují na všechny platformy, které by chtěly působit na evropském kontinentu.
A když tento týden Musk propustil hlavní bruselské cenzory Twitteru, o Jourovou se rázem pokoušely mrákoty. Bruselské papaláše tak musí jeho převzetí Twitteru neskutečně štvát.
Ale to není zdaleka vše, co se chystá, aby se potlačila jakákoli názorová opozice.
Včera svolala v EP Macronova skupina Renew Europe (v ní je i naše ANO) debatu „jediných demokratů“ s tím, že je nutné ještě víc potlačit hlas „ultrapravice“. Tak nazývají současnou frakci ID, ve které jsou převážně ty politické strany, které požadují odchod z EU.
Chtějí zcela potlačit tyto strany a zajistit co nejrychlejší eurointegraci, tedy zlikvidovat i poslední zbytky suverenity národních států. Po volbách za rok a půl by měla být tato frakce výrazně omezena a odsunuta ještě víc na okraj. Bez ohledu na to, kolik voličů bude mít.
Vskutku demokratické, že?
Proti těmto stranám, kterém jsou i tak vyřazeny z možnosti mít například místopředsedu EP či jiné podobné funkce, tak má být vytvořen „ještě silnější sanitární kordon,“ jak uvádí europoslanci Macronovy frakce.
Cituji některé výroky:
„Abychom zatlačili zpět krajní pravici, navrhujeme 5 směrů činnosti, které můžeme provést na naší úrovni v rámci našeho mandátu.“
„Je nutné bojovat proti vlivu protrumpovských skupin, Ruska nebo jiných autoritářských zemí a organizací na krajně pravicové strany.“
„Bojovat proti krajní pravici samozřejmě znamená stát pevně za svými hodnotami. Znamená to také podporovat naše řešení hlavních problémů naší doby.“
Tato nejvíce eurohujerská frakce se tedy rozhodla, že s pomocí ostatních eurohujerů potlačí vliv frakce, která zastupuje ty občany EU, kteří s politikou 4. říše zásadně nesouhlasí. Tento hlas by tedy měl být umlčen. To je samozřejmě jen začátek, tato Macronova sebranka měla teprve první jednání kolem vyloučení pravicových europoslanců.
Ovšem na vymýšlení toho, jak omezit vliv pravice, který zřejmě poroste, mají ještě více než rok času, neboť eurovolby nás čekají až v květnu 2024. V situaci, kdy se tato sebranka už demokracii ani nesnaží předstírat, lze očekávat cokoli…
Ohodnoťte tento příspěvek!
