Lidi se bojí, jestli bude elektřina a teplo a jestli za ně dokážou zaplatit. Vy jejich problém neumíte vyřešit. A není to poprvé. Co jednoduššího, než si zaplatit reklamu plnou klišé.
„To je divný, že dělá reklamu sama na sebe, ne?“ zeptala se mě dcera, když jsem si v metru fotografoval čtvrtou svítící vitrínu se sebeoslavným plakátem Evropské unie. Stálo na něm „Svoboda, mír a energetická nezávislost. Ty jsi Evropa.“ a unijní vlaječka. Rychle jsem uvažoval, kdo si v politice dělá podobnou sebepropagaci. Jediné, co mi vytanulo na mysli, byla hesla podobně bezobsažná, kterými nás průběžně zásobovaly výlohy obchodů a stěny domů za bolševického režimu. Třeba „V pevné jednotě strany a lidu za světový mír“ (splnění plánu pětiletky, závěrů XV. sjezdu, či jak bylo libo), nebo „Se Sovětským svazem na věčné časy“, případně „Socialistický svaz mládeže, pevná záloha strany“ – bylo toho tolik, že na to nejde zapomenout ani po 30letech. „To máš pravdu, to je hodně divný. Vlastně je to hloupý. A ubohý,“ odpověděl jsem.
Brusel, v době kdy Evropská komise je v energetické krizi úplně mimo a představitelé členských států se sice scházejí, ale bez podstatných výsledků, investuje peníze z plateb členských států do toho, aby dělala v Česku mediální masáž. Slogan „Svoboda, mír a energetická nezávislost“ je přitom idiotský trojnásobně. O svobodném projevu názoru se v prostoru EU dá s úspěchem pochybovat nejpozději od migrační krize v roce 2015. Black Live Matters, covid, změna klimatu, energetika – to jsou příklady dalších témat, o nichž se v hlavních médiích dá projevovat pouze dle neoficiálně oficiální doktríny. Mluvit o míru, když na Ukrajině je osmý měsíc válka, u které nikdo neví, kdy skončí, nebo kdy se rozšíří je také „mimo mísu“. Leda by k němu současní představitelé unie doplnili něco ve smyslu „mír bude, protože Rusku vždy ustoupíme, kam bude chtít“. A mluvit o energetické nezávislosti je z těch tří bodů největší drzost a největší lež. Protože Brusel nutí energeticky nezávislé Česko a Polsko (nejen je, také Francii atd.) k tomu, aby se staly energeticky závislé na počasí a dovozu technologií z Číny. O současné bezprecedentní energetické krizi, jež je důsledkem unijního Green Dealu ani nemluvě.
Obdobně se dají rozebrat i další bruselské reklamy, které obsahují tyto perly: „Demokracie, diverzita a ochrana klimatu. Ty jsi Evropa.“ nebo „Jednota, bezpečnost a obnovitelná energie. Ty jsi Evropa.“ případně „Stabilita, úcta a zelená transformace. Ty jsi Evropa.“ Dva ze čtyř plakátů mají motiv OZE, všechny pak heslo You Are EU. To asi proto, aby o působení nebyl ochuzen ten, kdo neumí česky. O tom, co je hlavním cílem téhle sebechvalné kampaně, je jasno. Jde o „přechod na obnovitelné zdroje“. Brusel má tedy tu drzost, že lidem vnucuje reklamou něco, na co sám – tedy Evropská komise – dosud nedokázal předložit dopadové studie, což je přitom jeho povinnost.
Tvrzení „Ty jsi Evropa“ je dnes úplně stejnou lží, jako dřívější bolševické tvrzení, že „všechna moc pochází z lidu“. Tehdy veškerou moc měla komunistická partaj, dnes ji už skoro celou má Brusel.
Děti vidí věci tak, jak jsou. Nám dospělým by proto mělo dojít, že s Evropskou unií je fakt něco divného, když dělá reklamu sama sobě. Myslím, že když už cítí, že musí dělat reklamu sama sobě, potřebuje reformovat. Rychle a pořádně.
