Evropská komise byla letos třikrát hacknuta, přesto žádá 450 milionů lidí, aby jí svěřili svou identitu.

Evropská komise byla letos třikrát hacknuta, přesto žádá 450 milionů lidí, aby jí svěřili svou identitu.

Nyní se již napříč EU vydávají digitální identity, které mají být sloučeny do jednotné eID, tedy platformy kontrolované Bruselem. I když jsou prezentovány jako „dobrovolné,“ asi nikdo soudný tomuto tvrzení nemůže věřit.

Dřív či později se stanou povinnými, protože budou nutné k přístupu nejen na sociální sítě, ale i na internet jako takový, případně k úřadům a některým službám.

Digitální ID obsahuje VEŠKERÉ informace o držiteli, je v ní doslova celý váš život. Mimo běžných dokladů obsahuje i zdravotní kartu, očkovací průkaz, informace o vzdělání, profesi, biometrická data a mnoho dalšího.

Jak se nyní ukázalo, EU nedokáže udržet v tajnosti ani vlastní data. Jak tedy může uchránit data občanů?

Evropská komise (EK) – tedy ten samý subjekt, který chce, aby byl každý nový účet na sociálních sítích ověřen z hlediska věku, a také usilovně prosazuje digitální peněženku s digitální identitou – byl opakovaně terčem hackerů.

Nedávný útok byl proveden s pomocí umělé inteligence a EK jej potvrdila, ale teprve poté, co o něm informoval server Politico .

Zároveň se EK snaží prosadit řadu legislativních snah, které by vedly k tomu, že by každý uživatel internetu v EU musel online prokázat svůj věk a identitu.

Zdá se však, že organizace neodvádí dobrou práci s vlastní bezpečností. Nástroje pro zaměstnance EK, jako jsou výplatní pásky, pracovní doba, dovolená a proplácení lékařských výdajů, byly podle serveru Politico zhruba deset dní odstaveny z provozu.

Důsledky pro soukromí a bezpečnost jsou zřejmé, ale EK – která chce zahájit novou éru online ověřování věku a digitální identifikace, která by se vztahovala na 450 milionů lidí – vám ani nedokáže říct, kolik dat jejích vlastních zaměstnanců mohlo být v tomto posledním incidentu odhaleno.

„Nezjistili jsme žádné důkazy o úniku dat, který by se dotkl všech zaměstnanců Komise,“ řekl mluvčí Thomas Regnier na briefingu 19. listopadu v poledne.

Ačkoli byl útok odhalen 22. října a potvrzen o čtyři dny později, veřejnost byla informována až téměř o měsíc později.

Regnier uvedl, že „jako ochranné a preventivní opatření jsme dočasně stáhli několik aplikací a většina z nich byla od té doby obnovena.“

Mluvčí potvrdil, že útok byl proveden pomocí „veřejně dostupného nástroje umělé inteligence“ a že „se jednalo o kybernetickou kampaň generovanou umělou inteligencí.“

Řekl ale také: „Nebudu kvalifikovat rozsah tohoto kybernetického útoku.“

Na otázku ohledně totožnosti útočníků Regnier odpověděl: „Takže co se týče připisování útoku někomu konkrétnímu, do toho se nebudu pouštět.“

Na otázku, proč veřejnost nebyla o útoku informována dříve, Regnier odpověděl: „Vůbec nic se neskrývalo.“

Pokud jde o červencový plán kybernetické bezpečnosti v oblasti umělé inteligence, který představila EK, Regnier uvedl, že poslední incident „ukazuje, že si velmi dobře uvědomujeme, co se kolem nás děje.“

A pak řekl: „samozřejmě nikdo vůči tomu není imunní.“

O několik minut později, během stejného briefingu, byl tentýž mluvčí požádán, aby se vyjádřil k omezení používání sociálních médií nezletilými v Itálii a využil této příležitosti k propagaci vlastního legislativního úsilí EK, konkrétně zákona KIDS Act.

„Potřebujeme evropskou reakci. Právě proto jsme předložili zákon o dětech,“ řekl Regnier a dodal: „Žádný národní zákon nám neumožní účinně chránit všechny naše děti v celé Evropské unii.“

EK ale tímto způsobem nechce „chránit“ děti. Její plány jsou mnohem dalekosáhlejší. Zákon KIDS Act, navržený 17. září, by znamenal, že si už nikdo nemůže založit nový účet na sociálních sítích bez prokázání věku.

To by se vztahovalo na každý nový účet, ať už je uživatel nezletilý nebo dospělý.

Návrh uvádí, že „online služby a obchody s aplikacemi musí používat nástroje pro ověřování věku a sociální média a video platformy musí provádět ověření věku, když si uživatel otevře nový účet.“

U stávajících účtů návrh požaduje, aby platformy „odhadovaly věk uživatele na základě rozumných zástupných údajů (např. datum vytvoření účtu, údaje o kreditní kartě).“

EK se snaží, abyste věřili, že je to všechno bezpečné, protože propaguje svou vlastní aplikaci pro ověřování věku a tvrdí, že „neuchovává doklady totožnosti ani biometrické údaje, a tím splňuje nejvyšší záruky ochrany soukromí.“

Mezitím návrh zákona o digitální spravedlnosti, předložený 11. listopadu, je dalším legislativním úsilím EK, které by zavedlo ověřování věku, tentokrát pro každého obchodníka.

Pak je tu digitální peněženka s průkazem totožnosti eIDAS 2, která je součástí rámce EU pro digitální průkaz totožnosti. Nařizuje členským zemím, aby tuto službu poskytovaly všem občanům do konce roku 2026.

Zákon říká, že používání digitální peněženky s průkazem totožnosti musí být dobrovolné. Německo se však již rozhodlo, že se z ní stane digitální průkaz totožnosti země, který bude zaveden 2. ledna 2027.

Přestože EK tvrdí, že to bude dobrovolné, 16 kryptografů v roce 2024 varovalo, že design peněženky by mohl umožnit „ jako virtuální stalker sledovat aktivity tohoto uživatele v celém systému a pozorovat, kde se uživatel pohyboval.“

Ani EK se nevyhýbá chybám. V dubnu letošního roku spustila aplikaci pro ověřování věku, kterou von der Leyen označila za „plně otevřený zdrojový kód. Každý si může ověřit kód.“

Konzultant Paul Moore ho ale rozluštil za méně než dvě minuty a zjistil, že PIN nebyl vázán na identifikační údaje, omezení rychlosti bylo v upravitelném souboru a obrázky dokladů totožnosti byly uloženy nešifrované.

Moore tehdy řekl: „Vážně, von der Leyen, tento produkt bude v určitém okamžiku katalyzátorem obrovského narušení bezpečnosti. Je to jen otázka času.“

Tehdejší mluvčí, rovněž Regnier, uvedl, že aplikace je stále demo verzí.

Komise však i tak všem 27 členským státům EU nařídila, aby zajistily spuštění aplikace do konce roku 2026. Henna Virkkunen z Evropské komise tehdy uvedla, že chce jedno řešení pro EU, ne 27 různých.

V březnu byla EK zasažena dalším útokem, kdy hackeři použili ukradený cloudový klíč k proniknutí na hostingovou platformu Europa.eu.

CERT-EU odhalil, že byla ovlivněna data „42 interních klientů Evropské komise a nejméně 29 dalších subjektů Unie, včetně„seznamů jmen, příjmení, uživatelských jmen a e-mailových adres.“

Takže abychom to shrnuli, jedná se o instituci, která letos zaznamenala několik závažných incidentů a nyní se snaží všechny přesvědčit, že má vše pod kontrolou, a že způsob, jak ovládat drtivou většinu zákony dodržujících Evropanů, spočívá v tom, že se s nimi všemi zachází jako s potenciálními podezřelými a nutí je online prokazovat svůj věk a totožnost mnoha způsoby.

Instituce, která nedokáže udržet v chodu vlastní systémy, nyní chce vytvořit masivní systém, který bude obsahovat nejcitlivější informace o každém občanovi EU.

Co by se na tom mohlo pokazit?