Evropská unie ve stopách Říma

Evropská unie ve stopách Říma

proxyLeave a comment

PETR ŠTĚPÁNEK

Když začne být nějaká nadnárodní říše příliš velká, zcela zákonitě se dříve či později rozpadne nebo rozdělí. Hezkou ukázkou toho je Říše římská. Obvykle se zmiňuje, jak ji rozvrátily germánské kmeny, ale ty by to nedokázaly, kdyby tomu zdegenerovaná římská společnost se svou přebujelou byrokracií nešla naproti. V tomto smyslu se dějiny evidentně opakují, jen ještě v Evropské unii netušíme, kdy to praskne a co bude poslední kapkou.

Proč to tak je, napsal už před věky moudrý Sokrates: „Demokratické zřízení doplatí na to, že bude chtít vyhovět všem. Chudí budou chtít část majetku bohatých. A demokracie jim to dá. Mladí budou chtít práva starých, ženy budou chtít práva mužů, cizinci budou chtít práva občanů. A demokracie jim to dá. Zločinci budou chtít obsadit veřejné funkce. A demokracie jim to umožní. A až zločinci demokracii nakonec ovládnou, protože zločinci od přírody tíhnou po pozicích moci, vznikne tyranie horší, než dovede nejhorší monarchie nebo oligarchie.“

Nad dávnou římskou historií mě ale napadá ještě jedna myšlenka, a tou je rok 395 n. l., kdy se Římská říše rozdělila na Západořímskou a Východořímskou. To může i pro nás být docela inspirativní. Samozřejmě, kulisy jsou dnes jiné, ale tendence, že by se Evropská unie mohla rozpůlit, zas tak moc za vlas přitažená není.

Zatímco Západořímská říše zanikla už v roce 476 n. l., Východořímská říše ji přežila téměř o tisíc let. Zanikla až v roce 1453. Provést něco takové s Evropskou unií by možná nebylo od věci. V západní Evropě nechť si ponechají desítky pohlaví, politickou korektnost, klimatické náboženství, nefungující multikulturalismus i otevřené hranice a miliony migrantů z kulturně a nábožensky nekompatibilních zemí. A také všechny ty nože, bomby a splašené náklaďáky, respektive s přišedšími „chirurgy“ a „inženýry“ související kriminalitu. My na druhé straně dělící čáry se bez těchto progresivistických vymožeností zcela jistě obejdeme.

Ani Západ, ani Východ

Budiž zároveň jasně řečeno, že netřeba se rozhlížet až příliš na východ. Postačíme si v zeměpisném pásu od moře Baltského až k Jaderskému. Možná to bude trochu připomínat zaniklé Rakousko-Uhersko, ale nic nebrání tomu, aby ono společenství bylo i o trochu širší. Nepatříme ani na Západ, ani na Východ. Jsme středoevropské země.

Určitě nejsem jediný, koho něco takového napadá, ostatně něco podobného zaznělo také z úst amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se v dělení Evropské unie rozkročil ještě víc a hnedle by k nám přifařil i Itálii.

Dějiny nekončí. Pokračují. Buďme na to připraveni.

Autor je 1. místopředsedou Trikolory

 

DENÍK.TO

 

Nahrávání ... Nahrávání …
RedakceRedakce
Loading…