Včera Kosa přetiskla článek z italských zdrojů o katastrofálním „vybavení“ evropských armád municí ve světle arogantní a silácké Macronovy rétoriky směrem k Rusku. To jsem ještě ovšem neměl tušení o článku, který nedávno vyšel na hlavní bruselské hlásné troubě – Politicu. To si vzalo evropské armády na mušku z jiného úhlu. a je to také zajímavé čtení! Veru že.
PAŘÍŽ – Už to není ani tak o náboru nových vojáků, jako spíše o přesvědčování stávajících vojáků, aby neodcházeli.
Tento týden představil francouzský ministr ozbrojených sil Sébastien Lecornu plán udržení mučstva, který má motivovat vojenský personál, aby zůstal v uniformě.
Stalo se tak několik dní poté, co výroční zpráva předložená německému parlamentu ukázala, že v roce 2023 opustilo Bundeswehr asi 1 537 vojáků, čímž se počet snížil na 181 514 příslušníků.
„Tyto rozhovory /o znovuzavedení povinné vojenské služby/ nyní existují ve všech hlavních městech, ve všech demokraciích, které mají profesionální armády bez branné povinnosti,“ řekl v pondělí Lecornu a zmínil Spojené království a Spojené státy.
„Na zasedáních NATO můžeme mluvit o vybavení, ale nyní také o… úrovni uchování lidských kapacit,“ dodal.
Jak se Evropa přezbrojuje v reakci na válku na Ukrajině, země jako Chorvatsko zvažují obnovení branné povinnosti. Jiní, jako Dánsko , plánují jeho rozšíření o ženy. Německo zrušilo brannou povinnost v roce 2011, ale vzhledem k tomu, že mnozí sloužící v armádě stárnou, znovu se diskutuje o znovuzavedení nějakého druhu systému národních služeb.
Pro země spoléhající na profesionální armády je úkolem učinit ozbrojené síly přitažlivými – což je v době nízké nezaměstnanosti, tvrdé konkurence ze strany soukromého sektoru a rozšířeného využívání práce na dálku obtížné.
Nejen o penězích
Ve Francii zůstává vojenský personál v ozbrojených silách v průměru o jeden rok méně než dříve. Ve Spojeném království je každoroční deficit náboru 1 100 vojáků – což odpovídá dvěma praporům pěchoty – i když vláda zadala nábor soukromé firmě Capita.
Peníze hrají roli v tom, aby lidé zůstali. Jedním z hlavních opatření francouzského plánu je zvýšení starobních důchodů integrací bonusů; zvyšují se i platy. Problém je ale v tom, že podmínky služby prostě nejsou tak atraktivní, chronické přesčasy, měsíce dlouhé nepřítomnosti doma a zameškané doby na zotavení jsou samozřejmostí.