Exkluzivně: Český překlad Globálního kompaktu OSN pro uprchlíky odhaluje, že jeho schválením se Česká republika dostala na cestu, ze které už není návratu! To, co se v dokumentu uvádí, je v rozporu s tím, co neustále prohlašují politici o odporu proti migraci! Dokument dokonce vyzývá k posilování sebevědomí uprchlíků a k jejich hromadnému, pravidelnému a řízenému přerozdělování! A víte, co je to non-refoulement? Tak to nechtějte ani vědět!
Když počátkem minulého týdne hlasovalo české zastoupení v OSN pro schválení Globálního kompaktu OSN o uprchlících, všichni politici z české vlády se dušovali, že o nic nejde [1], že je to pouze jakýsi report Vysokého komisaře OSN pro migraci, a že tomu nemáme věnovat pozornost, protože mnohem důležitější je druhý dokument, který se nazývá Globální kompakt OSN o migraci, a ten Česká republika minulou středu opravdu odmítla.
Jenže, toto našlapování a tancování okolo prvně jmenovaného dokumentu mělo za následek pouze to, že mnoho lidí se ptalo a žádalo, o čem vlastně ten Globální kompakt OSN pro uprchlíky je, a proč je to tedy nedůležitý dokument, kde je prý problém? Ačkoliv jsem se k tomu sám chystal, velice oceňuji, že se našel dobrovolník, který celý dokument přeložil v posledním aktuálním znění z léta tohoto roku. Jedna ze čtenářek našeho Aeronetu nám zaslala profesionální překlad dokumentu, který vypracovala spolu se svým manželem. Opravdu moc děkujeme! Nyní si může každý přečíst, co doopravdy tento globální kompakt o uprchlících obsahuje a o čem se v něm píše.
V tomto článku bych rád vypíchl několik zásadních odstavců z dokumentu, kterým byste měli věnovat pozornost. První věc, která vás překvapí, je košatá a vatová mluva, opatrně zaobalené výrazy a synonyma, která mají zneprůhlednit obsah a význam dokumentu pro laiky a nezasvěcené čtenáře. Nepochybuji, že mnoho výrazů v dokumentu je zcela neznámých i pro ministra zahraničí Tomáše Petříčka a zřejmě i pro premiéra Andreje Babiše. V dokumentu je použitý princip hry na slepou bábu, kdy jednotlivé věty obsahují zaobalené fráze, a pokud si člověk nedává pozor, ztratí přehled o smyslu vět. Takto koncipovaný dokument je nepřehledný, zdá se být bezzubým a v konečném důsledku nedůležitým, jak je nám tvrzeno od české vlády.
Globální kompakt o uprchlících je založen na principu “nenavracení” uprchlíků do zemí s teoretickým rizikem pro uprchlíka
Dokument hned v úvodu v bodě č. 5 označuje Globální kompakt OSN o uprchlících za materiál, který vychází z Charty OSN a ustanovení o režimu ochrany uprchlíků. Tento režim je založen na systému “non-refoulement”, to znamená na principu nenavracení uprchlíka do země, kde mu “teoreticky” může hrozit újma na zdraví nebo smrt. A sami jistě víte, že taková teoretická hrozba se vždycky najde, zejména v Africe nebo v Asii. Globální kompakt OSN o uprchlících tak de facto vyzývá země k tomu, aby systém “non-refoulement” nadále uznávaly. Pokud se tedy v Evropě objeví migranti z Pákistánu, z Afghánistánu, ze zemí Afriky, nebo z arabských zemích, je naprosto vyloučené, že by se někdy z Evropy vrátili domů, protože jim stačí říkat, že jsou uprchlíci, a to samo o sobě bude stačit k tomu, aby nikdy už nebyli do své země vráceni.
Aby měli stoprocentní jistotu, pro jistotu zahodí své doklady a cestovní pasy, před odjezdem ze své země smažou své profily na sociálních sítích Facebook a Twitter, aby je nikdo nepoznal a nedopátral a vyrazí do Evropy. Žádná evropská vláda potom uprchlíka nemůže vrátit, protože není jasné, odkud pochází, není jasná jeho identita, takže není ani možné ho deportovat do země původu, protože cílová země obvykle s Evropskou unií nespolupracuje. Jakmile se uprchlík dostane na území Evropy, už ho nikdo z Evropy nedostane. Globální kompakt OSN o uprchlících to navíc ukotvuje jako nepřekročitelnou zásadu. Přestože je tento kompakt dobrovolný, tak je v něm jasně uvedeno, že kdo pakt podporuje, vynaloží veškeré politické úsilí na uvedení obsahu dokumentu do zákonné praxe.
Další bod č. 6 dokonce vyzývá země, které dosud uprchlíky nepřijímaly, aby tak začaly činit, a naopak, ty země, které přijímání uprchlíků odmítají, aby své odmítavé postoje zrušily. A pod toto se rovněž podepsala česká vláda. Dělají si z nás blázny? Peckou do hlavy je potom bod č. 7, který vyzývá k posilování “sebevědomí uprchlíků” a rozšířit jejich přístup do 3. zemí, to znamená v překladu, když uprchlík uprchne z Afriky do Itálie jako vstupní země do EU, aby měl přístup i do 3. zemí v EU. Znovu opakuji, pod toto se podepsala česká vláda, když odhlasovala minulé pondělí Globální kompakt OSN o uprchlících.
Globální kompakt OSN o uprchlících, ukázka z úvodní části dokumentu
1. Složitá situace uprchlíků je společným zájmem lidstva. Situace uprchlíků se zvětšily v rozsahu a složitosti a uprchlíci vyžadují ochranu, pomoc a řešení. Milióny uprchlíků žijí ve zdlouhavých situacích, často v zemích s nízkými a středními příjmy, které čelí vlastním ekonomickým a rozvojovým výzvám, a průměrná délka pobytu i nadále roste. Navzdory obrovské štědrosti hostitelských zemí a dárců, včetně nebývalé úrovně humanitárního financování, se rozdíly mezi potřebami a financováním z humanitárních zdrojů také rozšířily. Existuje naléhavá potřeba spravedlivějšího sdílení zátěže a odpovědnosti za hostování a podporu světových uprchlíků při zohlednění stávajících příspěvků a rozdílných kapacit a zdrojů mezi jednotlivými státy. Utečenci a hostitelské komunity by neměly zůstat napospas osudu.
2. Dosažení mezinárodní spolupráce při řešení mezinárodních problémů humanitárního charakteru je ústředním cílem Organizace spojených národů, jak je stanoveno v její Chartě, a je v souladu se zásadou suverénní rovnosti států. Podobně Úmluva z roku 1951 týkající se statutu uprchlíků uznává, že uspokojivé řešení situace uprchlíků nelze dosáhnout bez mezinárodní spolupráce, neboť udělení azylu může neúměrně zatěžovat některé země. Je nezbytné převést tento dlouhodobý princip na konkrétní a praktické kroky, a to i rozšířením podpůrné základny nad rámec těch zemí, které historicky přispěly zájmům uprchlíků prostřednictvím přijímání uprchlíků nebo jinými prostředky.
3. V tomto kontextu Globální kompakt o uprchlících má poskytnout základ pro předvídatelné a spravedlivé sdílení “zátěže” a odpovědnosti mezi všemi členskými státy Organizace spojených národů společně s dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně mezinárodních organizací uvnitř a mimo systém Spojených národů, včetně těch, které jsou součástí Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce; dalšími humanitárními a rozvojovými aktéry; mezinárodními a regionálními finančními institucemi; regionálními organizacemi; místními úřady; občanskými společnostmi, včetně organizací založených na víře; akademických pracovníků a dalších odborníků; soukromého sektoru; médií; členů hostitelských komunit a samotných uprchlíků (dále jen “příslušné zúčastněné strany”).
4. Globální kompakt není právně závazný. Přesto představuje politickou vůli a ambice mezinárodního společenství jako celku pro posílenou spolupráci a solidaritu s uprchlíky a dotyčných hostitelských zemí. Bude uveden do provozu prostřednictvím dobrovolných příspěvků k dosažení společných výsledků a pokroku při plnění cílů stanovených v odstavci 7 níže. Tyto příspěvky určí každý stát a příslušné zainteresované strany s přihlédnutím k jejich národní realitě, kapacitám a úrovni rozvoje a dodržování národních politik a priorit.
(ii) Hlavní zásady
5. Globální kompakt vychází ze základních principů lidskosti a mezinárodní solidarity a usiluje o operativní fungování principů sdílení zátěže a odpovědnosti za účelem lepší ochrany a pomoci uprchlíkům a podpory hostitelských zemí a komunit. Globální kompakt je zcela nepolitický, včetně jeho realizace a je v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů. Je založen na mezinárodním režimu ochrany uprchlíků, který se zakládá na klíčové zásadě non-refoulement (nenavracení) a jehož jádrem je úmluva z roku 1951 a její protokol z roku 1967. Některé regiony rovněž přijaly specifické nástroje, které se vztahují na jejich vlastní kontexty4. Globální kompakt se řídí příslušnými mezinárodními lidskými právy, nástroji, mezinárodním humanitárním právem a dalšími mezinárodními nástroji, je-li to vhodné. Je doplněn nástroji pro ochranu osob bez státní příslušnosti, kde je to vhodné. Humanitární zásady lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti – viz A / RES / 46/182 a všechny následné rezoluce Valného shromáždění k tomuto tématu včetně rezoluce A / RES / 71/127 – stejně jako ústřední význam ochrany jako ukazatel celkového uplatnění Globálního kompaktu. Národní vlastnictví a vedení jsou klíčem k jeho úspěšné realizaci s přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům, politikám a prioritám.
6. Uznává se, že řada států, které nejsou součástí mezinárodních uprchlických nástrojů, ukázala štědrý přístup k hostování uprchlíků. Všechny země, které nejsou dosud účastny, jsou vyzývány, aby zvážily přistoupení k těmto nástrojům a státům, které jsou součástí, a ty, které mají výhrady, aby zvážily jejich stažení.
(iii) Cíle
7. Cíle Globálního kompaktu jako celku jsou: i) zmírnit tlak na hostitelské země; ii) zvyšovat sebevědomí uprchlíků; iii) rozšířit jejich přístup k řešením v třetích zemích; a iv) podpořit podmínky v zemích původu pro návrat v bezpečí a důstojnosti. Globální kompakt se bude snažit dosáhnout těchto čtyř propojených a vzájemně závislých cílů prostřednictvím mobilizace politické vůle, rozšířené základny podpory a opatření, která usnadní spravedlivější, udržitelnější a předvídatelnější rozdělení “příspěvků” mezi státy a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.
(iv) Prevence a řešení příčin
8. Pohyby velkých mas uprchlíků ve složitých situacích uprchlíků přetrvávají po celém světě. Ochrana a péče o uprchlíky je záchranou života pro dotyčné osoby a investicí do budoucna, ale je důležité, aby byly doprovázeny úsilím vynaloženým na řešení základních příčin. Příčiny uprchlických pohybů, klima, zhoršování životního prostředí a přírodní katastrofy stále více korespondují s hnacími silami uprchlických pohybů. V prvé řadě stanovení hlavních příčin je zodpovědností zemí, které jsou původem uprchlických pohybů. Avšak, odvrácení a řešení rozsáhlých situací uprchlíků jsou také záležitostmi, které vážně znepokojují mezinárodní společenství jako celek, vyžadují včasné úsilí o řešení jejich hnací síly a spouštěčů, jakož i zlepšení spolupráce mezi politickými, humanitárními, rozvojovými a mírovými aktéry.
9. V této souvislosti Globální kompakt doplňuje pokračující snahy OSN v oblasti prevence, míru, bezpečnosti, udržitelného rozvoje, migrace a budování míru. Všechny státy a příslušné zúčastněné strany se vyzývají, aby řešily základní příčiny velkého množství situací uprchlíků, a to i prostřednictvím zvýšeného mezinárodního úsilí o předcházení a řešení konfliktů; prosazovat Chartu Organizace spojených národů, mezinárodní právo, včetně mezinárodního humanitárního práva, jakož i právního státu na národní a mezinárodní úrovni; prosazovat, respektovat, chránit a plnit lidská práva a základní svobody pro všechny; a ukončit vykořisťování a zneužívání, stejně jako diskriminace jakéhokoli druhu na základě rasy, barvy, pohlaví, jazyka, náboženství, politického či jiného názoru, národního nebo sociálního původu, majetku, narození, postižení, věku nebo jiného stavu.
Mezinárodní společenství jako celek je rovněž vyzýváno, aby podpořilo úsilí o zmírnění chudoby, snížení rizika katastrof a poskytnutí rozvojové pomoci zemím původu v souladu s Agendou udržitelného rozvoje v roce 2030 a dalšími příslušnými rámci.
II. Komplexní rámec pro reakci uprchlíků
10. Část II Globálního kompaktu je komplexní rámec pro reakci na uprchlíky (CRRF) přijatý Valným shromážděním OSN (A / RES / 71/1, Příloha I). To představuje nedílnou součást Globálního kompaktu.
III. Program činnosti
11. V souladu s A / RES / 71/1, cílem akčního programu je usnadnit uplatňování komplexní reakce na podporu uprchlíků a zemích postižených zejména velkým uprchlickým pohybem nebo situacích zdlouhavého pobytu prostřednictvím účinných opatření pro “sdílení zátěže” a odpovědnosti (část III.A); a oblasti pro včasné příspěvky na podporu hostitelských zemí a případně zemí původu (část III.B). Tyto části je třeba vnímat jako vzájemně propojené.
12. Zatímco CRRF se konkrétně vztahuje na velké přesuny uprchlíků, pohyb populace není nezbytně homogenní a může mít kombinovaný charakter. Některé velké pohyby mohou zahrnovat jak uprchlíky, tak i jiné v pohybu; ti jiní mohou zahrnovat uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby; a v určitých situacích může být vnější nucené vysídlení způsobeno náhlým nástupem přírodních katastrof a zhoršením životního prostředí. Tyto situace představují pro postižené státy komplexní výzvy, které by mohly získat podporu od mezinárodního společenství k jejich řešení. Podpora vhodných reakcí by mohla stavět na operačních partnerstvích mezi příslušnými aktéry, včetně UNHCR a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), přičemž budou činné v rámci svých příslušných pověření, rolí a odborných znalostí, aby zajistily koordinovaný přístup.
13. Akční program je podpořen silným partnerstvím a přístupem s aktivní účastí, který zahrnuje i uprchlíky a hostitelské komunity jakož i přihlédnutí k věku, pohlaví a rozmanitosti, včetně: podpory rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek; konče všemi formami sexuálního a genderového násilí, obchodování s lidmi, sexuálního vykořisťování a zneužívání a zraňující praktiky; usnadnění smysluplné účasti mládeže, osob se zdravotním postižením a starších osob; zajištění nejlepšího zájmu dítěte; a boj proti diskriminaci.
A. Opatření pro sdílení zátěže a odpovědnosti
14. Země, které přijímají a hostí uprchlíky, často na delší dobu, velmi přispívají ze svých omezených zdrojů ke kolektivnímu dobru a samozřejmě z lidskosti. Je nezbytné, aby tyto země získaly hmatatelnou podporu mezinárodního společenství jako celku při vedení reakce.
15. Následující opatření se snaží dosáhnout spravedlivějšího a předvídatelnějšího sdílení zátěže a zodpovědnosti s hostitelskými zeměmi a komunitami a podporovat hledání řešení, případně prostřednictvím pomoci zemím původu. Zahrnují doplňující opatření na celosvětové a regionální úrovni nebo na úrovni jednotlivých zemí.
16. Aby byla zajištěna plná realizace principů mezinárodní solidarity a spolupráce, mají být opatření účinná, skutečná a proveditelná. Budou přijata opatření, aby se zabránilo zdvojení a aby se v rámci stávajících postupů zjednodušily postupy v rámci stávajících postupů, včetně zajištění odpovídajících vazeb s Výkonným výborem programu vysokého komisaře (Výkonný výbor). Současně tato opatření budou nezbytně přesahovat stávající procesy a mění způsob, jakým mezinárodní společenství jako celek reaguje na velké pohyby uprchlíků, aby bylo zajištěno lepší “sdílení zátěže” a odpovědnosti vyplývající z přítomnosti velkého počtu uprchlíků.
1. Globální uspořádání mezinárodní spolupráce
1.1 Globální fórum pro uprchlíky
17. Pro všechny členské státy Organizace spojených národů, společně s příslušnými zúčastněnými stranami, bude svoláno pravidelné Globální fórum pro uprchlíky na ministerské úrovni s cílem oznámit konkrétní závazky a příspěvky k dosažení cílů Globálního kompaktu, jak je uvedeno v odstavci 7, a zvážení příležitostí, výzev a způsobů, jak lze zlepšit sdílení zátěže a odpovědnosti. První fórum bude svoláno v roce 2019. Následující fóra budou svolávány každé čtyři roky, pokud se Valné shromáždění nedohodne jinak, aby se zajistila trvalá dynamika a politická vůle. Fóra budou svolána a spoluorganizována jedním nebo více státy a Vysokým komisařem Organizace spojených národů pro uprchlíky a pozvány budou generálním tajemníkem Organizace spojených národů. Fóra by se v zásadě konala v Ženevě, aby se usnadnila účast všech států. V letech, kdy se konají Fóra, se nebude konat dialog vysokých komisařů o výzvách v oblasti ochrany.
18. Závazky a příspěvky poskytnuté na Globálních fórech pro uprchlíky by mohly mít různé formy, včetně finanční, materiální a technické pomoci, míst k přesídlení a alternativních cest pro přijetí; stejně jako další kroky, které státy zvolí na národní úrovni k podpoře cílů Globálního kompaktu. Část III.B níže slouží jako nevyčerpatelné vodítko pro oblasti, v nichž by mohly přispět.
19. První globální fórum pro uprchlíky v roce 2019 bude věnováno přijímání formálních závazků a příspěvků. Následná fóra poskytnou příležitost nejen učinit nové závazky, ale také pro státy a příslušné zúčastněné strany, aby zhodnotily provádění svých předchozích závazků a pokroku při dosahování cílů Globálního kompaktu. Toto bude doplněno setkáním vysokých úředníků, které se budou konat každé dva roky mezi fóry, což poskytne příležitost k “přezkumu v polovině období”. Průběžná inventarizace na Globálních fórech pro uprchlíky a schůzích úředníků na vysoké úrovni budou klíčovým prvkem sledování Globálního kompaktu (jak je uvedeno v části IV níže).
Toto je pouze krátká ukázka z úvodu Globálního kompaktu OSN o uprchlících. Celý dokument si můžete stáhnout v odkazu zde. Jak vidíte, dočkali jsme se odhalení další lži. Dokument je prý nezávazný a jde pouze o report, ale jak nyní čtete, tak vidíte, že v dokumentu je naplánována schůzka na rok 2019, která bude řešit konkrétní závazky jednotlivých zemí. Je úplně jedno, jestli ČR přijme uprchlíky, anebo bude “jenom” posílat OSN peníze pro uprchlíky, protože OSN ty peníze obratem ruky přepošle neziskovým organizacím ve Středozemním moři, aby mohly nakoupit více lodiček a vozit do Evropy více uprchlíků. Už to nebudou migranti, ne, ne, ne! Budou to uprchlíci! Budou utíkat ze svých zemí už nejen před válkou, ale jak jste se dočetli výše, i před špatným počasím nebo nedobrou ekonomickou situací. Neustále nám politici lžou. Pořád a pořád. Tento údajně nevýznamný dokument, který ČR minulé pondělí podepsala, vyzývá k přerozdělování “zátěže”, což je pouze zaobalený výraz pro přerozdělování uprchlíků a nákladů na jejich obživu.
Dalším skandálem je non-refoulement, protože dokud bude existovat reálná nebo i jen teoretická hrozba pro uprchlíka, nebude moci být navrácen do země původu. I kdyby v Sýrii nebyl ani jeden terorista už, tak uprchlíkovi stačí, když řekne, že uprchl před Bašárem Asadem a tím je to dané, už uprchlíka nikdo z Evropy nedostane. Takže v roce 2019 se bude pořádat schůzka v rámci mandátu Vysokého komisaře OSN, kde Česká republika bude nabízet svůj podíl v rámci “sdílení zátěže”. Budou to zřejmě peníze pro OSN, která je poskytne neziskovkám na svoz migrantů přes Středozemní moře do Itálie. V Praze se budou bušit do prsou, že ČR nepřijala ani jednoho migranta, ale ve skutečnosti bude vláda svými penězi pro OSN sponzorovat neziskovky ve Středozemním moři v programu “sdílení zátěže”. Sami si přečtěte celý dokument, je to dlouhé a je to na zvracení.
-VK-
Šéfredaktor AE News
