25.9. 2017 PL,rozhovor
Tak blbí jsme byli! Jásali jsme po listopadu, a už bylo připravené obsazení našich podniků. I já jsem byl blb. „Byli jsme obelháni od samého začátku. Ta radost z té nabyté svobody, ten jásot prostě pohltil celou zemi,“ hodnotí to, co se dělo po sametové revoluci, kdy například zanikla celá řada prosperujících podniků,říká hudebník, malíř a politik.
Bylo líp za socialismu nebo dnes? Někteří lidé tvrdí, že před rokem 89 bylo líp. Zejména lidé nad 50 let upozorňují na to, že bují korupce, je prý téměř nemožné vymoci si právo. Stěžují si také, že se necítí bezpečně tak jako dřív. Co podle vás lidem dnes skutečně nejvíc vadí? A je něco, co opravdu vadí na dnešní době vám?
Tohle všechno, co říkáte, lidem samozřejmě vadí. Já bych se ale nepodepsal pod to, že bylo dřív líp. Lidi zcela opomíjejí tu zásadní věc a to je svoboda. Byla opravdu nesvoboda. Žili jsme v ní tak dlouho, že – můžu-li si trošku zarouhat – jsme si na ni tak jako by zvykli. Ta doba nesla s sebou spoustu věcí, které se dneska jeví jako pozitivní, ale pozitivního bylo ve skutečnosti strašně málo. Pravda, bylo víc bezpečno. Policisté nebo i soudci měli větší respekt. Je spousta věcí, které ty věci z té doby překrývají. Ale celkově – byl to prostě totalitní režim. Pravdou je, že komunisti například trestali zloděje. A trestali je tvrdě. Použil bych jeden citát, který řekl jeden zahraniční student. Řekl, že u nás není nic hanbou. A to je tragédie, takovéto hodnocení. Ta dnešní doba s sebou přinesla tolik negativních věcí, že svádí k tomu říci, že bylo líp. Nebylo! Bylo hůř. Ale teď také není úplně nejlíp.
Mnozí lidé poukazují na to, že po roce 1989 postupně zanikla celá řada do té doby prosperujících podniků, dovážíme zboží, které jsme si dříve uměli vyrobit nebo vypěstovat sami… Proč to tak podle vás je a kde jsme za těch posledních téměř třicet let udělali chybu?
Byli jsme obelháni od samého začátku. Protože jsme neměli vůbec žádné zkušenosti. A ta radost z té nabyté svobody, ten jásot prostě pohltil celou zemi. To bylo připravené! Jak se zmocnit našich podniků. Musím bohužel říct, že hodně vysokých politiků jim v tom pomáhalo. Řekl bych, že modrý ptáci jim v tomhle hodně pomohli. Ale myslím, že ne u všech to byla rafinovanost. Byla to také naivita. Zbavte se podniků, které jsou staré, nikdo je nechce! A je to hrozný, ale my jsme si neuvědomili, že když je tedy nikdo nechce, tak proč je kupují? Rozumíte? Tak blbí jsme byli.
Já se musím přiznat, že i já byl jeden z těch blbů. Když přišla masivní mediální akce s tím, že bude levná elektřina. Pryč s uhlím! (Mimochodem, média na tom všem také mají velký podíl.) Já jsem byl tak blbý, že jsem postavil dům bez komínu. Máme elektrické topení v podlaze, jsou tam přímotopy a nemůžeme se doplatit. A tak je to se vším. Potraviny! Oni přece na západě měli před revolucí lístky – nekupujte jedovaté potraviny v Čechách. Dejte si pozor! Pak sem jezdili a vozili si domů plné kufry nákupů. To si budou starší lidé ještě pamatovat.
Čili – byli jsme podvedeni, okradeni, zbavili jsme se majetku. Stala se z nás služebna a skladovací prostor. Překladiště pro východní Evropu.
Jedním ze strašáků dnešní doby jsou bezesporu exekuce. Jak hodnotíte nastavení tohoto systému? A mohou si za dluhy lidé opravdu sami, jak nedávno naznačil i prezident Zeman v některých případech?
Ano, má úplnou pravdu. Většinou si za to mohou lidi sami, protože jsou blbí. Ale stát má zodpovědnost i za blbý. A měl by je prostě mírnit. Lidi nemyslí na druhý den. Vezmou si půjčku a neuvědomují si, že ji nesplatí. Dostanou se tak do tragické situace. A nejsou to zlí lidi. Jsou to jenom idioti. Víte, to nabízení půjček je špatné. Buď by se v tom měla nastavit nějaká pravidla, aby byli ti hlupáci, co si půjčují, více chráněni; nebo já nevím, jak to řešit. Miloš má pravdu. Jsou hloupí, naivní.
A ty exekuce? Jak vidíte ten systém, jak je nastavený?
Tak stát si začal od určité doby – všichni jsme si toho všimli – dělat zákony tak, aby se nemuselo moc přemýšlet. Aby se rychle zavíralo, vyhazovalo, zabavovalo… Je to mnohdy nemorální, nemá to žádnou ochrannou vazbu, nic. Máme tolik zákazů, příkazů, co se všechno musí a co nesmíme. A hlavně máme všude pohrůžky a tresty. Penále! Nezaplatíš, penále, neuděláš tohle a tohle, dostaneš penále. A ta penále jsou z jiného světa. My máme mzdy jako v Čechách, ale penále jako ve Spojených státech nebo v Německu. Neodpovídá to normálu. Je v tom nepoměr.
Novinářka Saša Uhlová strávila půl roku manuální prací v místech, kde čeští pracovníci berou mzdy blížící se minimální mzdě. Popsala jako mizerné nejen platové podmínky zaměstnanců v supermarketech, prádelnách či v potravinářských závodech, ale též mluvila o nevyhovujících pracovních podmínkách. O těchto nejchudších českých zaměstnancích mluví doslova jako o ubitých a vyčerpaných. Je podle vás to, co říká přehnané, nebo opravdu v 21. století žijí lidé na hranici bídy, a to přesto, že pracují? Kdo za to může a je možné vůbec s tím něco dělat?
No, to musí stát. Ten je od toho, aby občany chránil. Ta novinářka má úplnou pravdu. Ta situace je zoufalá. Za mnou také takoví lidé chodí. Ti podnikatelé se k nim chovají jako k otrokům. Ti lidé doslova utíkají na oběd, utíkají z oběda, utíkají na záchod, utíkají ze záchodu… Mzdy jsou minimální. Nemají žádné zastání. Stát by podle mne samozřejmě neměl ekonomiku řídit, ale měl by ji usměrňovat. Teď například jsem si ráno přečetl v novinách, že ty zrůdné ceny másla vyvolává nezřízená žravost řetězců. Tu cenu nedělají ti, co to máslo vyrábějí, ale ti, co to prodávají. Ti to ženou nahoru. Já myslím, že stát by měl své občany chránit. Toto k tomu patří. Pracovní podmínky jsou nelidské. Samozřejmě, ne všude. Já vždycky vzpomínám na Baťu. To byl kapitalista, jakého já si představuji. Člověk vlídný, který měl rád své zaměstnance, staral se o ně, zabezpečil je. Myslím, že i dnes takoví jsou. Ale nejsou to zahraniční vlastníci našeho majetku. Bývalého, bohužel!
V tomto kontextu, co říkáte na to, že v České republice jsou jedny z nejmenších mezd v zemích EU? Myslíte, že se to v dohledné době změní?
Abych zase jen nekydal hnůj na kapitalistický západ, tak musím říct, že v Německu jsou vyšší mzdy, protože Němci také víc vyprodukují. Mají větší pracovní výkon, větší pracovní kázeň. Je to dost jiné než u nás. Ale ani ta naše menší pracovní výkonnost neodpovídá té neúměrně nízké mzdě. Ta by měla být rozhodně vyšší. V poslední době se to řeší. Politické strany se tím ohánějí. Ale nikdo s tím nic neudělá, dokud si na ty nadnárodní společnosti nedošlápnou. A na ně se velmi těžko došlapuje.
Na serveru Ihned.cz se v souvislosti s články Uhlové objevila úvaha, naznačující, že takto mizerně placení lidé si za své životy častokrát mohou sami, neboť u práce nepřemýšlejí, nevíc nemají žádné ambice. Je to tedy tak, že současný režim prostě není pro méně inteligentní, méně snaživé lidi? Platí, že kapitalismus každému spravedlivě dává, co si zaslouží, a že když někdo pobírá málo peněz, je líný hlupák?
Je to pravda i není. Samozřejmě jsou lidé, které jsou chytří, jsou lidé hloupí, lidé pilní i líní. To je prostě tak na celém světě. Vždycky si za všechno trošku můžeme sami. Ale lidé nikdy nehledají chybu u sebe. Vždyť se podívejte, jak je špatná kvalita řemesel. Jak je špatná kvalita ve stavebnictví. Postavíme dálnici, a jsou na ní vlny, pak se zhroutí most, sesype hlína. Prostě řemesla jsou na úpadku. Nikdo se nechce ta řemesla učit, každý hledá jen tu nejsnazší cestu k výdělku. Přispívá k tomu i lživá reklama v televizi, která ukazuje ty usměvavé, krásné a šťastné lidi… Všichni jsou tak krásní a mají takovou radost ze zmrzliny a z vložek, které neprosakují… z takových blbostí! Oblbují tím lidi. A znovu opakuji. Náš stát má zodpovědnost i za ty idioty. I o ty se musí starat. Protože oni za to nemůžou, že jsou idioti. Oni už tak vylezli z maminky.
ODS v rámci volební kampaně srovnala průměrnou mzdu za minulého režimu a dnes a přepočítala, že kostka másla stála v dnešních relacích 93 Kč a vůz Škoda 105 půl milionu korun. Ekonom Jaroslav Šulc nesouhlasí a říká: „Přece nelze srovnávat situaci, kdy byla záporná daň z obratu na řadu potravin, na maso, na běžné potraviny, kdy bylo jen symbolické nájemné. Nebo kdy se stavělo v České republice padesát šedesát tisíc bytů, které se zadarmo přidělovaly domácnostem, jež měly nevyhovující bytové podmínky a bylo potřeba, aby se nastěhovaly do nových bytů.
Plně s ním souhlasím. Všechno, co jmenujete, je pravda. Nemůžeme srovnávat hrušky a jablka. A znovu opakuji – jediná věc, která nad tím vysoko ční, je ta nabytá svoboda.
A jaká tedy byla skutečně ekonomická a sociální situace v 80. letech?
No tak všichni jsme se měli stejně. Ta úroveň nebyla nijak ohromující. Ale všichni měli dost jídla, měli šaty, mohli jet na dovolenou, byť třeba jen do Bulharska. Byli jsme srovnaní v řadě. Pokud jste nezlobila, pokud jste nedělala něco proti režimu, tak jste byla v této ekonomické rovině. A nad to vyčnívaly pouze nomenklaturní kádry, superšpičkoví sportovci a superšpičkoví hudebníci. Ale vyčnívali trochu, ne jako dneska! Prostě normální člověk měl favorita; a já, protože jsem byl hvězda, nebo Karel Gott, tak jsme měli chryslera. Ale to jsou všechno auta pro střední vrstvu. Boháče jsme neměli. Nebo já alespoň o žádném nevěděl.
Existují odhady, že zhruba jen třetina lidí oceňuje svobodu a politickou demokracii jako hodnotu. Zbytek je schopen se za určitých okolností svobody vzdát. Je to správná úvaha, pokud jde o český národ? Dokážeme využít výhod svobody a demokracie, která přišla po roce 89, nebo si ji spíš ani nezasloužíme, protože čekáme od státu, že nás bude opečovávat, dá nám „žvanec“, a víc nechceme?
Ne, zasloužíme si ji, samozřejmě. Prostě lidé zapomínají, co bylo. To je ale přirozené, z toho je nemůžete vinit. Mladí lidé si to už vůbec neumí představit. Když věší trenýrky prezidentovi na Hrad… To kdyby udělali za komunistů, tak by dostali po deseti letech. Prostě, teď je úplně jiná situace. Zasloužíme si to, co máme. Ale musíme si to bránit a musíme se starat o věci veřejné. Ne se na to vykašlat a jenom nadávat. My jsme vždycky nadávali a vždycky budeme. Vždyť víte sama, jak to je, lidi si zvolí zcela jednoznačně oblíbeného starostu – a za měsíc už je bídák. Zvolí si politika a za měsíc už je bídák. Jak řekl Charles de Gaulle: „Je těžké vládnout zemi, která má tři sta druhů sýrů.“ A Čechům se těžko vládne, když se jim nezavděčí nikdo nijak.
