Fenomén Paukner bohužel dává nádherně vyniknout tomu, jak jsme jako společnost těžce v prdeli |

Fenomén Paukner bohužel dává nádherně vyniknout tomu, jak jsme jako společnost těžce v prdeli |


MAREK STERZIK

Moc dobře si pamatuji, že třeba tak ještě 10 let zpátky se dalo i s lidmi, které bych dnes označil za libtardy, vést vcelku normální věcnou diskuzi. Já jsem předkládal věcné argumenty, oni předkládali své věcné protiargumenty, a v mnoha případech se díky tomu došlo k nějakému zajímavému závěru, mnohem zajímavějšímu, než co by znamenal názor jedince, co do diskuze vstoupoval. I když se účastníci diskuze třeba úplně neshodli na společném závěru, zpravidla se byli vzájemně schopní obohatit aspoň o nějaké dílčí pohledy, dílčí věcné argumenty.


Přesně to se nám ale stihlo za jedno desetiletí zcela z diskuze vytratit a dnešní diskuze připomíná spíše žumpu, než místo, kde se vyměňují věcné argumenty.

Hledat dnes v diskuzích věcný argument je jako hledat jehlu v kupce sena.

Není proto vůbec divné, že mnoho lidí oslovil Thomas Paukner, který – houby platné – prostě argumentuje naprosto brutálně věcně. A všechna média, místo aby se jakkoliv zabývala věcnou stránkou jeho tvrzení, rozebírají, kolik exekucí na něm visí, nebo proč zůstává v anonymitě. Jakoby snad žádné věcné argumenty ani nevyslovil.

Milá média – věcná diskuze je PRÁVĚ O TOM, že věcné argumenty jsou přezkoumatelné NEZÁVISLE NA TOM, KDO JE VYSLOVIL. Věcný argument platí úplně stejně, ať ho vysloví Petr Pavel (abychom tam dali nějakého vašeho oblíbence) a platí úplně stejně v momentě, kdy ho vysloví člověk s deseti exekucemi na krku. To je právě to krásné na věcném argumentu, že jeho platnost nezávisí na tom, zda byl vysloven óm prezidentem a nebo nýmandem se základním vzděláním. A proto, jestli se snažíte Pauknera sestřelovat právě pomocí ad hominem útoků – tj. například ono „má jedenáct exekucí, hehehe“ tak tím jenom říkáte dvě věci. Jednak to, že naprosto nerozumíte principu věcné argumentace a jeho významu významu a jednak to také dost ošklivě zavání vašimi nečestnými úmysly k Pauknerově osobě.

Protože, pokud je Paukner opravdu blb, je absolutně jednoduché ho sestřelit. Stačí mu rozmetat jeho věcné argumenty. Stačí ukázat, že jeho věcné argumenty stojí za zlámanou bačkoru a jím postulovaná věcná tvrzení neplatí. Tím byste mu definitivně sebrali veškerou pověst, jeho investigativní žurnalistice byste tím zlámali vaz a Paukner by mohl tak maximálně chodit kanálama. Vy ale místo toho útočíte na jeho osobu a jeho věcné argumenty necháváte bez odezvy. Tím ale jenom dodáváte jeho věcným argumentům váhu a sami si tak můžete za raketový růst jeho popularity. Protože věcný argument prostě nelze vyvrátit ad hominem argumentem. Naprosto nikdy. A dokud tohle nepochopíte, můžete se tu stavět na hlavu, můžete Pauknerovi nadávat, můžete se mu vysmívat, ba můžete ho klidně i fyzicky zlikvidovat, ale věcné argumenty tu po něm stejně zůstanou. Věcné argumenty jde jenom věcně vyvrátit. A dokud se nevrátíte k věcné argumentaci a věcnému vyvracení, jako společnost se dále prostě neposuneme.

Je přitom samozřejmě nutné uvážit, že ani Pauknerovy věcné argumenty se nezdají být nijak nezpochybnitelné a rozhodně je nelze ztotožňovat s pravdou.

Už staří Římané v tom věděli, že pro nalezení pravdy je potřeba nejméně jeden žalobce, jeden obhájce a nezávislý soudce. Paukner zde vystupuje pouze v roli onoho žalobce a pro nestranný úsudek, který si máte udělat, tak potřebujete ještě i toho obhájce, který nám zatím chybí. Ale je naprosto pochopitelné, že když veřejná diskuze připomíná argumentační poušť, kde nespadne ani kapka věcného argumentu, tak jeden potom nepohrdne k pití ani blátivou zakalenou louží. Ale vězte, že blátivé zakalené louže prostě nelze dlouhodobě pít a bude potřeba dále nalézt nějaký čistší zdroj vody a věcné argumentace. K Pauknerovi jako žalobci je pořád ještě přinejmenším potřeba i ten obhájce. A pak teprve bude možné činit nějaké nezávislé úsudky.

Přesně proto se já sám zatím nikterak neodvažuji Pauknerovu práci hodnotit. Ještě se na žádné konkrétní kauze neukázalo, jak pevné jsou jeho argumenty.

K tomu by bylo potřeba Pauknerovu obžalobu konfrontovat s obhajobou, o kterou se ale zatím nikdo nepokusil. Angelika Bazalová zde zcela správně říká, že pokud se nedá prostor dotčeným subjektům se ke kauze aspoň vyjádřit a vyvrátit „obžalobou“ vznesené argumenty, je nutné celou práci považovat za nedokončenou, což je bohužel dnešní stav věcí. I s jinak věcně argumentujícím Pauknerem.

V argumentační poušti je prostě potřeba najít ten pramen vod živých, pramen věcných argumentů, kterým pouze Paukner být nemůže. Škoda jenom, že o tak závažných a důležitých otázkách veřejné diskuze se téměř nemluví a místo toho zní jenom teze o údajných Pauknerových exekucích a o tom, jaký je problém, že nevystupuje pod svým občanským jménem. A dokud budou znít tyto nevěcné argumenty, zůstáváme jako společnost hluboce zaraženi v rektu a jiné cesty ven z toho není. Neposlouchejte Zbíšu, poslouchejte věcné argumenty. I ty Pauknera vyvracející a za současných okolností zejména ty!

Make discussion substantive again!

Udělejme diskuzi znovu věcnou!

 

FB