Film: Osamělý vlk – D-FENS

Film: Osamělý vlk – D-FENS

Film Osamělý vlk je o stíhacím letci Josefu Františkovi, byl skvělý a užil jsem si ho, i přes ten nepříjemný chuťový ocásek.

Josef František byl voják, letec a stíhací pilot, československé eso bitvy o Británii. Existuje konstantně stranou hlavního proudu zájmu o českou stopu v bitvě o Británii, protože létal za polskou 303. peruť a ve filmu se dozvíme proč. Jeho krátký život by ve skutečnosti vydal za několik životů a autorům slouží ke cti, že se tématu chopili a to navíc způsobem, který se dá označit důstojným a hodným tématu.

Je svým způsobem ostuda, že jsme na film o jednom z nejúspěšnějších stíhacích letců čekali tak dlouho. Tak se stalo, že se Josef František objevil dříve v polském filmu Hurricane (2018) než v české tvorbě. Čeští mainstream autoři mají jiné priority, musí točit filmy o kriplech, úchylech, idiotech a loserech, ne nedarmo nazývají Poláci nesmyslné, nesrozumitelné a nepochopitelné věci souslovím „je to jako v českém filmu“. A tak se rovněž stalo, že si Josef František musel počkat na třicetiletého borce mimo mainstream.

Nevím přesně, jak Osamělého Vlka zařadit, protože se jedná spíše o hraný dokument než o film. Poněkud připomíná starší a také skvělý počin s názvem Good Old Czechs. Ten byl také výborný, díky velkému množství dosud nezveřejněných záběrů. Osamělý vlk je výpravnější a orientovaný na širší publikum. Sází ve velkém na CGI a to je nejspíš jeho hlavní slabina.

Film mapuje život Josefa Františka od jeho leteckých začátků až do jeho nepříliš dobře zdokumentované smrti. Stěžejní pro děj filmu je jeho působení v Polsku, kdy můžeme dobře vnímat tragédii polské armády a její zastaralou techniku, dále anabázi přes Francii do Velké Británie a nakonec Františkovo krátké ale intenzivní působení u RAF, během kterého si připsal 17 sestřelů během jednoho měsíce.

Nosnou strukturu pro film zajistil deník Josefa Balejky, Františkova kamaráda a souputníka. Balejka byl také jediným ze čtveřice ústředních postav filmu, který válku přežil.

Hlavně „ostrovní“ část děje je naprosto skvělá. Je tam všechno. Divoké stíhací mise, večerní pitky a bitky v pubech i noční nálety na Londýn. Ocenil jsem, že film v druhém plánu skvěle vystihuje proměnu psychologie hlavních hrdinů a jejich enormní psychické opotřebení během bitvy o Británii. František se z optimistického a energického mění na zasmušilého a nervózního, propisuje se to do jeho tváře, výrazu a chování, a kdo by to nechápal, pro toho jsou tady ještě různé vizuální pomůcky jako stále zamračenější nebe. Myslím, že právě tak nějak to bylo. Ano, nejedná se o žádný hrdinský epos, je to válka se vším všudy, a k tomu se ještě vrátím, protože se to dotýká paradoxního momentu na pozadí jinak dobrého filmu.

Užil jsem si letecké záběry, zejména ty, které involvovaly Hurricane. Letecká část je vystavěna na kombinaci počítačových animací a reálných záběrů dochované stíhačky. Letecké scény z první republiky stojí za prd a vypadají uměle jako War Thunder před pěti lety. Vidíme například průzkumný a bombardovací dvojplošník, který létá akrobačku, za kterou by se nestyděl ani Šonka s Extrou. Postupně s tím, jak se film sune po časové ose, se letecké záběry zlepšují. Můžeme přímo cítit chatrnost a opotřebení polských historických strojů, které patřily svým pojetím někam do první světové války (nakupování zbraní pro minulé války zjevně zůstalo zálibou vojenských činitelů dodnes), nicméně úplně jiný šmak to dostane s Hurricany. Je to skvělé, najděte si kino s dobrým zvukem a malým sálem, hluk motoru, zbraní a vibrací draku letadla je impresivní. Co se na druhou stranu zas tolik nepovedlo, to je průběh leteckých soubojů. Moc jsem nepochopil tu scénu, kdy hlavní hrdina uniká před Me-109 za ocasem vertikálním manévrem, to žádný pilot Hurricanu nedělal, protože ve vertikální rovině měl Messerschmitt bez diskuse navrch. Piloti se učili vnutit soupeři boj v zatáčkách, kde měl Hurricane s velkým tlustým křídlem navrch. Střelba na nepřátelské stíhačky se děje z téměř neuvěřitelné vzdálenosti. Pamětníci popisují, že pokud chtěli kulomety ráže 7.7 mm něco sestřelit, museli letět tak blízko k cíli, že se s ním málem srazili. Soustřel kulometů se nastavoval na 250 yardů, což je asi 230 m, někteří piloti vyžadovali ještě méně. Zde hlavní hrdina střílí na protivníky, většinou Me-109 verze E ze vzdálenosti, ze které by je nejspíš netrefil a pokud ano, pak by jim nezpůsobil velké škody, protože projektily z kulometů Browning po 400 yardech ztratily kinetickou energii. Ale to je jedno. Bylo to dobré i tak. I Kakuna byl nadšený.

Jednoznačně pozitivní je, že se autoři vyhnuli obsazování profláknutých herců. České filmy díky tomu vypadají jako jeden velký seriál. Z mainstreamových herců najdeme jen herce Miroslava Hanuše v roli nařvaného československého důstojníka, se kterým se František nepohodl a Jana Budaře jako jeho pobočníka, který jen dělá svoji práci. Překvapí vás podobnost herců s jejich vzory, super nápad bylo obsazení Poláků mluvících reálnou polštinou, což podtrhuje celkový koncept dokudramatu.

Film má určitý přesah i do dnešních dnů. Naši kavárenští válečníci by si ho měli dát dvakrát, aby viděli, co je válka zač a co obnáší pro otrlé vojáky i pro zcela nezúčastněné civilisty. Dobové záběry z vybombardované Varšavy jsou na to ideální, to nejsou ty ukrajinské videopohádky s drony na proválečném serveru Fórum 24. Nemálo mě pobavil postoj dobových polských náborářů, kteří popisují českým pilotům, že se výzbroj polského letectva technologicky vyrovná luftwaffe. Skoro mi to připomnělo toho polského politruka, co chtěl minulý týden vojensky eradikovat Rusko za tři dny.

Nyní ten nepříjemný chuťový ocásek. Předně mě zarazilo a znechutilo, že nad filmem převzal záštitu prezident republiky. Komunistický agent Pávek nejspíš pozbyl poslední zbytky sebereflexe. Asi se netřeba dlouze rozepisovat o tom, jaké perspektivy čekaly piloty z Anglie v komunistickém Československu za vlády Komunistické strany Československa, jejímž byl Pavel členem a byl ochotný pro komunistický režim provádět výzvědnou činnost. Musím se minimálně podivit, že se bezpáteřní hradní ostuda od okázalého partnerství s projekty o jeho třídních nepřátelích raději sebekriticky nedrží zpátky.

Druhý nepříjemný chuťový ocásek se týká podílu pana Lukačoviče a společnosti Seznam na celém filmu. Je to nakonec logické, protože Lukačovič vlastní letový Hurricane, což je mu ke cti. Nepodařilo se mi však uchopit, jak je možné, že někdo provozuje prostřednictvím své mediální sítě intenzívní válečné roztleskávání a současně se podílí na filmu, který tak zřetelně ukazuje, co je válka zač a co udělá lidem a s lidmi. To mi přijde jako docela schíza.

Užili jsme si to a jděte na to. Velký zájem o to asi nebude, v sále Cinestaru bylo všeho všudy asi 8 lidí. Je to škoda. Lidi radějí čumí na ty stupidní filmy o komiksových superhrdinech. Tady je reálný superhrdina. František odlétal přes 30 bojových misí a sestřelil 17 letadel. Byl to tragický závěr mimořádně intenzivního života.

 


24.09.2026 D-FENS

Související články:

13 známkování, průměr1,46

296x přečteno