Finsko připravuje jednu z nejvýznamnějších změn své pozemní obrany za poslední desetiletí. Země, která sdílí s Ruskem přibližně 1 300 kilometrů dlouhou hranici, plánuje obnovit rozsáhlé zásoby protipěchotních min. Počítá s nákupem přibližně jednoho milionu kusů za zhruba 100 milionů eur. Výroba má začít v roce 2028 a dodávky mají pokračovat i v následujícím desetiletí.
Foto: Protipěchotní miny (ilustrační foto) | Adobe Stock
Návrat ke zbraním ze studené války
Protipěchotní miny představovaly po dlouhá desetiletí důležitou součást finského obranného plánování.
Finská armáda vždy vycházela z poměrně jednoduché skutečnosti: její země má rozsáhlé území, dlouhou hranici s potenciálním protivníkem a omezené lidské zdroje.
Minová pole mohou zpomalovat pohyb pěchoty, komplikovat manévry protivníka a nutit útočící jednotky využívat předvídatelné směry postupu.
Právě tyto vlastnosti byly pro finskou obranu historicky významné.
Po přistoupení k Ottawské úmluvě zakazující protipěchotní miny však Finsko své zásoby zlikvidovalo a přestalo tuto kategorii zbraní používat.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla zásadní změnu bezpečnostního prostředí. Helsinky přehodnotily dosavadní přístup a na začátku roku 2026 dokončily vystoupení z úmluvy.
Nyní se připravují na obnovení výroby.
Milion min za 100 milionů eur
Podle informací zveřejněných serverem Defense Express s odkazem na finské vojenské médium Ruotuväki plánuje Finsko obnovit zásoby přibližně jednoho milionu protipěchotních min.
Očekávané náklady dosahují zhruba 100 milionů eur.
Záměrem není uskutečnit jednorázový masivní nákup. Dodávky se mají rozložit do několika let a pokračovat i ve 30. letech.
První výroba se předpokládá v roce 2028.
Důvodem tohoto časového odstupu není pouze technická náročnost. Finská armáda musí dokončit požadavky na jednotlivé typy min, provést potřebné kontroly, vybrat dodavatele a zajistit bezpečné výrobní i skladovací kapacity.
Země zároveň upřednostňuje domácí produkci.
To je strategicky důležitý detail. Vlastní výrobní kapacita omezuje závislost na zahraničních dodavatelích a umožňuje pružněji reagovat na případné zvýšení spotřeby během konfliktu.
Jednoduché i modernější konstrukce
Finsko podle dostupných informací zvažuje dvě základní skupiny prostředků.
První tvoří relativně jednoduché protipěchotní miny určené k předem plánovanému položení. Druhou představují pokročilejší systémy, u kterých se počítá s možnostmi dálkového zaminování.
V počáteční fázi se pozornost soustředí hlavně na jednodušší konstrukce.
Mezi historické finské modely patřily například tlakové miny Sakaramiina a nástražné miny řady Putkimiina. Dosud ale není rozhodnuto, zda bude jejich výroba obnovena ve stejné podobě.
Finský obranný průmysl zároveň nabízí novější koncepce, například Hailstor společnosti Forcit Defence.
Při výběru nebude rozhodovat pouze cena jednotlivého kusu. Důležitá bude bezpečnost manipulace, skladování, možnost kontroly a samozřejmě vhodnost zbraní pro potřeby finské armády.
Ukrajina připomněla význam překážek
Válka na Ukrajině znovu ukázala, že ani moderní armády nedokážou jednoduše překonávat dobře připravená obranná postavení.
Minová pole, protitankové překážky, dělostřelectvo, průzkumné drony a další prostředky mohou společně vytvořit mimořádně náročné prostředí pro postup útočících jednotek.
Samotná mina přitom nemusí nepřítele zničit, aby splnila svůj taktický účel. Může jeho postup zpomalit, omezit možnost volby trasy nebo donutit ženisty k náročnému odstraňování překážek.
Právě schopnost získávat čas je pro obrannou armádu mimořádně cenná.
Finsko navíc může ve svůj prospěch využívat členitý terén, lesy, jezera a omezenou síť vhodných komunikací v příhraničních oblastech.
To však neznamená, že plánovaný nákup představuje rozhodnutí zaminovat celou hranici. Jde především o budování zásob a schopností pro případný konflikt.
Vojenský význam a humanitární rizika
Protipěchotní miny zůstávají jednou z nejkontroverznějších kategorií konvenčních zbraní.
Jejich nebezpečí nekončí okamžikem zastavení bojů. Neodstraněné miny mohou dlouhodobě ohrožovat civilní obyvatelstvo a komplikovat návrat lidí do původně obydlených oblastí.
Odstoupení od Ottawské úmluvy navíc nezbavuje stát povinnosti dodržovat další použitelná pravidla mezinárodního humanitárního práva.
Finská vláda proto stojí před obtížným úkolem: obnovit vojensky požadovanou schopnost a současně omezovat rizika, která s použitím protipěchotních min souvisejí.
Nová obranná realita na severu Evropy
Finsko vstoupilo do NATO v roce 2023. Jeho současné rozhodnutí obnovit protipěchotní miny však ukazuje, že samotné členství v Alianci nenahrazuje potřebu budovat vlastní obranné schopnosti.
Pro Helsinky představuje dlouhá hranice s Ruskem trvalou geografickou realitu, kterou nelze změnit žádnou diplomatickou dohodou.
Obnovení domácí výroby protipěchotních min je proto součástí širšího přehodnocení bezpečnostní strategie.
Zbraně, které byly před několika lety považovány za překonanou a nepřijatelnou součást minulosti, se nyní vracejí do vojenských plánů.
A jejich návrat vypovídá především o tom, jak výrazně ruská válka proti Ukrajině změnila způsob, jakým evropské státy přemýšlejí o vlastní obraně.
Zdroj: Defense Express
