LADISLAV VĚTVIČKA
30. červenec v dějinách:
V roce 1863 se narodil Henry Ford, americký podnikatel: „Když se zdá, že jde všechno proti tobě, pamatuj, že letadlo vzlétne vždy proti větru a ne s větrem.“
V roce 1419 proběhla první pražská defenestrace. Pražský lid vedený knězem Janem Želivským podnikl útok na Novoměstskou radnici. Přítomné konšely shodil z oken a ubil. Touto událostí začínají husitské revoluce. V této souvislosti mě napadl citát z jednoho českého filmu: „Je čas, pane učiteli, už je čas…
Richard Perman: Francouzskému ministerstvu vnitra byl zaslán podezřelý dopis obsahující morový virus adresovaný vedoucímu oddělení Geraldu Darmaninovi, píše Parisien. Zásilka byla nalezena na poště v třídicím centru v departementu Côte d’Or. Podle publikace se v něm našel jemný černý prášek. Odborníci testovali prášek nalezený uvnitř na policejní jednotce pro jaderné, radiologické, biologické, chemické a výbušniny (NRBC-E): testy odhalily přítomnost viru moru.
Tož co k tomu dodat? Kdo četl Kroniky koronopodfucku 1-3, tak nemůže být překvapen. Víme, že další kolo bude podstatně drsnější a bude základem k likvidaci světových pořádků, tak jak je dnes známe. Mimochodem, ty statistiky serveru Deagels jsou příšerné a rok 25 se blíží. Kdo četl, ví…
Vladimír T. Gottwald: Nejsa katolíkem, nemohu tvrdit, zda se o blasfemii anebo o urážku náboženství jedná či nikoli. Nejsa uměnovědcem, nemohu tvrdit, zda jde o hodnotné umělecké ztvárnění anebo hnusnou trapárnu. Za sebe mohu říci pouze to, že tohle mne neoslovilo, naopak mne sralo, že těmto exhibujícím entitám bylo v TV přenosu věnováno víc prostoru a pozornosti než olympijským sportovcům a jednotlivým sportovním výpravám (včetně české), které by mne zajímaly mnohem víc.
Dodám ovšem, že jestli se pořadatelé rozhodli dělat si prdel z Ježíše, z tradice a symboliky křesťanské (jak zaznělo v omluvě MOV), ale přitom nenašli odvahu udělat si v dnešní Francii stejnou prdel z Mohameda a islámu, tak je pokládám za zbabělé sráče. Howgh.
iDNES: Po spuštění modrých zón před šesti lety Brňané platili za parkování prvního auta v ulici před domem ročně 600 korun. Zhruba po roce nová koalice částku snížila na třetinu, tedy dvě stovky, a od té doby zůstává suma na stejné úrovni. Tomu ovšem bude patrně od příštího roku konec. Ve srovnání s jinými českými městy je současná brněnská částka suverénně nejnižší. Jednu z nejnižších cen má i Plzeň, kde se od září zvedne ze sedmi stovek na tisícovku. Praha nebo Ostrava začínají na 1 200 korunách. V dalších velkých městech musejí rezidenti ještě „přitlačit“ – v Olomouci na dva tisíce, v Liberci dokonce na tři.
(Ne, autor se mýlí, tato modrá debilita naštěstí v Ostravě ještě nebyla plošně zavedena).
„Rozhodně vnímáme, že máme nejnižší roční poplatek. Pokud půjde nahoru, pořád zůstaneme mezi nejlevnějšími, na chvostu cen. Není ambicí v tomto vítězit,“ prohlašuje Kratochvíl. Nynější sumu 200 korun označuje za administrativní poplatek. Roční oprávnění na jedno auto má v současnosti zhruba 35 tisíc Brňanů, což v souhrnu dělá sedm milionů do městské kasy.
(Já bych to přeložil takto: Město Brno každoročně okrádá své občany o 7 milionů korun)
„Dvě stovky nepokryjí ani administrativní náklady. Při takové výši neslouží regulace parkování ani svému účelu, tedy snadnějšímu parkování místních. Třeba šest stovek by bylo pořád prakticky zadarmo za to, že lidé mají možnost nechat své auto ve veřejném prostoru celý rok. Pokud si chce člověk zabrat místo pro stánek nebo zahrádku, je poplatek řádově vyšší. Město tak obyvatelům prakticky dotuje parkování ve veřejném prostoru,“ míní opoziční zastupitel Marek Lahoda (Piráti).
I podle jeho kolegyně Jasny Flamikové (Zelení) postrádá nastavená částka v současnosti smysl. „Dnes je to cena jednoho oběda. Dvě stovky jsou fakt směšné,“ podotýká.
Milí Zelení Piráti, jste obyčejní zločinci, okrádající své spoluobčany, aniž by z této modré zvrhlosti měli jakýkoliv užitek. Hlas lidu: Z názoru Pirátů a Zelených je jasně vidět, jakou jsou tragédií pro vlastní občany, chtějí je jen oškubat. A peníze by určitě převedli do různých neziskovek, např. pro vítání ilegálů a integraci nepřizpůsobivých. Ta jména uvedená v článku hovoří za vše: Kratochvíl, vášnivý cyklista prosazující pruhy pro jízdní kola (on tomu říká cyklistická stezka) v protisměru v jednosměrné ulici kde je místo tak akorát pro auto a pruh je pomalu do poloviny vozovky, podporovatel jízdy na kolech a el. koloběžkách po chodnících mezi lidmi, Lahoda pirátský aktivista, a Jasná Flamiková ekologická fanatička…
Petr Hampl: Když nastoupil v ČT ředitel Souček, byl jsem velmi skeptický, protože jeho předcházející dráha dávala oprávnění ho označit za fanatika. Jenže jeho reálné kroky jsou úplně jiné. Samozřejmě to není žádný orbánovský nacionalista ani bojovník za pravdu, nicméně vypadá to, že rozbil ono základní nastavení, které fungovalo za jeho předchůdce Dvořáka. A sice, že ředitel přihrává gigantické zakázky svým příbuzným a přátelům a za to dává zcela volnou ruku ideologickým fanatikům. Tak už to na Kavčích horách nechodí. Souček podle všeho nekrade – rozhodně ne tolik, aby to vzbuzovalo pozornost. A ideologičtí fanatici jsou pořád silní, ale jejich prostor není neomezený. Že ředitel dokáže zrušit pořad ukazuje na měnící se poměr sil. Pokud je budoucností premiér Babiš a americký prezident Trump (ani jedno není jisté), otevírá to poměrně zajímavé možnosti.
Tož hodnocení to je optimistické, ale já jako skeptik bych se držel věty v závorce – ani jedno není jisté…
Angelika Bazalová pro Deník TO: Tiktokový výzkum hledal cestu do hlubin duše průměrného fandy Filipa Turka. Objevil antiintelektuála. Josef Šlerka, vysokoškolský učitel a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí, vygeneroval profil tiktokového fanouška Filipa Turka. Je to skutečné veledílo. “Náš výzkum ukazuje, že jde především o mladé muže z venkova nebo z menších měst. Na základě dat můžeme říct, že fanoušci Filipa Turka preferují přímočarost v komunikaci. To se odráží v jejich zájmech a způsobu, jakým vnímají svět. Tito mladí muži často preferují na složité otázky jednoduché a jasné odpovědi a mohou být skeptičtí vůči komplikovaným teoriím nebo konceptům. Tento přístup se může projevovat v jejich odmítání politické korektnosti, a naopak upřednostňování tradičních hodnot a společenských rolí. Nemůžeme říct, že jsou hloupí či nevzdělaní, přesnější by bylo, že jsou antiintelektuální. Mezi jejich zájmy patří auta, sport (zejména hokej, MMA a fitness) a počítačové hry,” píše Šlerka ve své práci, ve které sestavil seznam nejčastějších konspiračních teorií a dezinformačních narativů rozšířených v české společnosti, načež výzkumníci zjišťovali, jak se s nimi respondenti ztotožňují. Právě Šlerkova část výzkumu ale budí nejvíc námitek. Míru důvěry občanů ve stát a jeho instituce – a tudíž náchylnost k víře v konspirační teorie – totiž dotazník posuzoval například podle těchto otázek:
Snaží se miliardář George Soros rozvrátit státy v Evropě a jejich kulturu?
Byly výsledky amerických voleb v roce 2020 byly zmanipulovány tak, aby vyhrál Joe Biden nad Donaldem Trumpem?
Jsou informace o závažných škodlivých důsledcích očkování proti COVID-19 cíleně zamlčovány?
Škodí Vysílače 5G sítí významně lidskému zdraví?
Pokud jste si alespoň na část otázek odpověděli ano, pak dle výsledků průzkumu podléháte konspiracím.
Vidlák na otázku Deníku TO: V nové česko–ukrajinské bezpečnostní smlouvě se píše, že Ukrajina bude odpovědně nakládat s finančními prostředky, které dostane od České republiky na svůj rozvoj a rekonstrukci. Cítíte se bezpečněji?
Jsem naprosto klidný. Ukrajina od nás nikdy žádné peníze na rekonstrukci nedostane. Luhanská oblast je už teď pod ruskou kontrolou a než na hentu rekonstrukci dojde, bude pod ruskou kontrolou ještě mnohem větší kus Ukrajiny. S „rusákama“ my se nekamarádíme, takže jim žádné peníze na rekonstrukci Ukrajiny nepošleme. Ukrajina se může svých astronomických válečných dluhů zbavit jediným logickým způsobem. Prostě přejde k nepříteli. Nebylo by to nic divného, v dějinách se to stalo mockrát. Já osobně si myslím, že se to stane i v tomto případě.
EuroAsia Daily: Ázerbájdžán se aktivně připravuje na další vojenskou akci nebo alespoň na velkou eskalaci proti Arménii, říká vojenský expert Vitalij Mangasaryan.
„Přípravy na novou eskalaci dokládají jak materiály ázerbájdžánské propagandy, tak scénáře cvičení, která Ázerbájdžán vede. Za poslední čtyři roky Baku provedlo 70-80 vojenských cvičení ročně. Jednalo se o vojenská cvičení různého rozsahu, ale všechny scénáře cvičení byly útočného charakteru. K tomu je třeba připočítat i zvýšení objemu nákupů útočných zbraní,“
Nyní, spolu s aktivními přípravami, ázerbájdžánská strana čeká na správný okamžik, kdy může Jerevan obvinit z neúspěchu jednání a vojenských provokací a rozpoutat válku. Informační základ k tomu všemu se vytváří dnes, říká Vitalij Mangasaryan , přičemž připomíná obvinění z ázerbájdžánské strany, že Arménie s pomocí západních konzultantů připravuje provokace. Expert nevyloučil možnost, že ázerbájdžánská strana provede cílené údery hluboko do Arménie pomocí raket dlouhého doletu:
„Je k tomu připravena i informační příležitost. Prohlášení prezidenta Ázerbájdžánu, že ázerbájdžánská strana zasáhne v těch bodech, z nichž vidí hrozbu, znamená přesně toto. T.N. „Ohrožovací body“ mohou být umístěny kdekoli. To znamená, že mohou dobře říci, že v té či oné zemi „plánovali“ útok na Ázerbájdžán, a jak říkají, pokusili se plány zničit v zárodku.
Před necelým měsícem mne Vladimír Kapal pozval na rozhovor do Svobodného rádia. Byl jsem v té době na dovolené, ale přesto jsem pozvání rád přijal a myslím, že každý, kdo onou dvouhodinovku slyšel, odcházel od rádia s velmi pozitivním naladěním a nadějí, že se blíží sjednocení národně-konzervativní scény.
S Vladimírem jsme si slíbili 2 věci:
1) že v srpnu po oficiálním ohlášení spolupráce PRO s SPD uděláme další rozhovor
2) že mu pomohu při sestavení ústavní stížnosti, případně stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburgu v politickém procesu vedeném vůči jeho osobě, kdy byl (z mého pohledu) protiprávně odsouzen za relaci, v níž se diskutovaly okolnosti událostí katyňského masakru v roce 1940.
Rozsudek soudu prvého stupně, jakož i odvolací a dovolací rozhodnutí zcela nerespektovaly zásadní premisu zakotvenou ustálenou judikaturou ESLP ve Štrasburku, jež pro kriminalizaci jakéhokoliv verbálního či písemného projevu v rámci diskuse o historických událostech jednoznačně požaduje to, aby takový projev vykazoval znaky podněcování nenávisti či násilí vůči určité skupině obyvatel.
Tento princip byl stanoven zejména rozhodnutím ve věci Perincek vs. Švýcarsko, jenž je k dané věci Vladimíra Kapala zcela přiléhavý (jednalo se o polemiku aktivisty Dogu Perinceka ve vztahu k příčinám a a pachatelům arménské genocidy v Osmanské říši).
Vladimír Kapal bohužel následně utrpěl mozkovou mrtvici a nyní bojuje o svůj život. Jeho partnerka, paní Soňa Zikmundová zkoncipovala otevřený dopis Unii soudců a ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi, v němž poukazuje na obrovský stres, jemuž Vladimír Kapal z důvodu jeho nesmyslné kriminalizace čelil, a vyzvala je k podniknutí kroků k tomu, aby se podobné politické procesy již v naší zemi neopakovaly.
K níže uvedenému textu tohoto otevřeného dopisu se plně připojuji. Spravedlnost v naší zemi opravdu pláče, přičemž cokoliv, co se jen náznakem dotýká Ruska, je okamžitě předmětem tvrdé trestně-právní represe, zatímco pokud byste veřejně jásali nad milionem mrtvých v Iráku, jež byli usmrceni v rámci zcela neoprávněné americké vojenské agrese, tak se vám nestane absolutně nic.
Jsem si jist, že i té soše Spravedlnosti se z toho, co se děje momentálně v našem justičním systému, řinou slzy z očí.
Zde je text otevřeného dopisu Soni Zikmundové, partnerky pana Vladimíra Kapala:
“Vážené dámy, vážení pánové,
můj životní partner Mgr. Vladimír Kapal, šéfredaktor Svobodného rádia, bojuje v důsledku povrchního postupu naší justice o život po těžké mozkové mrtvici. Kómatem vyvrcholily jeho mučivé deprese z kriminalizace novinářské práce. Byl odsouzen na 8 měsíců odnětí svobody (s podmíněným odkladem na 18 měsíců a napřed dokonce na 5 let) za diskusní pořad, který 2. 7. 2020 moderoval o nových poznatcích kolem tzv. katyňského masakru. Stejný trest byl podle paragrafu 405 Trestního zákoníku uložen i dvěma odborníkům, které do pořadu pozval na četné žádosti posluchačů. Nejde o výši trestu, jde z principu o pošlapanou spravedlnost.
Vladimír Kapal sdělil i samotnému soudu, že se cítí být obětí účelového politického procesu. Soud neprovedl ani jeden důkaz obhajoby. Rozsudek dokonce tvrdí, že v pořadu, za jehož moderování byl odsouzen, bylo uvedeno něco, co prokazatelně nikdo neřekl.
Obžalovaným bylo upřeno i právo projednat rozhodnutí nezávislého zahraničního soudu, znalecké posudky a zjištění předních historiků z řady zemí, svědectví českých účastníků nacistické exhumace v Katyni i Norimberského procesu, ba i údaje z vlastního deníku J. Goebbelse. Ničím z toho se soudy přes požadavky obžalovaných nezabývaly. To, že odsuzující rozsudek odsouzeným připisuje výroky, které v pořadu vůbec nezazněly, mi připomíná fašistickou justici i její zneužívání za komunismu. Právní rozbor věci rozsudek nahrazuje politickými proklamacemi a nepravdou a spekulativním výběrem skutečností. Hemží se bezdůvodnými osobními urážkami. Nic na tom nezměnily ani Městský soud v Praze a ani Nejvyšší soud, jimž odsouzení podali zevrubná odvolání, resp. dovolání.
Můj životní partner byl komunisty pronásledovaným signatářem Charty 77. Soud ho přesto viní i z přikrašlování poměrů, proti nimž celý život bojoval. Tím bolestněji prožíval, že je, tak jako ostatní odsouzení, obětí justičních praktik, nechvalně známých z dřívějšího režimu a zaměřených proti těm, co se státní moci nelíbí. Zneužívání státní moci znal moc dobře. Nebál se útlaku a své přesvědčení a milovanou vlast nezradil a vydržel. Neutekl za pohodlnějším životem do ciziny, přestože mu to bylo navrhováno. Teď balancuje už řadu dní na hraně života a smrti. Nevím, zda se mi můj milovaný vrátí. Pokud ne, tak celý svůj život budu justici vyčítat, že pro svoji povrchnost a lživost přišel svět o vzácného a čestného člověka, bojovníka za spravedlnost, hrdinu a já o svoji životní lásku. Zveřejním jak zvukové záznamy toho, co se v soudních síních skutečně dělo, tak všechna rozhodnutí soudu. Kopie zvukových záznamů ze soudní síně mám k dispozici, takže každý tak bude mít možnost se přesvědčit, jak se u nás soudí a jak se pravda v soudních síních překrucuje.
Mistr Jan Hus se nenechal zastrašit a napsal z kostnického vězení Pražské univerzitě: „Stůjte v poznané pravdě, která vítězí nade vším a sílu má až na věky“. Na statečnost a zejména slušnost a obětavost Vladimíra, bude-li to zapotřebí, naváži i já a boj za demokracii nezradím. Budu hlásat své přesvědčení o tom, že naše justice zničila mého partnera a pošlapala spravedlnost. Ta přitom již od Aristotela je považována za nejdůležitější z ctností, protože se vztahuje ke druhému. Jejím nerespektováním nečiní naše justice „dobro pro druhé“, ale jen pro sebe a pro mocné. Spravedlnost je atributem demokracie.
Vážené dámy a vážení pánové, obracím se k Vám s naléhavou výzvou: nedopusťte, aby se podobné případy povrchnosti a bezpráví opakovaly! Soudce v právním statě lidem nesmí upírat jejich zákonná práva, lhát, překrucovat a urážet! Kéž by se tragédie mého životního partnera stala výstrahou a přispěla k tomu, že zneužití justice již nikdy nenastane a Vladimír Kapal nebojoval za demokracii a lidská práva zbytečně a svůj život nežil nadarmo.
