„Mezinárodní řád založený na pravidlech“, který bývá prezentován jako spojení mezinárodního práva a lidskoprávní ochrany, podle norského profesora politologie Glenna Diesena Západu umožňuje dvojí přístup, skrze nějž si západní státy v čele USA mohou vybírat, jak v případě konfliktů zasáhnou. Poukazuje, že rozhodující je, zda se jedná o spojeneckou, nebo o soupeřící zemi. V Kosovu Západ prosazoval sebeurčení jako „normativní právo na odtržení“, ale u Jižní Osetie a na Krymu Západ „trval na nedotknutelnosti územní celistvosti“. Ke „stabilitě a míru“ však takovýto přístup dle Diesena nevede. „Je to třeba demontovat,“ vyzývá. Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu.
Diesen je toho názoru, že takzvaný „mezinárodní řád založený na pravidlech“ má za cíl „usnadnit hegemonii ve světě, což s sebou nese vytlačení mezinárodního práva“. „Zatímco mezinárodní právo je založeno na rovné suverenitě všech států, mezinárodní řád založený na pravidlech prosazuje hegemonii na principu suverénní nerovnosti,“ píše ve svém komentáři.
Podotýká, že „mezinárodní řád založený na pravidlech“ bývá běžně prezentován jako spojení mezinárodního práva a lidskoprávní ochrany, „což se jeví jako neškodné a pokrokové“. To však způsobuje rozkol. „Mezinárodní právo v oblasti lidských práv zavádí soubor pravidel, která mají vyzdvihnout práva jednotlivce, avšak bezpečnost zaměřená na člověka je často v rozporu s bezpečností zaměřenou na stát coby základ mezinárodního práva,“ vysvětluje norský profesor politologie, specializující se na mezinárodní vztahy.
Státně-centrická bezpečnost jako základ mezinárodního práva trvá dle politologa na územní celistvosti států, zatímco lidsko-centrická bezpečnost umožňuje vymáhat právo na sebeurčení. A Spojené státy, jež Diesen považuje za hegemonní stát, si pak dle něj mohou v těchto konceptech vybrat. „USA tak budou trvat na územní celistvosti ve spojeneckých zemích, jako je Ukrajina, Gruzie nebo Španělsko, zatímco budou podporovat sebeurčení v rámci států, s nimiž soupeří, jako je Srbsko, Čína, Rusko a Sýrie. USA mohou zasahovat do vnitřních záležitostí protivníků, aby podpořily liberálně demokratické hodnoty, avšak protivníci USA nemají právo zasahovat do vnitřních záležitostí USA,“ připomíná Diesen.
Vše podle Diesena začalo „nezákonnou invazí NATO do Jugoslávie v roce 1999 bez mandátu OSN“. „Porušení mezinárodního práva bylo ospravedlněno liberálními hodnotami. Dokonce i legitimita Rady bezpečnosti OSN byla zpochybněna tvrzením, že by měla být obcházena, protože veto Ruska a Číny humanitární intervenci bylo údajně způsobeno jejich nedostatkem liberálně demokratických hodnot,“ nastínil. „Snahy o vytvoření alternativních zdrojů autority“ pak měly pokračovat i v roce 2003 s cílem „získat legitimitu pro nelegální invazi do Iráku“.
Upozornil, že se USA v průběhu posledních let několikrát objevil názor na vytvoření nového uskupení států v duhu OSN, které by však zahrnovalo pouze „liberální demokracie“ a nikoliv autoritářské státy.
Zatímco však mezinárodní právo má být založeno na tom, že jsou si všechny státy rovny, mezinárodní řád založený na pravidlech přináší, že jsou si někteří „rovnější“ podobně, jak o tom psal George Orwell ve Farmě zvířat. „V Kosovu Západ prosazoval sebeurčení jako normativní právo na odtržení, které mělo být upřednostněno před územní celistvostí. V Jižní Osetii a na Krymu Západ trval na tom, že nedotknutelnost územní celistvosti, jak je stanovena v Chartě OSN, musí být upřednostněna před sebeurčením,“ upozornil politolog, kde spatřuje odlišný přístup Západu.
Jednotná pravidla byla dle něj „nahrazena tribunálem veřejného mínění“. Projevilo se to opětovně v roce 1999, kdy „zejména USA a Velká Británie předkládaly falešná obvinění z válečných zločinů, aby učinily intervencionismus legitimním“. „Britský premiér Tony Blair sdělil světu, že jugoslávské úřady se ‚chystají na genocidu v hitlerovském stylu, která se rovná vyhlazování židů za druhé světové války. Bez nadsázky lze říci, že to, co se děje, je rasová genocida‘,“ citoval norský profesor příklad toho, jak ovlivňování skrze veřejné mínění probíhá.
Podotkl, že Čína i Rusko mezinárodní řád založený na pravidlech kritizují. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdil, že Západ svá rozhodnutí „předkládá OSN a prezentuje je způsobem, který se de facto rovná ultimátu“. „Pokud OSN nesouhlasí, protože vnucovat cokoli zemím, které nesdílejí stejné ‚hodnoty‘, není nikdy snadné, přistoupí k jednostranným krokům,“ zhodnotil Lavrov ve svém pohledu, který Diesen cituje.
„Mezinárodní řád založený na pravidlech se neskládá z žádných konkrétních pravidel, není mezinárodně akceptován a nezajišťuje pořádek. Mezinárodní řád založený na pravidlech je třeba považovat za neúspěšný experiment z unipolárního světového řádu, který je třeba demontovat, aby bylo obnoveno mezinárodní právo jako požadavek stability a míru,“ míní profesor politologie Glenn Diesen.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Kdyz-se-to-hodi-prosazuji-lidska-prava-Kdyz-ne-tak-celistvost-Profesor-chce-skoncovat-s-dvojim-metrem-Zapadu-766881
https://glenndiesen.substack.com/p/the-case-for-dismantling-the-rules?fbclid=IwY2xjawHXpuNleHRuA2FlbQIxMAABHU3NTXShrzdE81jty36Z8hKsHUwpNkbIKCD_-itpMn5M1fzKfYD-sFkrYA_aem_LQZ4GrJ7fNzZT0DsqdG0Pg
