Italský básník a letec Gabriele d’Annunzio (1863-1938) se za první světové války odhodlal k několika riskantním kouskům, díky nimž si získal pověst egocentrika a exhibicionisty. Jeho největším činem se 9. srpna 1918 stal přelet nad Vídní, během něhož na hlavní město Rakouska-Uherska se svou letkou o 11 strojích začal namísto bomb shazovat vlastenecké letáky.
d’Annunzio již “nálet” plánoval dříve, ovšem letouny ještě tehdy neměly tak objemné nádrže benzínu, aby se mohla akce uskutečnit. Když už to konečně s dvojplošníkem Ansaldo SVA bylo možné, zabránila jeho skupině v dosažení cíle 2. srpna 1918 mlha. O sedm dnů později již byla mise úspěšná. 87. letka vystartovala ze San Pelagia u Padovy a ve výšce 4 000 metrů zamířila k císařskému hlavnímu městu, vzdálenému asi 500 kilometrů. Jakmile se letadla Ansaldo dostala nad městskou aglomeraci, začaly jejich posádky shazovat desetitisíce letáků v italštině a v němčině. Poselství na nich uvedené bylo v podstatě jednoduché: “mohli jsme vás bombardovat, ale neudělali jsme to, válka se blíží k závěru, je načase se vzdát.” Operace byla především velký úspěchem italské propagandy. Tisk ji prezentoval jako úspěch odvahy italského letectva a d’Annunzio se okamžitě stal národním hrdinou. Dokonce se dá tvrdit, že mise přispěla k utužení chybějící bojové morálky. Vždyť zhruba o rok dříve italská armáda málem u Caporetta zkolabovala a nebylo tehdy vůbec jisté, zda se fronta stabilizuje. Nyní se situace obrátila. Italové posílení spojeneckými jednotkami drželi své pozice, zatímco rakousko-uherské jednotky byly vyčerpané. d’Annunzio napsal soupeři pravdu – pokračovat ve válce již nemělo smysl.
Libor Toman – SOUDOBÉ DEJINY
Zdroj obrázku Wikimedia Commons
