Geniální levicový marketing – Konzervativní noviny

Ekonom rakouské školy Murray Rothbard po pádu železné opony: Jsme v náboženské válce, není to jen kulturní válka. Je náboženská, protože levicový liberalismus je vášnivě přijímaný světonázor, náboženství v nejhlubším slova smyslu podporované vírou. Tento boj bude vyžadovat především kuráž, sílu nesložit se pod tíhou předvídatelně pomlouvačné reakce médií a ostatních. A zejména potřebujeme to, čeho se levice nejvíce bojí. Nebát se použít vojenskou metaforu a koncept my versus oni, dobro versus zlo.

Krátký výčet marketingových úspěchů levicového liberalismu:

Hřích již není hříchem

Marxismus dokázal obratně eliminovat několik smrtelných hříchů a usnadnit lidem život. Katolickou tradici sedmi kardinálních hříchů zavedl papež Řehoř I. Veliký v 6. století našeho letopočtu. Jsou to pýcha, lakomství, závist, hněv, smilstvo, obžerství a lenost.

Jednotlivé hříchy na seznamu zůstaly od počátku neměnné, pouze se měnilo pořadí. Někdy bylo na prvním místě uváděno obžerství, ale již několik století je nejtěžším hříchem pýcha.

Marxisté a jejich následovníci z frankfurtské školy dokázali v první řadě potlačit hřích lenosti. Pokud má někdo něčeho méně než ten druhý, není nutné složitě hledat příčinu ve vlastním konání, ale stačí určit viníka. Dříve to byli kapitalisté, nyní má utlačovaná osoba na výběr z více možností. Podle frankfurtské školy mohou být utlačovanými skupinami rasové, národnostní nebo jakékoli jiné menšiny.

Jakmile je lenost jako důvod vlastního postavení eliminována nebo alespoň potlačena, poslouží další dva hříchy, ze kterých se mávnutím proutku stanou ctnosti. V případě nespravedlivého útlaku od utlačovatele je závist omluvitelná a hněv, který žene utlačované do boje za lepší zítřky, musí být spravedlivý.

Hřích je hříchem, protože člověk ví, že by některé věci neměl dělat, ale Marx a frankfurtská škola dokázali minimálně tři obrátit v ctnosti.

Univerzální teorie

Teorie o utlačovaných a utlačovatelích je univerzální. Je možné ji použít v kterémkoli okamžiku v jakékoli společnosti na jakýkoli problém. Existuje-li mezi nějakými skupinami lidí v něčem rozdíl, a je téměř jedno v čem, existuje nějaký utlačovatel. Vlastní lenost je jako možná příčina vyloučena a do zbraně může progresivní levice povolat zcela pochopitelnou závist a spravedlivý hněv.

Definice kruhem

Univerzální teorie utlačování využívá obratným způsobem nevyvratitelné definice kruhem. K dokonalosti je dovedl Ibram Kendi. Profesor Kendi je autorem několika knih, byl americkou televizní hvězdou, podle časopisu Time jednou z nejvlivnějších osobností roku 2020 a autorem teorie antirasismu. Skoncovat s rasismem je podle něj možné pouze tehdy, pokud společnost využije sil antirasové diskriminace. Definice kruhem je ilustrativně obsažena v jeho tvrzení, že „pokud někdo tvrdí, že není rasista, tak jím je, protože popírání rasismu je v centru rasismu“. Za tato na první pohled nesmyslná prohlášení inkasoval Ibram Kendi miliony dolarů.

Geniální marketing

Progresivní levice dokázala obrátit význam zavedených pojmů a zavést výrazy, které úmyslně vyvolávají v lidech pozitivní, nebo naopak negativní dojmy.

Velkým úspěchem je poškození pověsti slova „zisk“. Ten by měl být synonymem úspěchu pro všechny zúčastněné. Úspěšná firma generuje zisk, protože si od ní lidé dobrovolně kupují její výrobky. Kupují si je proto, že jsou levnější nebo lepší. Zisk je proto pojmem, který v sobě zahrnuje lepší výrobky pro lidi, dobrou práci a prémie pro zaměstnance, vyšší daně pro stát a více kapitálu pro majitele na další investice. Společnost prosperuje.

Přesto se marxistickým silám podařilo pověst zisku poškodit. Sám Albert Einstein podlehl jejich vábení, když v roce 1949 napsal článek, ve kterém píše, že zisk je zdrojem všeho kapitalistického zla, neboť „výroba se děje pro zisk, a ne pro užitek”.

Zmatení pojmů

Dalším obrovským úspěchem je zavedení slov „kapitalismus“ a „socialismus“. Socialismus zní jako od slova „sociální“, tedy vlastně dobrý nebo alespoň vedený dobrými úmysly. Výraz kapitalismus je na tom hůře, v lepším případě je dojem z něj neutrální. Ovšem taková „kapitalistická morálka“ nebo „kapitalistické zisky“ jsou výrazy vyvolávající negativní emoce.

Genialita levicového marketingu tkví v tom, že dokázal obratně zamaskovat, že v socialismu také existuje kapitál, tedy stroje, budovy nebo peníze na financování zásob. Rozdíl mezi socialismem a kapitalismem je pouze v tom, kdo kapitál vlastní. V socialismu jej vlastní stát, v kapitalismu svobodní lidé. Správný indiánský název by mohl znít třeba „tam, kde kapitál vlastní svobodní lidé” versus „tam, kde kapitál vlastní úředníci”.

Když kapitál vlastní stát, rozhodují jím pověření lidé s naprosto špatnou motivací. Pokud investují správně, jejich odměna bude zanedbatelná a určitě nebude odrážet míru rizika, které svým rozhodnutím podstoupili. Pokud investují špatně, trest je nemine. Racionálním rozhodnutím je tak nevybočovat z řady a činit „nenapadnutelná“ rozhodnutí. V případě odvahy pak využít svého postavení k drobnému odklánění finančních toků.

Nebo mohou rozhodovat svobodní lidé, do čeho investují a jak naloží se ziskem, pokud budou patřit mezi ty vyvolené, kterým se podaří nějaký zisk vytvořit. Pokud na to mají povahu, je jejich motivací přiměřeně riskovat, protože odměna odpovídá přijatému riziku. Stát neurčuje, kdo by to štěstí měl mít, ale pouze hlídá, aby se kolo štěstěny točilo férově pro všechny. To je jeho jediná role.

Přesto se miliony studentů učí o systémech, které nesou podprahově pozitivní název socialismus a návodně negativní název kapitalismus.

Závěrem

Karel Marx byl podle anglického historika odpudivou bytostí, která se nechávala celý život živit a odmítla se postarat i o vlastního syna.

Mezi jeho obrovské úspěchy patří, že dokázal dovést k naprosté dokonalosti teorii, která nutí jednu skupinu obyvatel nenávidět skupinu druhou na základě lží, že za její utrpení může právě ta skupina druhá. Lži šíří skupina třetí, která si z toho udělala lukrativní byznys.

Marxova teorie byla opakovaně vyzkoušena, vždy se stejnými výsledky, které se lišily pouze počtem zavražděných lidí. Jeho následovníci uspěli i s dalším mistrným trikem. Dokážou přesvědčit další a další generace lidí, že i když budou dělat to samé, budou výsledky jiné.

Úspěch Marxovy teorie tkví v jejím dokonalém marketingu. To je nutné si přiznat a vzít si z toho nějaké ponaučení.

Jak uchránit svobodu?

Není to jednoduché. Zakladatelé Ameriky pečlivě studovali zkušenosti antického Řecka a Říma a dospěli k závěru, že nejlepší bude namíchat prvky monarchie, aristokracie a demokracie. Celý příběh vám přináší LIGA SVOBODNÝCH v podání Marka Vašuta. Historické argumenty do aktuální diskuze s nástěnkáři.