To, co se nedávno stalo ve Francii, by ještě někdy před dvaceti lety nebylo možné. Právě propojenost systémů a jejich závislost na online provozu je tím, co by případné globální kybernetické útoky usnadnilo.
V budoucím světě pod digitální diktaturou by tak mělo fungovat už všechno, takže vše by také mohlo být hacknuto a ovládáno. A to nejen přístroje, ale třeba i programovatelná digitální měna, kterou by však neovlivňovali hackeři, ale vlády.
Ve Francii a několika dalších zemích bylo možné před pár dny vidět, co by mohlo v případě globalizovanějšího a propojenějšího světa postihnout všechny. A netýkalo by se to jen mrazáků a lednic v obchodech.
Tento incident není ojedinělý a právě fakt, že již došlo k narušení systémů třeba ve Švédsku (tam však nešlo o ledničky, ale o pokladní systémy), kde byla před několika lety postižena síť supermarketů a čerpacích stanic, nebyl zřejmě dostatečným varováním.
Systémy jsou i nadále propojené a fungují online, což je činí lehce ovladatelnými.
K čemu tedy došlo ve Francii?
Hackeři manipulovali s chladicími systémy ve stovkách francouzských supermarketů, čímž zvýšili teploty až na 50 stupňů Celsia. Zkazilo se obrovské množství potravin a v některých případech vypukly požáry.
12. října neznámí útočníci využili internet k manipulaci s ovládacími prvky chladicích a mrazicích systémů ve stovkách supermarketů.
Teploty lednic a mrazáků v některých obchodech vystoupaly až na 50 stupňů Celsia. Potraviny se kazily, mrazáky musely být vyprázdněny a v některých obchodech dokonce vypukl požár.
Pařížská prokuratura agentuře Reuters potvrdila rozsáhlý útok na síťové chladicí systémy několika velkých prodejců potravin.
Premiér Sébastien Lecornu pověřil vyšetřováním národní agenturu pro kybernetickou bezpečnost ANSSI. Zapojeny byly i evropské partnerské agentury.
Obzvláště těžce byl zasažen řetězec supermarketů Intermarché. V přibližně 150 pobočkách byly chladicí jednotky přes noc po dobu šesti hodin zahřáté až na 50 stupňů Celsia. Všechny postižené potraviny musely být z bezpečnostních důvodů zlikvidovány.
Společnost Carrefour také oznámila útoky na 80 supermarketů. V obchodě Monoprix bylo zasaženo přibližně pět procent z přibližně 490 francouzských prodejen. Útok potvrdil i maloobchodní řetězec Coopérative U.
Záběry z postižených supermarketů se šířily na sociálních sítích – jeden z komentářů zněl: „Vypadá to apokalypticky.“
Svědci v pařížském supermarketu Intermarché pozorovali zaměstnance, jak vyhazují nákupní vozíky plné rozmrazených mražených potravin do kontejnerů na odpadky.
Generální ředitel Intermarché Thierry Cotillard televizi BFM řekl, že celostátní ztráty by mohly dosáhnout desítek milionů eur za jediný den.
Dominique Schelcher, šéfka společnosti Coopérative U, označila útok na zařízení, která jsou nezbytná pro uchovávání čerstvých potravin a zásobování obyvatelstva, za bezprecedentní.
Útočníci zřejmě zneužili zranitelnosti v systémech řízení chlazení od dánského výrobce Danfoss. Takové systémy umožňují údržbářským společnostem vzdáleně monitorovat a měnit teploty a provozní stavy celých chladicích systémů supermarketů.
Podle zdrojů blízkých francouzské vládě identifikovala společnost ANSSI zranitelnost v softwaru.
Společnost Danfoss potvrdila incidenty týkající se omezeného počtu systémů řízení chlazení a uvedla, že postižené systémy údajně používaly zastaralý firmware.
V srpnu zdokumentovala kyberbezpečnostní společnost Claroty zranitelnosti v řídicí jednotce AK-SM 800A. Za určitých podmínek by tyto zranitelnosti mohly umožnit obejití kontroly přístupu a spuštění libovolného programového kódu.
Společnost Danfoss poskytla odpovídající aktualizace softwaru. Zda byly tyto konkrétní zranitelnosti zneužity při všech útocích, dosud nebylo definitivně stanoveno.
Podle experta na kybernetickou bezpečnost Félixe Aimého ze společnosti Sekoia byly kromě Francie postiženy i Španělsko, Portugalsko, Polsko, Německo a Belgie. Přesný rozsah škod mimo Francii je stále nejasný.
Francouzská agentura pro kybernetickou bezpečnost rovněž potvrdila, že byly napadeny chladicí jednotky amerického výrobce Copeland a jeho dceřiné společnosti Dixell. Útok se tedy neomezoval pouze na jednoho výrobce.
Vyvstává otázka: Proč musí být zařízení nezbytná pro skladování potravin vůbec dostupná z internetu?
I když síťové chladicí systémy mohou umožnit vzdálenou údržbu, automatické monitorování a řízení spotřeby energie, tak pokud mohou sloužit jako brána pro útoky na zásobování potravinami, je třeba se ptát, zda jsou bezpečnostní rizika brána dostatečně vážně.
Důležité je, aby kritické systémy i během kybernetického útoku nadále fungovaly bezpečně a nebyly vystaveny nekontrolované vzdálené manipulaci.
Tento útok nyní působivě ukázal, že zranitelnost digitální infrastruktury může vést k reálným problémům s dodávkami a obrovským nákladům.
Zda z toho budou vyvozeny nějaké důsledky, se teprve uvidí.
