Takovými, jako je Jiří Dvořák, pohrdám. Já bych si jich ani nevšimla, kdyby blbě nežvanili a nepletli se do toho, čemu evidentně nerozumí. A pokud o tom chtějí žvanit, tak ať se nejdřív doučí, aby nebyli za blby.
Co si to vůbec dovoluje? Co on ví o tom, jak žijí lidé, kteří mají celou tuhle naši zemi na svých zádech? Jako skoro každý komediant, i on ví hovno. Čest výjimkám, které – i když jsou to herci – pořád zůstávají lidmi s rozumem. Nemohu je jmenovat všechny, tak zmíním aspoň Ivana Vyskočila nebo Jaroslavu Obermaierovou. Však to také oba dva dostávají od kolegů pořádně sežrat.
Víte, jak se žije s 25 000 Kč v zemi, kde je nájem nad možnosti některých našich spoluobčanů (viz tabulka)? Počítala jsem jen s malým bytem, protože nemá smysl počítat třípokojový byt, na který stejně skoro nikdo nemá. Tedy kromě Jiřího Dvořáka a dalších lidí s „normálními“ příjmy. Ono totiž není normální chodit do práce a dostat 25 000 Kč. No a důchodci, kdyby si hledali byt, tak ti už vůbec, protože spousta z nich bere kolem 15 000 Kč.
Ceny pronájmů podle regionů
| Lokalita | Průměr Kč/m² | Nájem za 30 m² |
| Praha | 405 Kč | 10 150 Kč |
| Brno | 350 Kč | 10 500 Kč |
| Jihomoravský kraj | 325 Kč | 9 750 Kč |
| Středočeský kraj | 281 Kč | 8 430 Kč |
| Ostatní kraje | 250 Kč | 7 200 Kč |
| Ústecký kraj | 204 Kč | 6 120 Kč |
Tak já vám něco řeknu. V naší zemi vytváří hodnoty, co se dají zpeněžit a ze kterých tato země žije, pouze 40 % lidí. Těch zbylých 60 % sice do práce chodí, ale jejich činnost nemá žádnou přidanou hodnotu. To, že si někdo zahraje v divadle Hamleta a dostane za to nějaké peníze, neznamená, že vytvořil hodnotu. Ne, jen pobavil lidi, kteří si na tu vstupenku museli vydělat. Ono je dokonce pravděpodobné, že ani ti, co se na vás chodí dívat, žádnou přidanou hodnotu nevytvářejí. On bere plat kdekdo v kanceláři, v divadle, v politice… Prostě se těch 60 % veze po zádech 40 % lidí, co makají rukama a vyrobí něco, co se dá prodat. To je to bohatství, a věřte, že to půjde do kopru.
Ano, v těch 60 % jsou lidé, které opravdu potřebujeme. Když se podíváme na data ČSÚ a zkusíme z těch služeb vysekat jen to, co drží celou zemi fyzicky v chodu (aby se neumřelo hlady, bylo čím svítit, zboží jezdilo a lidi byli zdraví), dostaneme docela zajímavé číslo.
K těm tvořivým 40 % z výroby, zemědělství a stavebnictví musíme připočítat 20 %, bez kterých to jednoduše nejde:
Dopravu a skladování (řidiči, kamioňáci, strojvedoucí, skladníci) – cca 6 % pracujících.
Zdravotní a sociální péči (doktoři, sestry, pečovatelky) – cca 7 %.
Energetiku, vodárenství a odpadové hospodářství – cca 2 %.
Kritickou infrastrukturu (hasiči, policie, armáda) – cca 2 %.
Technické, IT a údržbové zázemí (aby fungovaly stroje, sítě a elektrárny) – řekněme 3 %.
Zbylých 40 % jsou ti, kde se má šetřit! Dobrá polovina z nich by se měla přesunout do těch 40 %, co vytvářejí skutečné hodnoty. Pak by stát opravdu zeštíhlel a dalo by se i něco ušetřit. Co myslíte?
Není to příjemné čtení, ale rozhodně je to velký průser pro tuto zemi. Je potřeba to znovu obrátit, makat, až se z nás bude kouřit, a znovu nechat studovat jen ty, co na to mají. Teď je tam kdejaká rychlokvaška s koupeným diplomem, hovno to umí, a ještě to bude rozumovat. Teď jim chtějí ještě v učení ulevit s matematikou, aby vůbec někdo studoval. Tak to dříve nebylo. Kdo na to neměl, tomu se škola nepřizpůsobila – prostě ho vyhodila a musel jít makat rukama. A tak je to správné.
Autor: Milena Doušková
