Írán se dusí pod tíhou západních sankcí – a tentokrát trpí hlavně obyčejní lidé. Zatímco vláda v Teheránu mluví o „soběstačnosti“ a „odporu proti Západu“, realita v ulicích je jiná: inflace přesáhla 40 %, ceny potravin i léků letí vzhůru a střední třída mizí z mapy.
Podle ekonomických analytiků sankce ochromily klíčové sektory – ropný průmysl, bankovnictví i dovoz léků. Výsledkem je nedostatek základního zboží, propad reálných mezd a raketový růst chudoby.
Zatímco íránská měna rial dál padá, importované zboží je pro většinu lidí nedostupné. Malé podniky zavírají, nezaměstnanost roste a mladí vzdělaní Íránci hledají cestu ze země.
Oficiální představitelé tvrdí, že Írán „zvládne přežít sankce“ díky domácí výrobě a alternativním trhům, především v Číně a Rusku. Ve skutečnosti však většina domácích podniků trpí nedostatkem surovin a technologií.
Ekonomové varují, že dlouhodobé sankce neoslabují režim, ale devastují společnost – zvyšují nerovnost a prohlubují frustraci mezi obyvatelstvem.
Podle humanitárních organizací má Írán rostoucí počet rodin na hranici chudoby a nedostatek životně důležitých léků. Lékaři varují, že sankce, které blokují finanční toky, komplikují i dovoz léků na rakovinu či diabetes.
