Hodnocení Moody’s: Tři země, na které nejvíc dopadly sankce: Česká republika, Slovensko a Itálie – Necenzurovaná pravda

Hodnocení Moody’s: Tři země, na které nejvíc dopadly sankce: Česká republika, Slovensko a Itálie – Necenzurovaná pravda

I když se dokonce i na mainstreamu velmi okrajově objevilo hodnocení ratingové agentury Moody’s, která již dlouhodobě sleduje stav ekonomiky zemí celého světa, nepředpokládám, že by kdekoli uvedli hlavní zdůvodnění strmého pádu ekonomik těchto tří zemí. Přitom Moody’s hovoří jasně – tímto důvodem jsou zejména sankce, které tyto země odnáší neskonale víc než Rusko. A to se týká zejména Slovenska a ČR, v Itálii jde spíš o kombinaci politické nestability, sankcí a dlouhodobých ekonomických problémů, které již dlouho vedou zemi ke krachu.

Ovšem lidem se snad již otevírají oči, takže si začínají uvědomovat, co za jejich klesající životní úrovní stojí. Jsou to samozřejmě ty nejhorší evropské vlády, které jdou výslovně proti vlastním občanům. Fialovi to již ukázal nedávno zveřejněný průzkum, který ho vyhodnotil v celosvětovém srovnání jako nejhoršího premiéra z pohledu občanů a v Itálii se Draghiho fašizující vláda dokonce rozpadla a zemi čekají již 25.9. předčasné volby.

Co tedy konkrétně uvádí renomovaná ratingová agentura o nejhůře hodnocených zemích EU?

Ratingová agentura Moody’s v pátek změnila výhled pro ekonomiku Itálie, České republiky a Slovenska ze „stabilního“ na „negativní“. Důvod: problémy v dodávkách energie v důsledku embarga vůči Rusku a závislosti na ruském plynu.

Rating pro Itálii je „Baa3“, pro Českou republiku „Aa3“ a pro Slovensko „A2“.

Česká republika: Rostoucí ceny energií, inflace…

„Hlavní důvody pro snížení prognózy růstu českého HDP jsou: rostoucí náklady na energie, nejistota ohledně dodávek energie z Ruska (která tíží investice podniků), vyšší než očekávaná inflace spotřebitelských cen (která ovlivňuje soukromou spotřebu), pokračující napětí v dodavatelském řetězci globální ekonomiky a také pokračující oslabování vyhlídek růstu nejdůležitějších obchodních partnerů, zejména Německa.“

Slovensko: Celková poptávka po ropě z Ruska

Pro Slovensko to může být ještě horší: vnitrozemská země dováží veškerou ropu a 75 procent plynu z Ruska.

A dále: „Slovenská ekonomika hostí velký výrobní sektor (22,2 % HDP v roce 2021 ve srovnání se 17,5 % v eurozóně), a je proto obzvláště zranitelná vůči vážným přerušením dodávek energie: v posledních měsících zvyšující se pravděpodobnost, že dojde k náhlému zastavení dodávek ruského plynu, by mohla vést k energetickým omezením.“ – podle Moodys.

Mohlo by to dokonce zastavit energeticky náročnou průmyslovou výrobu a zvýšit riziko hospodářské recese, říká agentura.

Itálie: 50 procent výroby elektřiny tvoří dovoz plynu – politická nestabilita

„Dopad na ekonomiku bude pociťován jako celek  “ – podle Moody’s.

I když je Itálie „v lepší pozici“ pro zkoumání alternativních zdrojů dodávek plynu díky terminálům LNG a plynovodům do severní Afriky, severní Evropy a střední Asie, „výroba elektřiny a spotřeba domácností přesto vedou k vyšším domácím cenám energie, což podporuje inflaci a způsobí významný šok pro důvěru,“ předpovídá Moody’s.

Politický vývoj v zemi (včetně pádu Draghiho vlády a nových zářijových voleb) by také mohl brzdit provádění nezbytných strukturálních reforem s negativními dopady na ekonomiku, uvedla Moody’s.

Tolik hodnocení agentury, která uvedené země vyhodnotila  jako ekonomicky nejslabší a zároveň země, na které nejvíc dopadají uvalené sankce. Jaké budou další logické kroky například v případě zahraničních firem, sídlících zejména v ČR a na Slovensku, tedy v zemích, dávno rozprodaných cizákům? Svoje provozy postupně přesunou tam, kde je větší energetická jistota a stabilnější ceny energií, třeba do Asie.

Lze tedy již nyní předpokládat, že v důsledku toho poroste nezaměstnanost a za rok touto dobou se možná obě země srovnají s Itálií, kde je již nezaměstnanost ve dvouciferných číslech. Ale hlavní je, že obě vlády mají dostatek peněz na zbraně, které posílají na Ukrajinu (potažmo teroristům, kteří si je od Ukrajinců výhodně zakoupí) a na EU přislíbené zavádění „bezuhlíkové“ politiky – tzv. „zeleného údělu“.

Ohodnoťte tento příspěvek!

[Celkem: 2 Průměrně: 5]




Loading…