Honduraská prezidentka Xiomara Castrová pohrozila vystěhováním amerických vojenských sil z významné základny, pokud zvolený prezident Donald Trump splní svůj slib a zahájí politiku masových deportací zaměřenou proti nelegálním přistěhovalcům. (Foto: NARA)
V Americe žije odhadem pět procent obyvatel Hondurasu.
„Tváří v tvář nepřátelskému postoji masového vyhošťování našich bratrů bychom museli zvážit změnu naší politiky spolupráce se Spojenými státy, zejména ve vojenské oblasti,“ řekl Castro v novoročním projevu.
V úřadu je od ledna 2022 a je členem levicové strany Svoboda a obnova (LIBRE), Castrův manžel Manuel Zelaya byl prezidentem od roku 2006 až do svého sesazení při převratu v roce 2009.
Castrovy výroky mnozí uvítali, ale někteří hondurasští politici se zdráhali podpořit preventivní hrozbu Trumpově administrativě, která se ještě ani neujala moci, zatímco jiní ji odsoudili.
Mezi kritiky patřil i pravděpodobný vyzyvatel prezidentských voleb v listopadu 2025 Jorge Calix, který prohlásil, že Castrova vyhrocená rétorika vystavuje Honduras „vážnému nebezpečí“.
Další potenciální vyzyvatel, Olban Valladares, řekl, že „[Castro] ví, že nemáme schopnost jakkoli ohrozit Spojené státy, že škody, které by to Hondurasu způsobilo, by byly strašné“.
Stejně jako ostatní latinskoamerické země má Honduras obrovský finanční zájem na tom, aby udržel obrovskou populaci nelegálních emigrantů ve Spojených státech – peníze, které posílají zpět rodinám v Hondurasu, tvoří až 25 % ekonomiky země, píše New York Times.
Spojené státy mají v Hondurasu několik služebních míst, ale jedno z nich svým významem výrazně převyšuje ostatní: Letecká základna Soto Cano je největší americkou základnou ve Střední Americe.
V současné době působí pod názvem Joint Task Force Bravo a americké síly zde působí od roku 1983. Základna, která je označována za klíčový prostředek pro protidrogové a humanitární mise, byla dlouhou dobu využívána k usnadnění amerického vměšování do regionu, například v rámci povstání Contra podporovaného Spojenými státy, které vedlo krvavou a neúspěšnou partyzánskou válku proti marxistické sandinistické vládě Nikaraguy.
„Aniž by zaplatili jediný cent, po celá desetiletí udržují na našem území vojenské základny, které by v tomto případě ztratily jakýkoli důvod k existenci v Hondurasu,“ řekl Castro.
Podle americké vlády poskytly ministerstvo zahraničí a americká Agentura pro mezinárodní rozvoj jen v letech 2020-2023 Hondurasu dohromady 780,5 milionu dolarů v různých formách pomoci.
Amerika je také největším obchodním partnerem země. Ačkoli mnozí hondurasští představitelé Castrovu hrozbu nepodporují, ministr zahraničí Enrique Reina se vyjádřil, že Castro má pravomoc jednostranně pozastavit platnost dlouholeté dohody mezi USA a Hondurasem, na jejímž základě Pentagon vybudoval Soto Cano a v současné době zde má základnu více než tisíc příslušníků a civilistů.
Trumpův přechodný tým se rozhodl reagovat mírně. „Trumpova administrativa se těší na spolupráci s našimi latinskoamerickými partnery, aby zajistila bezpečnost naší jižní hranice a možnost navrácení nelegálních přistěhovalců do země jejich původu,“ uvedl mluvčí Brian Hughes.
Sám Trump byl v otázce zabezpečení hranic plný chvástání – například vyhrožoval, že na Mexiko a Kanadu uvalí 25% cla, pokud nezabrání migrantům a fentanylu proudit přes hranice.
Zdroj: apnews.com
Článek Honduras vyhrožuje USA vystěhováním z klíčové vojenské základny se nejdříve objevil na AC24.cz.
