Také jsem se rozhodl přispět svojí troškou k „žhavým“ událostem týkajících se tzv. veřejnoprávních médií.
Tato média a pak také křiklouni a profesionální demonstranti nás přesvědčují o tom, že je ohrožena demokracie, svoboda názoru, že média mají být zestátněna a o podobných hovadinách.
No je třeba jim nastavit zrcadlo. Nahlédněme do výroční zprávy České televize. Kolik je dle této zprávy registrováno domácností jako plátci televizního poplatku? No téměř 3,5 milionu.
Nyní otázky:
1. Kolik takto Česká televize vybere?
Televizní poplatek činí 150 Kč měsíčně (zákon č. 348/2005 Sb.). Resp. do 1.5.2025 to bylo 135 Kč měsíčně. Tedy od domácností bylo vybráno cca 6 miliard ročně. A za rok 2025 Česká televize vybrala na televizních poplatcích celkem 6,338 mld. Celkově pak Česká televize uvádí za rok 2025 výnosy cca 7,46 mld. (viz výše uvedená zpráva).
2. Kdo je tedy majoritním a často i nedobrovolným sponzorem České televize?
Evidentně dle výše uvedeného domácnosti, které platí televizní poplatek. Část poplatků je vymáhána i exekučně. A mělo by se jednat o 10-tky tisíc případů.
3. Jaká práva mají tyto domácnosti, jak mohou ovlivnit, co za svůj poplatek dostanou?
Žádná reálná práva (kromě prázdných frází) uvedených v zákoně o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb.) nemají a reálně nic ovlivnit nemohou. Nabízela by se možnost působit prostřednictvím Rady.
Nicméně zde odcituji z daného zákona:
(1) Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize, je Rada České televize (dále jen „Rada“). Rada má 18 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.
(2) Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.
Pozn. Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do výroby a vysílání televizních pořadů.
Tzn. domácnosti nemohou ani navrhnout kandidáty do dané rady a ani je nemohou volit. Tomu se říká demokracie jak vyšitá. A médiím doposud tato zjevná disproporce nevadila. A ani demonstranty toto nijak nezajímá.
4. Kolika občanů se financování týká?
Vypůjčím si následující přehled a zjednoduším si to. Domácnost = 2 osoby. A ještě pak počet osob mladších 18 let (zdroj zde) je cca 20%. Tj. cca 5,5 milionu občanů starších 18 let je dotčeno těmito televizními poplatky.
5. Jaký je podíl různých křiklounů a samozvaných obránců demokracie, kteří chtějí zachovat stávající systém financování?
Při sdělovaných počtech řádově 10-tky osob až jednotky tisíc protestujících je to zcela zanedbatelná část plátců (do 1%?). I kdyby Minář spolu s médii opět lhal, že má např. na Letné 250 tisíc občanů, tak pořád to bude jen zanedbatelných 5% dotčených. Tak jako např. Minář lhal o své demonstraci dne 28.9.2026 na Staroměstském náměstí, je to cca čas 29:10 videa. Co slyšíme z úst Mináře: „…je tady plno, protože i tamhle vzadu se lidi mačkaj…“. A teď realita – foto přímo z médií.
Kde se měl kdo mačkat na poloprázdném náměstí?
Ano, osobně bych byl i pro širokou diskuzi i referendum v dané věci. Ale jak víme, tak na případné referendum nejsou občané dostatečně vzdělaní a mohli by si třeba vybrat špatně (viz např. debaty o setrvání v EU). Vždyť už jsme to slyšeli x-krát. Teď to za nás „rozlouskli“ demokraticky zvolení zástupci. Neříkala nám náhodou média v minulosti, že na nějaké demonstrace nikým nevolených lidí není třeba brát ohled??? A teď naopak dle médií by bylo třeba to nechat různým odborníkům, politologům, Minářovi apod., kteří vědí úplně přesně, co občan chce (i když to vůbec nechce).
6. Jaký je právní rozdíl mezi stanovením poplatku zákonem a pokud bude daná položka součástí rozpočtu?
No žádný. Bylo na to upozorněno i nyní při projednávání v poslanecké sněmovně. Změnu je možné učinit v obou případech přes poslaneckou sněmovnu. A jak bylo naznačeno, tak klidně může být poplatek snížen ze současné výše 150 Kč (za TV) např. na 1Kč. A sloveno.
Závěrem si dovolím:
1. Apelovat na normálně myslící občany. Nenechte se prosím strhnout propagandou, jak je ohrožena demokracie a nezávislost médií apod. České televizi a všem ostatním jste u zadní části těla. A jde jen o sosání peněz z vašich kapes. Pokud by šlo skutečně o vaše zájmy, již dávno by občané mohli např. přímo volit do Rady ČT atd. Je to stejné, jako se svého času bojovalo u Kábulu za Prahu.
A dnes už nikoho nějaký Afghánistán a utopené miliardy z peněz občanů ČR najednou nezajímají.
2. Na příslušné úřady. Aby důsledně dbaly na dodržování zákona o právu shromažďovacím (zákon č. 84/1990 Sb.). Tj. přítomnost svolavatele po celou dobu, označení pořadatelů a jejich dostatečný počet a také na oprávnění k ukončení shromáždění příp. zakázat shromáždění, jehož účelem je:
a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti;
c) jinak porušovat ústavu a zákony.
A současně aby byla respektována místa, kde jsou shromáždění zakázána.
Na závěr si dovolím i trochu dané téma odlehčit. Dle průzkumů „Alespoň jednou týdně a častěji sleduje porno 45 % mužů, ale pouze 9 % žen.“
Tedy musím na Českou televizi apelovat, aby i tento druh žánru zařadila do svého programu. Jednak aby motivovala ženy k vyšší sledovanosti, ale také aby naplnila ustanovení §2 zákona o České televizi. A poptávka tu zjevně je.
28.10.2026 RK
Související články:
10 známkování, průměr1,60
346x přečteno
