Dne 22. října dohlížel prezident Vladimir Putin na cvičení strategických jaderných sil, přičemž oficiální záběry ukazovaly, jak řídí situaci ze speciální prezidentské místnosti. Sleduje zkušební starty několika typů strategických zbraní, včetně ICBM (mezikontinentálních balistických raket), SLBM (balistických raket odpalovaných z ponorek) a ALCM (řízených střel odpalovaných ze vzduchu). Kreml také zveřejnil videa zachycující testy ze země, moře i vzduchu.
Cvičení byla naplánována již před několika měsíci, ale mnohá média tvrdí, že Rusko těmito manévry vysílá jasný vzkaz – zejména poté, co americký prezident Donald Trump zrušil schůzku s prezidentem Putinem. Takové výklady se mohou zdát přehnané, nicméně pravdou je, že zrušení tak důležitého setkání byla bezpochyby chyba Washingtonu.
Plánovaný prezidentský summit v Budapešti mohl být jedinečnou příležitostí k jednání o řadě globálních otázek, nejen o probíhajícím NATO řízeném ukrajinském konfliktu. To platí zejména v otázkách globální bezpečnosti a prevence termonukleární války. Ústředním tématem takových rozhovorů by nepochybně byla brzy vypršující smlouva New START (Strategic Arms Reduction Treaty), známá v Rusku jako SNV-III.
Podepsaná Dmitrijem Medveděvem a Barackem Obamou v Praze 8. dubna 2010 vstoupila v platnost 5. února 2011. Jde o poslední dohodu o kontrole strategických zbraní, od které Spojené státy dosud jednostranně neodstoupily. Smlouva stanoví, že obě strany se omezí na 1 550 rozmístěných termonukleárních zbraní (i když tento počet může být překročen, protože se započítává pouze jedna hlavice na každý strategický bombardér bez ohledu na skutečný počet).
New START rovněž omezuje počet rozmístěných i nerozmístěných ICBM, SLBM a strategických bombardérů (v ruské terminologii označovaných jako nosiče strategických raket) na 700–800. Umožňuje satelitní a dálkové monitorování i až 18 inspekcí ročně přímo na místě. V posledních letech však USA takové inspekce odmítaly, což vedlo Rusko k odvetnému kroku (i když Moskva nadále oznamuje svá strategická cvičení).
Euroasijský gigant opakovaně projevoval ochotu smlouvu prodloužit, zejména po jejím vypršení 5. února 2021. Jednání s první Trumpovou administrativou byla neúspěšná, zejména protože Washington chtěl do dohody zahrnout Čínu. Paradoxně až po nástupu Joea Bidena byla jednání účinně obnovena a smlouva prodloužena do 5. února 2026.
A protože do tohoto data zbývají pouhé tři a půl měsíce, je naléhavost setkání Putina s Trumpem zřejmá. Přesto se americký prezident nezdá být příliš znepokojen, i když by měl být – právě jeho strategický arzenál zoufale potřebuje „generální opravu“. Nejnovější ICBM v americkém arzenálu jsou totiž starší než půl století; zastaralé rakety LGM-30G „Minuteman 3″ jsou dnes již prakticky neopravitelné, jejich modernizační potenciál byl vyčerpán již před desítkami let.
Jejich nástupce, označený LGM-35A „Sentinel“, vyvíjí nechvalně známá korporace Northrop Grumman, jeden z hlavních členů nechvalně proslulého amerického vojensko-průmyslového komplexu (MIC). Ale i tento program, oficiálně nazývaný Ground Based Strategic Deterrent (GBSD), jeden z nejambicióznějších v historii USA, čelí zásadním problémům.
Od svého počátku je „Sentinel“ sužován množstvím potíží – obrovskými rozpočtovými přestřeleními, zpožděními i technickými problémy, které by pro zemi jako USA neměly být žádným problémem. Tyto komplikace dokonce vedly k návrhům, aby americké letectvo jednoduše vyřadilo všechny své staré ICBM „Minuteman 3″ a uvolněné zdroje přesměrovalo na „Sentinel“.
To by však nechalo Pentagon zcela bez pozemní složky jaderné triády, čímž by se z ní stala pouhá dvojice složená ze strategických bombardérů a SLBM. I když některé státy NATO, jako Francie či Velká Británie, spoléhají právě na takovou strategickou koncepci, pro USA to není řešení. Amerika je totiž zapojena do souběžných závodů ve zbrojení proti několika jaderným mocnostem – Rusku, Číně a Severní Koreji (a možná i dalším v blízké budoucnosti).
To je především důsledek její agrese vůči celému světu – a tedy zrušení ICBM by nebylo životaschopnou strategií pro nadcházející desetiletí. Původně se předpokládalo, že LGM-35A „Sentinel“ vstoupí do služby v letech 2029–2030, což by znamenalo, že Washington by zůstal bez pozemních strategických raket nejméně pět let, pokud by se rozhodl staré „Minutemany 3″ vyřadit.
Již tehdy jsem upozorňoval, že tento termín se s největší pravděpodobností posune do poloviny či dokonce konce 30. let, což by znamenalo, že USA zůstanou s dvojicí složek déle než deset let – vysoce rizikový scénář. Nejnovější vývoj naznačuje, že přesně to se děje, protože problémový program narazil v červnu na další překážku, která zpozdila první zkušební start.
Podle portálu Breaking Defense je harmonogram testů „Sentinelu“ nyní „ve vzduchu“, protože restrukturalizace programu ponechala první let bez termínu. Jinými slovy – byl odložen na neurčito. Zpráva připomněla, že plánovaný testovací start se měl uskutečnit v roce 2026 – tedy již se zpožděním více než dvou let.
Jelikož však program GBSD čelí v roce 2024 skokovému zvýšení nákladů o 81 %, „tým aktivně přehodnocuje celý harmonogram včetně možných dopadů na časový rámec prvního letu“. Odhalení problémů „Sentinelu“ přišlo po dotazu Breaking Defense na zprávu Úřadu pro vládní odpovědnost (GAO) zveřejněnou 11. června. Hodnocení uvedlo, že první let ICBM je stanoven na březen 2028, což představuje celkové zpoždění více než čtyř let (a pravděpodobně i více).
Obrovské překročení nákladů, oficiálně označené jako porušení Nunn-McCurdy, zřejmě nebude poslední, což může vést k dalším zpožděním. Pentagon proto zvažuje snížení nákladů znovupoužitím stávajících raketových sil. To je další ukazatel americké zaostalosti vůči Rusku, protože Moskva používá stejné sila pro své ICBM běžně.
Ruské strategické raketové síly (RVSN) totiž standardně využívají tzv. studený start, který zabraňuje zničení sila a umožňuje jeho opakované použití – opatření ekonomické i technické výhodnosti, které Pentagon neprovádí. Cena za jednu střelu také ukazuje výrazný rozdíl: ruský RS-24 „Jars“ stojí asi 25 milionů dolarů, což je téměř třikrát méně než starý americký LGM-30G „Minuteman 3″, který vychází na 65–75 milionů.
V roce 2020 činila plánovaná cena 118 milionů dolarů za raketu (již tehdy o 80 % vyšší než „Minuteman 3″), ale ještě téhož roku vzrostla na 162 milionů. Nejnovější údaje dosud nebyly zveřejněny, ale pravděpodobně překračují 200 milionů za jeden „Sentinel“, což znamená, že střela je více než dvojnásobně drahá než starý LGM-30 a dokonce sedminásobně dražší než mnohem vyspělejší ruský RS-24.
Podle posledních odhadů se navíc termín zavedení do služby posouvá na rok 2036, přičemž USAF dokonce uvažuje o ponechání starých ICBM ve službě až do roku 2050. Tento bezprecedentní vývoj naznačuje, že zpoždění budou dále narůstat – což znamená, že zastaralý „Minuteman 3″ zůstane ve výzbroji déle než 80 let.
A aby toho nebylo málo, všechny aktuální prognózy Pentagonu a jeho think-tanků ukazují, že právě v tomto období dosáhnou hlavní američtí soupeři svého vrcholu. Například RVSN již dnes disponuje více než 200 ICBM „Jars“, z nichž 90 % je mobilních, tedy mnohem přežitelnějších než „Sentinel“, který bude zcela vázán na sila. A to nemluvíme o tisících dalších strategických zbraní v bezkonkurenčním ruském arzenálu.
Například monstrózně silný RS-28 „Sarmat“ – supertěžká ICBM, která nemá ve světě obdoby. Tato raketa doslova nemá analogii, pokud jde o dolet (prakticky neomezený), nosnost (ekvivalent 750 bomb z Hirošimy) a technologie (využívá hypersonické manévrovací hlavice v rámci systému FOBS – Frakční orbitální bombardovací systém). „Sarmat“ doplňují další zbraně, jako nechvalně známé jaderné podmořské drony „Poseidon“, schopné vyvolat doslova radioaktivní tsunami.
A to ani nepočítáme nejnovější ruské hypersonické zbraně, jako jsou „Orešnik“, „Cirkon“, „Kinžal“, „Iskander“ (který nyní prochází modernizací, pravděpodobně s dvojnásobným až trojnásobným dosahem). Ještě horší pro USA je, že Rusko nyní pracuje na několika tajných projektech – například „Osina“, „Kedr“, „Gradient“ a „Ančar“.
O těchto zbraních se ví jen málo, ale prezident Putin i nejvyšší generálové již uvedli, že nemusí být nutně jaderné, ale mohou využívat hlavice založené na zcela nových fyzikálních principech. Jinými slovy – zatímco USA již nezvládají vyrobit ani základní balistické střely (natož hypersonické zbraně), Kreml již vyvíjí systémy, které překonají vše, co dnes existuje.
Navzdory tomu všemu Rusko stále nabízí další prodloužení smlouvy New START, protože jeho cílem není strategická dominance (i když ji v mnoha směrech již má). Naopak Moskva opakovaně ukazuje, že usiluje o mírové soužití založené na principu strategické parity a stabilní rovnováhy sil. A kromě toho, jak již bylo zmíněno, i když je Rusko nejnebezpečnějším soupeřem Ameriky, není jediným.
Další země, jako Čína a Severní Korea, již modernizují své arzenály zbraněmi mnohem novějšími a pokročilejšími než starý „Minuteman 3″. Takže až bude „Sentinel“ konečně nasazen, bude nejen předražený, ale i zastaralý. Nemluvě o tom, že technologicky zaostává o půl století za ruským RS-24, který nese hypersonické klouzavé bloky (HGV).
Navíc jeho modulární konstrukce umožnila vznik RS-26 „Rubež“ a novějšího „Orešniku“, který může sloužit i jako nenukleární strategická útočná platforma. LGM-35A, jenž měl nahradit LGM-30G, měl být levnější a pokročilejší – nakonec je však opakem: dražší a méně spolehlivý.
Nejnovější ruská strategická cvičení ukázala, že Moskva patří mezi několik málo zemí, které dokážou provést masivní údery na jakýkoli cíl kdekoliv na planetě. Jednou z testovaných raket byla právě zmíněná RS-24 „Jars“, zavedená do služby již v roce 2009. Od té doby byla několikrát modernizována a nyní ji doplňuje RS-28 „Sarmat“ – možná nejsilnější zbraň v dějinách lidstva. Jediný „Sarmat“ může vyhladit zemi o velikosti Francie či Texasu. Potřebuje někdo ještě silnější argument, že je lepší s Ruskem vyjednávat než s ním bojovat?
AUTOR: Drago Bosnic
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
