Maršál Tito, vůdce bývalé Jugoslávie, v jednom ze svých projevů vyprávěl příběh z dob jugoslávské revoluce a období po jejím vítězství.
*
Tito řekl:
„Několik let po vítězství revoluce a nastolení státní moci mi sovětská rozvědka sdělila, že v mé kanceláři se nachází agent americké rozvědky a že je nutné ho odhalit a zatknout.
Zavedli jsme kontrolu všech telefonů, korespondence i chování zaměstnanců kanceláře. Po nějaké době jsme se definitivně přesvědčili, že žádné stopy špiona nenajdeme.“
„Po dlouhém pátrání jsme se v zoufalství obrátili na sovětskou rozvědku s žádostí, aby nám totožnost toho člověka sdělila.
Sdělili mi: „Tvůj první náměstek ve vládě je agent americké rozvědky.“
Tato zpráva mě šokovala a po skončení jednoho z vládních zasedání jsem ho požádal, aby zůstal.“
*
Během rozhovoru o samotě jsem přiložil pistoli ke spánku svého prvního náměstka a zeptal se:
- „Jsi agent americké rozvědky?“
- Když si uvědomil, že byl odhalen, přiznal se ke špionáži.
- Zeptal jsem se ho: „Od kdy spolupracuješ s americkou rozvědkou?“
- Odpověděl: „Už od studentských let, ještě před vítězstvím revoluce, během partyzánské války.“
- Zeptal jsem se: „A za celou tu dobu, navzdory všem bezpečnostním opatřením, se nepodařilo odhalit ani jeden tvůj kontakt s americkou rozvědkou?“
- Odpověděl: „Ani teď nemám žádné kontakty s americkou rozvědkou.“
- Zeptal jsem se: „Jak to tedy, že jsi jejich agent, když s nimi nejsi v kontaktu?“
- Odpověděl: „Americká rozvědka mi jednou svěřila konkrétní úkol a od té doby ho prostě plním.“
- Zeptal jsem se: „V čem spočívá tvůj úkol?“
- Odpověděl: „Mám za úkol jmenovat do funkcí lidi, kteří nemají potřebnou kvalifikaci a nesplňují požadavky na dané pozice. Přesně tak jsem to celou tu dobu dělal.“
Poté jsem se podíval na složení vlády a nejvyššího vedení a zjistil jsem, že je to skutečně tak.
Nikdo nebyl na svém místě.
Například jeden člověk měl doktorát v oboru zemědělství, ale zastával funkci ministra energetiky. Jiný vystudoval elektrotechniku, ale byl ministrem pro bytovou výstavbu. A člověk, který neměl žádné seriózní zkušenosti v ekonomice, zastával funkci ministra hospodářství.
Můj první náměstek říkal, že americká rozvědka počítala s tím, že pokud se bude postupovat tímto způsobem, Titova revoluce v Jugoslávii se časem rozpadne zevnitř – bez státního převratu a bez vnější vojenské invaze.“
*
Podle mého názoru se dnes v Íránu realizuje právě takový scénář: Pezeškian je pouze vybranou figurkou. Skutečnými tvůrci tohoto scénáře jsou Džavád Zaríf a Hasan Rúhání, které považuji za představitele zednářsko-reformního křídla.
Vnitřní nepřítel se pokouší rozdělit Írán stejně, jako kdysi rozdělili Jugoslávii. Ale statečný íránský lid to nedopustí. Vnitřní nepřátelé dostanou od lidu trest, jaký si zaslouží.
*) Mezinárodní íránský novinář Hayal Muazzin – exkluzivní zprávy a analýzy o dění v Íránu i ve světě.
P.S. – nepřipomíná vám to něco domácího – z velmi nedávné minulosti…?
