Vojenská konfrontace mezi Íránem a USA by mohla v budoucnu přímo ovlivnit i Evropu.
Poté, co generální tajemník NATO Mark Rutte potvrdil, že evropské země NATO podporují americké vojenské operace proti Íránu tisíci pohybů letadel, Teherán nyní zrušil svůj předchozí limit doletu balistických raket.
Současně íránští politici výslovně hrozí útoky na americké vojenské základny v Německu a Itálii.
Dne 7. listopadu 2026 mluvčí Íránských revolučních gard (IRGC), brigádní generál Hossein Mohebbi, uvedl, že dřívější dobrovolně stanovený limit doletu 2 000 kilometrů pro balistické rakety již neplatí.
Tisková agentura Associated Press potvrdila toto prohlášení.
Mohebbi se odvolával na instrukci íránského nejvyššího vůdce Mojtáby Chameneího, podle níž by na americké a izraelské hrozby mohlo být v budoucnu odpovězeno bez geografických omezení.
Nechal otevřené, zda již má Írán operační rakety s doletem přes 2 000 kilometrů. Nové schopnosti by neměly být demonstrovány oznámeními, ale v praxi.
Toto rozhodnutí je obzvlášť výbušné kvůli předchozí roli evropských zemí NATO ve válce proti Íránu.
Dne 8. července generální tajemník NATO Mark Rutte již veřejně potvrdil na summitu NATO v Ankaře, že americká vojenská letadla využívala evropské základny ve velkém měřítku v rámci operace Epic Fury.
Podle něj bylo do poloviny dubna z evropských základen uskutečněno asi 5 000 přesunů letadel na podporu amerických operací.
Rutte popsal Evropu jako rozhodující platformu pro projekci vojenské síly Spojených států. Konkrétně jmenoval Německo a Francii a zdůraznil, že by bylo mnohem obtížnější provést operaci bez evropských základen.
Dne 23. září Rutte tuto informaci zopakoval a uvedl, že skutečný počet pohybů letadel je nyní pravděpodobně výrazně vyšší.
Šlo o podporu jednotlivých členských států NATO na základě bilaterálních dohod s Washingtonem, nikoli o oficiálně rozhodnutou bojovou misi NATO. Navíc letecké přesuny nezahrnovaly jen přímé útoky, ale také logistické a podpůrné mise.
Zdá se však, že pro Teherán toto rozlišení stále více ztrácí na významu.
Dne 4. listopadu íránský poslanec Ahmad Bakhshayesh Ardestani, člen parlamentního výboru pro národní bezpečnost, řekl Euronews, že americké vojenské základny v Evropě by se v budoucnu mohly stát cílem.
Pokud by USA znovu použily své základny v Německu nebo Itálii k útokům na Írán, Teherán by reagoval raketovými útoky.
Politik obvinil evropské státy, že se již během předchozích bojů zapojily do vojenského konfliktu tím, že zpřístupnily svou infrastrukturu americkým ozbrojeným silám.
Ardestani také uvedl, že Írán již nebude přijímat evropskou podporu obnoveného amerického útoku bez následků.
O několik dní později oficiálně oznámily Revoluční gardy, že předchozí omezení dosahu raket bude zrušeno.
Zda je rozhodnutí přímo přičítáno účasti evropských států, Teherán výslovně nepotvrdil. Chronologie a veřejné hrozby však jasně ukazují, že íránská strategie odstrašování stále více cílí na americká vojenská zařízení mimo Blízký východ.
S předchozím doletem 2 000 kilometrů už íránské rakety zasáhly části Řecka a Balkánu. Vojenské základny v Německu a Itálii jsou výrazně vzdálenější. Zda by Írán skutečně mohl těchto cílů dosáhnout pomocí balistických raket, není v současnoti potvrzeno.
To znamená, že Evropa čelí citlivé situaci z hlediska bezpečnostní politiky:
Členské státy NATO poskytly logistickou podporu americkým operacím proti Íránu, zatímco Teherán nyní výslovně hrozí útoky na evropská místa s umístěním amerických sil v případě obnovených útoků.
Vojenský střet, který se dosud odehrával převážně na Blízkém východě, by se tak mohl stát konfliktem, který přímo ovlivní evropské území.
