Série záhadných výbuchů otřásla 31. ledna velkými městy po celém Íránu uprostřed rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Izraelem.
Americký prezident Trump od začátku měsíce opakovaně hrozil vojenskou akcí, pokud Írán zabije protestující nebo provede masové popravy vězňů. V posledních dnech USA nasadily na Blízký východ další vojenské prostředky, včetně letadlové lodi USS Abraham Lincoln a její úderné skupiny.
K nejzávažnějšímu incidentu došlo v provincii Hormozgan, kde exploze zasáhla osmipatrovou budovu v přístavním městě Bandar Abbas.
Po výbuchu se objevila tvrzení, že terčem útoku byl velitel námořnictva Islámských revolučních gard. Gardy však vydaly prohlášení, v němž tato obvinění odmítly a uvedly, že žádný velitel nebyl terčem útoku a že explozi způsobil únik zemního plynu.
„Toto (únik a nahromadění plynu) je předběžné posouzení. Moji kolegové poskytnou více podrobností v příštích několika hodinách,“ potvrdil velitel hasičského sboru Mohammad Amin Liaqat ve videu zveřejněném íránskou polooficiální tiskovou agenturou Mehr.
Íránská státní média později informovala, že silný výbuch si vyžádal jeden život a více než 14 dalších bylo zraněno.
Samostatně byli podle státních novin Tehran Times zabiti čtyři lidé při dalším výbuchu plynu ve městě Ahváz v provincii Chúzistán. Další informace nebyly bezprostředně k dispozici.
Výbuch byl hlášen také v hlavním městě Teheránu. Státní média nezveřejnila podrobné informace o obětech ani škodách v souvislosti s incidentem.
Přibližně ve stejnou dobu došlo k další explozi v centru provincie Qom. Město je známé jako rodiště Islámské revoluce v roce 1979 a významné centrum pro vzdělávání duchovních představitelů Islámské republiky. Státní média uvedla, že incident způsobil materiální škody, ale žádné oběti.
Zatímco Írán čelí hrozbám především ze strany USA, někteří pozorovatelé spekulují, že za nedávnými incidenty stojí izraelská tajná služba Mossad.
V posledních letech došlo v Íránu k výraznému nárůstu podobných incidentů, přičemž přinejmenším některé z nich byly připsány sabotážím izraelských tajných služeb.
V reakci na tyto spekulace izraelští představitelé agentuře Reuters sdělili, že Izrael se do nejnovější vlny výbuchů v Íránu nepodílel.
I když exploze nebyly zaměřeny na nic důležitého, alespoň podle současných informací, mohly být způsobeny sabotáží v rámci nějaké psychologické operace. Pokud se do toho Izrael skutečně nezapojil, pak to mohla být americká tajná služba.
